1. Ptáte se, k čemu je to dobré
Rozlišení 4K na ploše pětipalcového displeje? 6 nebo 8 GB RAM pro mobil s Androidem? Pokořených 100 tisíc bodů v AnTuTu? Z hlediska vývoje technologií jsou to všechno bezesporu zlomové okamžiky, těm dříve narozeným ale nějak uniká smysl takového počínání. Budou fotky vypadat lépe a budu to mít šanci vůbec uvidět? Otevře se mi adresář s kontakty o desetinu sekundy rychleji? A proč bych za to měl platit ohromné peníze? Abych byl in?
Pokud vás při čtení recenzí a článků napadají přesně takové věci, pak už jste zcela zjevně opustili vlnu mladického nadšení, kdy chcete jenom dál, výše a rychleji. Je sice možné, že za to mohou sami výrobci, kteří pro nedostatek jiných nápadů jenom honí papírové parametry, ale znáte to – každý starý člověk vám bude tvrdit, že za jeho mladých let býval svět lepší a ten dnešní se nevyhnutelně řítí do záhuby.
TIP! GLOSA: Koupil jsem si mobil...
2. Měli jste někdy Siemens, Philips, Ericsson...
...a taky Alcatel (ten původní), Bosch a samozřejmě Nokii anebo některou z dalších evropských značek. S odstupem času je smutné sledovat, jak jedna po druhé vyklízely krám a přenechávaly trh asijské konkurenci. I když není se čemu divit, pamatuji jednoho manažera z těchto společností, který se na vánočním večírku svěřil, že by raději prodal jednu lokomotivu, než deset tisíc telefonů.
Osud evropské produkce tak nabral cestu do slepé uličky. Někteří jako Siemens nebo Ericsson ještě zkoušeli vzdorovat ve svazku s asijskými nevěstami, poněkud specifický, ale také neslavný osud nabrala Nokia. A nakonec došlo i na americkou Motorolu.
Takže zatímco v automobilovém průmyslu se tradice, kontinuita a historie považuje za výrazné plus, u mobilů jako by začal platit přesný opak. Je to škoda, protože značky, které definovaly samotné mobilní telefony, stejně tak jako smartphony a další důležité pojmy, pak nedokázaly vzdorovat těm, kteří jejich práci jen zkopírovali a udělali levněji.
TIP! Lehce nostalgické vzpomínání na Nokii
3. Nechali jste si někdy odblokovat telefon
Když se dneska mluví o odblokování, pak v souvislosti s krční páteří nebo s politickou situací. Ti „dříve narození“ si ale vzpomenou, že operátoři úmyslně bránili k přechodu ke konkurenci – jimi prodávané telefony, a to i ty v předplacených sadách, nenačetly cizí SIM kartu.
Výsledek je stejný jako u všech restriktivních opatření. Brzy vznikl šedý trh a v každé zastavárně nebo v bazaru vám za stovku nebo za dvě změnili software tak, že jste si pak mohli SIM karty dle libosti přehazovat, to podle toho, jestli jste chtěli psát SMS nebo volat.
4. Víte, co je to Eurotel, Paegas a Oskar
Nebudu ty mladší z vás dlouho napínat, jsou to jména tří českých operátorů před jejich „rebrandingem“ na jména mezinárodních společností. V této souvislosti je zajímavé si zavzpomínat, jaké sliby doprovázely toto přejmenování.
V paměti mi zůstaly především dva. Za prvé to mělo znamenat výraznou úsporu nákladů při volání do zahraničí, respektive při roamingu. A za druhé jsme měli se západní Evropou sdílet ty nejmodernější technologie ve vývoji. Jak to dopadlo víte asi sami: kdyby se do řešení roamingové otázky nevložila Evropská unie, tak dodnes voláme z Německa za 30 korun za minutu plus sestavovací poplatky. O faktu, že se stavění sítí třetí generace odkládalo tak dlouho, až ani nebyly nikdy pořádně dostavěny, také netřeba pochybovat.
Za to jsme se naučili krásnou a vše vysvětlující formulku o „specifickém trhu“. V mém žebříčku je to hned vedle „blbé nálady“ od Václava Havla.
5. Sbírali jste body za telefonování
S operátory se pojí ještě jedna zajímavá věc, za kterou se zavřela hladina minulosti. Jedná se o věrnostní programy – za každou provolanou minutu nebo utracenou korunu jste dostali určitý počet bodů. Jednou do roka vám pak přišel katalog, kde jste si za nastřádané body mohli vybrat nějakou odměnu (s patřičným doplatkem, samozřejmě).
Většina běžných zákazníků si vytelefonovala maximálně triko nebo kšiltovku s logem operátora, ale kolovaly i legendy o zákaznících, kteří za účty za firemní telefony letěli na exotickou dovolenou.
Smutný byl pak konec těchto programů. Někdy byly rušeny přímo, častěji jsme se ale setkali se „salámovým útokem“ – jednotlivé odměny byly zdražovány, přišli jsme o možnost převádět body do dalšího roku, až nakonec tiskové oddělení oznámilo, že se vše ruší pro nezájem klientů. Ano, růžoví, dívám se vašim směrem a chci svoji podložku pod myš!
6. Četli jste papírové časopisy o mobilech
Mobility, Svět mobilů, Mobil, Yop!, Mobilní rádce, Mobilhry a další. Drželi jste je někdy v rukách? Byla to zajímavá symbióza – technologie z devatenáctého století přežila až do začátku toho jednadvacátého, aby informovala o svém pomalém zániku.
Ten jsem měl možnost sledovat z první řady a bylo jen otázkou času, než internet, který je rychlejší, „nafukovací“ a hlavně zadarmo vyhladí z trhu úplně všechny. Argumentovat pak kvalitou, vizuálním zpracováním nebo pečlivým výběrem zpráv pak bylo stejně zbytečné, jako v obchodě s mobily prodávat kelímky spojené špagátkem.
7. Netočíte vertikální videa
Jestli se ještě někdy díváte na zprávy v televizi (takový ten monitor bez počítače, na který koukají rodiče), pak jste si toho taky někdy všimli. Někdo natočí nějakou dramatickou událost, v televizi je to však úzká nudle uprostřed. Dotyčný totiž zapomněl otočit mobil na šířku.
Vždy jsem to považoval za omyl daný nezkušeností amatérského kameramana nebo vyhroceností situace, ale nedávno jsem se dozvěděl, že to může být i záměr. Mladí totiž koukají na videa už jenom na mobilech, a tak se mohou dívat i na výšku. A existuje dokonce i festival vertikálních filmů.
Takže až budete kupovat novou televizi, nezapomeňte se informovat, jestli vedle nových standardů pro digitální vysílání zvládne i funkci pivot. Nejspíš se to bude hodit.
***
S kolika z výše uvedených bodů jste se identifikovali? Pokud je to alespoň 5 ze 7, pak byste měli svůj smartphone odložit do šuplíku a zamířit do nejbližšího obchodu pro mobil značky Aligator.
Netuším proč by si měl dotyčný jít pro Aligátor.
Ten doporučuji silně Vám!