Huawei Vision

Značka Huawei byla ještě v docela nedávné minulosti mezi uživateli i mezi odborníky brána spíše jako druhořadá a méně známá, než zavedené značky typu Nokia, Sony, Samsung či třeba HTC. Huawei působil spíše jako OEM výrobce pro operátory a významným dodavatelem síťové infrastruktury, modemů a podobně. V uplynulém roce se ale firma hodně změnila. Začala významně expandovat na globální trh a své, nutno dodat už o dost kvalitněji působící telefony, začala ve velkém prodávat i pod svou vlastní značkou, nikoliv pouze jen jako OEM telefony brandované pro různé mobilní operátory. Jedním z nich je i celkem populární model U8850 Vision.

Čtěte - Novinky od Huawei živě: Vision, MediaPad a Boulder (video)

Huawei Vision je mobilní telefon, který díky své celkové, ať už hardwarové či softwarové výbavě můžeme zařadit do vyšší střední třídy. Hlavními papírovými předpoklady, které by mu měly zajistit úspěch, jsou především celkem dosti jemný, 3,7 palce velký displej, jednojádrový, 1 GHz procesor od Qualcommu, 512 MB RAM, vnitřní paměť s kapacitou 2 GB rozšiřitelná paměťovými kartami, 5 Mpx fotoaparát s autofocusem, povedená unibody konstrukce s použitím kovových materiálů, a v neposlední řadě také operační systém Android verze 2.3 s povedeným 3D prostředím. Pojďme se podívat, jak se čínskému výrobci podařilo všechny tyto funkce skloubit v jeden celek.

Huawei Vision – videopohled

Obsah balení

• Mobilní telefon Huawei Vision
• Nabíječka
• Synchronizační USB - microUSB kabel kabel
• Pecková sluchátka
• CZ Manuály a příručky

Krabice, ve které se Huawei Vision prodává, se drží dnes naprosto běžně používané "dvoupatrové koncepce" ve stylu, který už před několika lety nastavil Apple se svým iPhonem. Po odstranění horního víka krabice se tedy dostanete do prvního patra, kde na vás čeká telefon. Stačí ho vyjmout, to samé udělat i se samotným patrem, a už se dostanete k příslušenství. Nečekejte nic nestandardního, čím by vás chtěl výrobce jako kupujícího zaujmout. Nachází se zde pouze obvyklá sestava, jejíž součástí je nabíjecí adaptér a synchronizační USB kabel, který mimochodem plní i funkci nabíjecího kabelu zastrčením do USB konektoru zmíněného adaptéru.

Dále je tu ještě uživatelská příručka, potom malá modrá knížečka s několika rychlými tipy pro zjednodušení prvních chvil s telefonem a nakonec ještě pecková sluchátka. Na jejich "kvality" během dnešní recenze ještě určitě také přijde řada. To je tedy celé příslušenství k telefonu v ceně necelých 7 tisíc korun. Špuntová sluchátka, hadřík na očištění displeje ani třeba paměťová karta s kapacitou alespoň několik GB se zde nekoná. Škoda, snad toto výrobce pro příště zlepší.

Design a konstrukce: kvalita, kterou už jsem někde viděl

Jak už jsme zmínili v úvodu dnešní recenze, telefony Huawei dříve kvalitou své konstrukce i použitými materiály oproti konkurenci působily spíše jako hračky z vietnamské tržnice. Výrobce od té doby ale ušel opravdu velký kus cesty, a vidět je to na mnoha telefonech z roku 2011, včetně právě i modelu Vision.

Ten se opravdu v tomto ohledu může bez problému měřit s drtivou většinou dnes prodávaných přístrojů téměř jakékoliv značky, a některé i směle překonává. Design, se kterým Vision přichází, ale nezapře to, že telefon byl vyroben Číně, kde jsou tamní výrobci více než proslaveni svými více či méně zdařilým kopírováním známých evropských, či jiných produktů. Nechci tu tvrdit, že Vision přímo přesně do puntíku někoho kopíruje, to ne, a to zvlášť v době, kdy si je 90% prodávaných mobilů podobných jako vejce vejci. Pokud se ale podíváte na jeho zadní stranu, tak vás zkušenější jistě hned napadne – „to už jsem někde viděl!".

