Futuristické, novátorské, neotřelé a vzácné. Takové jsou brýle Google Glass, které by dost možná mohly změnit budoucnost komunikace mezi lidmi a interakce lidí s elektronikou. Jak fungují, jak se používají a jaké zkušenosti s nimi má jejich jediný v Česku žijící majitel? Na to vše jsme byli velmi zvědaví.
Google Glass naživo
O Google Glass toho bylo napsáno dost a dost a většinu z vás zajímá, jak se tento futuristický kousek techniky, který vlastní pouze 2000 prvních účastníků programu Explorer, používá, a co za své nemalé peníze takový uživatel dostane. Pojďme tedy bez okolků rovnou na naše první dojmy.
My jsme mohli Google Glass vyzkoušet díky Martinu Pelantovi, zaměstnanci programátorské společnosti eMan s.r.o, který se účastnil loňské Google I/O, přihlásil se do programu Explorer a vzhledem k tomu, že poskytl Googlu americkou poštovní adresu, na kterou brýle zaslat, a která je podmínkou pro získání brýlí, mohl se začátkem června jako jeden ze dvou Čechů radovat ze svých nových Google Glass, které si následně nechal poslat do ČR, kde v současnosti pobývá a pracuje.
K samotným Google Glass dostanete kromě pevného pouzdra pro přenášení také klasickou microUSB nabíječku, a také skla, které si můžete na Google Glass nasadit a proměnit je v klasické sluneční brýle. I v takovém případě je displej dobře vidět, dokonce je dle slov Martina Pelanta ještě lépe viditelný.
TIP: přečtěte si, jaký hardware je uvnitř Google Glass
Google Glass
Brýle Google Glass jsou překvapivě lehké, hmotnost bych odhadoval kolem 100 gramů a je podobná, jako u klasických kvalitních kovových slunečních brýlí se skleněnými (nikoliv plastovými) skly. Komfort nošení je také výborný, na nose sedí brýle skvěle a po chvíli je nevnímáte stejně, jako sluneční brýle. Velmi se nám líbila také konstrukce Google Glass. Rozhodně nepůsobí jako prototyp či nedodělek. Vše o konstrukci a praktické stránce používání naleznete velmi podrobně popsané v našem videu, zde tedy jen stručné postřehy. Elegantní kovová lišta se uprostřed zužuje a na krajích rozšiřuje, plastové moduly na pravé straně s baterií, elektronikou, fotoaparátem a displejem jsou rovněž do výrobku dobře a elegantně zakomponovány. Líbila se nám také dotyková ploška na pravé straně, která byla bez problému ovladatelná, stejně tak tlačítko.
Zvědavi jsme byli na kvalitu hovoru a zvuku obecně. Jak víte, Google Glass nemají klasické sluchátko s reproduktorem, ale modul, kterým se zvuk přenáší do vaší hlavy přes lebeční kost. Kvalita zvuku byla dobrá a hlasitost dostatečná, avšak pouze v interiéru. Jak nám Martin Pelant potvrdil, na rušné ulici si musí zacpat pravé ucho, aby vůbec něco slyšel, což pro aktivní venkovní používání není ideální. Je to však ústupek za účelem pohodlného nasazování a snímání brýlí. Pokud by si uživatel ještě musel nasazovat sluchátko, nebo se jím při nasazování trefit do ucha, nebyl by zdaleka komfort takový, jaký nyní je.
Brýle jsem si tedy nasadil a nastal čas nahlédnout do budoucnosti. Veškeré dění vám Google Glass zprostředkovávají skrze malý displej před pravým okem. Je posazený trochu výše, než je zorné pole při pohledu přímo, takže můžete zapomenout na to, že byste si při rozhovoru s někým z očí do očí četli zároveň e-maily, aniž by to druhá osoba poznala. Pokud je displej aktivní, je to ostatně i z druhé strany vidět.
První sekundy jsem trochu tápal, jak se vlastně mám na displej dívat. Zkoušel jsem přeostřovat zrak na extrémní blízkost, či jinak hledat zobrazované informace. Potom jsem však jednoduše zjistil, že přeostřovat v podstatě není potřeba a pokud mírně zvednu oči, informace na displeji jsou příjemně ostré a zobrazují se ideálně na popředí okolního světa. Od té chvíle bylo používání velmi intuitivní.
Displej je dostatečně jasný a jemný, dobře viditelný za jakýchkoliv podmínek. Pokud je okolní světlo intenzivnější, hranol se ztmaví a i za slunečného dne je displej dobře vidět. To Google vyřešil velmi dobře a žádné známky toho, že se jedná pouze o prototyp, tak nenajdeme ani v této oblasti.
