Retro: Sony Ericsson T610 – švédsko-japonská legenda

Dnes vzpomínaný Sony Ericsson T610 se narodil v počátcích švédsko-japonského výrobce. Byl přímým následovníkem neméně legendárního modelu T68i a výrobce si byl vědom, že i v roce 2003 musí být nejlepší. My nyní víme, že se to povedlo a zavzpomínáme si proč.

Krátké představení

Model T610 přišel v době, kterou můžeme nazvat zlomovou. Zatímco do roku 2002 dbali výrobci na co nejmenší rozměry a telefony byly vyloženě kapesní, počínaje rokem 2003 se začala projevovat touha po větším displeji. Důvody byly zcela prosté. Konzumace multimediálního obsahu a nastupující integrované fotoaparáty. T610 ale i přesto byla stále velmi malá a výška například jen nepatrně přesáhla 100 milimetrů. Vše dokresluje i nízká hmotnost 92 gramů.

Retro: Sony Ericsson T610

Výrobci se skvěle povedl tah s designem, kde jsou kombinovány tmavé lesklé části se stříbrným plastem či hliníkem. Výsledný dojem je nezaměnitelný a zásadním dílem přispěl k popularitě telefonu. I na malém prostoru se povedlo zorganizovat nezbytná tlačítka. Ovládání bylo svěřeno do rukou joysticku, který i na našem kousku po letech funguje naprosto skvěle. Alfanumerická klávesnice pak využívala výhod jednotné velikosti tlačítek a rozestupů. Tvorba textů tudíž nečinila žádný problém.

Vrchní polovinu čelní strany si pro sebe uzmul 1,8palcový displej s rozlišením 128 × 160 pixelů a možností zobrazit 65 536 barev. Použitá technologie byla ale pasivní (CSTN), čímž trpěla obnovovací frekvence. Výrobce z ní však dokázal dostat maximum a při běžném používání jste si „duchů“ takřka nemohli všimnout. To byl výrazný pokrok oproti evropské konkurenci. Jak správně tušíte, displej tudíž patři k chloubám telefonu. Lepší přinesl až přímý následovník T630, na který jsme v Retru také již vzpomínali.

Jako správná vlajková loď nabízela T610 také ovládací prvky po stranách. Šlo nejen o regulaci hlasitosti, ale například i samostatné tlačítko pro spuštění fotoaparátu. Ten měl mimochodem rozlišení 0,1 megapixelu. Úsměvné, že? Nicméně ve své době šlo o běžný standard, který navíc pro potřeby malých displejů plně postačoval.

Zadní kryt byl odnímatelný a baterie samozřejmě vyměnitelná. Její kapacita 770 mAh bohatě postačovala na zhruba čtyřdenní výdrž.

Výbava

Sony Ericsson si zakládal na prostředí, které bylo po grafické stránce velmi pěkně zpracováno. Hlavní obrazovka prvky nehýřila. Muselo přeci zůstat dost místa pro tapetu. Menu bylo maticové a díky velkému displeji přehledné. Za zmínku stojí povedené polyfonní vyzvánění a dobře zvolený reproduktor. Zde se jistě projevily zkušenosti japonského Sony. T610 hrála značně odlišně od například konkurenčních Nokií či Siemensů.

Sony Ericsson T610 byl také znám povedenými hrami, které na svou dobu kralovaly grafikou i hratelností. Mnozí si jistě vzpomenou na mini golf. Další hry bylo navíc možné díky podpoře Javy doinstalovat. Limitujícím faktorem však byla interní paměť o velikosti 2 MB. To bylo poměrně málo i v roce 2003 a zejména německá konkurence v tomto ohledu Sony Ericssonu ukazovala záda.

Jakožto vlajkový model musel telefon zvládat i jakoukoliv kancelářskou práci. Vícepoložkový telefonní seznam či přehledný kalendář tak byl samozřejmý. Nechyběl ani e-mailový klient či wapový prohlížeč. Internet vám mohl svištět buď vytáčeně přes HSCSD, nebo moderněji skrze GPRS třídy 8. Konektivita byla dále zastoupena nejen kabelem, ale i bezdrátovým infraportem či Bluetooth.

Závěr

Sony Ericsson T610 se ve druhé polovině roku 2003 dostal na český trh a také do nabídky operátorů. Počáteční cena se vyšplhala ke 12 tisícům, avšak například v listopadu 2003 jste si jej u EuroTelu mohli pořídit za 9 995 Kč. K doprodeji za cenu kolem 5 tisíc došlo o zhruba rok a půl později.

Telefon Sony Ericsson T610 do seriálu Retro zapůjčil pan Michal Petrásek, kterému tímto děkujeme.