Ano, jak můžete vidět na trojici obrázků výše, Huawei se zcela evidentně při návrhu zadní strany modelu Vision silně inspiroval u přístrojů tchajwanského konglomerátu HTC. Hlavním prvkem je tedy charakteristická středová část, která zabírá největší místo a tvoří celek i s obvodovým rámem kolem celého těla. Materiálem, který byl použit k její výrobě, je hliník, který působí velice dobrým dojmem a pocitově řadí telefon do vyšší třídy, než v jaké se ve skutečnosti hlediska své výbavy nachází. Celá konstrukce je perfektně pevná, hodnotná a výborně zpracovaná. Po uchopení modelu Vision do ruky tak budete mít z přístroje velmi dobrý pocit.

Abychom tedy popis zadní strany dokončili, zmíníme, že nad i pod hliníkovou částí se nachází dva kryty z černého plastu.Ten spodní je odnímatelný, a naleznete pod ním slot na microSD a SIM kartu. Horní je naopak zalisován napevno a nachází se v něm čočka fotoaparátu, přisvětlovací LED dioda a výdech hlavního telefonního reproduktoru.

Nesmíme zapomenout ale i na ostatní části telefonu, než jsou jen jeho záda. Pokud jej totiž otočíte, naskytne se vám pohled na přední stranu. Zde se nachází především velký displej, a pod ním čtveřice standardních ovládacích tlačítek OS Android, které jsou senzorového typu. Potěší, že mezi nimi nechybí ani praktická vyhledávací lupa. Na protilehlé horní polovině můžeme spatřit logo výrobce a nad ním pak decentní proužek reproduktoru pro volání. Na obou stranách od něj jsou umístěny čočka sekundární kamerky, senzor regulace jasu displeje a také senzor, který se stará o vypnutí displeje při přiblížení vaší hlavy během hovoru.

Aby byl náš popis toho, jak telefon vypadá kompletní, musíme se ještě podívat na jeho boky. Ten pravý bohužel skýtá pouze pohled na jednolitou hliníkovou zaoblenou plochu. U telefonu za 7 tisíc korun bychom určitě raději viděli alespoň jednopolohové tlačítko spouště fotoaparátu. Levá strana na tom není o mnoho lépe, najdete tu ale alespoň kolébkové tlačítko regulace hlasitosti. Na horní hraně najdete drobounké, lesklé tlačítko pro uspávání displeje či úplné vypnutí telefonu, vedle něj pak 3,5 mm konektor pro připojení sluchátek. Zbývá ještě spodní hrana, kde je umístěn nezakrytý konektor microUSB pro spojení s počítačem a nabíjení, a také malinkatá tečka, která není ničím jiným, než mikrofonem, do kterého mluvíte při volání.

Baterie a výdrž: jeden den a dost

Huawei Vision patří mezi stále početnější skupinu novějších telefonů, které v rámci snahy o co nejlepší pocit z pevnosti celého těla a eliminace pozdějších problémů, spojených se skřípáním nepřesně slícovaných částí nabízejí uživatelsky nevyměnitelnou baterii. To znamená, že se k ní jako běžný uživatel bez příslušného nářadí nemáte šanci dostat. Negativem tohoto řešení je, že pokud se vám telefon najednou zcela zasekne, což se nám stalo asi 2x, během cca tří týdnů, máte vcelku problém. Teď tedy základní papírové údaje k akumulátoru. Jedná se o lithium-polymerový typ s kapacitou 1400 mAh. Teoreticky tedy výdrž nebude nic světoborného. Jak je to ale v praxi?

Existují v zásadě dvě možnosti. Pokud je pro vás prioritou to, aby vám telefon vydržel nabitý co nejdéle, bude váš postup zcela jednoduchý. Jas displeje necháte na co nejnižší možné úrovni, zakážete datové přenosy a hraní her či poslech hudby budete praktikovat jen pár minut denně. Docílíte tím výdrže více než jeden a půl dne. Jestli ale požadujete maximální multimediální vytížení, které zahrnuje třeba neustálou synchronizaci dat, celodenní focení a nahrávání několika delších videí, sledování hodinového filmu, půl hodiny surfování na internetu a zhruba dvouhodinové hraní Angry Birds, smrskne se výdrž na méně než 8 hodin, tedy jeden pracovní den. Toto je ale u Androidu celkem standard a bez výraznějších investic do vývoje akumulátorů se zlepšení hned tak nedočkáme.

