Výběr šéfredaktora Martina Fajmona
Xiaomi Mi MIX 3, které mě uhranulo
Už když jsem se v roce 2013 stal součástí redakce mobilenet.cz, byl jsem příznivcem riskantních počinů, které mohou mobilní trh posouvat dále. Pravda, ne všechny koncepty se uchytí, ale bez nich bychom stále používali tlačítkové telefony. Možná bychom byli i tak spokojení, jen bychom se trochu nudili. Někdo se ale nudí i dnes. V dnešní záplavě dotykových placek tak vždy ocením, když výrobce udělá něco jinak, a ještě k tomu tak, že mě to zaujme.
Naposledy se to podařilo Mi MIXu 3 od Xiaomi. Ano, výsuvný koncept není ničím novým a již pár měsíců zpět výrobci ukazovali, že to jde. Zmínit mohu například Vivo NEX S, které fotoaparát schovalo do periskopu, případně Oppo Find X, které se Mi MIXu 3 blíží nejvíce, i když má výsuvnou část motorizovanou. Osobně se mi ale nejvíce líbí právě Xiaomi Mi MIX 3, které mi svou výsuvnou konstrukcí připomnělo legendární Nokii 7650. To byl mimochodem telefon, který mě v roce 2002 natolik oslovil, že jsem se začal zajímat o mobilní telefony více než jen jako běžný uživatel.
Xiaomi Mi MIX 3 je na první i na druhý pohled krásný kousek z keramiky, kterému dokáži odpustit i absenci čtečky otisků v displeji a jakéhokoliv stupně voděodolnosti. Když k půvabu přičteme cenu, kterou rozhodně nelze u základní varianty označit za přemrštěnou, zasloužilo si v mém výčtu toho nejlepšího za rok 2018 Xiaomi Mi MIX 3 první místo. Na závěr vám doporučím i naší podrobnou recenzi kolegy Ioannise.
Night Sight, které rozsvítí tmu
Doslova nadšený jsem byl také z nočního režimu Night Sight, který předvedl Google, poprvé u modelu Pixel 3. V prvních okamžicích jsem byl poněkud obezřetný, kupříkladu noční režim z Huawei P20 Pro jsem již znal a výsledky nebyly vždy tak perfektní, jak výrobce sliboval. V případě Google Pixelu 3 se již dostáváme k opravdu skvělým výsledkům, kdy nerozmazaný snímek pořídíte snadno i z ruky, tedy bez nutnosti stativu či naprosto strnulého postoje.
Dovednosti fotoaparátu Pixelu 3 jsme otestovali jak samostatně, tak také ve srovnání s konkurencí. Ať už se vám líbí více výsledky Matu, případně Pixelu, nelze Googlu upřít opravdu velkou snahu. Plnohodnotnou recenzi Pixelu 3 pro vás připravil Michal Pavlíček.
Nuki Smart Lock vám odemkne odkudkoli
Jak už jistě víte, kromě serveru mobilenet.cz přispívám i na sesterský fZone.cz, a to převážně recenzemi produktů. Za uplynulý rok mě nejvíce zaujal motorický zámek Nuki Smart Lock, který je – alespoň dle mého soudu – jedním z nejpovedenějších chytrých zámků, které si na domovní dveře můžete v České republice pořídit.
Nuki Smart Lock dává největší smysl s centrálou Nuki Bridge, která vám následně umožní ovládat zámek z jakéhokoliv místa na světě. A mně Nuki dokonce zachránil finance za výměnu zámku. Jak je to možné? Jednoduše. Vyběhl jsem ven a než jsem se nadál, vítr zavřel dveře. Klíče ani telefon jsem u sebe bohužel neměl. Stačilo však poprosit hodné sousedy a skrze webovou administraci zámek vzdáleně odemknout. Za mě krásná ukázka toho, jak moderní technologie mohou ušetřit nervy a v konečném důsledku i pár tisíc za zámečníka. Nuki má ale nespočet jiných benefitů. Velmi oceňovaným pomocníkem je pro pronajímatele skrze portál Airbnb, kteří mohou na dálku vpustit své hosty do bytu či domu, aniž by jim museli předávat či schovávat klíče.
