Soudní proces se někdy lidově označuje jako „praní špinavého prádla“. V rámci předkládání důkazů se totiž na světlo dostanou informace, které měly zůstat utajeny. Přesně tak tomu je i ve sporu Epicu s provozovateli velkých platforem, kteří podle něj zneužívají své dominantní postavení na trhu. V případě Googlu se samozřejmě jedná o Obchod Play, který je tak velkým distribučním kanálem aplikací a her pro Android, že si může diktovat své vlastní podmínky, co se výše podílu na zisku týče.
Dalo by se namítnout, že Android je ze své podstaty otevřený systém, takže výrobcům nic nebrání v nabízení alternativních obchodů, jako to dělá třeba Samsung. Rozbor právních dokumentů na theverge.com však ukazuje, že Google zde zvolil opačnou taktiku – peníze.
Výrobcům telefonů totiž běžně nabízí provize za zisk z vyhledávače, který mu přivedou. (Až třeba budete příště přemýšlet, proč u některých značek nejde z plochy vymazat widget Googlu pro vyhledávání, tak už víte proč.) Obvykle tato odměna činí 8 %, ale vybraní výrobci se mohli dostat až na 12 %, když dané zařízení zařadili do tzv. Premier Device Program. To však nebylo zadarmo. Jednou z podmínek neveřejné dohody bylo, že se v daných telefonech nesmí objevit alternativní obchod s aplikacemi, který smlouva popisuje jako „aplikaci s oprávněním instalace dalších aplikací“. Pro vybrané velké firmy, jako je LG nebo Motorola to znamenalo i procenta ze zisku obchodu navíc.
Uniklé dokumenty dokonce ukazují, jak moc šli jednotliví výrobci Googlu na ruku a jaký podíl jejich zařízení spadal do daného programu.
- Motorola – 98 %
- LG – 95 %
- BBK (Oppo, Vivo, OnePlus) – 70 %
- Sony – 50 %
- Xiaomi – 40 %
- Samsung – 0 %
Jestli tak Google zneužíval svoje dominantní postavení na trhu musí rozhodnout soud, ale lze předpokládat, že mu takový důkaz přitíží. Pro běžného uživatele to ale přináší ponaučení, že se výběr aplikací (a tuny bloatwaru) v nových telefonech a počítačích neocitl náhodou, protože v nich jde o velké peníze.
