Usilovná práce Nokia vyvrcholila v říjnu roku 2008, kdy se světu představil model 5800 XpressMusic. Plně dotykový telefon postrádal alfanumerickou klávesnici a měl jediný úkol – zatopit Apple iPhonu a ukázat, kdo je neochvějným vládcem světa mobilních telefonů. Nokia se snažila, avšak krásně se ukázalo, že nikdo nemůže vládnout věčně.
Krátké představení
V roce 2008 byl svět mobilních telefonů zcela odlišný od toho, který známe dnes. Každý měl v kapse telefon s tlačítky, ti nejnáročnější v rukách třímali například špičkový vysouvák od Nokie v podobě modelu N95, případně vlastnili komunikátory s Windows Mobile 6.X, které dotykové displeje měly, ale často k nim přidávaly QWERTY klávesnice. Do zaběhnutého standardu, který určovala Nokia, vběhl Apple a začal si věci dělat po svém. Původně vysmívanému výrobci se však rozšiřovaly řady spokojených uživatelů a začalo být čím dál jasnější, že dotykové telefony nelze brát na lehkou váhu. Své síly mobilizovali také ve Finsku a ze zhruba ročního vývoje vzešla Nokia 5800 XpressMusic.
Retro: Nokia 5800 XpressMusic
Na první pohled se od iPhonu lišila. Byla užší s protáhlejším displejem. Rovněž v pase měla nějaký ten milimetr navíc. Nicméně na obrázcích vypadala skutečně dobře. Výrobce vsadil na již osvědčenou kombinaci černo červených odstínů, která byla řadě XpressMusic vlastní. Zatímco první Apple ohromil i zpracováním, kde nasadil hliník, první novodobá dotyková Nokia si vystačila jen s obyčejným plastem.
Hlavní, a jak se později ukázalo dost možná zásadní, rozdíl tkvěl v displeji. Nemáme nyní na mysli, že byl s úhlopříčkou 3,2 palce o něco menší, neboť vše vyvažovalo jemné rozlišení. Mnozí již tuší, že se řeč stočí k dotykové technologii. Apple přišel s kapacitním displejem, který reagoval naprosto skvěle na vaše prsty. Nokia nasadila rezistivní nebo chcete-li odporovou technologii. Letmý dotyk displeje neprovedl žádný úkon, bylo nutné více zatlačit. Případně využít služeb tužtičky schované v těle zařízení. Řešení Nokie tudíž bylo poměrně zastaralé a v komfortu ovládání nemohlo Applu konkurovat. Nokia si toho snad i byla vědoma a věřila, že zákazníky uhrane svou výbavou.
Výbava
Základem totiž byl léty osvědčený a mezi uživateli oblíbený Symbian S60. Ten Nokia v rychlosti přepracovala pro velké displeje a především pohodlný dotyk. Starého psa novým kouskům nenaučíš, říká se, a v případě Symbianu S60 se to naprosto potvrdilo. Systém nikdy nebyl koncipován pro obrovské displeje a neuměl jich, zejména v počátcích, využívat. Ovládací prvky se sice zvětšily, avšak neplatilo to o všech. Klávesnice byla stále poměrně malá a v kombinaci s displejem nebylo psaní příliš pohodlné.
Velký displej s vysokým rozlišením byl také hladovější po výkonu a tento aspekt Finové těžce podcenili. Jednojádrový procesor s taktem 434 MHz a 128MB operační paměť se sice snažily seč jen mohly, ale výsledek byl v lepším případě průměrný. A to až v pozdějších fázích po několika aktualizacích. Pokud měl někdo z vás možnost zavítat na brněnský veletrh Invex 2008 a tam si zbrusu novou Nokii vyzkoušet, odcházel zřejmě mírně šokován, stejně jako já. Prostředí bylo velmi zasekané, na denním pořádku byly pády aplikací. S tímhle chce Nokia konkurovat Applu? Vkrádala se mnohým tato nepříjemná otázka.
Tradiční výhoda Symbianu v podobě základny aplikací a her v tomto případě také neplatila, minimálně v začátcích. Původní aplikace totiž opět nebyly připraveny na zcela jiný displej a často vyžadovaly k ovládání klávesnici, která však chyběla. Ke cti Nokie je nutno říci, že mnohé se již v prvních měsících zlepšilo. Ostatní výhody Symbianu, které představovaly perfektně zvládnuté funkce pro práci, zůstaly zachovány. Řada XpressMusic kladla důraz na multimédia. K těm se váže tak trochu ukryté dotykové tlačítko nad displejem. To spouštělo nabídku rychlého přístupu k hudebnímu přehrávači, videu či internetovému prohlížeči. Konzumaci obsahu máloco bránilo. Nokia přihodila dokonce i stereo reproduktory.
Zastavit se musíme ještě u fotoaparátu. Navzdory tomu, že Nokia 5800 XpressMusic nebyla vlajkovým modelem, poskytla velmi kvalitní fotoaparát s 3,2 megapixely, automatickým ostřením a přisvětlovací LED diodou. To byla od počátku jedna z nezpochybnitelných výhod oproti iPhonu. Kdo stále pochyboval, ten byl fanoušky Nokie uzemněn faktem, že s Nokií si natočíte také video.
Na výborné úrovni byla i konektivita. Po internetu jste mohli brouzdat skrze sítě třetí generace, což si v našich luzích a hájích dlouhá léta užívali pouze obyvatelé Prahy a Brna. Naštěstí nechyběla Wi-Fi. Nokia přihodila rovněž GPS, která se s mapami dala pohodlně využít pro navigaci.
Závěr
Nokia 5800 XpressMusic se na český trh dostala přibližně na přelomu března a dubna 2009 a její cena startovala těsně pod hranicí 10 tisíc korun. Byla tudíž výrazně levnější než iPhone od Applu. V prodeji se udržela přibližně rok, během kterého však cena prakticky neklesala. Ještě v lednové nabídce operátora O2 z roku 2010 ji nalezneme v doprodeji za 9 995 Kč.
Technické parametry Nokia 5800 XpressMusic
Kompletní specifikace| Konstrukce | 111 × 51,7 × 15,5 mm, 109 g, konstrukce: klasická, odolnost: ne |
|---|---|
| Displej | TFT TN, 3,2" (360 × 640 px) |
| Fotoaparát | 3,2 Mpx (2 048 × 1 536), LED dioda, autofocus, video: 640 × 480 px, 30 FPS |
| Chipset | ARM1136, CPU: 1×434 MHz, GPU: ne |
| Paměť | RAM: 128 MB, vnitřní paměť: 50 MB, paměťové karty: microSD |
| Datové funkce | 5G: ?, LTE: ne, Wi-Fi: 802.11b/g, Bluetooth: 2.0, NFC: ne |
| Operační systém | Symbian 9.4 S60 5th Edition |
| Akumulátor | 1 320 mAh, bezdrátové nabíjení: ne |
| Dostupnost | prosinec 2008, |
Ale moc dlouho jsem sním nevydržel. Nic moc fotky, na které jsem byl zvyklí z předchozí K800i Ale hlavní důvod byla pomalost, jinak bych byl spokojen. Asi po půl roce jsem měnil za N8 a ta byla o level úplně jinde.