5 výrobců mobilních telefonů, kteří zamířili z výsluní na úplné dno

Nokia

Kdo pamatuje konec devadesátých let, musí dát zapravdu výroku, že tehdejší postavení Nokie by mohl závidět i dnešní Apple. Byly roky, kdy každý druhý prodaný telefon nesl logo finského výrobce. Nebylo oblasti, kde by se jí nedařilo. Vedle masy základních a levných modelů (jako 3310 nebo 5110) to byly i špičkové komunikátory s fyzickou QWERTY klávesnicí a hlavně nespočet nejrůznějších experimentálních modelů.

Přečtěte si také

Lehce nostalgické vzpomínání na Nokii

Při zpětném ohlédnutí mezi všemi vyčnívá Nokia 7650. Už v roce 2002, tedy dlouhé roky před prvním iPhony nebo Androidy, jsme tu měli telefon s barevným displejem, fotoaparátem a možností rozšiřovat schopnosti zařízení nově nainstalovanými aplikacemi, což jsou tři základní vlastnosti, jež definují chytré telefony i po dvou dekádách.

Je ironií osudu, že původní Nokia spadla pod vlak, který sama pomáhala roztlačit. S odstupem času je patrné, jak snadné bylo podcenit nástup nových platforem. Když jsem si totiž mohl na chvíli osahat první Android nebo iPhone v Česku, obojí se mi zdálo spíše jen jako zajímavý experiment, který nesahal mé milované Nokii E90 ani po kotníky.

Přečtěte si také

10 telefonů, na které by Nokia měla navázat

Všechno toto zpoždění a váhání měla vynahradit spolupráce s Microsoftem. Na papíře to zní jako dobrý nápad. Když propojíte největšího výrobce telefonů s největším producentem operačních systémů, pak by se měl automaticky dostavit úspěch a jednu dobu to tak vypadalo. V éře Lumií se objevily zajímavé kousky a ani jejich operační systém nebyl vyloženě špatný, přesto však hrál až třetí housle, pro které nebylo v orchestru místo.

Následovala temná éra spojená s propouštěním a výprodejem nejenom patentů, ale i obchodních značek. Naštěstí se nový nadnárodní vlastník snaží chovat v rámci možností s úctou – zaměstnance i infrastrukturu bere pokud možno z Finska a občas i zavzpomíná na staré dobré časy. Bohužel tak jenom zdůrazní to, jak moc se dnešní Nokia liší od té původní.

Siemens

Německý průmyslový gigant vyrobil svůj první mobilní telefon už v polovině osmdesátých let, největší sláva na něj čekala o nějakých deset až patnáct let později. Vedle tehdy populární Nokie měl spíše pověst levnějších telefonů s kompromisy, ale své příznivce si dokázal najít, třeba díky odolněji vybaveným variantám základních modelů.

Přečtěte si také

Retro: Siemens M35i – když se legenda nebojí prachu a vody

Bohužel má Siemens stejně jako dnes LG tu smůlu, že patří do většího koncernu. Může se to zdát jako přednost, kdy vás jiná odvětví podrží v těžších časech, ale vrcholoví manažeři takto altruisticky obvykle neuvažují. Takže zatímco společnosti, pro něž jsou telefony primárním nebo jediným zdrojem příjmů, bojují dlouho a statečně (například HTC), u mobilních divizí je proces konce daleko rychlejší.

Poslední šancí na záchranu bylo v roce 2005 spojení s tchajwanským BenQ. Vzniklá společnost BenQ Siemens však za pouhý rok poslala na trh jen pár modelů, aby o necelé dva roky později zavřela krám. Samostatný BenQ se také pokusil o návrat, ale bez větších úspěchů.

Přečtěte si také

Benq-Siemens E81: kompaktní UMTS za 6 tisíc

Ericsson

Prakticky stejný osud jako přes kopírák předvedl švédský Ericsson. I pro něj byla výroba mobilních telefonů spíše doplňkovou činností, sám se soustředil spíše na budování sítí. Ale třeba taková technologie Bluetooth, bez které bychom si dnes nedokázali svět mobilů ani představit, byla jeho dílem.

Přečtěte si také

Ericsson slaví 140 let, jen málo firem tak ovlivnilo mobilní svět

Na rozdíl od Siemensu bylo spojení s japonským Sony úspěšné a vyprodukovalo celou řádku legendárních modelů. Ani tento „sňatek z rozumu“ však nevydržel věčně – Ericsson se vrátil zpátky ke stavbě sítí a dalším činnostem, které jsou pro běžného zákazníka „neviditelné“, zatímco samostatné Sony válčí dál, avšak s velmi nejistými výsledky.

Motorola

I americká Motorola má mnohem delší historii a záběr než jen samostatné mobilní telefony, přesto však v éře GSM zaujala „žiletkou“ jménem Razr, což je další legenda, která se dočkala reinkarnace.

Tato sázka na luxus však nevyšla a mobilní divize hledala silného partnera. S Googlem to bohužel nevyšlo a hned o dva roky později ji pod svá křídla vzalo čínské Lenovo. Vypadalo to, že se tak stalo jen kvůli patentům a dalšímu know-how, ale nakonec byla značka, jejíž historie sahá až do roku 1928, natolik cenná, že se ji rozhodlo Lenovo využít.

BlackBerry

Nejspíše jste telefon kanadského výrobce nikdy neměli a ani jste mu nijak zvlášť nefandili – ale rozhodně jste o něm slyšeli. Zatímco po příchodu dotykových displejů se všichni ostatní soustředili hlavně na zábavu, „Ostružina“ kladla do popředí bezpečnost a produktivitu, což také dosvědčují nezaměnitelné hardwarové QWERTY klávesnice.

Jak asi tušíte, nebyl to recept na dlouhodobý úspěch a po pár relativně úspěšných letech začala společnost bojovat s problémy. Podobně jako v případě Motoroly to znamenalo hledání toho správného partnera. Nejdříve šlo o finanční skupinu a uvažovalo se o rozprodání po částech. Společnost během roku 2013 vyzkoušela nejrůznější způsoby boje o přežití, a to včetně partnerství s tchajwanským Foxconnem. Vypadalo to na úspěch, hlavně díky modelu Passport, naděje přinesl i přechod na Android. V roce 2016 však firma oznámila ukončení vývoje hardwaru, o který se dále starali partneři, hlavně pak čínské TCL. I tato firma však skončila v srpnu loňského roku a BlackBerry zamířilo do „výprodeje“ patentů.

Závěrem

Jak je patrné, žádný recept na trvalý úspěch neexistuje. Je jedno, jakých úspěchů firma dosáhne, protože v neustále měnícím se světě mobilních telefonů nezáleží na tom, jak velké jsou vaše současné úspěchy. Takže i když to zní nepravděpodobně, tak i dnešní Samsung či Apple (respektive jejich mobilní divize) mohou být jednoho dne minulostí. A co je nahradí? Sledujte mobilenet.cz a včas se to dozvíte.