Evropská unie je nevyčerpatelným zdrojem nejrůznějších regulací, příkazů a nařízení, která nezřídka kdy vyvolávají nejrůznější reakce – od zdvihnutého obočí až po příslovečné rvaní si vlasů z hlavy. Abychom byli upřímní, někdy má její snaha pozitivní efekt. Vzpomeňme třeba na zrušení roamingových poplatků – to je výhoda, na kterou se velmi rychle a snadno zvyká. Bez soustředěného tlaku někoho většího než jsou nadnárodní operátoři bychom dnes po Evropě volali za ceny podobné „exotickému“ Švýcarsku.
Pak jsou tady ale snahy, jejichž implementace do dynamického světa informačních technologií nevyznívají příliš úderně. Nejrůznější „ballot screen“, jimiž se má omezovat monopol Microsoftu na PC nebo Googlu na mobilech, byl a bude spíše k smíchu. A neustálé výzvy k souhlasu s použitím cookies řeší méně počítačově zdatní koupí většího monitoru, ti schopnější pak instalací doplňku I don‘t care about cookies.
Poslední skupina pak spadá pod označení „věčná diskuze“. Už dnes se můžete vsadit, v které pětiletce se EU podaří dotáhnout do konce střídání letního a zimního času. Na sjednocení nabíjecího konektoru nestačilo ani deset let, i když je asi dobře, že zde zůstalo u pouhého doporučení.
Nemoc jménem bloatware
S nežádoucím softwarem nainstalovaným v novém počítači nebo telefonu se setkal už každý. Zatímco dříve znamenal nový přístroj nutnost si jej podle své libovůle dovybavit programy, aby alespoň něco uměl, dnes je tomu přesně naopak a po každém vybalení z krabice následuje alespoň hodina čištění.
Zatímco u Windows je to relativně snadné a přinejhorším se dá poměrně snadno udělat čistá instalace, Android se tomuto brání. A někdy se mi otevírá příslovečná kudla v kapse, když u telefonů vidím Facebook coby systémovou aplikaci, která nejde ani odinstalovat, ani zakázat. Nebo když má aplikace na počasí přiřazena všechna možná oprávnění včetně čtení SMS nebo přístupu k mikrofonu.
Po každém vybalení telefonu z krabice následuje alespoň hodina čištění.
Odborník se diví, ale laik nad něčím takovým ani nepřemýšlí. Přitom zvláště ve starších verzích Androidu měla nainstalovaná aplikace poměrně volné ruce k provádění nejrůznějších nekalostí, ať už ji uživatel někdy spustil, nebo ne. To se sice pomalu lepší, ale i tak…
Jsem zvědavý na výsledek
Jak informuje Financial Times, součástí připravované legislativy Digital Services Act bude i požadavek na možnost kompletního odstranění takovýchto programů z operačního systému. Zatímco pro některé výrobce to nebude problém, jiní jsou produkcí vlastních aplikací nechvalně známí.
Bude tak zajímavé sledovat, jakým směrem se vše vydá. Ztratí se vše v nekonečné diskuzi, co ještě je a co už není nezbytná výbava telefonu? Například, jestli musejí mít nainstalovaný dialer, či ne…
Zajímavé je i srovnání se zahraničním. Podobný problém řešil soud v Šanghaji už v roce 2015. Tady si nejspíše nějakou dobu ještě počkáme.
je to sviňárna a solidní firmy to nedělají. tečka
můj telefon moje správa.