10 konektorů, které vypadaly nesmrtelně, ale dnes už si na ně nikdo nevzpomene

Nabíječka na Nokie

Když to trochu zjednodušíme, dnes vám na nabíjení drtivé většiny telefonů stačí jedna ze tří koncovek: microUSB, USB-C nebo Apple Lightning. Když se ale přesuneme v čase o nějakých 20 až 25 let zpátky, kdy se u nás začala rozvíjet mobilní telefonie, bylo to o mnoho složitější. Prakticky každý výrobce měl vlastní konektor a někdy se dokonce lišily i jednotlivé modely.

Nad tímto zmatkem však vyčnívala tehdy nejrozšířenější Nokia se svým kulatým konektorem, který byl stejný od těch nejlevnějších telefonů v předplacených sadách až po špičkové manažerské modely. Pokud jste si před cestou zapomněli nabíječku od Nokie, nebyl to na rozdíl od jiných značek prakticky žádný problém, protože vám ji vždycky někdo půjčil.

Tento slibný „proprietární standard“ záhy rozbila sama Nokia, když uvedla novou a tenčí verzi. Argumentovala stejně jako mnozí dnes snahou o úsporu místa. Jenže už i doba směřovala k tomu, že bude potřeba nějaké jiné řešení.

Přečtěte si také

GLOSA: Tak nám zabili Jacka. A proč jen jeho, paní Müllerová?

Mini USB

Konec devadesátých let a začátek milénia se také nesl v duchu rozvoje nejrůznějších mobilních zařízení. Vedle telefonů to byly například fotoaparáty, MP3 přehrávače a další. Aby každý používal svoje proprietární zakončení byla představa tak hrozná, že se pomalu začaly objevovat snahy o jejich sjednocení.

Perspektivní vykročení v tomto ohledu znamenalo Mini USB, které však kvůli potřebě miniaturizace začalo vytlačovat micro USB. Přesto však ještě mnozí z nás schováváme tento druh kabelu někde v klubku v krabici hluboko ve skříni. Znáte to – co kdyby…

Přečtěte si také

Samsung zametá stopy po tom, jak kritizoval Apple za chybějící jack

Scart

Zatímco Mini USB si můžete ještě nechat, takový Scart s klidem odneste do nejbližší popelnice na elektroodpad. Tento konektor připomínající rozšklebenou tlamu plnou zubů dnes představuje jen nostalgickou vzpomínku na devadesátá léta strávená u televize. A na takové hlavolamy, kdy jste se pomocí změti kabelů za skříní snažili dosáhnout toho, aby video umělo nahrávat jak z antény, tak ze satelitu. Ale to někomu, kdo se narodil do světa internetových streamovacích služeb už nevysvětlíte…

Přečtěte si také

Nemusí být zavřený v šuplíku. 6 tipů, co se starým telefonem

Internetový koaxiál

Když už jsme u těch návratů do minulosti, mezi mými vzpomínkami ční první připojení na internet pomocí tohoto konektoru. Dnes se může zdát deset megabitů jako něco hodně špatného, ale když to srovnáte s tehdejšími rychlostmi vytáčeného připojení (56 kbit/s), pak chápete, jak moc nadšený jsem z takového přechodu musel být.

Přečtěte si také

Řbitov gůglích projektů – Glosa

2,5mm jack

Ale zpátky k mobilním telefonům. Situace kolem nabíječek byla poměrně komplikovaná, naštěstí u audia všechno zachránil konektor jack. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, i on existuje v různých velikostech. Pamětníci si tak vzpomenou, že nejrůznější redukce a přechody z 2,5 na 3,5mm už tu dávno byly. Teď tu máme podobnou taškařici s 3,5mm jackem a USB-C. Nic nového pod Sluncem.

Přečtěte si také

7 velkých skandálů mobilního světa

VGA

Přenos obrazu mezi výpočetní jednotkou a monitory je obecně náročná disciplína s vysokými nároky. Ve světě počítačů situaci navíc komplikuje fakt, že cyklus obměny monitorů je mnohem delší než u samotných počítačů, respektive grafických karet. To byl jeden z důvodů, proč analogový VGA konektor dlouho odmítal vyklidit pozici – noční můrou každého profesionála je situace, kdy má dělat prezentaci, ale nemůže svůj moderní ultrabook propojit se starším projektorem.

Přečtěte si také

7 věcí, na které jste v mobilech už zapomněli

DVI

Když DVI postupně začalo vytlačovat starší porty, vypadalo to, že zase bude na nějakou dobu klid. Písmeno „D“ jako „digitální“ slibovalo dlouhou životnost, ale stále rostoucí nároky na rozlišení a obnovovací frekvenci brzy přinutily uživatele přecházet na HDMI a DisplayPort. Alespoň že nejrůznější redukce a různostranné kabely mezi těmito třemi standardy fungují relativně bez problémů.

Přečtěte si také

10 přístrojů, které vyhubily mobily – Pojďte si zavzpomínat

FireWire

FireWire nejspíše ani neznáte. Tento konektor vznikl jako alternativa k prvním verzím USB, jejichž přenosová rychlost se počítala v desítkách megabitů za sekundu. FireWire k tomu přidalo jeden řád navíc, takže se dalo bez problémů použít s kamerami, fotoaparáty, externími disky nebo vypalovačkami. Z toho důvodu měl FireWire vždy takovou „profesionální příchuť“ a nikdy se masově nerozšířil, protože jej nové standardy USB brzy dohnaly.

Přečtěte si také

GLOSA: 7 příznaků, že už jste staří

Sériový a paralelní port

Tohle je opravdu historie, tedy pro běžného uživatele určitě. Počátky standardu RS-232 se datují až do konce šedesátých let. Dnes už se s nimi setkáme v průmyslových zařízeních. To čas od času vytváří kuriózní situace. Jako když potřebujete připojit moderní ultrabook. Takže nejdříve vezmete redukci na USB-A a pak ještě přidáte redukci na USB-C. A pak se během čtení dat modlíte, aby se to při sebemenším pohybu někde nepřerušilo.

Přečtěte si také

Dalších 7 příznaků, že jste staří – Vážně i nevážně

PS/2

Dalším portem, který prakticky vytlačilo USB je PS/2 pro připojení myši a klávesnice. Fialová pro klávesnici a zelená pro myš – to byla jedna z prvních pouček, kterou nás zahrnuli na hodinách informatiky na základní škole. A protože je PS/2 druh konektoru DIN, můžeme vzpomenout i na ně. A na mnohé další, které se nám do tohoto přehledu nevejdou, ale to je už spíše námět na diskuzi. Na jaký konektor (ne)radi vzpomínáte a proč?