Známe to všichni. Téměř na každém kroku se nám někdo snaží vnutit konkrétní smartphone, protože je zkrátka nejlepší. I kdyby telefon perfektní opravdu byl, neznamená to, že musí být takový i pro vás. Nejde čistě jen o poměr cena/výbava, protože každý má jiné preference. Někdo chce základní tlačítkový telefon, který nabídne skvělou odezvu a vydrží týden bez nabíječky. Jiný zase prahne po odolném telefonu s moderním prostředím a kvalitním fotoaparátem. Další chce náhradu za digitální fotoaparát, přesto nechce utratit celou výplatu. Najít perfektní telefon právě je pak oříšek.
Proč? Různí prodejci sice člení svoji nabídku podle skupin, do kterých telefony spadají, málokde se ovšem dočtete, podle čeho je dobré se orientovat. Dnešní průvodce se bude snažit vysvětlit, na co si dát pozor, co hledat a podle čeho se orientovat v nejdůležitějších skupinách, které zákazníky zajímají. Rádci s konkrétními telefony pak přijdou později, stačí sledovat mobilenet.cz.
Tlačítkové telefony
Ještě před příchodem iPhonu byly tlačítkové telefony vcelku běžnou záležitostí, dostaly se navíc i do segmentu nejlepších přístrojů s „dospělým“ operačním systémem, vzpomeňme například na dnes již legendární Nokii N95 nebo N82. Tlačítkové telefony byly svého času velmi populární, což dokazovala variabilní konstrukce od véček přes vysouvací, vyklápěcí a samozřejmě klasiku v podobě jednoduchých telefonů se standardní klávesnicí. Doba, kdy jste si mohli koupit tlačítkový telefon z TOP kategorie, už je u většiny výrobců ta tam, drželo se jen BlackBerry, které však už žádné kousky nenabízí.
Výběr klasického tlačítkového telefonu není lehkou záležitostí. Však mnoho značek, které se výrobou takových zařízení proslavilo dnes už ani neexistuje (kupříkladu Siemens a další...) Přesto i dnes můžete na klasiku narazit, ovšem hned za začátku je dobré zmínit, že taková zařízení se už s aktuálními TOP smartphony srovnávat nemohou.
Na co si dát pozor?
Důležitá otázka, na co si dát v případě klasických tlačítkových telefonů pozor? Zkusme se zaměřit na nejčastější problémy, které mohou v případě tlačítkových telefonů nastat a kterým je tedy dobré vyvarovat se už před samotným nákupem:
- Tlačítka samotná: Tlačítka jsou alfou a omegou klasických telefonů. Výrobci se pokoušeli za dlouhá desetiletí přijít na správné rozložení a materiály, každopádně sama klávesnice je právě to, na co by si měl dát případný zájemce pozor. Nejlevnější tlačítkové telefony sice seženete za cenu pod 1 000 Kč, ovšem „vyťukávat“ SMS zprávu na pryžové klávesnici, která na svém místě nedrží ani při koupi zcela nového kusu je zkrátka problém. Před nákupem tedy vždy doporučujeme klávesnici vyzkoušet a nenechat se zlákat příjemnou cenou. To samé platí o rozložení klávesnice a ovládacích prvků: to, co na první pohled vypadá stylově může být hlavní problém toho, proč nenapíšete ani jednu zprávu bez chyby.
- Kvalita zpracování: Zvláště u nejlevnějších „hloupých“ telefonů jsou často produktové snímky tím jediným pomocníkem, kterým se výrobce snaží svoji novinku slušně odprezentovat. Telefon sice neumí nic, ale na produktových snímcích mu to zkrátka sluší. V tomto případě se výrobci často uchylují k dokreslení reality pomocí různých programů, skutečnost už ovšem tak veselá není. Na nejlevnější telefony se logicky používají nejlevnější materiály, ale je plast a plast. V tomto případě si doporučujeme rozmyslet, jestli investice pár korun navíc nezaručí lepší uživatelský zážitek, protože i levné telefony mohou alespoň částečně reprezentovat.
- Dostupnost náhradních dílů: Pokud se už rozhodnete nakupovat na některém zahraničním portále nějaký zajímavý přístroj, který v České republice neseženete, počítejte s tím, že veškeré opravy budete muset reklamovat v místě, kde telefon kupujete. A asi všichni chápeme, jak je reklamace telefonu za pár stokorun v Číně zbytečná. To samé platí o dostupnosti náhradních dílů, krytek, krytů, ale také baterií a případně i nabíječek s proprietálním konektorem. Za exotiku se zkrátka platí.
- Frekvence: Opět – při nákupu zařízení ze zahraničí si musíte dávat pozor na přítomnost tuzemských frekvencí. S CDMA telefonem toho v České republice příliš nenaděláte, u nás dostupné frekvence jsou: GSM 900 a 1 800 MHz, pro 3G síť je vyhrazeno pásmo 2 100 MHz.
- Retro: Stejně jako my jsme na počátku článku vzpomínali na tehdejší špičky v podobě Nokií s OS Symbian, i někteří prodejci myslí tak trochu melancholicky. A jak lépe vytěžit peníze z neprodejného balastu, než že telefon repasují a prodávají ho jako „retro kousek“. I na takové prodejce pozor. Je sice hezké mít doma skoro novou Nokii 3310, ovšem jen málo prodejců dokáže zařízení opravit tak, abyste dříve či později nenarazili na problémy. I zde tedy platí: za kvalitu (a opravdové retro) je nutné si připlatit.
- Znouzectnost: Pokud patříte mezi zájemce o tlačítkový telefon z důvodu variability designu, je dobře zapřemýšlet nad tím, jestli vám nebude něco při nákupu tlačítkového telefonu chybět. Facebook se už sice dostal i na hloupé telefony, ovšem aplikace jako Instagram, Messenger, Pinterest a podobné na hloupém telefonu zkrátka nespustíte.
- Značka: Ve světě dotykových smartphonů panuje tak enormní konkurence, že si ani ten nejmenší čínský výrobce nedovolí investovat do něčeho, čemu by sám nevěřil. Naopak u tlačítkových telefonů je konkurence mizivá a výrobci to dobře vědí. I zde je tedy dobré před nákupem zařízení pročíst zkušenosti s danou značkou, zvláště pak, pokud je méně známá.
- Nejsem senior!: Za poslední roky se tlačítkové telefony staly synonymem telefonů pro seniory, případně nejmenší školou povinné (i když i zde je rozmach dotykových smartphonů zcela zřejmý).
Pokud vyřadíte všechny tlačítkové telefony, které nabízejí SOS tlačítko pro přivolání pomoci (zejména vhodné právě pro skupinu seniorů), mnoho vám toho nezbude.
Seniorské telefony
Ten nejlevnější, prosím...
Velkým mýtem je to, že seniorské telefony = ta nejlevnější dostupná zařízení. Ano, seniorské telefony nestojí desítky tisíc, na druhou stranu ale neplatí ani to, že musí být nutně nejlevnější. Prověřené značky vsází na to, že kupující moc dobře ví, do čeho své finance investuje. Příkladem za všechny je značka Emporia, nebo také Aligator, kteří se na takové telefony soustředí.
Nemusí umět nic, jen volat
Dalším velkým mýtem je funkční výbava. Nikdo od seniorského telefonu nečeká fotoaparát s optickou stabilizací obrazu nebo LTE. To ovšem neznamená, že by si vaše rodiče/prarodiče nechtěli pořídit nějakou fotografii. Víceméně zde platí rovnice, že ani senioři nevědí co chtějí, dokud se s tím na přímo nesetkají. Pořídit snímek z vestavěného fotoaparátu většinou není žádná věda.
Na co fotky?
Když už jsme u fotografií, možná budete chtít svým prarodičům poslat také nějaký ten snímek, který jste vyfotili vy. Podpora MMS je dnes již samozřejmostí, ale takové Bluetooth se hodí vždy, když chcete snímek dostat do telefonu nejrychleji – samozřejmě pokud jste v blízkosti daného zařízení. Infraport už z telefonů vymizel (až na výjimky, kde ovšem plní roli dálkového ovládání, ne jakožto prostředník pro zasílání dat), tudíž je Bluetooth nejefektivnější cestou přenosu dat.
Nejdále je v tomto ohledu značka Doro, která nabízí seniorské (super)smartphony. Kupříkladu takové Doro 8035 umí vzdálenou správu skrze internet, snadno tak vyměníte vašemu dědečkovi či babičce tapetu. Nedávno testovaný Aligator A890 Senior poté nabídne sdílení GPS polohy, a to ihned po stisku SOS tlačítka.
Hlavně ať to vypadá draze
Pokračovat můžeme konstrukcí a tlačítky. Logicky většinu z nás napadne, že nejvhodnější bude véčko nebo klasický telefon, který má hardwarovou klávesnici. U véček je ovšem nutné míti na paměti několik základních bodů. Například ten, že vnější displej není nutností, ovšem signalizační diodou by disponovat mělo. V případě zavřeného véčka se totiž jedná o jediný zdroj, který upozorní na zmeškané události. Některá véčka bohužel nedisponují ani displejem, ani diodou, zde se hraje spíše na design. To by ovšem neměl být pro seniorský telefon ten hlavní tahák.
Velké klávesy stačí
Dalším problémem je klávesnice, a je jedno, jestli mluvíme o véčkách či klasických telefonech. Výhoda véček je jasná – větší prostor, u klasických telefonů je to naopak lepší dosažitelnost. Vždy je ovšem důležité dbát na rozměry, rozestupy a především – na zpětnou vazbu tlačítek. Mnoho pokusů výrobců s pryžovými klávesami dopadly velmi špatně, taková tlačítka se nejenom špatně mačkají, navíc pod prsty dost často kloužou. Ideální alternativa je plastová klávesnice s vystouplými písmenky, která fungují jako spolehlivá hmatová zpětná vazba.
Displej? Malý a nekvalitní, stačí
Dalším velkým mýtem je kvalita displeje. U seniorských telefonů se traduje, že je přeci jedno, jak kvalitní displej je, natož aby se řešilo, jaké má rozlišení. Nejde o to, aby měl seniorský telefon 16 miliónů barev a Full HD rozlišení, na druhou stranu se ale musíte vcítit do vašich prarodičů – chtěli byste se špatným zrakem zaměřovat každé písmenko na titěrném displeji? Nebo byste snad z pořízené fotografie chtěli luštit, co na obrázku vlastně je? Displej by tedy nabízet dobré pozorovací úhly, měl by být velmi jasný a rozlišení by mělo dostačovat pro hezké vykreslení jak textu, tak také obrázků či videoklipů.
Možná vás po přečtení předchozích řádků napadá, kde tedy ušetřit? Většinou se jedná o použité materiály a logicky také procesor. Použitým materiálem je u seniorských telefonů převážně plast, a to téměř ve všech případech. Je to logické, vaše babička zřejmě nebude o svůj kovový telefon pečovat tak jako vy, proto je nákup kovového zařízení vcelku zbytečný. Plastové materiály jsou většinou pružné, vydrží i nějaký ten pád, což se od seniorských telefonů předpokládá.
Hloupý/pro děti/pro seniory
Problémem je často i špatné zařazení telefonů do kategorií, pro koho jsou určeny. Z předchozích odstavců už určitá poučka vyplývá, ovšem pro větší přehlednost si toto téma více rozebereme. Mezi ty nejlevnější telefony, které se prodávají, často patří telefony, které jsou určeny pro nenáročné či začínající uživatele (dospělí, kteří nepotřebují nic více než telefonovat a psát SMS zprávy a děti, které přicházejí do styku se svým prvním mobilním telefonem). Do této kategorie patří například levné Nokie, Samsungy a některé telefony LG. Často se označují jako základní nebo hloupé, respektive bez operačního systému.
Kategorie seniorských telefonů je jiná. Nelze do ni přetahovat modely určené pro začínající a nenáročné uživatele. Ty totiž nemusí splňovat výše uvedené podmínky (kvalitní klávesnice, rozměrný displej a některé další doprovodné funkce, jako je například SOS tlačítko pro nouzové přivolání pomoci).
Zděděný supersmartphone ohromí
Jednou z největších chyb je také to, že seniorům dáváme telefony, které jsme sami používali a je nám líto je vyhodit. Případně jim darujeme telefony takové, které jsme získali k nákupu jiné elektroniky, případně jsme je vyhráli u operátora. Tento způsob je velmi nevhodný a na následujících řádcích si vysvětlíme proč.
- Zděděný telefon/smartphone: Klasická situace, koupíte si nový telefon a nevíte, co s tím starým. Blíží se Vánoce/narozeniny, a tak vás logicky napadne, že byste starý telefon darovali svým prarodičům. Toto rozhodnutí je ovšem nevhodné hned z několika hledisek. Takový starý smartphone či klasický telefon již má něco za sebou, s tím souvisí kupříkladu problémy s baterií, případně horším chodem. Výdrž baterie je jedním z nejdůležitějších aspektů u výběru seniorského telefonu, pokud tedy máte v plánu darovat smartphone, raději si svoje rozhodnutí rozmyslete. Smartphony jsou od základu směřovány tak, že pokud vydrží den nebo dva, jde o výhru. Vše navíc je už pouze zbožné přání. Jednodenní výdrž telefonu je ale pro seniory zvyklé na týdenní výdrž samozřejmě něco nepochopitelného.
