Jak jsem měnil tarif a díval se na reklamy

Glosa
25
Jak jsem měnil tarif a díval se na reklamy

Vždy si říkám, že psát o českých operátorech nemá smysl, protože je to asi tak stejně platné, jako si stěžovat na počasí nebo rozbité silnice. Ale jakýkoli další kontakt s nimi mě zaplaví přívalem inspirace, jejíž plody si jako obvykle nenechám pro sebe.

Na začátku je jako obvykle zcela banální potřeba. Člověku vyprší dvouletý úvazek u operátora a pak začne přemýšlet nad tím, jestli by to někde nějak nešlo lépe. Tedy hlavně levněji.

Stát to zase po…

Myšlenka z nadpisu asi nejlépe vystihla moje zjištění, že už si nemůžu jen prodloužit úvazek a pokračovat v tarifu, který mi svou nabídkou i cenou vyhovoval. Úvazky jsou totiž minulostí, stejně tak jako slevy, kterými se je operátoři snažili vyvážit. Marketingová oddělení to samozřejmě prodávají jako ohromnou výhodu, ostatně heslo „nevaž se, odvaž se“ je kánonem jejich komunikace. Stejně tak se odpovědné úřady plácají po ramenou, jak těm zlobivým operátorům zatnuly tipec.

Jenomže realita je trochu méně růžová. Zrušení úvazků je skvělou výmluvou pro zrušení slev, na které dosáhl každý. A bez dalšího skutečně nezávislého operátora nemá smysl kam moc přecházet. Rozdíly jsou tak malé, že to související námahu nevyváží.

Zrušení úvazků je skvělou výmluvou pro zrušení slev, na které dosáhl každý.

Trochu to připomíná situaci okolo nepoctivých směnáren hlavně v centru Prahy. Po dlouhém naléhání a medializaci se stát rozhodl, že situaci zachrání ještě silnější regulací odvětví. A výsledek? Zavedené banky, které byly i přes horší kurzy zárukou solidního jednání, zavřely krám, protože pro ně byly nové podmínky moc složité. Na rozdíl od nepoctivých směnáren, pro které je hledání kliček denním chlebem a které si z nových nařízení nic nedělají.

Jako na tržišti

Už jsem se začal chystat na to, že pro slevu budu muset něco udělat. Na internetu jsem našel „zaručené návody“, jak toho dosáhnout. První spočívá v rázném příchodu na pobočku operátora a skandování hesla Čé-Vé-Ó-Pé, které můžete pro dramatičtější efekt doprovázet ulehnutím na zem a kopáním nohama a mácháním rukama. A to do té chvíle, než se vás ujme nějaký zaměstnanec a nabídne vám individuální tarif.

Druhý postup je ve skrze stejný, jen určený pro lidi, kteří si tolik nepotrpí na pozornost okolí. Postavíte se před prodejnu konkurenčního operátora, vytočíte svoji infolinku a začnete vyhrožovat, že tam vběhnete, jestli vás okamžitě nepřepojí na retenční.

T-Mobile

Než jsem se stihl rozmyslet, který z uvedených postupů zvolím, přišel T-Mobile s nabídkou slevy sám. I přes jasně stanovená pravidla jsem se „arabskému tržišti“, kde musíte o všem dlouze smlouvat, stejně nevyhnul. Ve zkratce: aplikace slíbenou slevu neukazovala, webové rozhraní také ne, ale silně mi nutilo volání na infolinku, i když to původní tisková zpráva zapovídala. Tam se až nakonec a jakoby mezi řečí dozvíte, že slevu na datový tarif ano, ale jen v případě, že si k ní vezmete také neomezené volání.

Tohle prostě nepochopím. Píše se rok 2020, operátoři se profilují jako velké mezinárodní/západoevropské firmy, ale když dojde na cenotvorbu, tak mám vždy pocit, že nakupuji suvenýr na dovolené v Egyptě.

A co děti? Kdo si s nimi bude hrát?

Ale konec dobrý – operátor dostal víc peněz a já víc všeho. Za rok si to nejspíše zopakujeme. Jen si před tím musím pustit Vlka z Wallstreet, abych byl trochu průbojnější.

Společnost mi při procházení webu dělala obrýlená školačka se sluchátky, kterou jste možná viděli v televizní reklamě. Tento specifický žánr nikdy není ukázkou nějak vytříbené logiky, což ostatně platí od devadesátých let, kdy se na praných ubrusech začaly dělat uzly. A tento příspěvek to jenom potvrzuje.

Otec odváží dceru autem až před dveře školy, aby se jí po cestě náhodou něco nestalo. Pak jí ale svěří smartphone se spoustou kamer, který navíc připojí k internetu. Školačka tak namísto vnímání učiva nebo sociální interakce tráví čas uzavřená ve svém virtuálním světě.

Opravdovou třešinkou na dortu je pak už jen volba hudby. Freddieho Mercuryho a jeho sexuální život nechejme stranou, i když možná i u něj je jen otázkou času, než se začne postupně vytrácet ze společných vzpomínek. I skladba samotná, bez ohledu na to, kdo ji složil, je poměrně explicitní. Jako u většiny popových skladeb je její text poměrně mnohoznačný, ale verše jako „I am a sex machine, ready to reload“ mluví za vše.

Je to možná trochu šroubovaná konstrukce, která by mě ani nenapadla, nebýt toho, že další český operátor (O2) mohutně propaguje nový dokument V síti. Ano, ten dokument, kde úchylové na internetu zneužívají nedospělé holčičky. A určitě jim při tom šeptají „don‘t stop me now“...

Diskuze ke článku
Offečka Jablečna
Já bych teda tarif za méně než za litr nebrala. K mému iPhone 11 Pro Max 512GB by to moc nesedělo.
Vilem
Dekuji za clanek :)
.
Ten film byl zadan spolecnosti O2 jako 10 min. minifilm. Jenze na 10 min to bylo malo.
Blue Sun
To je nuda. Napište raději něco o koronavirusu.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze