Jak vypadá budoucnost komunikace záchranářských složek?

Jak vypadá budoucnost komunikace záchranářských složek?
1
  • V současnosti používané systémy morálně zastarávají a nedokáží plnit moderní požadavky
  • Pomalu se rozbíhá příprava přechodu na nový systém
  • Své řešení chystá i Nordic Telecom, který chce využít síť, v níž dříve nabízel své služby U:fon

Vysílačka je nezbytnou součástí výbavy každého policisty, hasiče nebo záchranáře. Jenže současný systém, respektive spíš systémy, jsou morálně na úrovni přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Hlavní používané systémy jsou navíc nekompatibilní, takže u komplikovanějších zásahů můžeme vidět i takovou bizarní situaci, že jeden člověk drží dvě vysílačky a předává zprávy.

Spolehlivý přenos hlasu je sice základní funkcí, se kterou lze v základu vystačit, ale ukazují se i situace, kdy dosahuje limitu. Třeba u výbuchu muničního skladu ve Vrběticích zasahovalo v jeden okamžik až dva tisíce záchranářů z nejrůznějších složek a současný systém pod takovým zatížením kolaboval.

Ministerstvo vnitra, které má pod sebou Policii ČR a hasiče, proto pomalu pracuje na strategii přechodu na novu síť, která by měla současné problémy řešit a přinést řadu nových možností do komunikace záchranných složek. Zatím je ve fázi, kdy postupně dává dohromady svoje požadavky a na druhé straně firmy pracují na konkrétním řešení.

Jednou z nich je i Nordic Telecom, který by tuto síť pro kritickou komunikaci rád provozoval jako LTE síť na frekvencích 410 – 430 MHz.

Z U:fona záchranářem

Znalci si možná vzpomenou, že v tomto frekvenčním pásmu běžela CDMA síť U:fon, která se snažila zaujmout levným přístupem k internetu, toto snažení ale nakonec neskončilo úspěchem.

LTE síť Nordic Telecomu v tomto pásmu již běží v pilotním provozu na desítkách základnových stanic, takže nejde pouze o plán. Pokud se najde zákazník (např. ministerstvo vnitra nebo soukromé firmy), Nordic Telecom pouze dobuduje síť po celé republice, aby signál pokrýval 95 % území, to se dá stihnout do roka.

Přímý přenos z dronu nebo videohovor? Není problém...

Celý návrh přitom počítá s nejhorším. Kupříkladu běžně provozované základnové stanice mají bateriovou zálohu na čtyři hodiny provozu. Pokud během té doby není obnovena dodávka elektřiny nebo není spuštěna jiná záloha, například diesel agregát, BTSka přestává fungovat. Plánovaná síť počítá se zálohou na 24 hodin a v kritických místech dokonce s dvojnásobkem.

Počítá se i s mohutnými výpadky infrastruktury. Každá BTS je schopna fungovat individuálně nebo jenom jako omezený řetěz základnových stanic. Naopak u běžného operátora je každý „překopnutý kabel“ důvodem k výpadku.

Kromě přírodních nebezpečí se při plánování této sítě myslí i na jiná rizika. Za zmínku určitě stojí, že celá infrastruktura – od vybavení BTS přes síťové prvky až po čipsety koncových zařízení – se obešla bez čínských dodavatelů. Nordic Telecom se ve spolupráci s Nokií a ČTÚ výrazně zasadili o standardizaci (vhodnosti) frekvencí 410-430 MHz v rámci 3GPP pro potřeby kritické komunikace. Takže pásmo je již standardizované pro tyto potřeby dokonce celosvětově. Unikátní je to v tom, že standardizaci tohoto frekvenčního pásma podporovaly zejména české subjekty a Nokia tomu výrazně pomohla díky své silné pozici v rámci panelu 3GPP. Díky tomu mají např. výrobci vysílaček jistotu, že toto pásmo mají podporovat ve svých zařízeních.

Co všechno to umí?

Výhody a možnosti nového systému nejvíce vyniknou při zkoumání prototypu koncového zařízení, se kterým jsme měli možnost se krátce seznámit. Zatímco současně používané vysílačky funkčně odpovídají začátku GSM éry (když frčela původní Nokia 3310 nebo 5110), tady před sebou máme běžný smartphone dnešních dnů.

Takhle nějak by mohly vypadat vysílačky v budoucnosti. Berou si to dobré ze starého systému, ale umožňují totéž co dnešní smartphony.

Žádná z předestřených funkcí tak ve srovnání s běžně používanými smartphony nepůsobí nijak revolučně, ale je nutné uvědomit si, že neběží na běžně dostupné síti.

Kupříkladu přenos dat. Rychlost 16 Mb/s pro download a 6 Mb/s pro upload nevypadá nijak zajímavě, ale je nutné si uvědomit, že těchto rychlostí se dosáhne i v případě, že budou komerční sítě kolabovat, jak tomu často bývá na koncertech, sportovních utkáních a dalších hromadných akcích. Operační středisko si tak bude moci stále dopřát přímý přenos z dronu.

Vysílačka může vypadat jako docela obyčejný smartphone. Liší se však prakticky ve všem. A dispečerům se značně usnadní práce a zvětší možnosti.

Zajímavé jsou rovněž funkcionality spjaté se sledováním polohy koncových zařízení. Pokud se například stane nějaká větší nehoda, na operačním středisku si na mapě vymezí cílovou oblast a po dobu zásahu dají všechny přítomné záchranáře do jedné skupiny, takže mají jasný přehled o tom, kdo je na místě a důležité informace se včas dostanou ke každému. Nebo když se pohřešuje dítě, odeslání jeho fotografie všem policistům a strážníkům v dané oblasti je otázkou několika kliknutí.

Nordic Telecom mapy
Dispečer může na mapě zvýraznit oblast zájmu a sledovat, jaké jednotky se v ní pohybují. Všichni pak mohou fungovat v rámci jedné skupiny.

Internet věcí, senzory, aplikace…

Celá síť nemá za cíl jenom pozdvihnout komunikaci záchranných složek, ale přispět i do dalších kritických systémů, jako je energetika, veřejná správa a další. Některé další možné způsoby využití si můžete prohlédnout na fotografiích.

Možné využití krizové sítě: automatický sledovač požářiště nebo jiného nebezpečného místa; mobilní chytrá kamera sleduje auta a jejich RZ; panel z elektronického inkoustu varuje před nebezpečím.

Poslední otázkou je, kdy se dočkáme. Kromě Nordic Telecomu svoje řešení připravují i další poskytovatelé. Míč je teď na straně Ministerstva vnitra, legislativní proces již není potřeba. Ministerstvo musí říct, od kdy chce přenos dat pro složky IZS zajistit a pak případně vypsat otevřené výběrové řízení. Teoreticky se nová síť dá spustit už za dva roky, pokud bude politická vůle. Doufejme, že v roce 2030 už budou mít záchranáři dávno modernější spojení, než mají teď.