Retro: Siemens S8 – německý základ pro všechny slaví 20 let

Retro: Siemens S8 – německý základ pro všechny slaví 20 let
4

Po odmlce se o slovo hlásí seriál Retro, kde se tentokrát opět vydáme poměrně hluboko do historie. Cestou zpět časem se dostaneme až do minulého století, kde si ukážeme, že ani v roce 1998 už nebylo nutné za telefon utrácet horentní sumu peněz. Zavzpomínáme na německou kvalitu v podobě Siemensu S8 s grafickým displejem či silnou baterií.

Seriál Retro je zpět a abychom jeho návrat patřičně oslavili, musíme nahlédnout poměrně hluboko do historie. V dnešním vydání se proto vracíme o celých 20 let nazpět. Píše se rok 1998, na českém trhu působí jen dva operátoři a telefon zdaleka nemá každý. Jedním dechem dodejme, že základní modely již rozhodně nejsou extrémně drahé. Dokáže to i dnes vzpomínaný Siemens S8.

Krátké představení

Pamětníky jistě nepřekvapí informace, že se jedná o facelift staršího modelu S6. Navenek jde pouze o kosmetické změny – jiný tvar sluchátka a přemístění nápisu Siemens. S8 je však o patnáct gramů těžší, jeho hmotnost tedy činí sto osmdesát gramů. Telefon je taktéž oproti předchůdci vybaven lepším procesorem a kodekem halfrate, což ve výsledku výrazně prodlužovalo pohotovostní dobu přístroje, kterou výrobce deklaroval až na 60 hodin, v reálu telefon vydržel cirka jeden den provozu.

Retro: Siemens S8

Nyní se pojďme podívat na samotný telefon. Je 159 milimetrů vysoký, 55 milimetrů široký a jeho tloušťka činí 16 milimetrů. Na tehdejší dobu se jednalo o tenký telefon a i dnes se nedrží v ruce vůbec špatně. Na čelní straně nalezneme kromě mikrofonu a výdechu sluchátka především černobílý grafický displej, který umí zobrazit na každém ze čtyř řádků až šestnáct znaků. Horní řádek je klasicky využitý pro zobrazení stavu baterie a signálu, můžeme na něm vidět příslušné ikonky s těmito hodnotami.

Siemens S8

Pod displejem jsou pryžová tlačítka, která se dají poměrně lehce zmáčknout. To ale vzhledem k jejich nízkému zdvihu a zapuštění není příliš příjemné, zejména u těch menších z nich, protože se musí mačkat spíše nehtem. Při zapnutém podsvícení jsou mezi tlačítky vidět jednotlivé zelené diody. Na pravé straně v horní části z těla telefonu poněkud vystupuje anténa, která byla v roce vzniku tohoto modelu ještě povinnou výbavou mobilních telefonů, ale už se nemusela vysunovat při volání. Na spodní straně nalezneme kulatý nabíjecí konektor a také servisní konektor. Na zadní stranu telefonu se dá připevnit v balení dodávaná bytelná klipsna, která umožňuje nošení za opaskem. Po jejím sundání se dostaneme k baterii, která se dá vysunout směrem nahoru a pod kterou se tradičně skrývá výrobní štítek a slot na mini SIM kartu. Pro tento model se dala sehnat Ni-MH i Li-ion baterie o kapacitách 700 až 1 000 mAh.

Po zapnutí se můžeme dostat do základního menu s devíti položkami. Telefon nabízel klasickou konektivitu tehdejší doby – kromě volání uměl přijímat i odesílat SMS a dělat konferenční hovory. Jinak se v jeho výbavě nesetkáme s ničím speciálním, naopak se funkčně jednalo spíše o střední třídu.

Závěr

Siemens pouze vylepšil předchozí, již zastaralý, model. Cenu si tak nemohl nasadit příliš vysoko. V květnu 1998 se u EuroTelu dal pořídit za cenu 5 900 Kč jako nedotovaný mobil. Po modelu S8 přišel model Siemens S10, jeden z prvních telefonů s barevným displejem, kterému jsme se již v pořadu Retro věnovali.

Siemens S8

Na textu dnešního dílu seriálu Retro se podílel pan Lukáš Vávra, který taktéž Siemens S8 zapůjčil. Tímto mu děkujeme.

Diskuze ke článku
Yegor
Ach, stále jej mám :)
Petr Petřík (Synus)
Petr Petřík (Synus)
Já jsem začínal s S6 to bylo ultra pádlo a ten reprák ;o)
Jose Francisco Jose
Jose Francisco Jose
Hezký večer, já jenom, že mám Siemens S 25 rok 1997, funguje s orig. baterií. Barevný disp.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze