Průvodce: kupujeme klasický notebook

Má v dnešní době notebook ještě smysl?

Položte iPad vedle MacBooku a hlavní rozdíl spatříte okamžitě – notebook disponuje hardwarovou klávesnicí. Předurčení notebooku pro psaní textů je tedy jasné, ovšem to by byl jen velmi povrchní dojem. Dalšími velkými výhodami je i možnost klávesových zkratek a přesného pohybu kurzorem pomocí touchpadu, případně trackpointu. To v kombinaci s plnohodnotným operačním systémem a profesionálním softwarem umožní takřka nekompromisní produktivitu při nespočtu různých činností, aniž byste vůbec potřebovali zázemí pracovny.

TIP: Recenze Asus ZenBook UX305CA – Za design se platí

Klasický notebook zkrátka ani dnes ničím nenahradíte. V době prudkého nástupu tabletů se sice zdálo, že mnoho uživatelů již brzy strčí staré notebooky do skříně. Ale stejně jako šly vpřed tablety, ani výrobci počítačů nespali na vavřínech. S příchodem Windows 8 se jednoznačně potvrdilo, že Microsoft výrazně změnil své směřování, když se v duchu motta „cloud-first, mobile-first“ zcela přeorientoval. Změnil se i Intel, když zaregistroval hrozbu jménem ARM: přestal se hnát za výkonem a začal hledat cesty, jak docílit mnohem vyšší energetické efektivity.

Pokrok je obzvlášť patrný u hybridních zařízení slučujících práci i zábavu, což je doslova bašta dnešních přenosných počítačů, ale tento článek bude výhradně určen zastáncům konzervativního přístupu, kteří důsledně dělí svůj pracovní a volný čas – tedy klasickým notebookům.

Vyplatí se mít na notebooku starší Windows?

Zatímco trh s tablety ovládají mobilní operační systémy iOS od Applu a Android od Googlu, světu počítačů dominuje Microsoft s Windows. Ten aktuálně vkládá svůj osud do rukou poslední verze s překvapivou číslovkou 10.

Na trhu naleznete stroje i se šest let starými Sedmičkami. Uděláte chybu, když si koupíte stroj se starší verzi? Windows 7 již netrpí žádnými dětskými nemocemi, a tak jsou sázkou na jistotu. Najdete je už jen u nedotykových strojů a má to své opodstatnění – Windows 7 je nejspíš posledním operačním systémem Microsoftu, který byl primárně navržen pro ovládání kurzorem. Díky podpoře končící až 14. ledna 2020 Windows 7 ještě dlouho zajistí ochranu před nejmodernějšími hrozbami, věk připomínají snad jen pomalejším studeným startem. Pro bezplatné získání trvalé licence plnohodnotných Windows 10 pak postačí, když byť jen na zkoušku upgrade absolvujete do 29. července 2016.

Pravděpodobněji však budete chtít ušetřit koupí staršího modelu s Osmičkami. Ty si vysloužily negativní pověst kvůli rozdvojenosti, kterou způsobila snaha umožnit původně desktopový operační systém ovládat i na menších dotykových zařízeních. Klasický notebook tak s Windows 8 příliš nekamarádí, a tak má smysl se zabývat v podstatě jen tím, že i tentokrát Microsoft naštěstí nabízí bezplatné získání nejnovější verze 10. Té se nyní logicky dostává nejvíce pozornosti. Minimálně ještě nějaký ten měsíc však bohužel budou bolestně znát důsledky nové filozofie „Windows as a service“, kdy na trh dorazí funkčně neúplný operační systém, který postupně dospívá pomocí menších aktualizací. Používáte-li daný set aplikací a OS si připomínáte jen při jejich spouštění či přepínání, nehrozí zásadnější problém. Ve vestavěných aplikacích však dříve či později objevíte otravný bug, alarmující nekonzistenci či chybějící funkci.

TIP: Den D nadešel. Přicházejí nové Windows 10 a jsou zdarma

TIP: Upgrade na Windows 10, aneb co očekávat

Minoritní podíl počítačových OS pak má MacOS X od Applu, který exkluzivně pohání Macy. Jejich majitelé jsou navyklí na prvotřídní poprodejní podporu a nejinak tomu je v případě dostupnosti aktualizací. Ty bývají již několikátým rokem zcela zdarma. V zemích s dobrou internetovou konektivitou zažívá rozmach i Chrome OS od Googlu, který však v českých podmínkách nepředstavuje úplně lákavou nabídku. Nemálo příznivců má i Linux, ale ten najdete předinstalovaný na naprostém minimu prodávaných zařízení. Pokud kupujete stroj, který je avizovaný jako operačního systému prostý (zpravidla tam i tak najdete některou volně šiřitelnou linuxovou distribuci nebo FreeDOS), doporučujeme na stránkách výrobce ověřit, zda připravil ovladače pro operační systém, který hodláte používat. Tedy samozřejmě za předpokladu, že si nevystačíte s tím základním předinstalovaným.