Zvukový výstup: tichá voda břehy nemele

Pojďme se nyní podívat, co telefon dokáže z hlediska reprodukce zvuku. Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše, je to zkrátka nic moc. Zvuk je, ať už si jej přehráváte pomocí vestavěného reproduktoru nebo v jakýchkoliv sluchátkách dosti tichý a nevýrazný. Skoro úplně postrádá basovou složku a výšky také za moc nestojí. Huawei se má zkrátka v tomto směru od konkurence ještě hodně co učit, a pokud jste typ člověka, který od svého telefonu očekává kvalitní hudební zážitek, doporučujeme vám raději se poohlédnout u konkurence, která i za mnohem menší peníz nabízí v oblasti zvuku vyšší kvalitu.

Displej: jasný, jemný a pěkně zaoblený

Co vás naopak může přesvědčit o tom dát přednost Huawei Vision je určitě jeho displej. Ten má pro mnoho lidí naprosto ideální úhlopříčku 3,7 palce. Větší displeje se totiž už nedají po celé jejich ploše pohodlně ovládat palcem. Tato velikost je ale pro toto ovládání naprosto ideální a navíc i stále dost velká pro surfování na internetu či třeba na sledování filmů. Displej také nabízí celkem pěkné rozlišení 480×800 bodů, což při dané úhlopříčce znamená jemnost 252 ppi (pixel na palec), což je za 7 tisíc jemná podívaná.

I jas displeje na to, že se jedná pouze o běžný LCD TFT panel, je velmi slušný. Jeho hodnota se dá nastavit ručně nebo to můžete nechat na automatice (čidlo regulace jasu). Obraz na přímém slunečním světle lze přečíst celkem dobře a pozorovací úhly také nebyly nejhorší. Tyto parametry se ale stále nemůžou rovnat s konkurenčními IPS či AMOLED zobrazovači. Co se mi na displeji hodně líbilo je, že je na svých okrajích zaoblen, podobně, jako například u Nokie Lumie 800, i když to není tak výrazné. Je to opravdu celkem příjemný pocit po krajích přejíždět prsty, a telefonu to dodává zajímavý tvar oblázku. Abych jen nechválil, displej je sice kryt sklem, to ale rozhodně nedosahuje kvalit vychvalovaného odolného sklíčka Corning Gorrila Glass a po několika týdnech běžného používání vykazovalo známky jemného poškrábání. Zakoupení ochranné fólie tedy bude nutností.

Výkon: docela rychlý... tedy většinou

Huawei Vision je postaven na asi nejpoužívanější čipové sadě minulého roku, tedy na čipsetu Qualcomm MSM8250, jehož hlavními součástmi jsou jednojádrový procesor Scorpion s taktem 1 GHz a GPU čip Adreno 205 obstarávající grafické operace. Kromě toho je také k dispozici 512 MB operační paměti RAM. Že vám tyto specifikace něco připomínají? Ano, naprosto totožné parametry měly například téměř všechny telefony řady Xperia od dnes již zaniklého Sony Ericssonu.

Výsledky ve třech náhodně vybraných známých výkonnostních Benchmark testech ale ukazují, že ty na tom byly oproti Visionu o trochu lépe. Tento fakt můžeme přičíst nejspíše lepší optimalizaci operačního systému v podání tehdy ještě švédsko-japonského výrobce. Při reálném používání tento rozdíl ale nepoznáte a telefon až na velice řídké výjimky reagoval běžně rychle a bez zaseknutí.

Uživatelské prostředí: povedený launcher ve 3D

Hardwarovou polovinu dnešní recenze máme za sebou a nyní už se budeme věnovat převážně už jen softwaru a začneme hned samotným uživatelským prostředím. Telefon běží na standardním operačním systému Android ve starší, ale doposud stále ještě nejrozšířenější verzi Gingerbread, a to konkrétně tu označovanou 2.3.5. Jedná se o prakticky čistý Android bez jakýchkoliv změn. Huawei se totiž rozhodlo jít jinou cestou. Místo toho, aby uživatelům nabídlo vlastní uživatelské prostředí, domluvilo se se společností SPB Software na implementaci jejich povedeného launcheru.