- Telefony k telefonům: Možná jste už narazili na nabídky, kdy prodejce inzeroval, že k nákupu dané elektroniky dostanete telefon zdarma, většinou nějaký levný Samsung, případně Nokii. Spolehněte se na to, že se jedná přesně o ty typy telefonů, které splňují všechna negativa předchozích řádků. Jsou malé, se špatnou klávesnicí a mizerným displejem – samozřejmě bez doprovodných funkcí. Než takový, tak raději žádný. Od takových nápadů se držte co možná nejdále, rozhodně tím nijak neušetříte a není to ani moc fér.
Přizpůsobte svůj dárek
Pokud se vám předchozích pár řádků nelíbilo, respektive s naším tvrzením nesouhlasíte, možná jste si vědomi toho, že máte telefon ideální pro starší osobu, kterou znáte a naše kritéria přitom splňovat nemusí. V takovém případě ale doporučujeme u telefonů před darováním menší invstice.
- Klasické telefony (tlačítkové): U takových telefonů je revitalizace většinou velmi snadná. Poškrábané plasty se dají vyměnit rychle a levně, stejně tak nákup nové baterie je otázkou povětšinou několika sto korun. Takový telefon samozřejmě může bez problému sloužit i dále, zvláště pak, pokud jeho pořizovací cena nebyla nejnižší.
- Smartphone: U smartphonů je revitalizace trochu obtížnější. Výměna baterie u některých typů není nejjednodušší.
Smartphone pro seniory
Tato část by měla sloužit pro všechny, kteří přemýšlí nad nákupem či darováním smartphonu pro seniory. I takové telefony totiž mohou leckteří senioři hravě zvládnout, opět je ale důležité uvědomit si, co za zařízení pořizujeme. U smartphonů platí stejně jako u klasických telefonů to, že se rozhodně nelze řídit podle ceny. Seniorský smartphone by měl především nabídnout velký displej, na kterém se budou snadno orientovat. Minimem by se tak měla stát úhlopříčka 4, ještě lépe 4,5 palce.
Dalším důležitým aspektem je kvalita displeje. Vzhledem k tomu, že odpadly problémy s klávesnicí, musíte se starat především o softwarovou část. Taková softwarová klávesnice je totiž jedním z největších problémů v případě smartphonů s malým displejem, na kterém logicky prostorné klávesnice dosáhnout nelze.
Smartphony také často disponují dosti nepřehledným prostředím, zvláště pokud v sobě nesou operační systém Android, který je součástí většiny nejlevnějších modelů. V takovém případě je důležité telefon přizpůsobit pro potřeby jednoduchého ovládání. Ideální je, pokud nakupujete smartphone, který je již od základu vybaven snadným režimem používání. Takový režim nabídnou například produkty od Samsungu a Huawei. V případě, že zvolený smartphone žádným podobným režimem nedisponuje, je možné doinstalovat speciální launcher, který prostředí upraví za vás.
Oblíbené a důvěryhodné značky
I mezi seniorskými telefony existují ověřené a kvalitní značky, které si za dobu své existence stihly vybudovat renomé.
- Doro (všechny modely z nabídky)
- Aligator (všechny modely z nabídky)
- Alcatel (pouze některé modely)
- Emporia (všechny modely z nabídky)
SOS tlačítko
S opravdovým „rozmachem“ seniorských telefonů se objevila také jedna funkce, která ucelila kategorii tohoto druhu produktů. Jedná se o speciální dedikované tlačítko s funkcí SOS a grafikou srdce. Toto tlačítko je většinou umístěné na zadní straně telefonu a funguje jako nouzové volání o pomoc. Tlačítko je nejprve nutné nakonfigurovat. Některé modely umožní zároveň odeslat SMS zprávy se žádostí o pomoc a s přibližnou, nebo dokonce konkrétní GPS polohou. Mimo tyto SMS zprávy se automaticky může vytočit také hovor, který spojí daného seniora s vybraným kontaktem, který obstará pomoc. Vždy je dobré myslet na to, že takový hovor je vždy hrazen ze strany seniora, bez kreditu se tedy žádný hovor nekoná. Tlačítko je důležité nakonfigurovat ihned, tedy ještě před předáním telefonu, vybrat většinou lze hned několik (2 až 5) kontaktů, které budou v případě potřeby informovány.
Před výběrem telefonu je dobré nehledět pouze na přítomnost takového tlačítka, ale i na jeho umístění vzhledem k okolnímu povrchu. Tlačítko by mělo být vždy mírně zapuštěné, aby se nezmáčklo vlivem tlaku například v tašce či kabelce.
Telefony se snadným ovládáním
Možná nehledáte cíleně tlačítkový telefon a ani telefon pro seniory... Co pak? Nabízí se telefony se snadným ovládáním.
Před několika lety si uživatelé pod pojmem snadné ovládání představili telefony Nokia. Jejich řešení jedním tlačítkem Navi Key a ovládacími šipkami bylo vskutku přelomové, ale s nástupem dalších funkcí neudržitelné. Proto je si nutné hned na úvod říci, že telefon s takto jednoduchým ovládáním si dnes již nekoupíte. Alespoň ne nový telefon. Stále však na trhu existují tlačítkové telefony, který jsou ve své jednoduchosti vzdálenými následovníky legendárních Nokií. Snadno se však může ovládat i moderní smartphone, pokud výrobce zvolil vhodné prostředí i rozestavění kláves.
Základní fakta
Bude levný také jednoduchý?
Levné telefony toho zákonitě budou umět méně, v prostředí bude méně funkcí, uživatel se tak lépe zorientuje a nebude se v prostředí ztrácet a tápat, kde danou funkci najde. To je samozřejmě částečně pravda. Na druhou stranu do kategorie velmi levných se dnes dostaly také smartphony a v jejich případě je nutné vybírat mnohem pečlivěji. I u těch nejlevnějších, jejichž cena dnes začíná už pod hranicí tisíce korun, totiž výrobci nemohli stěžejní funkce oželet, a proto se ubírá jinde. Tu u displeje, ale především na výkonu. Takový telefon pak trpí zasekaným prostředím a uživatelský komfort zcela mizí. Vyplatí se proto číst nejen naše recenze, ale také například uživatelská hodnocení, kde můžete získat cenné zkušenosti majitelů vyhlídnutého telefonu.