Výběr procesoru podrobně

Díky dříve zmíněnému úsilí Intelu jsou doby, kdy přenosný počítač znamenal nutnost cestovat s tříkilovým kufříkem nezanedbatelné tloušťky, ta tam. Tenký a lehký ultrabook v rukách spotřebitele s průměrným platem se tak stal realitou. Nebylo by to možné bez pokroku v miniaturizaci a snížení nároků na chlazení v oblasti procesorů. Stran strohých čísel jej nejviditelněji dokládají nejmodernější procesory s architekturou Skylake, u kterých je deklarována třikrát delší výdrž (spotřeba určuje i emitované ztrátové teplo) při dvojnásobném nárůstu výkonu.

TIP: Na český trh vstupují procesory Intel Core šesté generace

Progres vskutku nelze popřít, avšak toto jsou marketingová tvrzení Intelu, který pro referenci svého srovnání poukazuje na dobu před pěti lety. Na přetřes tak přichází otázka, jestli by nebylo možné ušetřit koupí notebooku s loňským nebo předloňským procesorem.

Na trhu lze dodnes najít modely s procesory Core 3. generace s kódovým označením Ivy Bridge. Poznáte je podle trojky na prvním místě v čtyřčíselném označení konkrétního modelu a hned zkraje upozorním, že se to vyplatí vědět jen proto, abyste se koupi takového zařízení vyhnuli. Ivy Bridge je však špatnou volbou jen kvůli nevídané podařenosti jeho následovníka, Haswellu, který přinesl nejvyšší mezigenerační skok v energetické úspornosti za celou historii procesorů Core. Lze jej nepřekvapivě identifikovat podle čtyřky na prvním místě v čtyřčíselném označení. Pětkou v označení pak začíná předposlední Broadwell, který sice znamená posun vpřed, avšak ten je natolik marginální, že zcela nenaplnil očekávání. Kruh se nám uzavírá šestkou na prvním místě v označení, čímž se dostáváme k 6. generaci, tedy již zmíněnému Skylaku. Na velkohubá prohlášení Intelu, že jde dosud o jejich nejlepší řadu procesorů, se sice chce lakonicky reagovat slovy „ještě aby nejnovější model nebyl ten nejlepší“, avšak nelze popřít, že nic lepšího dnes opravdu dostat nemůžete. Ale taky si za to patřičně připlatíte, případně počkáte – kompletní portfolio Skylaku ještě není v době psaní tohoto článku na trhu.

TIP: Intel Skylake: rychlejší Core M a ultrabooky s eDRAM

Orientace podle názvu architektury není obtížná, ale jestli třeba upřednostňujete výkon, rozhodně neposkytuje dostatečné rozlišení. Není totiž nemožné, aby procesor Core 3. generace ve výpočetním výkonu položil na lopatky i generaci nejnovější – velice totiž také záleží, do jaké výkonnostní třídy procesor náleží. Pokud však jméno architektury budete používat pro orientaci ohledně energetické efektivity (jinými slovy: čím novější, tím je poměr výkonu/výdrže/zahřívání lepší), neměli byste se spálit. Intel také klade poslední roky důraz na grafický výkon integrovaných grafických čipů, z čehož vyplývá, že novější architektura bude spíše mít lepší grafický výkon. (Volíte-li dedikovaný grafický čip, ten integrovaný nemusíte nijak řešit.)

Výkonnostní třídy jsou ve vzestupném pořadí následující: Y, U, E, EC, RQ, M, MQ, HQ a MX. Tomuto výčtu pak v přímé úměrnosti odpovídá rozpětí spotřeby od 6 do 47 wattů. A aby to bylo ještě složitější, Intel dělí procesory řady Core i dle cenového segmentu trhu na Core i3, Core i5 a Core i7. Tady si pamatujte hlavně to, že Core i3 jako jediné nedisponuje technologií Turbo-Boost (krátkodobé navýšení taktu při vyšší zátěži).

Jak se v té záplavě procesorů vyznat?

Jak se v takové složité struktuře snadno zorientovat? Doporučuji hledět na architekturu, která poslouží pro zhodnocení energetické efektivity, počet fyzických jader (procesory s technologií Hyper-Threading umožní jednomu jádru tvářit se jako dvě, přičemž nárůst výkonu nebývá vyšší než 15 procent) a spotřebu, která vám díky znalosti rozpětí 6 až 47 wattů poskytne dobrý obrázek o výkonu. Procesory lze rozlišovat dle mnoha dalších parametrů, například podle frekvence či velikosti pamětí cache, ale to při dodržování doporučení výše nemusí běžný zákazník řešit.