Jde o launcher SPB Shell 3D, jehož dřívější verze určitě znají majitelé starších komunikátorů s OS Windows Mobile nebo Symbian. Z uživatelského hlediska je to velice dobrá zpráva. Prostředí launcheru je totiž velice povedené a nabízí množství speciálních a graficky i obsahově propracovaných widgetů, z nichž některé fungují i jako samostatné aplikace. Za všechny jmenujme například počasí, světový čas, galerii nebo propracovaný kalendář. Mínusem je, že nelze měnit velikost těchto widgetů, což u některých, které někdy až zbytečně zabírají celou obrazovku, celkem zamrzí.

SPB Shell 3D, to ale nejsou jen povedené widgety. V launcheru si můžete přidávat prakticky libovolný počet karet s widgety. Po kliknutí na prostřední softwarové tlačítko se dostanete do jejich povedeného 3D náhledu. S tím si můžete libovolně pohrávat, roztáčet ho a podobně. Vsadím se s vámi, že minimálně napoprvé vás to bude tak minutu bavit. Tlačítkem napravo si potom můžete libovolně tyto plochy odebírat a nebo přidávat zcela dle libosti. Tlačítko vlevo slouží vždy pro přechod o úroveň zpět.

Hlavní menu s aplikacemi je tvořeno vertikálně a posouvání v něm je provázeno pěkným grafickým efektem "vodopádu". Zobrazit si ho můžete pouze v režimu na šířku. Můžete zde také přímo jednoduše pomocí výběru prostřednictvím kontextové klávesy odinstalovávat aplikace. Nastavení už je potom naprosto standardní a najdete tu vše od správy Wi-Fi, přes nastavení hovorů, až po datum a čas, regulaci jasu displeje a mnoho dalšího.

Celkově bych launcher zhodnotil jako celkem povedený. Pokud by vám z jakéhokoliv důvodu nevyhovoval, tak můžeme bez problému přepnout na klasický nativní launcher z Androidu 2.3. Ještě upozorním, že se SPB launcher dá i dokoupit do jakéhokoliv jiného telefonu s Androidem prostřednictvím obchodu Google Play. Jeho cena je ale celkem vysoká a činí necelých 300 korun.

Synchronizace, správa souborů a multimédia: jednoduchá klasika

Veškerý multimediální obsah, tedy obrázky, hudbu, videa a veškeré aplikace můžete spravovat několika způsoby. První z nich je ten nejjednodušší a probíhá přímo v telefonu skrze správce souborů, kterým je už od výroby předinstalovaný, a mezi širokou komunitou uživatelů velice oblíbený, freeware program ES File Explorer. Ten nabízí široké možnosti správy všech souborů jak na paměťové kartě, tak i v interní telefonní paměti. Soubory můžete otevírat, kopírovat, mazat či si je přejmenovat dle vlastního uvážení. Všechno je navíc v češtině, což mnoha uživatelům určitě významně ulehčí orientaci.

Dalším způsobem zprávy multimediálních souborů je skrze PC. To můžete učinit buď zela standardně přes Mass Storage nebo je jako alternativa připraven i program Hi Suite, který vyvíjí sám Huawei. S tím se můžete spojit buď klasicky skrze kabel nebo bezdrátově pomocí připojení Wi-Fi (aplikace Hi Suite daemon). Program nabízí opravdu široké možnosti, včetně úpravy kontaktů, kontroly SMS zpráv, správy nainstalovaných aplikací, včetně nákupu nových skrze obchod Hi Space. Nechybí ani kompletně sesynchronizovaná hudební knihovna, galerie obrázků nebo možnost pořízení screenshotu. K dispozici je také možnost aktualizace softwaru telefonu na nejnovější verzi skrze pomocný program HI Suite Updater.