Tlačítka – ano, či ne?
Pro spoustu uživatelů je klasická klávesnice synonymem snadného ovládání. Každá klávesa plní přesně to, co chtějí a díky mnoha letům využívání, je nemůže nic překvapit. S tím nelze než souhlasit, ale bohužel doba této neměnné situaci příliš nepřeje. Tlačítkovým telefonům pomalu zvoní umíráček a když z nabídky odebereme telefony pro seniory a děti, zbude jich ještě méně.
V drtivé většině případů se však na těle telefonu nachází minimálně tři tlačítka. Nezbytné dvojtlačítko regulující hlasitost a klávesa sloužící k odemknutí displeje. Právě v ní je mnohdy zakopán pes, protože každý výrobce si ji navíc na každém modelu umístí trochu jinak. Ideální stav pro praváka bývá na pravém boku, zhruba někde uprostřed, či mírně nad středem. V případě leváka si umístění jen zrcadlově obraťte. Z toho vyplývá už například to, že pravák neocení odemykací klávesu na levém boku, zatímco levák zase na pravém. Vůbec za nejhorší řešení je považováno umístění na horní hraně. Na takové tlačítko většinou snadno nedosáhnete a je nutné přehmatávat. Na druhém místě je i zpracování samotného tlačítka. To by mělo být dostatečně velké a mít jistý stisk. V tomto ohledu se však již výrobce poměrně umoudřili a tlačítka jsou zpracována ve většině případů velmi slušně.
Displej – chtějte kvalitu
Doba již pokročila a slušné displeje se dostávají do stále levnějších zařízení. Samozřejmě stále nelze srovnávat displeje v Nokii za tisíc korun s displejem například od Samsungu za patnáctinásobnou částku. Hlavním rozdílem bude nejen jemnost, ale také čitelnost.
Na tu se zaměřte obzvlášť. Jak je displej vidět z úhlu? Co čitelnost venku a na slunci? Obojí je velmi důležité, neboť není nic horšího, než si během letních dnů nepřečíst novou zprávu bez toho, abyste svou druhou ruku přetvořili do formy improvizovaného stínítka. S tímto vám opět pomohou recenze a uživatelské zkušenosti. Sám výrobce se totiž horším displejem jistě chlubit nebude a na prodejně při krátkém vyzkoušení také neodhalíte vše.
Rozměry
Se snadným ovládáním souvisí také celkové rozměry telefonu. Ideálně je totiž držet telefon v jedné ruce, a to tak jistě, že jej současně můžete ovládat a nestrachujete se, že vám každou chvilku vypadne z ruky. Můžete namítnout, že dnešní doba tomu moc nepřeje a máte z jisté části pravdu. Poptávka je především po velkých zařízeních s úhlopříčkou displeje kolem 5,7 palců a větších. Takové zařízení už jednou rukou ovládne pohodlně málokdo. Snadné by proto bylo doporučit koupit si chytrý telefon s displejem do 4 palců. Bohužel tyto telefony jsou dnes v menšině a navíc téměř vždy jen se základní výbavou. Chcete-li moderní funkce, musíte vybírat z poměrně velkých telefonů. Tento problém odpadá zájemcům o tlačítkový telefon. Jejich rozměry se stejně jako jejich vzhled a výbava v podstatě nemění a pohodlně je může ovládat i malé dítě.
Prostředí
Pokud se při hledání telefonu se snadným ovládáním přikláníte ke smartphonu, vstupuje do hry další kritérium, kterým je uživatelské prostředí. Začněme systémem nejznámějším a nejrozšířenějším, kterým je samozřejmě Android. Pro jeho volbu nahrává fakt, že se s ním už mnoho z vás setkalo. Navzdory tomu, že jde o systém velmi roztříštěný a každý výrobce si výrobce upravuje, je základní ovládání vždy stejné. Tři tlačítka na displeje či pod ním a vše ostatní již skrze displej. Mnoho úprav však mnohdy škodí a v komplikovanějších nadstavbách se lze poměrně snadno ztratit. Z tohoto důvodu lze doporučit telefony s čistou verzí Androidu, případně s téměř čistou, kde není spoustu prvků navíc a přehlednost hraje prim. Alternativou jsou všemožné jednoduché módy, které většina výrobců do svých zařízeních přidává. Ty většinou vyzdvihnou základní funkce, zvětší ikonky či tlačítka a složitosti jako je nastavení uklidí hluboko do systému.
Do značné míry velmi jednoduché a uživatelsky přívětivé je prostředí iOS od Applu. Žádné složitosti, rovnou jste hozeni mezi všechny aplikace. Položky jsou v hlubších částech přehledné a ovládání zajišťuje jen jedno tlačítko pod displejem. Bohužel tento systém najdete jen na iPhonech, jejichž cena se vždy pohybuje vysoko, pokud tedy budeme uvažovat jen nad novými modely.
V kostce – nač si dát pozor?
- Nejlevnější neznamená jednoduchý – Nehleďte pouze na cenu, i levný telefon totiž může nepříjemně překvapit složitým či nedomyšleným ovládáním.
- Tlačítka u dotykových telefonů – Zjistěte, kde jsou umístěna a jak se tisknou. Má-li telefon senzorová tlačítka pod displejem, hodí se jejich podsvětlení a vibrační odezva.
- Klávesnice u klasických telefonů – Samotná přítomnost klávesnice neznamená automatickou výhru a pohodlí při psaní. Klávesy se musí pohodlně tisknout, důležitá je i hmatová rozeznatelnost.
- Displej musí být čitelný – Velikost displeje je individuálním aspektem, avšak čitelný by měl každý displej a za ideálně všech okolností.
- Velikost je důležitá – Obří telefon jednoduše jednou rukou neobsloužíte. Osobní vyzkoušení, kdy telefon vezmete do své ruky, se ničemu jinému nevyrovná.
- Prostředí se mohou lišit – Není Android jako Android a prostředí se mohou i u jednoho výrobce lišit model od modelu. Nechcete-li se s ovládáním zbytečně trápit, volte prostředí nezahlcená spoustou aplikací a dejte přednost pohodlí a přehlednosti
Tabletofony a ohebné displeje
Tabletofony se rozhodně nestaly slepou větví, jak mnozí předpokládali. Našla se velká základna uživatelů, kterým velký, někdy dokonce obří, displej, vyhovuje a standardem posledních let se staly smartphony s úhlopříčkou 6,7 palce. Není se čemu divit, ještě donedávna byly za až směšně velké telefony považovány smartphony s úhlopříčkou okolo 5 palců, dnes se tato úhlopříčka pomalu přesouvá do kategorie „stále ještě kompaktních“ smartphonů. Úhlopříčka se totiž postupem času začala zvětšovat až do takové míry, kdy není problém narazit na telefonující tablet s displejem 6 až 7 palců. Záměrně jsme použili slovní spojení telefonující tablet, protože při úhlopříčce okolo 7 palců už zkrátka nemůžeme mluvit o kompaktním telefonu jako takovém.