TIP: Nové procesory Intel Core vPro: evoluce do kanceláře

Co naopak doporučuji u klasického notebooku určitě nechtít jsou procesory řady Core M (dříve výkonnostní třída Y), Pentium, Celeron a Atom. Tady je výhodou hlavně časté pasivní chlazení, ale pro aktivní chladič poskytuje klasický notebook – na rozdíl třeba od tabletů – dostatek fyzického prostoru, a tak by byla škoda se připravit o výkon. Podobně doporučuji vyhnout se procesorům od AMD. Technologická zaostalost jeho čipů mu snáze prochází na desktopu. Tady koupě dává smysl jen v případě, že máte hluboko do kapsy a požadujete vyšší grafický výkon, ale omezený rozpočet vám neumožní mít dedikovaný grafický čip.

Není šasi jako šasi

Jestli se něco opravdu výrazně liší model od modelu, je to kvalita konstrukčního zpracování. Vnitřní komponenty dodávají třetí strany, ale schránka pro ně, nebo chcete-li šasi notebooku, vzniká čistě v režii konkrétního výrobce. Z pohodlí domova bohužel můžete posoudit tak maximálně použité materiály, které mohou lavírovat od toho nejlaciněji působícího lakovaného plastu až po odolnou hořčíkovou slitinu, a design. Vzhledem k tomu, že řemeslné zpracování značně ovlivňuje životnost zařízení, byla by velká škoda, kdybyste se s těmito informacemi spokojili a nevyrazili do nějakého showroomu. Pokud budete mít tu příležitost, doporučujeme například zatlačit na obrazovku zezadu a sledovat, jestli se obraz vlní, což by svědčilo o nedostatečné ochraně displeje, přitlačit na různá místa rámu klávesnice, kde bývá nejslabším článkem prostor okolo klávesy H, či s víkem otevřeným v různých polohách notebook zvednout do vzduchu a zatřást, abyste předešli nepříjemnosti, že se vám notebook třeba během jízdy autobusem uprostřed rozdělané práce sám zavře. Tím odhalíte také případný nedostatečný úhel rozevření.

Nedostatky v rigiditě šasi pak můžete odhalit třeba tak, že zařízení zvednete jednou rukou úchopem za víko či okraj základny, případně jest radno jednou rukou uchopit libovolnou hranu, druhou rukou hranu protilehlou a následně rukama pohnout v opačném směru – ozve-li se skřípání či praskání, je to důvod ke znepokojení. Pokud možnost notebook před nákupem prověřit nemáte, vybírejte mezi výrobky firem Apple, Dell a Asus. První jmenovaný má v tomto ohledu tu nejlepší pověst, druhý nabízí nadstandardní záruční podmínky a třetí ještě donedávna nadstandardní záruční podmínky poskytoval, přičemž od té doby se jeho produktové portfolio změnilo jen minimálně.

Klávesnice a touchpad

Podobně obtížně z tepla domova zhodnotíte kvalitu vstupních zařízení. Zatímco velikost a umístění touchpadu, způsob řešení levého a pravého tlačítka, případně přítomnost trackpointu, zjistíte už z obrázku, možná nepřesnost, zpoždění či přerušování pohybu kurzoru nebo nepříjemně hrubý povrch, po kterém prst neklouže snadno, lze odhalit jen při osobním odzkoušení.

Totéž platí pro klávesnicí. Přítomnost numerického bloku či rozestup, rozložení, odolnost proti polití či možnost podsvícení kláves zjistíte snadno, pro zhodnocení zdvihu, tvaru, materiálu, hlasitosti, charakteru zpětné vazby či kvality podsvícení je zpravidla zapotřebí osobní zkušenosti. V tomto směru patří mezi nejlepší Lenovo a opět Apple.

Příjemné pokoukání není samozřejmost

Mnoho škody může výrobce napáchat nevhodnými rozhodnutími ohledně obrazovky. Začněme opět u toho nejviditelnějšího – jejího povrchu. Klasický nedotykový notebook je poslední oblast, kde se dosud ve velké míře používají matné obrazovky (černobílé dělení matná/lesklá je však trochu zavádějící, protože každý výrobce používá jiné materiály). Není mnoho důvodů, proč této výhody nevyužít. Jejich velkou výhodu představuje antireflexní účinek, který minimalizuje odrazy. To prospívá i čitelnosti na slunci. Problém může nastat snad jen během čištění. Snadnosti údržby nepřidává ani skutečnost, že obrazovka i rámeček nebývají v jedné rovině, takže při stírání prachu nebo aplikaci čistící kapaliny hrozí znečištění útrob s citlivou elektronikou. Z lesklých panelů v jedné rovině s rámem kdežto šmouhy zmizí podstatně snáze. Proto sedí dotykovým zařízením, přičemž dotyková obrazovka u notebooku může přijít vhod třeba při scrollování dokumentem, byť za cenu ušpinění obrazovky. Za slunečných podmínek však text na takovém displeji téměř nelze přečíst, popřípadě musíte navýšit jas. I za běžného denního světla je zapotřebí vhodné nasměrování, aby odrazy nerušily, a proto notebookům tolik nesluší.

