První verze iPodu byla na trh uvedena 23. října 2001. Mnozí z vás tehdy ještě nebyli na světě a pro ty, co byli, pár historických událostí kvůli kontextu. Útok na na Světové obchodní centrum se odehrál 11. září 2001. V říjnu byl vedle iPodu představen i systém Windows XP – to bylo necelý rok před tím, než Prahu a Čechy v srpnu 2002 postihly katastrofální povodně.
To je doba, že? Je s podivem, že v éře iPhonů, dalších smartphonů a streamovacích služeb vydržel tento přístroj na scéně tak dlouho, i když to posledních pár let bylo spíše jen formálně a nyní Apple oznámil oficiální konec. Bylo to ale také proto, že iPod svým přístupem předběhl dobu a dobře vystihl trendy, které se do budoucna měly stát dominantní. Všechnu slávu pak na sebe strhl iPhone, ale je trochu nefér, že iPody zůstávají v jeho stínu.
V první řadě to byla „pořádně nabušená mašinka“. Pevný disk s kapacitou 5 GB je z dnešního pohledu k smíchu, ale tehdy mnoho lidí tolik prostoru nemělo ani ve svém počítači. Vedle samotných parametrů však Apple dbá i na detaily a uživatelský zážitek. Hudební přehrávače proto dostaly legendární kolečko Click Wheel, pro které si je lidé zamilovali možná ještě víc než pro nějaký ten gigabajt paměti navíc. Kolečko bylo natolik populární, že například i Steve Jobs uvažoval, že z něj udělá hlavní ovládací prvek nového iPhonu. I když k tomu nakonec nedošlo, iPody jasně ukázaly, jak je uživatelský aspekt důležitý, zvláště u mobilních zařízení.
S tím úzce souvisí i to, jak Apple pomohl proměnit svět hudebního průmyslu. Schválně si zkuste vzpomenout na to, jak jste v roce 2001 poslouchali hudbu na cestách. Mohli jste ještě mít starší technologii typu discman, Minidisc od Sony nebo dokonce walkmana. Pokud jste už měli něco na MP3, pak vás čekalo jejich pracné „ripování“ z originálních CD nebo pokoutné shánění přes kamarády. Kdo měl štěstí na rychlý a levný internet, mohl si tuto činnost zjednodušit pomocí sdílení na sítích, jako byl Napster.
Do toho přišel Apple s iTunes s tím, že pro poslech hudby nemusíte vůbec vědět, co je soubor a co složka. Systém vše roztřídí za vás a podle sebe – většinou tak špatně, že to spousta lidí vzdala a raději si v iTunes Music Store koupila svou hudební sbírku znovu. Verze iTunes pro Windows byla navíc něco tak příšerného, že to musel být záměr, se kterým Apple začal budovat svůj pověstný „vendor lock“...
I přesto všechno tento přístup jasně vytyčil směr. I když jsou pirátské „emptrojky“ všude možně po internetu, jejich stahování, organizování do složek a ruční synchronizaci mezi jednotlivými zařízeními dnes už provádí málokdo. Když se podívám do své osobní hudební sbírky, kterou stále „syslím“ na disku a paměťové kartě pro případ delšího výpadku internetu, poslední přírůstky jsou z roku 2013. Od té doby jsem ale vyslechl tisíce hodin hudby, a to většinou na cestách nebo při sportu. Sice ne díky iPodu nebo Applu, ale díky cestám, které pomáhal iPod prošlapat. Za to mu patří dík.