Výrobci aktuálně chrlí jeden velký smartphone za druhým, pro ty, co byly zvyklí na smartphony s menší úhlopříčkou přichází krušné časy. Nejenže je už nemyslitelné mít telefon s maximální funkční výbavou a úhlopříčkou displeje do 4 palců, ale i těch velmi skromně vybavených je naprosté minimum. Když už se nějaký takový objeví, většinou jde o základní smartphone, který je určen spíše pro začínající uživatele, děti nebo seniory.
Nemá smysl polemizovat nad tím, jestli se situace zase jednoho dne otočí a TOP smartphony nabídnou úhlopříčku běžnější dřívějším standardům, dnešní výběr zasvětíme právě zařízením, která jsou na svůj obrovský displej pyšná. Jak už ale z našich podrobných recenzích víte, ne vše je pouze o velikosti.
Samostatnou větví jsou smartphony s ohebným displejem. Má je Samsung, Honor, OnePlus i Vivo a čím dál častěji se stávají běžnou součástí nabídky i menších značek. U tabletofonů dává velká úhlopříčka smysl, můžete ji využít jen v momentě, kdy je potřeba. A u takového Google Pixel Fold nemusíte telefon vůbec otevírat, protože vnější displej má sám o sobě perfektní poměr stran pro běžnou práci.
Jemnost displeje
Jemnost displeje vypočítáme speciálním vzorcem, do kterého musíme dosadit velikost úhlopříčky v palcích a rozlišení v pixelech. Pokud tedy například máme 6,6palcový smartphone s rozlišením 2 340 × 1 080 pixelů (jako má například Samsung Galaxy S23+), činí výsledná jemnost 390 PPI (pixelů na palec). Výpočet je následující:
6,6 palců, Full HD+ rozlišení
(2 340 × 2 340) + (1 080 × 1 080) = 6 642 000
√6 642 000 = 2 577,2078
2 577,2078 : 6,6 = = 390 PPI
Výpočet je tedy jednoduchý, stačí vynásobit každou část rozlišení samu sebou, tyto hodnoty přičíst a výsledek odmocnit. Odmocněný výsledek poté vydělíme velikostí displeje v palcích (v našem případě číslem 5) a výsledek nám dá výslednou jemnost, kterou ještě zaokrouhlíme dle zvyklostí. My tedy víme, že na 5palcovém displeji dostaneme při HD rozlišení jemnost 294 pixelů na palec.
Pokud se na jemnost displeje soustředíte, tak potom víte, že hranice 300 pixelů na palec je snesitelným minimem proto, aby bylo dosaženo pocitu, že displej netvoří jednotlivé pixely. Respektive běžné lidské oko nemá při této jemnost šanci rozpoznat jednotlivé pixely, pokud se na telefon díváte z běžné vzdálenosti zhruba 30 centimetrů a více. Samozřejmě při bližším prozkoumání displeje můžete na pixely narazit, zde se hranice zvyšuje až někam k hranici 400 pixelů na palec. Poté už nemáte šanci jednotlivé pixely poznat ani při bližším ohledání.
Kvalita konstrukčního zpracování
U každého telefonu se samozřejmě zaměřujeme na kvalitu konstrukčního zpracování, avšak tabletofony si zaslouží ještě větší pozornost. Proč? Těla takových zařízení jsou samozřejmě mnohem větší a tak je důležité soustředit se na použité materiály a na jejich správné lícování. Ne vše je samozřejmě o použitých materiálech, všichni si pamatujeme na aféru bendgate u iPhonů.
Není vždy důležité dbát na celokovovém provedení, více než kdy jindy záleží na tom, jak si výrobce poradil s konstrukčním zpracováním. Na trhu existuje samozřejmě valná většina dobře zpracovaných modelů, ty méně povedené však na první pohled nemusí odhalit ani cena – i v nižších cenových třídách lze narazit na kvalitně zpracovaná zařízení, bohužel to ale platí i naopak.
Funkce pro ovládání velkého displeje
Od 6 palců výše je téměř nemožné ovládat displej jednou rukou, samozřejmě až na výjimky potvrzující pravidlo. V takovém případě se opravdu hodí doplňující funkce, které se postupem času staly alfou a omegou při ovládání takto velkých zařízení. Tabletofony mají ve svých nabídkách téměř všichni známější výrobci, co se softwarové části týče, ne všichni se však snaží usnadnit svým zákazníkům ovládání samotné.
Naprostým základem by se měla stát funkce, která dovoluje upravit přiblížení klávesnice a číselníků na levý či pravý bok, čímž se stane ovládání pohodlnější. Tuto funkci naštěstí nabízí většina výrobců, namátkou můžeme Samsung, Honor, Huawei a další.
Velikost baterie
Velikost baterie a délka výdrže, je strašákem u všech moderních smartphonů, opět ale platí, že u tabletofonů je nutné dávat ještě větší pozor. Rozměrný displej s (ideálně) vysokým rozlišením je obrovským žroutem energie, nehledě na výkonné, ale často špatně optimalizované vnitřnosti. Základem je samozřejmě vysoká kapacita (ideálně přes 3 000 mAh) baterie, přítomnost úsporných režimů, úsporného 64bitového procesoru a v neposlední řadě také optimalizované prostředí. Stále platí, že u tabletofonů je výhrou, pokud nabídnou jednodenní výdrž při maximálním zatížení, stále je ale nutné brát ohledy na výdrž, pokud využíváte telefon převážně na stream videa nebo jako GPS navigaci, pro kterou se velký displej skvěle hodí, je jasné, že jim energie dojde brzy. Takto náročné úkony jsou totiž samozřejmě pro baterii velmi namáhavé (displej je neustále aktivní, stahují se data na pozadí atd.). Ideálním společníkem by se tedy měla stát náhradní baterie (pokud dané zařízení umožňuje uživatelskou výměnu) nebo powerbanka, která povětšinou dodá energii i na několik nabíjení.
Powerbanky s vysokými kapacitami lze dnes sehnat za částku okolo pěti set až tisíce korun, pokud se ovšem často zdržujete mimo přístup k elektrické energii, taková investice se jistě vyplatí. Z mnoha dostupných značek můžeme doporučit produkty značky Xiaomi, které nabídnou kvalitní zpracování, vysokou (reálnou) kapacitu a také příjemnou cenu v závislosti na vybraném modelu, respektive velikosti baterie.
