Seriál Retro je zpět a abychom jeho návrat patřičně oslavili, musíme nahlédnout poměrně hluboko do historie. V dnešním vydání se proto vracíme o celých 20 let nazpět. Píše se rok 1998, na českém trhu působí jen dva operátoři a telefon zdaleka nemá každý. Jedním dechem dodejme, že základní modely již rozhodně nejsou extrémně drahé. Dokáže to i dnes vzpomínaný Siemens S8.
Krátké představení
Pamětníky jistě nepřekvapí informace, že se jedná o facelift staršího modelu S6. Navenek jde pouze o kosmetické změny – jiný tvar sluchátka a přemístění nápisu Siemens. S8 je však o patnáct gramů těžší, jeho hmotnost tedy činí sto osmdesát gramů. Telefon je taktéž oproti předchůdci vybaven lepším procesorem a kodekem halfrate, což ve výsledku výrazně prodlužovalo pohotovostní dobu přístroje, kterou výrobce deklaroval až na 60 hodin, v reálu telefon vydržel cirka jeden den provozu.
Retro: Siemens S8
Nyní se pojďme podívat na samotný telefon. Je 159 milimetrů vysoký, 55 milimetrů široký a jeho tloušťka činí 16 milimetrů. Na tehdejší dobu se jednalo o tenký telefon a i dnes se nedrží v ruce vůbec špatně. Na čelní straně nalezneme kromě mikrofonu a výdechu sluchátka především černobílý grafický displej, který umí zobrazit na každém ze čtyř řádků až šestnáct znaků. Horní řádek je klasicky využitý pro zobrazení stavu baterie a signálu, můžeme na něm vidět příslušné ikonky s těmito hodnotami.
Pod displejem jsou pryžová tlačítka, která se dají poměrně lehce zmáčknout. To ale vzhledem k jejich nízkému zdvihu a zapuštění není příliš příjemné, zejména u těch menších z nich, protože se musí mačkat spíše nehtem. Při zapnutém podsvícení jsou mezi tlačítky vidět jednotlivé zelené diody. Na pravé straně v horní části z těla telefonu poněkud vystupuje anténa, která byla v roce vzniku tohoto modelu ještě povinnou výbavou mobilních telefonů, ale už se nemusela vysunovat při volání. Na spodní straně nalezneme kulatý nabíjecí konektor a také servisní konektor. Na zadní stranu telefonu se dá připevnit v balení dodávaná bytelná klipsna, která umožňuje nošení za opaskem. Po jejím sundání se dostaneme k baterii, která se dá vysunout směrem nahoru a pod kterou se tradičně skrývá výrobní štítek a slot na mini SIM kartu. Pro tento model se dala sehnat Ni-MH i Li-ion baterie o kapacitách 700 až 1 000 mAh.
Po zapnutí se můžeme dostat do základního menu s devíti položkami. Telefon nabízel klasickou konektivitu tehdejší doby – kromě volání uměl přijímat i odesílat SMS a dělat konferenční hovory. Jinak se v jeho výbavě nesetkáme s ničím speciálním, naopak se funkčně jednalo spíše o střední třídu.
Závěr
Siemens pouze vylepšil předchozí, již zastaralý, model. Cenu si tak nemohl nasadit příliš vysoko. V květnu 1998 se u EuroTelu dal pořídit za cenu 5 900 Kč jako nedotovaný mobil. Po modelu S8 přišel model Siemens S10, jeden z prvních telefonů s barevným displejem, kterému jsme se již v pořadu Retro věnovali.
Na textu dnešního dílu seriálu Retro se podílel pan Lukáš Vávra, který taktéž Siemens S8 zapůjčil. Tímto mu děkujeme.