Betaverze? Ale kdeže
Brýle se ovládají buď hlasem nebo dotykovou plochou na pravé straně, přičemž mnohem častěji budete používat právě druhý způsob. Ve výchozím stavu je ale displej vypnutý, aby se nevybíjela baterie a zapne se automaticky buď při příchozím hovoru nebo například pokud se blíží místo změny směru v průběhu používání navigace. Abyste displej aktivovali sami, je nutný náklon hlavy. Úhel si lze nastavit tak, aby se Vám displej automaticky nechtěně neaktivoval při běžném hýbání hlavou. Po aktivaci displeje se zobrazí základní karta s časem. Teprve potom můžete zahájit hlasové ovládání frází "Ok Glass". K dispozici je pár frází, které můžete říct. Můžete hlasově zahájit hovor, najít cílové místo pro navigaci, zeptat se na počasí a podobně. Operace, které jsou k dispozici, se ukáží na displeji. Zatím jich ale moc není.
Prostředí je intuitivní a skládá se z karet, kterými můžete pomalu nebo rychle přecházet horizontálně přejetím prstu po dotykové ploše. Klepnutím pak danou kartu otevřete. K dispozici jsou například mapy, kalendář, zprávy, kontakty Google Now a případné další aplikace, které si doinstalujete. To se však neprovádí přes žádný obchod přímo v brýlích, ale instalační soubory si můžete stáhnout volně z internetu. Aplikací pro brýle zatím nijak velký počet není, k dispozici je například ale už Twitter s možností Tweetovat nebo Evernote. I když odezvy zejména v navigační aplikaci nejsou nijak rychlé, je celková svižnost prostředí ucházející a animace jsou plynulé. Zajímavé je to, že si do brýlí můžete nainstalovat alternativní launcher, díky kterému se dostanete do klasického prostředí Androidu, včetně podrobného nastavení nebo výsuvné lišty. Launcher ale moc stabilní není a praktické využití příliš také nemá. Proto je lepší zůstávat v tom výchozím.
Jedním z hlavních prvků brýlí je 5Mpx fotoaparát, který zvládá natáčet také video v rozlišení 720p. Po nejnovějším updatu se kvalita fotografií zlepšila a lze ji označit za ucházející. Kvalitu sice nelze srovnávat s klasickými fotoaparáty nebo lepšími fotomobily, pro běžné focení ale dostačuje. Poměrně dobré jsou snímky za zhoršených světelných podmínek, kdy se Google Glass daří udržet na uzdě digitální šum a foky jsou tak celkem detailní. S dalšími updaty se jistě dočkáme i zlepšení kvality fotografií.
Brýle samy o sobě nemají GPS ani telefonní modul. Aby vám k něčemu byly, je nutné je propojit z telefonem, ze kterého budou sosat data. Podle Martina Pelanta se průměrná výdrž brýlí Glass při spíše volnějším používání pohybuje kolem jednoho dne. My jsme si s brýlemi různě hráli zhruba dvě hodiny a za tu dobu se jejich energie snížila o zhruba 15 procent. Na seriózní náročné používání tedy brýle spíše nejsou, ale výdrž také nelze označit za špatnou. Baterie je umístěna úplně na konci brýlí, za uchem, ale pouze na pravé straně. Řada uživatelů by určitě přivítala umístění druhé baterie na levé straně. Poté by výdrž mohla být už zajímavá.
Celkově nás Google Glass překvapily tím, jak hotově působí. Na to, že se jedná o novátorské zařízení s pouze stovkami vyrobených kusů, které není běžně dostupné, funguje velmi dobře a jejich design se nám velmi líbil. I když je jejich použití zatím omezené, hodně rychle se zvyká i na těch pár věcí, které již umí. Pokud se Googlu podaří dotáhnou vývoj do zdárného konce, můžeme se opět dočkat další revoluce v telekomunikacích, podobnou té, kterou zažíváme nyní v oblasti chytrých telefonů a tabletů.
Zajímá vás ohledně Google Glass něco konkrétního? Zeptejte se nás v diskuzi pod článkem a pokud budeme my nebo Martin Pelant znát odpověď, určitě si ji nenecháme pro sebe.
Za možnost vyzkoušet chytré brýle Google Glass děkujeme společnosti eMan s.r.o.
TIP: přečtěte si, jaký hardware je uvnitř Google Glass