Nyní se pojďme podívat, jak si výrobce poradil s aplikacemi pro používání multimédií přímo v telefonu. Začneme hudbou, tedy přesněji hudebním přehrávačem. Ten je schopný přehrávat běžné formáty MP3, eAAC+ či WAV. Umí zobrazovat i obaly alb, pokud je tedy daná písnička obsahuje. Můžete nastavit nepřetržité přehrávání všech skladeb či pouze jedné vybrané. Telefon můžete nechat přehrávat skladby i zcela náhodně. Kteroukoliv skladbu můžete použít jak vyzváněcí tón telefonu.

V hudební knihovně můžete skladby třídit podle interpretů nebo alb, ze kterých pocházejí. Zobrazit můžete samozřejmě také seznam všech skladeb najednou. Vytvářet z nich můžete i relativně nekonečné množství seznamů, které si můžete dle aktuální nálady kdykoliv později přehrát. Co mi na přehrávači rozhodně chybělo, byla možnost jakkoliv si upravit zvukový výstup z něj. Nečekal bych naprosto libovolná nastavení zvuku, to dnes ostatně umí jen málo telefonů. Alespoň několik přednastavených ekvalizérů, zejména pak pro zvýraznění basů, by se ale určitě hodilo. Tento zásadní nedostatek ale samozřejmě můžete vyřešit instalací libovolného přehrávače z Google Play.

Díky celkem jasnému a rozměrnému displeji s pěkným rozlišením můžete Huawei Vision používat také jako mobilní kino. Vestavěný videopřehrávač je ale jen tím nejzákladnějším, co dnes můžete najít a jeho jedinými funkcemi jsou klávesy pro přeskočení na minulé či následující video, a také klávesa play/pause. Spodní dějovou linku můžete libovolně přeskakovat tažením prstu. Přehrávač si bohužel poradí pouze se základními formáty 3GP a MP4. Pokud si chcete dopřát komfort v podobě formátů .avi či .mkv, budete si opět muset dodatečně stáhnout příslušnou aplikaci třetích stran spolu s podporou kodeků. K tomuto účelu se hodí třeba populární MX Video Player.

Dalšími aplikacemi z multimediální výbavy telefonu je galerie obrázků, která zobrazuje všechny obrázky v paměti, a to včetně fotek z fotoaparátu. Synchronizuje se také s vašimi galeriemi na Picase (Google+), nikoliv však už s těmi na Facebooku. Dále je tu FM rádio. To nabízí i funkci RDS, díky které se zobrazují například názvy přehrávaných skladeb, jméno aktuální stanice a podobně. Dále je v telefonu dostupná aplikace Shazam, obdoba Soundhoundu nebo známého TrackID od Sony. Jejím účelem je nahrání neznámé skladby, kterou program následně odešle na vzdálený server a obratem vám odešle její název včetně jména interpreta a dalších údajů. Poslední aplikace s názvem Zprávy a počasí slouží jako RSS čtečka a také jako celkem hezky graficky provedená předpověď počasí pro váš region.

Pokud si chcete na telefonu zahrát hry, přichystal pro vás Huawei od základu pouze jedinou, zato však mnoha miliony hráčů prověřenou "pařbu". Řeč je samozřejmě o legendárních Angry Birds, a to v jejich základní edici, se kterými si zaručeně užijete několik hodin zábavy. Stáhnout si je můžete i vy na Google Play.

Fotoaparát a videokamera: když je hezky, tak to ujde

K vestavěnému fotoaparátu bych měl hned ze začátku jednu výtku, která se ale netýká jeho schopností. Nepraktické je totiž umístění vlastní čočky na zadní straně. Ta je totiž vystouplá nad ostatní povrch a hrozí tím pádem při méně opatrném zacházení nebo při nešťastném upuštění telefonu její poškrábání.

Nyní se pojďme podívat, co fotoaparát vlastně umí. Jedná se o snímač schopný fotit fotografie až při rozlišení 5 megapixelů. Má k dispozici i automatické ostření a pro případ horších světelných podmínek i malou LED diodu, která scénu spolehlivě osvítí zhruba na vzdálenost 1,5 metru. V nastavení najdeme celkem bohaté možnosti. Všechny se skrývají napravo. Stříbrné tlačítko v rohu dole slouží jako spoušť. Při focení jej stačí podržet, počkat až telefon zaostří a pak tlačítko pustit, čímž snímek vyfotíte. Nad softwarovou spouští najdete jednoduchý posuvník, kterým přepínáte mezi režimem focení a nahrávání videa a nad ním pak vždy pouze jeden náhled fotky z fotogalerie, a to konkrétně logicky té naposledy vyfocené.

Nalevo od těchto tří hlavních tlačítek potom najdete šestici menších bílých symbolů. První z nich odshora sdružuje hlavní nastavení. Najdete zde tedy například volbu režimu zaostření, velikost výsledných fotografií, kvalitu, nastavení barevného efektu, režim měření expozice, zvuk uzávěrky a mnoho dalšího. Další tlačítko má funkci vypnutí, či zapnutí úložiště fotografií. Pod ním je nastavení vyvážení bílé barvy, blesku, zoom a přepnutí na režim přední kamerky nad displejem. S tou můžete jak fotit, tak i natáčet videa (oboje maximálně do rozlišení VGA 640×480 pixelů). Výsledky však za moc nestojí, a nedoporučujeme ji používat pro jiné, než zábavné či experimentální účely.

Co fotoaparátu rozhodně jde, jsou makro snímky při hezkém slunečném počasí. Vše je pěkně vykresleno včetně celkem věrného podání barev, a pokud se vám focený objekt podaří dobře zaostřit, výsledek opravdu stojí za to. Fotky větších či vzdálenějších scén nebo při horším světle už svou kvalitu ale výrazně ztrácejí a spadají do průměru. To je ale problém většiny dnes běžně podávaných telefonů za tuto cenu, a nám nezbývá než se s tím smířit. Sami si můžete udělat obrázek z několika níže přiložených testovacích fotografií.

Ukázkové fotografie z fotoaparátu:

U videa je situace jedním slovem strašná, i když to tak při pohledu do technických specifikací rozhodně nevypadá. Telefon by měl zvládat zachycovat videa až v HD ready 720p rozlišení s rychlostí 30 fps. Výsledné video soubory ukládá ve formátu 3GP. Níže se můžete sami přesvědčit, že telefon na tuto činnost očividně nestačí. Video má nízkou úroveň detailů a při sebemenším rychlejším švenku se obraz zasekává. Ostatně posuďte sami:

Huawei Vision (testovací video) – 720p

Telefonování

Aplikace pro telefonování je tvořena čtyřmi záložkami. První obsahuje číselník pro vytáčení čísel, kterému chybí snad jen průběžné vyhledávání kontaktů relevantních k zadávanému číslu. Další záložka sdružuje všechny hovory. Dále pak najdeme stránku s kontakty. Zde si můžete kromě klasických vámi vytvořených kontaktů také nechat sesynchronizovat kontakty z Facebooku a Google účtu. Přidávat k nim můžete množství různých informací, jako jsou fotka, adresa, přezdívka a mnoho dalších. Poslední karta se symbolem hvězdičky obsahuje vaše nejoblíbenější kontakty.

Email, SMS zprávy a sociální sítě

Pro e-mailovou komunikaci je připraven klasický jednoduchý klient, který umí stahovat pomocí protokolů POP3, IMAP, a zvládne také Exchange ActiveSync. Alternativou k němu je předinstalovaná aplikace Gmail od Googlu, která je velice populární u širokého spektra uživatelů. Od základu synchronizuje maily s účtem, který jste zadávali při prvním spuštění telefonu. Můžete v ní ale dodatečně přidat libovolné množství dalších e-mailů, samozřejmě pouze těch od Googlu. Aplikace podporuje i přidávání příloh nebo filtrování doručené, odeslané, prioritní nebo oblíbené pošty. Disponuje také spolehlivým spam filtrem.

Aplikace pro psaní zpráv nese název SMS a MMS. Má naprosto jednoduché prostředí. Základem je kompletní seznam všech zpráv, tedy odeslaných, doručených i rozepsaných (konceptů). Psát můžete jak na šířku, tak i na výšku. V prvním režimu vám samozřejmě telefon nabídne prostornou QWERTY klávesnici, které má zajímavě vychytané psaní některých speciálních znaků. Například ve čtverečku, ve kterém je písmenko D, je ještě umístěn šedý symbol dvojtečky. Tu napíšete stisknutím tlačítka a swypnutím směrem dolů. Zvláštní nabídku pak samozřejmě mají vyhrazenou další symboly včetně množství oblíbených smajlíků. Režim na výšku nabízí buď QWERTY klávesnici, nebo klasickou alfanumerickou. Ve spodní liště je k dispozici i rychlé přepnutí jazyka, kde nechybí čeština. Pro ty, kteří jsou zvyklí psát s pomocí predikce T9, je tu samozřejmě tlačítko pro její snadnou aktivaci.

