Retro: Sony Ericsson C510 – pan Cyber-shot

Po nástupu fotoaparátů do mobilních telefonů se mezi jednoznačnou špičku vyšvihl Sony Ericsson. Ostatně vzpomeňme na model K750i, jenž přinesl automatické ostření nebo K800i, který vše posunul dále a přidal nedocenitelný xenonový blesk. Postupem času se kvalitní fotoaparáty objevovaly ve vícero modelech a v roce 2009 přišel na řadu Sony Ericsson C510.

Krátké představení

V kolonce datum narození svítí modelu C510 leden 2009. Již máme tu čest s několika smartphony, ale mobilnímu světu nadále vládnou klasicky vypadající telefony. Příkladem může být i právě tento Sony Ericsson, který si zakládal spíše na konzervativním vzhledu a nejčastěji jsme jej vídali v tmavých barvách. O oživení se však starala stříbrno-modrá linie po bocích. Ačkoliv bylo zařízení z větší části plastové, v ruce jste získali dojem poctivého kusu hardwaru. Současně šlo o malý, tenký a lehký telefon, který skvěle padl do ruky. Navíc se i pohodlně ovládal, což se výrobci povedlo zařídit na velmi malém prostoru. Vše díky povedené čtyřsměrnné klávese s potvrzovacím středem. Kaskádovitý tvar alfanumerické části byl pak také vskutku geniální nápad a psaní bylo rychlé a dokonce možné i poslepu.

Retro: Sony Ericsson C510

Samotný displej telefon narostl na 2,2 palce a nabízel QVGA rozlišení. I dnešní optikou vypadá vcelku slušně. Syté barvy a dostatečné rozlišení jsou jeho chloubou. Zajímavě vypadala také zadní strana. Ta byla rozdělena na dvě pohyblivé části. Pod spodní, plastovou, se nacházela Li-Pol baterie. Vrchní kovovou část bylo možné odsunout nad plastový kryt baterie a tím došlo k odhalení fotoaparátu. Skvěle vymyšlený mechanismus funguje solidně i po několika letech. Fotoaparát byl nejen chráněn, ale také nijak nerušil design samotného telefonu.

Po odsunutí krytky jste se mohli kochat nejen samotným fotoaparátem s 3,2megapixelovým rozlišením, ale na svou dobu i silnými diodami pro přisvětlení. Odsunutím krytky rovněž došlo k automatickému spuštění fotoaparátu a všechny ovládací prvky se rozzářily do modré barvy. Jednalo se o spoušť fotoaparátu, která se nacházela na pravém boku a byla dvoupolohová. Modře svítily také piktogramy kláves 3, 6, 9 a mřížky. Pomocí těchto čtyř tlačítek jste totiž mohli rychle upravovat nastavení scény. Rychlé a praktické.

Výbava

Srdcem telefonu bylo prostředí A200, které ve své době platilo za to nejlepší v telefonech bez otevřeného operačního systému. Chlubilo se slušnou rychlostí a přehledností. Neomezovaly se ani úpravy stylu menu či ikonek. Naopak pokulhávala možnost upravit si pohotovostní obrazovku. Velkou výhodu představovala možnost běhu více aplikací současně na pozadí. Mohli jste mít spuštěno několik her či aplikací v Javě, všechny je minimalizovat a například napsat SMS zprávu či událost do kalendáře. Ten byl funkčně i graficky propracovaný.

Sony Ericsson dbal také na přehledný adresář či editor SMS zpráv, kde jsme si však vždy stěžovali na chybějící odpočítávání naspaných znaků, které se objevilo až těsně před koncem. Samostatnou kapitolou byla multimédia. Kromě fotoaparátu zde byl i hudební přehrávač převzatý z řady Walkman. Nechybělo třídění del ID3 štítků či ekvalizér. Mezi nativními aplikacemi nechyběla možnost úpravy fotek či jednoduchý střih videa. Dostalo se také na FM rádio s podporou RDS. Kaňkou na kráse byl konektor. Sony Ericsson ještě v roce 2009 nadále tlačil ošklivě vypadající Fast-port, který byl tentokrát umístěný v horní části levého boku. V případě, že jste si chtěli připojit vlastní sluchátka, byla nutná redukce.

Závěr

Sony Ericsson C510 se během jara objevil i na pultech českých obchodů. Například v dubnu 2009 jste jej mohli v nabídce operátora O2 pořídit za zhruba 5 tisíc korun.

Telefon Sony Ericsson C510 do seriálu Retro zapůjčil pan Michal Petrásek, kterému tímto děkujeme.