Měl to být logický krok, kam se vydá vývoj nositelností. Hodinky a náramky představují tu jednodušší cestu, ale to pravé mělo přijít až s brýlemi. Google při prvních ukázkách v roce 2013 nešetřil nadšením, takže jste snadno mohli získat pocit, že blízká budoucnost hravě předčí ty nejodvážnější vize autorů vědeckofantastických románů.
Takových projektů však Google představuje mnoho, ostatně jako kterákoli jiná velká technologická firma. Jenže u tohoto projektu se nakonec dostalo i na fyzický výrobek, kteří si někteří šťastlivci mohli osahat. A dokonce brýle ozdobily i tváře v naší redakci, které, jak můžete sami vidět, doslova vyzařují nadšení z nové hračky.
Google Glass XE2 – ta pravá mobilní budoucnost?
Skoro to až vypadalo, že na Vánoce roku 2013 bude pod světovými stromky více chytrých brýlí než jehličí, ale nestalo se tak. Nejdříve přišel obligátní odklad a další rok pak nová verze. Jenomže ani nezamířila mezi běžný lid, namísto toho bylo jejich shánění složitější, než v případě tropického ovoce za socialismu.
A stejně jako je Google sdílný na začátku, kdy jsou vyhlídky nadějné, je tajemný a záhadný v případě, že se něco nepovede. Vzpomeňte třeba robotická auta, která také působila velmi nadějným dojmem, aby se pak potichu vytratila v zapomnění. Nad skutečnými důvody můžeme jenom spekulovat.
Finální produkt, nebo betaverze?
Hlavní otázka celé kauzy zůstává, zda se v případě brýlí podařilo dosáhnout finálního stavu, anebo se jednalo o betaverzi. Tento stav vývoje je u Googlu velice populární, vzpomeňte jen na to, jak dlouho byl například touto nálepkou označen Gmail. Může se to zdát sice jenom jako formalita, ale v tomto případě jde o rozdíl mezi selháním a normálním vývojem. Je však jisté, že za zrušením projektu nestál jen jeden faktor.
Negativní publicita?
Co rozhodně neprospělo uvedení produktu na trh byla negativní publicita, která provázela brýle už od představení prvního prototypu. Jedinci cítili ohrožení pro své soukromí, pro mnohá odvětví podnikání by bylo nenápadně nahrávající zařízení doslova pohromou. A tak se začaly množit zákazy brýlí v kinech, v barech a na dalších místech. A to všechno ještě před tím, než se fakticky dostaly do prodeje. Pro nějaký malý startup by to byla vítaná reklama, Google ale musí kolem podobných kontroverzí našlapovat po špičkách, zvláště pak jedná-li se o zásahy do soukromí.
Zdravotní důvody?
Při pročítání zkušeností uživatelů brýlí až podezřele často nalezneme zmínky týkající se zdraví. Bolesti hlavy bývají nejobvyklejším příznakem, objevují se však i závratě nebo dočasně rozostřené vidění. Nakolik jsou dané věci způsobené produktem Googlu a nakolik je lze přisuzovat jiným vlivům, je otázka, která musí být posuzována individuálně. Je však možné, že počet hlášení byl v tak malém vzorku natolik vysoký, že masové nasazení by pro Google znamenalo katastrofu.
Špatný první krok?
Těch pár šťastlivců, kteří si brýle pořídili, za ně zaplatili 1 500 amerických dolarů, tedy zhruba třicet tisíc korun, pokud nepočítáme cla a daně. Jejich výroba přitom přišla na zhruba dvacetinu této částky. Je tak nasnadě, že se jejich majitelé chtěli brýlemi náležitě pochlubit. Stejně jako císařovy nové šaty to však bylo značně kontraproduktivní, takže se majitelům brýlí začalo posměšně přezdívat „glassholes“.
Vada návrhu?
Znáte pojem „smartphone zombies“? Jsou to chodci, kteří jsou natolik zabráni do dění na obrazovce svého telefonu, že klidně nakráčejí doprostřed rušné křižovatky. A to mají možnost telefon kdykoli dát pryč na rozdíl od brýlí, které jsou výrazně blíž. Takže se opět otevírá prostor pro obrovskou negativní publicitu, kdykoli vytáhnou z havarovaného auta někoho, kdo bude mít nasazené chytré brýle.
Kam s nimi? Do výroby!
Mohlo by se zdát, že každý z uvedených bodů a zvláště pak jejich kombinace způsobí, že Google bude chtít projekt co nejdříve pohřbít, a to pěkně hluboko. Opak je však pravdu a v minulém roce se objevila nová verze brýlí s dodatkem Enterprise Edition. Lehce vylepšený hardware přišel ještě s ambicióznější cenovkou přesahující 40 tisíc korun.
Důvod je nasnadě. Firemní využití bylo zřejmě jediné, kterému se vyhnuly všechny kontroverze a které si dokázalo ospravedlnit vysokou pořizovací cenu. V jistém směru mohl jako inspirace posloužit systém rozšířené reality od Microsoftu s názvem Hololens. Ten už od začátku nemíří do spotřebitelského sektoru, ale snaží se o řešení konkrétních problémů v průmyslu, medicíně nebo architektuře. Zbývá tak už jen jedna otázka, která je spíše filozofická. Jsou chytré brýle jenom slepou uličkou, jakých je v oblasti spotřební elektroniky mnoho, anebo to byl nápad tak pokrokový, že ho lidé nebyli v současnosti schopni přijmout?
Lebo telefonom sa nahravat neda