Svět mobilních telefonů se vyvíjí nezvykle rychle a telefony z dob před necelými 10 lety se těm dnešním v podstatě vůbec nepodobají. Donedávna se však ve všem shonu a změnách nacházela jedna jistota. Tou byla finská Nokia. Neohrožený výrobce z Finska, který dlouhou dobu udával směr. A i když přišlo horší období, Nokia si zachovala svůj postoj a i nadále se zákazník mohl spolehnout na kvalitu a především obrovský výběr. To platí dvojnásob o klasických telefonech, které Nokia vyráběla jako jedna z posledních.
Rok 2013 a především 2014 se však do historie zapíší jako roky, kdy i ona poslední jistota vzala za své. Fakt, že se severskému výrobci nedaří, zaznamenal asi každý. Stále větší příklon k systému Windows Phone byl brán jako nutné zlo k lepším zítřkům. Odkoupení mobilní divize Microsoftem bylo vlastně logické vyústění posledních let. I přes obavy z dramatických změn se mnozí opět upínali k oné jistotě. Majoritní podíl na prodejích mobilních telefonů značky Nokia tvořily tzv. feature telefony, tedy převážně levnější modely klasické konstrukce s alfanumerickou klávesnicí, kterých výrobce prodává desítky milionů kusů zejména na rozvojových trzích.
Možnost, která se zdála být zcela nemožná, je však od čtvrtka 17. července, realitou. Microsoft, zatím v interním memorandu zaměstnancům, oznámil, že končí nejen s androidí řadou X, která měla opravdu jepičí život, ale že ukončí i vývoj nových telefonů spadajících do Series 40. Vývoj byl zastaven, nové telefony již nebudou a Microsoft bude zhruba rok a půl maximálně prodávat ty stávající. Nastala tedy vhodná doba na to ohlédnout se za dlouholetou historií telefonů Series 40. Nejen proto, že končí, ale především proto, že dlouhou dobu mobilnímu trhu kralovaly a z mnohých se po letech staly legendy.
Začátek Series 40
Začátek telefonů Series 40 se datuje do roku 2002. Ono prvenství pak drží Nokia 7210, což byla mírně extravagantní Finka, známá svou křiklavě červenou barvou, tlačítky o nezvyklých tvarech anebo přítomností FM rádia. Takřka vzápětí se objevily i další modely jako 6610(i), 7250(i) nebo 6100, na kterou jsme již vzpomínali v rámci seriálu Retro. Pojítkem těchto modelů byl displej s rozlišením 128 × 128 pixelů, avšak nebyl nutnou podmínkou.
Do řady S40 (zkratka, která se pro označení Series 40 hojně používala) patřily i Nokie 3510i a 8910i s menšími displeji o rozlišení 96 × 65 pixelů.
Výbava těchto modelů byla vcelku slušná a Nokia tak ani na začátku nového století nezaváhala. Konkurence v podobě německého Siemensu sice nabízela propracovanější funkce, nicméně síla značky Nokia zákazníky táhla.
Potvrzujeme středem
Postupem času se modely Series 40 vylepšovaly. Vždy šlo o zvyšující se nároky uživatelů a víceméně o snahu Nokie se přiblížit konkurenci, která, byť nedosahovala takových prodejů jako Nokia, nabízela zajímavé vlastnosti, které se uživatelům líbily. Mezi tyto modely patřily například pracovní Nokie 6020 a 6021, jejichž jediným odlišením byl chybějící fotoaparát u modelu 6021. Mimochodem na tyto modely budeme již brzy samostatně vzpomínat v Retru.
Nemůžeme nezmínit legendární Nokii 6230 a její vylepšenou verzi 6230i. Druhá jmenovaná přinesla do Series 40 větší a především mnohem kvalitnější displej. Obě stojí za prvním krokem k multimédiím, neboť podporovaly paměťové karty a šlo je použít jako přenosný hudební přehrávač.
Do třetice v této části zmíníme zástupkyni netradiční konstrukce a to Nokii 6820, která na první pohled vypadala jako běžný model s malým displejem a alfanumerickou klávesnicí. Ta se však dala odklopit a objevila se velká QWERTY klávesnice. Prostředí se pootočilo o 90°a rázem jste měli telefon Series 40 a pohodlí pro psaní delších textů.
Novodobé legendy
Vývoj Series 40 šel stále dále a již naznačené vylepšování pokračovalo. Nokia se rozhodla, že zvětší displeje až k hranici 2 palců a rozlišení vzroste na oblíbených a po několik let hojně používaných 240 × 320 pixelů. V prostředí přibývá více složitějších prvků a Nokia přidává i aktivní pohotovostní režim. Na první pohled tak modely řady Series S40 připomínají chytré Nokie se Symbianem.
Nyní nemůžeme nezmínit legendární modely 6233/6234, které navazovaly na úspěšné tažení výše zmíněných 6230/6230i. Ještě větší slávy však dosáhl kovový model 6300, který je ještě dnes vídán u mnoha uživatelů. Malé a tenké tělo, podařený displej či přehledné prostředí. Recept na úspěch byl ze strany Nokie vcelku jednoduchý. Právě proto se Nokia 6300 dočkala mnoha pokračovatelů. Jen namátkou jmenujme nástupce 6303 classic, lépe vybavenou 6500 Classic nebo oblíbený hudební kousek 5310 XpressMusic.
Doba dotyková
Postupem času se i Series 40 podřídila době a dočkali jsme dotykových modelů, které se dělily na několik druhů. Buď na plně dotykové, nebo na dotykové, kterým zároveň nechyběla alfanumerická klávesnice. Vzpomeňme například na model X3-02 s lehce nezvyklým rozložením klávesnice nebo na Ashu 300. V těchto modelech většinou narostly displeje a zvětšily se prvky pro dotykové ovládání. Jinak se prostředí snažilo i nadále vypadat tak, jak byli uživatele zvyklí.
Plně dotykové modely měly prostředí změněné již o něco více. Menu využívalo velkorysosti až třípalcových displejů a snažilo se přiblížit prostředí systému MeeGo, které mimochodem již také obývá křemíkové nebe. Dotykové modely byly vždy řazeny do řady Asha. Mezi ty populárnější patří například Asha 311 či novější Asha 501.
Kdo zhasne světlo?
V úvodu článku jsme zmínili, že telefony Series 40 končí a žádné další nebudou. Pokud by se to doslova potvrdilo, bude historicky posledním představeným modelem s tímto prostředím Nokia 225, která byla představena teprve v dubnu letošního roku a upoutala nejen barvami, ale velkým displejem a stále ještě alfanumerickou klávesnicí.
Zda tento model pomyslně zhasne světlo a zavře dveře za jedním velkým obdobím, nebo Nokia ještě vydá poslední kousky, které jsou ve fázi před dokončením, se dozvíme v nejbližších týdnech či měsících.
A to si dovolím tvrdiť, že v rôznych obdobiach robili lepšie dumbfony Alcatel, Siemens, či Ericsson..