Pamatujete ještě na Android 3.0? Ušetřím vám hledání, tady je odkaz na verzi z roku 2011. Exotickou ji však nedělá jen její stáří, ale že byla určena hlavně pro tablety. Na začátku měl totiž Google plán, že by vedle existovaly dvě větve. Sudé verze by byly určeny pro telefony, liché pro tablety.
Tou dobou však začaly velikosti displejů povážlivě narůstat a záhy přestalo být jasné, co je smartphone, tabletofon a tablet. Google se proto rozhodl celou věc zjednodušit a od verze 4.0 nabízel stejný operační systém pro telefony i tablety.
Pokud jste si někdy tou dobou koupili nějaký tablet s Androidem, pak jste nejspíše prošli stejným cyklem jako já. Prvotní nadšení, jak je lehký a jak dlouho vydrží, vystřídá zklamání, že to ani se správným příslušenstvím není moc nástroj na práci. Ať už kvůli chybějícím aplikacím nebo nepříliš povedenému multitaskingu. Kupříkladu režim dělené obrazovky se objevil až ve verzi 7.0. Někteří výrobci se to sice snažili vyžehlit svými nadstavbami, ale ve výsledku většina tabletů skončila jako jednoúčelový nástroj na konzumaci obsahu, dětská hračka, fotorámeček nebo se na něj práší někde hluboko ve skříni.
Přitom to není kvůli tomu, že by tablety neměly smysl jako takové. Microsoft se snaží, aby jeho systém Windows od verze 8 měl nějakou podporu právě pro tento druh přístrojů. Někdy se mu to podaří lépe, většinou však hůře. I Apple chápe, že iPad není jen velký iPhone a představil pro něj vlastní operační systém. A nyní se ke stejnému kroku dopracoval i Google, který představil Android 12L. Písmeno L v označení verze znamená „large“, tedy fakt, že tato větev Androidu se bude nasazovat do zařízení s velkými obrazovkami. Vedle tabletů to tak budou stále populárnější skládací telefony. Upřímně, popisek předností vypadá, jako by ho někdo zkopíroval z již zmiňovaných stránek Androidu 3.0 Honeycomb: lepší podpora velkých displejů a vylepšený multitasking.
Nezapomněli jste na někoho?
Což o to, nápad je to dobrý. Vždy je lepší uzpůsobit systém danému hardwaru a jeho schopnostem, než dělat jednu univerzální věc na všechno: od hodinek až po televizory. Jenže nesmíme zapomenout, že tu máme ještě Chrome OS. Ten byl úplně původně plánován jako tzv. „tenký klient“, což znamenalo, že prakticky všechno běželo v cloudu. To je ale i v roce 2021 docela sci-fi představa, a tak Chrome OS postupem času „sublimoval“ na „takový lepší Android“.
A výsledek? Zase tu budeme mít vedle sebe dva systémy, které se skoro překrývají. Konkurují si nejenom u uživatelů, ale také si kradou cenné vývojářské zdroje. Ve výsledku tak nebude prospívat ani jeden a už teď si můžete hodit korunou, který z nich pošle Google na hřbitov.