Pokud vás Nuki zaujal, přečtěte si mojí recenzi. Věřím že v ní naleznete odpovědi na všechny vaše otázky.
Výběr zástupce šéfredaktora Michala Pavlíčka
Fotíme v noci, fotíme čtyřikrát jinak
Rok 2018 se nesl ve znamení poměrně zásadního vylepšování fotoaparátů v mobilních telefonech, ačkoliv nad tím mnozí mávali a nadále mávají rukou. V prvé řadě mám na mysli nové speciální noční režimy. Vše započal Huawei s modely řady P20, kde noční snímky vypadaly lépe než kdy dříve. Nebyly zašumělé a obsahovaly poměrně hodně detailů. Náročnější uživatelé si však povšimli, že fotografie občas působí až příliš „vyžehleně“.
Vše o třídu povýšil Google se svými Pixely 3. Jejich režim Night Sight, v češtině volně přeložený jako Noční vidění, dokáže bez velké nadsázky zázraky. I v téměř naprosté tmě dokáže snímek projasnit, zachovat ostrost i detaily a minimalizovat úroveň digitálního šumu. Telefon po vás jen chce, abyste jej na pár vteřin namířili na fotografovaný objekt. S běžným třesem lidských rukou si telefon hravě poradí a výsledky jsou působivé. Snáz než slova vás ale přesvědčí ukázkové snímky. Odkazoval na ně sice už kolega v první kapitole, ale opravdu stojí za zhlédnutí.
Jasným trendem letošního roku se stává narůstající počet fotoaparátů. Trojici zadních fotoaparátů jsme viděli u Huawei P20 Pro i Samsungu Galaxy A7. Dokonce hned čtyři fotoaparáty našli svůj domov na zádech Samsungu Galaxy A9. Opakuje se však situace z let nedávno minulých. Zatímco před 5 lety se výrobci předháněli v počtu megapixelů, aniž by to cokoliv vypovídalo o skutečné kvalitě fotografií, dnes se začíná situace opakovat u počtu fotoaparátů. Nesmíme však házet všechny do jednoho pytle. Sekundární ultraširokoúhlé fotoaparáty či teleobjektivy jsou šikovné a v praxi dobře využitelné. Pro mě za mě, ať je na telefonech klidně tolik fotoaparátů, kolik výrobce uzná za vhodné. Jen ať jsou prosím všechny adekvátně kvalitní, použitelné a smysluplné.
Rezignace Samsungu
Čínští výrobci se dravě derou nahoru, Apple si „jede to svoje“ a (zatím stále ještě) vládce mobilního trhu Samsung působí jako odepsaný hlavní hrdina směřující do propadliště dějin. Nebýt povedeného Samsungu Galaxy Note9, byl by tento můj osobní pohled téměř nenarušený. Jihokorejský výrobce totiž letos zcela zaspal v nižší i střední třídě a co se týče vlajkových modelů, také nijak zvlášť neuchvátil.
Do očí bijící je ale zejména neschopnost Samsungu přinést schopný telefon střední třídy. Pokusy s modely řady Galaxy A6, Galaxy J6 či Galaxy J4 jsou nepovedené. Oproti konkurenci od Huawei či Honoru jsou nejen drahé, ale i málo vybavené. Příští rok bude pro Samsung rozhodně klíčový. Buď se vzchopí, nebo už bude pouze otázkou času, kdy titul největšího výrobce telefonů ztratí.
Banán je zpět
Událostí minimálně první čtvrtiny roku bylo pro mě osobně představení reinkarnované Nokie 8110 4G. Ta se opět snaží navázat na svého dávného předchůdce z minulého století, a to nejen vzhledem, ale i výsuvnou konstrukcí, byť ta doznala změn a nikoliv k lepšímu. Nově jde totiž o základní telefon, což se muselo projevit na úsporách. Přesto jde o zařízení, které alespoň částečně vyslyšelo volání jisté skupiny uživatelů. Ti chtějí klasický telefon s klávesnicí, ale i s možností využívat rychlá data přes LTE. 8110 se navíc umí přeměnit ve Wi-Fi hotspot a nechybí ji GPS s Google Mapami nebo nadějný systém KaiOS. Otázkou je budoucnost. Bude systém do budoucna schopnější? Přibude navigace?