Velice důležitým aspektem snad u každého dnes prodávaného chytrého telefonu je jeho propojení se sociálními sítěmi. Tou nejrozšířenější a tím pádem pro uživatele i nejdůležitější je určitě Facebook. Na tuto všudypřítomnou síť při používání telefonu narazíte hned několikrát, propojení s ní však není tak výrazné, jako třeba u konkurenčních smartphonů značky Sony (Ericsson). V menu aplikací najdete modrou ikonku Facebook. Ta slouží pro spuštění speciálního klienta. Jedná se o zjednodušenou verzi, která však už v roce 2012 postoupila o tolik, že umí již prakticky většinu toho, co klasická verze na desktopu, a to včetně oblíbeného chatování, šťouchání, podrobných nastavení účtu a podobně.

Kromě tohoto klienta si ještě také můžete na jednu z vašich ploch na domovské obrazovce přidat speciální widget, který automaticky po určitém čase načítá náhodně vybrané statusy vašich přátel. Nad nimi máte také oblíbené políčko "Co se vám honí hlavou?" a vedle něj tlačítko sdílet. K čemu asi slouží netřeba nikomu z vás blíže představovat. Poslední integrací Facebooku do telefonu je synchronizace, a to v tomto případě pouze do seznamu kontaktů, jak jsem popisoval výše. Obrázky z Facebooku přímo v galerii telefonu, či "lajk" právě přehrávané skladby v hudebním přehrávači se tady tedy bohužel nekoná.

Organizace času a kancelářské funkce

Pokud jste ve svém životě maximálně vytíženi několika různými událostmi denně, či si chcete jen sem tam občas něco zapsat, určitě vám přijde vhod kalendář. Ten, který obsahuje Huawei Vision je mírnou modifikací standardní Androidí aplikace. Umí přizpůsobit zobrazení právě přesně podle toho, jak moc jste vytíženi, tedy podle toho, kolik událostí máte zadáno. Pokud je jich jen pár, bude vám vyhovovat zobrazení pouze jednoho aktuálního dne, s tím, že na další se posunete tahem prstu doprava. Pokud ale potřebujete, můžete si události nechat zobrazit i v náhledu jednoho týdne nebo i měsíce. Kromě vámi ručně zadaných událostí samozřejmě umí zobrazovat i ty z vašeho Google kalendáře.

Dávno už neplatí, že musíte být vrcholný manažer, aby vám na e-mail chodily přílohy kancelářského formátu typu MS Office nebo adobe pdf. Pro jejich prohlížení je připravena aplikace Documents to Go, která je zde ale přítomna pouze v základní omezené verzi. I ta ale umí dokumenty číst. Pokud je ale potřebujete i vytvářet či upravovat, stačí si pouze pomocí pár kliknutí připlatit asi 190 Kč za plnou verzi, která mimo to umí i třeba synchronizaci s Google Docs nebo se soubory v počítači skrze USB kabel.

Na závěr této kapitoly je dlužno se zmínit ještě o dalších dílčích časově-kancelářsko-organizačních funkcích. Mezi ně patří jednoduchý budík, který umí zvonit i při tichém režimu, bohužel už ale ne při zcela vypnutém telefonu. Dále je tu pak kalkulačka, která kromě obvyklých matematických operací jako je sčítání či násobení umí i přetažením doprava i některé pokročilejší goniometrické funkce sinus, kosinus nebo tangens. Jediné, co nám tedy trošku chybí, jsou poznámky. Tuto aplikaci si ale bez problému během vteřin můžete v případě potřeby zdarma stáhnout.