Pokud se s tabletofony naučíte vhodně zacházet, lze výdrž baterie poměrně výrazně prodloužit, zkusíme si tedy shrnout základní poučky, které se jistě budou hodit i majitelům „klasických“ smartphonů:
- Vypnutí dat na pozadí: Pokud právě nepotřebujete neustále synchronizovat vaše e-maily, baterii pomůžete, pokud utlumíte data na pozadí. To lze většinou provést v nastavení daných účtů, u mnoha tabletofonů tuto funkci naleznete také v hlavních přepínačích v notifikační liště.
- Vypnutí nepotřebných aplikací na pozadí: Jestli spouštíte velké množství aplikací, může se stát, že některé z nich budou brát energii i v případě, že se tváří jako vypnuté. Klasickým příkladem jsou různé hry dostupné zdarma, které zobrazují velké množství reklam. Tyto aplikace je nutné vypínat manuálně, a to přímo v multitaskingové nabídce daného zařízení.
- Eliminace GPS: Mnoho aplikací vás pro svůj bezproblémový chod poprosí o aktivaci polohových služeb. Pokud zrovna nesedíte v autě a tabletofon neslouží jako navigace, doporučujeme polohové služby vypnout. Zapnout většinou jdou okamžitě, opět v rychlých přepínačích notifikační lišty zařízení.
- Úsporné režimy: Pokud na noc nevypínáte své zařízení, lze aktivovat alespoň úsporný režim. V tomto režimu je dostupný jak budík, tak také hovory a SMS zprávy, povětšinou se utlumí pouze výkon procesoru, případně již zmíněná data na pozadí. Po deaktivaci takového režimu se však automaticky vrátí vaše nastavení zpět, o nic důležitého tedy nepřijdete. V některých momentech mohou pomoci také ultra úsporné režimy, které do svých modelů implementuje stále více výrobců. Takový režim utlumí všechny funkce na minimum, ve většině případů dojde také k tomu, že se displej zahalí do černobílých odstínů. Takový režim udrží v krizových momentech tabletofon i několik hodin v pohotovosti.
- Pravidelné nabíjení: I když před spaním váš smartphone ukazuje i 50 % baterie, doporučujeme jej i přesto nabít. Do rána následujícího dne se kapacita ještě sníží (zvláště, pokud neaktivujete úsporný režim), a to může mít za následek, že další, byť jen pracovní, den, zařízení nevydrží. Většina nejnovějších modelů má ochranu proti napětí a proti zbytečnému nabíjení, v případě, že se tedy daný smartphone dobije na 100 %, proces nabíjení se automaticky ukončí.
- Pravidelné čištění a odinstalace programů: Jistě to známe všichni. Koupíme si nový telefon a doslova jej zahltíme různými aplikacemi a hrami, abychom jej poctivě otestovali. Následně aplikace, hry a nepotřebná data neodinstalujeme, což se samozřejmě dříve či později projeví na rychlosti zařízení. Všechny nepotřebné aplikace je tedy dobré čas od času vymazat a v případě nutnosti nainstalovat i speciální software, který vás zbaví dat v mezipaměti různých aplikacích, případně také instalačních souborů. Aplikace jsou navíc dostupné pro většinu platforem zdarma. Nejvíce se podobné čištění vyplatí na operačním systému Android, který se nejčastěji setkává s nadměrným zanesením různými daty.
Odolné telefony
Odolné telefony se na trhu vyskytují již nějaký ten pátek, vzpomeňme na první pokusy Nokie, Ericssonu či Siemensu z přelomu století. Tehdy telefony odolávaly nárazům, vodě i prachu, ale často byly zahaleny do silného gumového hávu, který nebyl vždy zrovna vzhledný. Přes částečný ústup odolných telefonů jsme se s masivním nástupem smartphonů dočkali jejich návratu. Současně se objevují i telefony zaměřené výhradně na odolnost.
Výběr je poměrně pestrý a je pouze na vás, jakou cestu při výběru odolného telefonu zvolíte. Můžete totiž získáte zcela klasicky a pro někoho i stylově vypadající smartphone, kterého nerozhází voda ani prach. Druhou možností je silně odolný telefon, kterému nechybí potřebné pogumování chránící telefon komplexně proti poškození i pádům. Mezi odolnými telefony navíc narazíte i na modely s klasickou alfanumerickou klávesnicí.
V krátkosti si nyní projdeme fakta, na která při výběru odolného telefonu dávat pozor, abyste ve výsledku nebyli nemile překvapeni z toho, že váš telefon nevyhovuje vašim potřebám. Je nutné připomenout, že nic není nerozbitné a poškodit můžete nešetrným či nevhodným zacházením i odolný telefon.
Stupeň krytí
Začneme tím nejzákladnějším aspektem, který je u odolného telefonu sledován. Jde o stupeň krytí, který vám jasně a rychle řekne, s čím si telefon poradí a jak jej už spíše nepoužívat. Pro přehlednost připojujeme tabulku s obecným popisem daných kategorií. Pokud u telefonu uvidíte popis IPxx, přičemž za písmena x jsou dosazena nějaká čísla, má telefon zvýšenou odolnost. První číslo řeší vniknutí cizích předmětů či prachu, druhé číslo stupeň krytí proti vodě. U mobilních telefonů se běžně setkáváme se stupněm krytí IP67, případně IP68. Taková zařízení jsou zcela odolná prachu a vydrží také minimálně v metrové hloubce po dobu 30 minut. V případě IP68 jsou pak přesné podmínky definované výrobcem.
Stupeň krytí | vniknutí cizích předmětů (prachu) | vniknutí vody |
---|---|---|
IP00 | bez ochrany | bez ochrany |
IP11 | pouze proti vniknutí velkých předmětů | proti kapající vodě |
IP22 | pouze proti vniknutí malých předmětů | proti kapající vodě |
IP33 | chráněno proti vniknutí drobných předmětů | proti vodní tříšti, stříkající vodě z jednoho úhlu |
IP44 | chráněno proti vniknutí velmi drobných předmětů | proti stříkající vodě ze všech úhlů |
IP55 | chráněno částečně proti prachu | proti tryskající vodě ze všech úhlů |
IP66 | zcela proti prachu | proti vlnobití, polití, namočení |
IP67 | zcela proti prachu | proti ponoření do vody, hloubka 1 metr na 30 minut |
IP68 | zcela proti prachu | proti ponoření do vody za podmínek, které určí výrobce |
IP69* | zcela proti prachu | proti tlakové vodě |
Poznámka – * – stupeň krytí IP69 se u mobilních telefonů nevyskytuje
Možná jste se však setkali také s označením IPx3. To se vyskytuje u některých moderních smartphonů, které se pyšní kovovou unibody konstrukcí. Díky kvalitnímu zpracování je jejich tělo částečně odolné proti vodě. Laicky řečeno těmto telefonům nevadí, když na ně chvíli prší a měly by bez úhony přežít i lehké polití. Ponoření do vody či vložení pod tekoucí vodu je však již nad jejich možnosti. Současně platí, že chybějící první číslo značí, že prachu telefonu neodolávají.