Dočkáme se i lepších modelů s klávesnicí? Kdo ví. Na každý pád zafungovala Nokia 8110 4G jako skvělý markentingový tah a současně nostalgická vzpomínka. Ze strany společnosti HMD Global, která drží práva na používání značky Nokia u mobilních telefonů, jde mimochodem o druhý takový krok po sobě. Jsem zvědav, zda nás společnost něčím překvapí i v roce 2019.
Výběr spoluzakladatele Jana Pospíšila
Jeden snímač vládne všem
Už minulý rok se mluvilo o tom, jak Google se svými Pixely dokáže softwarem dohnat absenci více fotoaparátů. Tehdy to bylo především v kontextu falešného bokeh efektu neboli portrétního režimu.
V průběhu roku 2018 bylo představeno mnoho velice schopných fotomobilů, často se třemi, čtyřmi i více fotoaparáty. Navíc se konečně téměř všichni soustředili na variabilitu ohniskových vzdáleností, což se těžko dohání softwarově.
Říkal jsem si tak, jestli to Google znovu dokáže – jestli opět zvládne konkurenci na konci roku vypálit rybník svým náskokem v umělé inteligenci. A povedlo se. Nejenže se běžné fotografe v automatickém režimu opět zlepšily a Pixel 3 tak v mých očích obhájil prvenství v kategorii fotomobilů (podává prostě nejvyrovnanější výsledky ve všech situacích), ale přidal i pár trumfů navíc.
Noční režim Night Sight dokáže dělat vskutku divy a rozsvěcí noční scény. Jeho největší síla je ale ve focení ve zhoršených světelných podmínkách, kdy dokáže přirozeně zesvětlit stíny se zachováním detailů a potlačí rozmazání snímku i při delších expozicích.
Ač vousatá reference v nadpisu odkazuje na Pána prstenů, hodil by se na minulý rok jiný popkulturní obraz – například z Terminátora.
Rovněž absenci druhé optiky pro dvoj násobné nebo trojnásobné přiblížení se v Googlu rozhodli řešit softwarovou cestou. Zde už výsledek není tak dechberoucí a rozdíl proti dedikované optice je stále vidět. I tak musím z vlastní praxe uznat, že výsledky jsou více než použitelné.
Ačkoliv vousatá reference v nadpisu odkazuje na Pána prstenů, hodil by se tak na minulý rok v oblasti mobilní fotografie jiný popkulturní obraz, například z Terminátora. Už totiž moc nejde pouze o kvalitu snímače fotoaparátu, ale především o softwarové zpracování všech dostupných informací nejen z fotoaparátu, ale i ostatních senzorů do jednoho kvalitního snímku. Velkou roli jistě hrají i znalosti nasbírané analýzou miliard existujících fotografií.
Vloni jsme pomocí AI rozmazávali pozadí, letos jsme k tomu přidali noční snímky a přibližování fotek. Co ale softwarový přístup a machine learning zatím pohodlně vyřešit neumí je širokoúhlý snímek. Zde bych v příštím roce přeci jen u Googlu a dalších uvítal ústupek v podobě přidání širokoúhlého objektivu na záda, podobně jako to už letos u Pixelů 3 udělal Google pro selfie fotoaparáty.
Na cestě k eliminaci rámečků
Jeden nelibý trend započal už v roce 2017 a letos mu nebylo úniku. Nikde.
Ne, nemluvím o ztenčování rámečků, ale o jeho nelibém vedlejším symptomu: notchi, výřezu, vykousnutí, … Říkejte tomu, jak chcete, ale přiznejte si sami – zní některé z těchto označení ve spojení s displejem pozitivně? Jde o něco, co jste si před pár lety přáli, aby do telefonů dorazilo? Výřez v displeji je zkrátka jen prozatímní technologický kompromis na cestě ke skutečné bezrámečkovosti.