TIP: Nové notebooky Lenovo na veletrhu CES 2016

Velký vliv na kvalitu obrazu má použitá technologie. Tady však nedošlo v posledních letech k výrazným změnám, a tak nadále platí, že hráčům díky nízké odezvě nejlépe vyhoví TN panel, na grafiku zase díky věrnějším barvám IPS. TN panel však tradičně trpí zkreslením obrazu při pohledu z ostřejšího úhlu a IPS má slabší černou. Prémiová zařízení mívají displeje IGZO, ale u těch si polepšíte hlavně ve spotřebě. OLED zůstává nenaplněným snem.

Rozlišení je pak trochu dvousečná zbraň. Může se zdát, že čím víc pixelů, tím lépe, ale jsou zde i rizika. Vyšší rozlišení znamená výrazně vyšší nároky na výkon a zvlášť to platí pro hraní her. Mnohé aplikace (a dlužno podotknout, že i Windows 7 sama o sobě) navíc nejsou pro vyšší rozlišení přizpůsobené. Koukejte na poměr rozlišení a úhlopříčky. „Telefonních“ 300 PPI každopádně není nezbytných, protože obrazovku notebooku sledujete ze skoro dvojnásobné vzdálenosti. Ideálem je Full HD na většině nejčastějších úhlopříčkách.

Data sem, data tam

Ošemetná může být volba druhu vestavěného úložiště. Plotnové pevné disky mají sklony k poškození při hrubém zacházení, ale pokud je pro vás notebook multimediálním rozbočovačem, lepší poměr cena/kapacita vás o jeho volbě tak jako tak přesvědčí. Logicky se u notebooků stále častěji setkáváme s SSD, které jsou výrazně rychlejší a zároveň odolnější. V poměru cena/kapacita si však už příliš dobře nevedou. Dobrým kompromisem pak může být hybridní disk SSHD, kde plotnovému disku asistuje vyrovnávací paměť ne nepodobná SSD. Získáte o něco vyšší rychlost než u obyčejného HDD, ale v ohledu odolnosti si nepolepšíte.

TIP: Recenze Lenovo ThinkPad X1 Carbon – Klasika pro vyvolené

Míru univerzálnosti do značné míry ovlivňuje schopnost číst různá média. Máte-li v úmyslu například trvale v notebooku nosit paměťovou kartu (třeba pro ukládání stínových kopií souborů, které přijde vhod při nakládání s cennými daty), ujistěte se, že nebude po zasunutí do čtečky výrazně vyčuhovat. Pokud často manipulujete s optickými médii, je dobré se ujistit, že notebook disponuje vestavěnou optickou mechanikou, což už není hlavně u menších úhlopříček tak samozřejmé jako dříve. Možnosti použití a praktičnost pak do značné míry ovlivňuje portová výbava, kde by rozhodně neměla chybět alespoň dvojice USB 3.0 portů a samozřejmě digitální výstup obrazu pro externí zobrazovač. Jestli se na internet nebo do sítě dodnes připojujete kabelem, vyžadujte přítomnost LAN portu pro zapojení konektoru RJ-45.

Rizika spojená s upřednostněním zahraničního prodejce v mnohém kopírují ta u telefonů. Specifikem nákupu notebooku ze zahraničí je jen absence českých potisků kláves a potřeba mít Windows 7 ve výbavě Ultimate či Enterprise, abyste si mohli stáhnout kompletní český překlad. Mladší verze už takový problém nemají.

Na co se dále můžete těšit?

Ať už jde o stanovený rozpočet nebo funkční výbavu, výběr notebooku je vždy otázka osobních preferencí. Z toho důvodu bude na tento úvodní článek v následujících týdnech a měsících bezprostředně navazovat několik sérií dalších článků. Notebooky budeme mimo jiné třídit dle ceny, kde se od low-endu do 10 tisíc dostaneme přes několik mezistupňů až k naprostému high-endu. Také se zaměříme třeba na konkrétní účel, například „ultrapřenosné“ notebooky, jejichž primární zaměření je mobilita, jíž se dosahuje skladnými rozměry, nízkou váhou a dlouhou výdrží, „pracovní notebooky“, kde hraje velkou roli možnost rozšíření o dokovací stanici či bezpečnostní funkce, nebo notebooky multimediální, kde je klíčová kvalita obrazu a zvuku.