U skutečně odolných telefonů se pak ještě objevuje označení o plnění vojenského standardu MIL-STD 810g. Tato zařízení byla testována na celkovou pevnost konstrukce, tudíž odolávají pádům i z výšky kolem 2 metrů, současně prošly testem extrémních teplot, a to jak těch vysokých, tak těch nízkých. Pokud tedy chcete co nejodolnější telefon, neměl by mu tento standard chybět.
Před nákupem odolného telefonu se tak určitě rozmyslete, pro jaké účely jej pořizujete. Pokud vám pouze stačí, že přežije déšť, polití, případně nechtěný pád do bazénu, můžete vybírat i ze smartphonů běžného vzhledu, které nejsou odolné vůči nárazům. Typicky hovoříme o Xperiích od Sony, které prachu a vodě odolají, nicméně pád na tvrdou zem pro němá ve většině případů fatální následky. V opačném případě, kdy víte, že u vašeho telefonu hrozí časté pády, se zaměřte na telefony odolné konstrukce. Ty jsou pogumované a vyztužené, pády z běžných výšek tudíž většinou přežijí bez úhony.
Ovládání
U odolných telefonů záleží možná mnohem více než jinde na pohodlí při ovládání. Je zde totiž předpoklad, že telefon například umažete, případně si kvůli hovoru nebudete sundávat pracovní rukavice. V ten moment je na místě rozhodnutí, zda se to pokusíte zvládnout přes dotykový displej, nebo budete preferovat alfanumerickou klávesnici. U telefonů s klávesnicí je však nutné vždy počítat jen se základní výbavou. Výhoda tlačítek je nicméně nezpochybnitelná. Vždy je spolehlivě nahmatáte a stisknete i ve velkých rukavicích.
Zcela odříznuty od ovládání v nich ale nejsou ani chytré telefony spoléhající se jen na dotykový displej. V drtivé většině případů totiž mají speciální režimy na ovládání v rukavicích, které fungují poměrně obstojně. Přeci jen je ale scrollování na displeji v rukavicích méně pohodlné. Na druhou stranu je dotykové telefony snadnější očistit. Displej utřete vlhkým hadříkem, případě dáte celý telefon pod tekoucí vodu, je-li tomu uzpůsoben. Totéž sice můžete udělat i s tlačítkovými telefony, avšak špína se může dostat kolem tlačítek, odkud se obtížně doluje.
Displej
Primárně si odolný telefon pořizují aktivně žijící uživatelé, kteří se často pohybují venku, mnohdy v extrémních podmínkách. Alfou a omegou telefonů je displej, který poskytuje informace o všem a je bezpodmínečně nutné, aby byl dobře čitelný. V recenzích se proto vždy zaměřte na informace o čitelnosti displeje z různých úhlů a především čitelnosti na slunci. Displej, na kterém venku nic neuvidíte, je totiž k ničemu.
Totéž platí o samotné odolnosti displeje, který by měl být chráněn nějakým druhem odolného sklíčka Gorilla Glass nebo jeho obdoby. To se týká většinou klasických smartphonů, které nejsou konstruovány na pády. V tomto případě vás totiž nijak zvlášť neochrání ani tvrzené sklo. U více odolných telefonů bývají sklíčka ještě kvalitnější a nemělo při pádů dojít k jejich prasknutí.
Konstrukční zpracování
Samotná kvalita dílenského zpracování je u odolných telefonů zpravidla na vysoké úrovni. Nelícování či vrzání si výrobce nemůže dovolit již z prostého důvodu plnění potřebných certifikací. Přeci jen se je ale dobré zaměřit na maličkosti. Typickým příkladem jsou různé krytky. Ty sice z dnešních odolných telefonů postupně mizí a konektory jsou odolné samy o sobě, avšak na skutečně obrněných modelech se krytky nadále nachází. V ten moment si ověřte, jak jsou krytky zpracované. Jdou dobře otevírat? Jak dobře drží po delším čase? Odpovědi hledejte nejen v recenzích, ale také čerpejte ze zkušeností dřívějších majitelů daného modelu.
Špatně těsnící krytka totiž zcela degraduje schopnosti odolného telefonu. Zatímco u modelů, které jsou odolné a krytky od výroby nemají, jsou konektory uzpůsobeny tak, aby skrze ně nic neprošlo, u telefonů vybavených krytkami se odolnost konektorů odvíjí právě od dobrých těsnících schopností krytek.
Když se v mobilních telefonech začaly objevovat první megapixely, téměř každý začal spekulovat o tom, kdy nastane onen pomyslný zlom, kdy fotomobily zcela nahradí samostatné digitální fotoaparáty. Jak se zvyšoval počet megapixelů a přibývaly další zajímavé funkce (optická stabilizace obrazu, přisvětlovací diody a Xenon blesky, optický zooom, lepší světelnost a nahrávání kvalitního videa), mluvilo se o tom čím dál tím více. Dnes už víceméně můžeme s klidným svědomím říci, že kvalitnější fotomobily již vcelku hravě překonají kdejaký digitální fotoaparát.
Problém je ovšem nasnadě – ne každý fotomobil s vysokým počtem megapixelů musí být zároveň i zárukou kvalitních výsledků. Mnohdy záleží na schválně ukrytých „detailech“, jako je například světelnost objektivu, velikost čipu a další doprovodné funkce. Dnešní průvodce by se mohl hodit všem těm, kteří již delší dobu plánují nechávat svůj digitální fotoaparát doma.
Megapixely nejsou vše
A začneme rovnou prvním velkým omylem. Vyšší počet megapixelů se nerovná kvalitnějším fotografiím, leckdy je tomu naopak. Vysoký počet megapixelů se hodí především kvůli lepším možnostem přiblížení bez ztráty kvality. Snímky s vysokým rozlišením ale často zabírají mnoho místa a jsou i náročné na výkon. V minulosti to dokazovaly například Xperie od Sony, které i přes vysoký počet megapixelů zápasily s celkovou kvalitou snímků. Nyní to je prakticky jakýkoliv smartphone střední třídy, zde můžete narazit na fotomobily se 108Mpx fotoaparáty, ale výsledky za most nestojí....