Zabudovat čtečku otisku prstů se nám už za displej podařilo a věřím, že v roce 2019 se už setkáme s technologií, která bude srovnatelně pohodlná a rychlá jako konvenční čtečky. Spodní rámeček tedy už z hlediska uživatele nemá opodstatnění. Ale co ten horní? Většina telefonů šla cestou vykousnutí. Jakkoliv to mohlo být v roce 2017 odlišujícím prvkem, v roce letošním to bylo pravým opakem. Někteří čínští výrobci se tak ke konci roku jali reinkarnovat slidery, aby mohli kamerky a další senzory skrýt za výsuvnou konstrukci a nabídnout displej bez výřezu. Jako jeden příklad za všechny zmíním Xiaomi Mi MIX 3.
Výřez v displeji je jen prozatímní technologický kompromis na cestě ke skutečně bezrámečkovým displejům.
Ačkoliv mě osobně se tento přístup líbí více než notch, musíme si uvědomit, že se stále jedná o kompromis. Mechanické díly nikdy nepřidají na odolnosti proti zubu času nebo vodě.
Jak tedy postupovat dále na cestě k eliminaci rámečků? Musíme i zbytek senzorů skrýt pod displej, podobně jako čtečku.
Nejsložitější to bude určitě s přední kamerou. Ovšem i zde je vidět, že jsme na dobré cestě. Ostatně současné čtečky otisků v displeji nejsou nic jiného než fotoaparáty pod displejem. Výrobci tak musí „jen“ vymyslet, jak co nejvíce potlačit zkreslení světla, které se musí skrze displej dostat k fotoaparátu pod ním. Toto Linusovo video ukazující průhlednou OLED televizi ve mně vzbuzuje naděje, že by to nemuselo trvat až tak dlouho.
eSIM
Elektronickou SIM kartu známe už dlouho, ale až letos i u nás začala adopce ve skutečném světě, bohužel zatím pouze u jednoho operátora. Jak si můžete přečíst v odkazovaném článku nebo poslechnout v našem mobilecastu, je zde ještě mnoho věcí, které současná implementace u operátorů nezvládne. Jsme ale na začátku a věřím, že v příštím roce se dočkáme nejen rozšíření podpory v zařízeních a u operátorů, ale také ve flexibilitě a pohodlnosti eSIM jako služby.
Rád bych se dočkal zmizení poslední externí závislosti z fyzického světa pro zprovoznění telefonu a obešel se jen s účtem nebo kódem pro přihlášení k síti operátora a účtem k mému cloudu (ať už od Applu nebo Googlu).
Skutečně přístupné finance v mobilu
Dobře, zkusím vymyslet také jedno originální téma, které nebudou i mít všichni ostatní kolegové. Jedno z pro mě klíčových témat minulého roku byl rozmach fintech služeb.
Google Pay už považuji za samozřejmost a nedokážu si představit nemožnost platit mobilem v obchodě. A jableční zákazníci už se konečně opravdu (opravdu) dočkají hned z kraje příštího roku. Tato základní služba už bude nehledě na platformu opravdu dostupná masám.
NFC platby mobilem ale vlastně nejsou až tak nic revolučního a něco, co bych chtěl vyloženě v roce 2018 spojovat s buzzwordem „fintech“ – jen to dlouho trvalo.
Služba, která si mě opravdu získala, je britský Revolut, který mi ušetřil hodně peněz a obav z placení na nedůvěryhodných místech při cestování. Hojně ho používám také pro P2P platby mezi kolegy a přáteli. Tohle je v pohodlnosti opravdu na míle vzdáleno mobilnímu bankovnictví jakékoliv banky. Integrace do Google Pay a Apple Pay je potom už jen třešničkou na dortu.
Skvělé je, že do toho i letos hodně šlapal třeba český startup Twisto, který nabízí hodně podobných služeb jako Revolut a k tomu ještě některé další, spojené s nabízenou kreditní kartou.
Za zmínku rozhodně stojí i Curve, který vám vyřeší problém, pokud máte moc karet a záleží vám, ze které co platíte. Nejenom, že máte všechny své karty spojené s jedinou, ale navíc můžete i zpětně upravovat, kterou transakci chcete platit ze kterého účtu. Curve vše vyřeší za vás.
Rychlost, pohodlnost, uživatelský zážitek, inovativní služby a snadné zřízení bez nutnosti návštěvy pobočky – to je budoucnost finančních služeb v mobilu, kterým jsem ochotný svěřit své peníze a informace o nákupech.