GPS navigace a internet

Pokud rádi cestujete, či se pouze jen rádi příležitostně podíváte do mapy, má pro vás Huawei Vision připraveno to stejné, co drtivá většina dnes běžně známých Androidů, tedy odzkoušené a celkem oblíbené Google Mapy. Ty mají velké množství rozličných funkcí. Můžete si je například nechat zobrazit v satelitním či terénním pohledu nebo do nich integrovat informace o aktuálním provozu, linkách MHD nebo místa s relevancí na Wikipedii. Ukázat si také můžete nechat vaše přátele, kteří využívají služeb Latitude.

Pokud chcete služeb Googlu využít i při pohybu na silnici, či při pěších procházkách, je vám k dispozici software pojmenovaný jednoduše Navigace. Ta funguje ale pouze při on-line režimu, tedy pouze v případě, pokud jste připojeni na internet, jelikož si mapové podklady i dopravní informace a další stahuje průběžně. Nabízí i hlasové navigování a hlasové zadávání cílů, což se hodí při řízení. Pro větší přesnost můžete využít funkce asistované GPS, která výrazně zrychluje nalezení vaší pozice, avšak opět potřebuje připojení k internetu.

Huawei Vision nabízí klasický prohlížeč OS Android. Ten sice od základu nenabízí technologii Adobe Flash, stažení příslušné aplikace z Google Play tento nedostatek ale hned vyřešíte. Dnes už stejně to nejdůležitější, k čemu byl Flash až donedávna používán, tedy přehrávání YouTube videí, se stejnou lehkostí zvládá technologie HTML 5. Prohlížení na rozměrném displeji je pohodlné, nicméně stále jste nuceni pro pohodlné čtení textu zoomovat. Připojení na internet obstarává buď mobilní připojení z vysílačů, tedy starší dvojka GPRS,EDGE, a novější 3G HSDPA, s rychlostí maximálně 14,4 Mb/s při downloadu nebo Wi-Fi 802.11 s protokoly b/g/n a funkcí Wi-Fi hotspot, jejíž aktivací z telefonu vytvoříte přenosný router.

Závěr: hliníkový krasavec s maximem konkurence

I když měl některé chyby, ze kterých asi nejvíce vyzdvihnu opravdu hodně nekvalitní záznam videa z vestavěného fotoaparátu a absenci širší podpory formátů videa přímo z výroby, celkově jsem s telefonem strávil velice příjemných pár týdnů. Velmi se mi líbil sice možná ne zrovna originální, přesto ale velice povedený design s převahou kovových částí a tělo s perfektním zpracováním nebo optimálně veliký, jasný a za všech situací přesně reagující dotykový displej.

Nakonec bude ale stejně záležet na vás, jestli dáte Huawei Vision šanci. Pokud si ho za průměrnou cenu zhruba šest a půl tisíce korun koupíte, určitě budete spokojeni. Nikdy bych nevěřil, že toto řeknu o přístroji zrovna této značky. To jen potvrzuje, kam se telefony Huawei za tak krátkou dobu dokázaly posunout

Konkurence

Huawei Vision to ale měl a má na dnešním trhu velice těžké, jelikož ve střední třídě smartphonů, do které svojí výbavou spadá, je opravdu dost těsno. Existuje spousta podobně vybavených telefonů za přibližně stejnou cenu. Namátkou jsem vybral třeba Sony Ericsson Xperia neo V, který nesporně lépe fotí a je i rychlejší, zase ale nemá kovové tělo. HTC Desire S přináší benefity v podobě vyšší kapacity vestavěné baterie, o něco větší paměť RAM, a nebo oblíbené uživatelské prostředí HTC Sense. Je ale v průměru o více než tisíc korun dražší, což už může mnohé odradit.

Samsung Omnia W je podobně hardwarově vybavenou alternativou pro ty, co zrovna neholdují Androidu, ale dávají přednost zcela jinak postavenému systému Windows Phone od Microsoftu. To stejné lze říci i o Nokii Lumia 710. Pokud pak vyžadujete hodně kvalitní fotoaparát a nevadí vám horší rozlišení displeje, pomalejší procesor či operační systém Symbian, pak pro vás bude jasnou volbou spíše starší, ale za to osvědčená Nokia N8.

Graf ceny produktu Huawei Vision poskytuje server Heureka.cz