Většina dnešních nejlepších fotomobilů nabídne rozlišení od 16 do 48 Mpx, přičemž standardem se stalo rozlišení 48 Mpx. Často můžete narazit i na snímače s rozlišením 108 Mpx, ovšem ve většině případů opět dojde ke složení (spojení) na nižší rozlišení.
Světelnost?
Jedním z velmi důležitých prvků kvalitního fotomobilu je dobrá světelnost objektivu. Tento aspekt určuje, kolik světla je čip schopen vstřebat, což je skvělé vodítko pro pořizování fotografií za zhoršeného osvětlení. Vždy platí rovnice, že nižší číslo znamená lepší hodnotu, čip se světelností f/1,8 fotí tedy lépe ve zhoršených světelných podmínkách než objektiv se světelností f/2,0. Světelnost pod f/1,6 už lze považovat za skvělou, v takovém případě se nemusíte bát ani nočních fotografií. Nepřijdete totiž o velké množství detailů. Dalším plusem je nižší míra šumu. Té se však obecně u fotomobilů nevyhnete ani při nejlepší světelnosti. Nejlepší fotosmartphony aktuálně dosahují světelnosti okolo f/1,5.
Optická stabilizace obrazu potěší
Pokud jste už v různých propagačních materiálech výrobců viděli u položky fotoaparát zkratku OIS, pak vězte, že se jedná o zkratku optical image stabilization, tedy optická stabilizace obrazu. Ta funguje na hardwarové bázi, pokud tedy fotomobil optickou stabilizaci nenabízí, žádným updatem ani ničím podobným ji do telefonu nedostanete. Výrobci se často pokouší mlžit a ve svých specifikacích uvádějí, že zařízení stabilizace obrazu mají, jedná se však většinou pouze o alternativu v podobě softwarové stabilizace (u Sony například režim SteadyShot).
A proč je vlastně optická stabilizace tolik ceněna? Při dobrých světelných podmínkách vám pomůže, pokud se vám klepou ruce. Přeci jenom, i ten největší fotomobil je oproti zrcadlovce drobné zařízení, které je velmi těžké udržet v ruce v klidném stavu. Případné otřesy se tedy eliminují a fotografie jsou ve většině případů ostré a bez máznutí. Stejně tak pomůže optická stabilizace i při pořizování večerních snímků, kdy je pro čip mnohem složitější správně vyhodnotit scénu. V takovém případě se opět dostává na optickou stabilizaci, která čipu pomáhá zachytit ostrý a pokud možno také barevně věrný snímek.
Přisvětlovací LED dioda
Doby, kdy se výrobci snažili experimentovat s Xenonovým bleskem, už je bohužel v nenávratnu. Svého času se o tento pokus snažila finská Nokia, dnes je Xenon již zcela nahrazen LED diodami. Ty naštěstí prošly poměrně velkým vylepšením, jsou mnohem výkonnější a většinou na těle telefonů najdeme hned dvě. Velkým bonusem je také to, když je přisvětlovací dioda dvoutónová, což již lze naštěstí vnímat jako standard i u levnějších smartphonů.
V případě, že je LED dioda dvoutónová, je totiž většinou jedno světlo studenějšího odstínu a druhé zase naopak (funguje to i v případě, kdy jsou dvě oddělené diody s různou teplotou barev). Tím se zbavíte jak červených očí na fotografiích osob, tak také nepřirozeného odstínu pleti lidí, které fotografujete.
Profesionální režimy
I ten nejlepší fotomobil nemusí být vždy zárukou krásných snímků za všech okolností. Proto se výrobci časem rozhodli přidat do svých fotomobilů speciální fotografické aplikace, které se svoji funkčností snaží přiblížit drahým digitálním fotoaparátům a také zrcadlovkám. Dnes už není nic nereálného měnit ISO, čas závěrky, nastavit různé fotografické efekty nebo zvolit scénu (zataženo, žárovka, zářivka, sport a mnohé další). Stejně tak už některé modely bez problémů zvládají fotit do bezztrátového formátu RAW. Zkrátka, i přítomnost profesionálního režimu při focení se může hodit, zásah ze strany uživatele totiž může v mnoha situacích ovlivnit kvalitu snímku k lepšímu.
Spolu s nástupem duálních fotoaparátů vznikl nový trend, a to fotografie s bokeh efektem (rozostřené pozadí). Druhý fotoaparát (většinou zároveň teleobjektiv) slouží pro úpravu hloubky ostrosti, snímky pak vypadají podobně jako ty ze zrcadlovky. Tento trend více přiblížil Apple, který nabízí u svých produktů s duálním fotoaparátem portrétní režim.
Dva jsou málo
Podobně jako se navyšoval počet megapixelů, navyšuje se i počet snímačů na zadní (i přední) straně. Jeden může sloužit například pro velmi slušné přiblížení, ukázkovým příkladem budiž Huawei P40 Pro. V případě levnějších kousků jde téměř vždy pouze o marketingový tah a výsledky dalších snímačů jsou spíše podprůměrné, protože se zde nehledí na kvalitu, nýbrž kvantitu. I zde tedy vybírejte s rozumem a fotoaparát si nejdříve vyzkoušejte.
Tři, dva...není čas, fotíme!
Mnoho výrobců (namátkou Samsung či Huawei) dosazuje do svých fotomobilů speciální softwarovou funkci, která zrychlí pořizování snímků. Většinou stačí dvakrát poklepat na domovské tlačítko (případně jiné tlačítko, které je k tomu uzpůsobeno) a fotoaparát se (i ze zamčené obrazovky) okamžitě nastartuje.
Ne vždy je ovšem výsledek povedený, záleží také na tom, jak pevný úchop máte, případně v jakých světelných podmínkách se aktuálně snažíte snímek pořídit. Tak či tak, obě metody jsou rychlejší, než pomalu odemknout displej, najít aplikaci fotoaparát a následně ji manuálně spouštět. Výrobci se tímto softwarovým zásahem většinou snaží simulovat dedikované tlačítko spouště fotoaparátu, které si stále drží například telefony značky Sony.
U dedikovaného tlačítka spouště fotoaparátu se ještě na okamžik zastavme. Bohužel, už dávno neplatí to, že spouště jsou velké a pohodlně se mačkají. Snaha o nahrazení dvoupolohového tlačítka jednopolohovým už naštěstí vymizela téměř úplně, spouště jsou ale většinou velmi titěrných rozměrů a jejich namáčknutí není zrovna nejpohodlnější.