Začátkem roku jsem si pořizoval nový telefon. Měnit Samsung Galaxy 23 za 25 nedává příliš racionální smysl – oba dva modely jsou ve většině parametrů skoro identické. Takže jsem poprvé po čtvrtstoletí pořizování telefonů zažil něco, co bych pojmenoval jako „nulový dopamin“. Lapidárně řečeno, vybalení nového kousku z krabice mi neudělalo radost z nějaké nové funkce nebo dramatického navýšení nějakého parametru – byla to jen otravná práce, při které musíte znovu zprovoznit aplikace a hlavně přihlášení do nich. Se spoustou pomůže Smart Switch, ale čím dál tím větší počet paranoidně zabezpečených bankovních a platebních aplikací je kapitola sama pro sebe.
Z tohoto splínu mě alespoň trochu zachránilo zjištění, že řada Galaxy S25 podporuje standard Qi 2.1, i když nemá magnety. Stačí jen přikoupit pouzdro, které zmíněnou funkcionalitu dodá, což jsem také udělal. A od té doby jsem jako Alenka na cestě do hlubin králičí nory a s každým novým kouskem zakoupeného příslušenství si říkám, jak jsem bez toho mohl celou tu dobu existovat?
Telefon na stole má nejen své místo, ale pevně tam drží, i když na něj čas od času potřebujete sáhnout. To samé v autě. Ale úplně největší radost jsou powerbanky: ty potřebuji jen jednou za čas, při dlouhém výletě, kde je potřeba občas koukat do mapy. U kabelových powerbank to bylo takové peklo, že jsem je dokonce občas přichytil k telefonu gumičkou. Dnes se sám sobě směju a malý batůžek na zádech telefonu v rukou ani necítím. A to jsem se ještě nedostal k nákupu magnetických peněženek, stojanů, gripů a kdo ví, na co ještě narazím!
V létě dorazily nové Pixely 10 a světe div se, „MagSafe“ umí už v základu, jen jim Google říká Pixelsnap. A ještě před tím se podobnou funkcí pochlubilo HMD Skyline. Člověk by si řekl, že touto dobou už budou magnety v telefonech s Androidem tak běžné, jako u iPhonů – že budou nezbytné od střední třídy výše.
Za vším hledej peníze
Takovou otázku si kladli například fanoušci značky Nothing, kteří se svého oblíbeného výrobce zeptali, kdy a jestli něco takového představí. Odpověď shrnuje a rozebírá server Android Authority (androidauthority.com). Podle něj je standard bezdrátového nabíjení Qi2 otevřený, ale ve svém základu neobsahuje ono magnetické přichycení, což je proprietární záležitost Applu, kterému je potřeba platit licenční poplatky za využití jeho patentů. Každý výrobce si sice může navrhnout něco podobného, ale pak riskuje nekompatibilitu se stávajícím příslušenstvím nebo právní spory s Applem, pokud bude toto řešení příliš podobné.
Jaká je přesná výše těchto poplatků se neví, ale nezapomeňme, že ji je třeba násobit počty prodaných kusů. Podle Nothingu by společnost, která by si vytvořila vlastní systém, musela utratit sedmimístnou částku. To je nezanedbatelná suma, která by pro mnoho majitelů mohla představovat neospravedlnitelné náklady na funkci, kterou možná nikdy nevyužijí. Proto se s tím prostě neobtěžují.
A tak ji zaplatí jen výrobci ne zrovna levných přístrojů (Pixel) nebo ji přehodí na výrobce pouzder (Samsung), případě si dál v klidu ignorují i základní standard a pro bezdrátové nabíjení vyšší rychlostí využívají vlastní proprietární řešení (většina čínských výrobců). A to je škoda, protože vám „MagSafe kompatibilní řešení“ může připadat jako zbytečné, ale jen do chvíle, než si ho vyzkoušíte a zvyknete si na něj.
Stačí nalepovací magnetický kroužek nebo kryt s Magsafe.