Retro: Sony CM-DX1000 – bez vysunutí nevolám

Japonská značka Sony je dnes mezi výrobci mobilních telefonů velmi dobře známá, však se také řadí stále mezi desítku největších výrobců smartphonů. Není tomu však tak dávno, kdy zde existovalo oblíbené spojení s názvem Sony Ericsson. I to však dnes přeskočíme a naše cesta v rámci 64. dílu seriálu Retro bude mířit do roku 1997.

Krátké představení

Před dlouhými 18 lety byl totiž světu představen velmi dobře vybavený mobilní telefon Sony CM-DX1000. Již na první pohled model nezapře své japonské kořeny, ačkoliv jak si později řekneme, pravda je někde jinde. Pro telefony Sony bylo v minulém století vždy charakteristické velmi úzké tělo. CM-DX1000 má na šířku jen 45 milimetrů. Co se nevešlo do šíře, muselo se srovnat ve vertikálním směru a důkazem budiž 150 milimetrů na výšku. Z dnešního pohledu působí 32milimetrová tloušťka zcela astronomicky, avšak v roce 1997 zcela běžný fakt.

Sony CM-DX1000 – videopohled

Hmotnost, která atakovala takřka čtvrt kilogramu, lze srovnat s dnešními více než šestipalcovými tabletofony. Na druhou stranu v ruce Sony až tak těžkopádně nepůsobí, za což vděčí již zmíněné úzké konstrukcí. Navíc se telefon i pohodlně drží, protože jej celý chytíte jednou rukou.

Zařazení telefonu do vyšší třídy prozrazoval například displej, který byl plně grafický s rozlišením 97 × 33 pixelů. Sledování displeje bylo tak pro oko mnohem příjemnější, než mnohé textové displeje, které byly kolem poloviny devadesátých let ještě poměrně běžné. Pod displejem se již nachází mnoho kláves. Kontextové klávesy doplňují sluchátka a také přímý vstup do telefonního seznamu. Takovou klávesu měly téměř vždy telefony Siemens. Proto až tak nepřekvapí, že Sony CM-DX1000 je převlečený Siemens S4, který má ve svém rodném listě rok 1995.

Sony nicméně jen suše nekopírovalo a rozhodlo se odlišit a to rovnou celkem zásadním způsobem. Sluchátko nad displeje bylo výsuvné. Velmi nezvyklá konstrukce rozhodně poutala pozornost, avšak nakolik byla praktická, se můžeme jen domnívat. V každém případě bylo sluchátko nutné vysunout vždy, když jste chtěli přijmout či uskutečnit hovor.

V těle telefonu se nacházela moderní Li-Ion baterie s kapacitou 1 350 mAh, což se zdá jako více než dostatečná kapacita. I přesto však výrobce sliboval jen nijak oslnivých 70 hodin v pohotovosti, případně až 7hodinový hovor.

Výbava

Nacházíme se v roce 1997 a telefonu tehdy v podstatě mohly umět jen máloco. Sony CM-DX1000 zvládal telefonní hovory, stejně tak SMS zprávy. Ceněná byla interní paměť pro 50 čísel, kterými jste rozšířili obdobně velkou paměť na SIM kartě.

Za zmínku dále stojí klávesa s malým i, která se nacházela v levém spodním rohu. Po jejím stisknutí došlo k vyvolání nápovědy k aktuální položce v prostředí. Nemuseli jste se tudíž spoléhat jen na papírový návod.

Závěr

Sony CM-DX1000 se na český trh dostal v druhé polovině roku 1997 a jeho startovací cena se pohybovala kolem hranice 20 000 Kč.

Mobilní telefon Sony CM-DX1000 do seriálu Retro zapůjčil pan Ondřej Čech, kterému tímto děkujeme.