Kdyby byl kalendářní rok 2020 spotřební zboží, už během jara by ho výrobce musel stahovat z prodeje. Nejde jen o pandemii a boj s ní, ale také o násilné protesty, které v různých částech světa podněcují různé události. K tomu obvyklý příděl přírodních katastrof, k tomu trochu pozapomenutý Brexit nebo migrační vlny… Letošní rok nemusí být pro většinu lidí vyloženě tragický, ale je jiný, bohužel tím špatným způsobem. A akce Applu ukazuje proč přesně.
Narušené řetězce
Možná jste si toho také všimli. Internetové nakupování elektroniky dřív znamenalo vybrat, zaplatit a jít na balkon vyhlížet kurýra. V poslední době se však v nejrůznějších internetových obchodech začínají u produktů množit popisky jako „očekáváme…“, „objednáno…“ a další podobné, které ukazují, že zboží v danou chvíli existuje pouze virtuálně.
Není to žádná apokalypsa, kvůli které by bylo potřeba rabovat místní elektro a s klackem v ruce vést souboj o poslední powerbanku. Ale člověk podvědomě cítí, že to nějak drhne. Že Čína není tak v pohodě, jak se snaží tvářit, nebo že je spousta hranic a cest zavřených.
A tak se stalo nemyslitelné – nejnovější iPhony přijdou se zpožděním a navíc ještě ve dvou vlnách, jak předvídají analytici. Přitom přijít včas k rozdělování peněz z vánočního koláče je pro každou firmu klíčové.
Bojíme se
Leckdo v souvislosti se současným děním hovoří o pandemii strachu. Není divu, jde ostatně o první pandemii, kterou můžeme sledovat v přímém přenosu. Strach je také úžasný marketingový nástroj, ale musí se s ním umět pracovat. Pokud totiž tlačíte na pilu až příliš, negativní emoce mohou převážit samotné reklamní sdělení.
V současné vyhrocené situaci ale nikdo moc tlačit nemusí. Stačí jen přijít s řešením. K tomu se nechávají strhnout i zavedené firmy, které přicházejí s bizarními nápady v podobě přenosné čističky vzduchu ve tvaru obličejové masky.
Strhnout se nechal i Apple a integroval do svých posledních hodinek senzor pro měření okysličení krve. To není v nositelné elektronice nic neobvyklého, podobnou schopnost najdeme i u náramku za tisícovku.
Kdyby se Applu podařilo vměstnat biochemickou laboratoř do těla hodinek, takže by jen stačilo olíznout ciferník a počkat si na výsledek, tak bychom zatleskali. Toto počínání vzbuzuje spíše rozpaky.
Senzor je to veskrze zbytečný, pokud vrcholově nesportujete, nejste chronicky nemocní nebo nepodnikáte trek napříč Nepálem. Nelze se však zbavit dojmu, jak Apple mezi řádky podsouvá hypotetickou možnost, že až dostanete horečku a kašel, můžete pomocí jeho hodinek zjistit dušnost rychleji, než si toho sami všimnete.
Hodně na hraně je také příslib detekce respiračních onemocnění pomocí hodinek. U lidí, kteří čtou jenom nadpisy, by to mohlo vyvolat klamné zdání, že se Applu podařilo vměstnat biochemickou laboratoř do těla hodinek, takže jen stačí olíznout ciferník a počkat si na výsledek. Kdyby tomu tak skutečně bylo, zasloužil by si Apple potlesk a uznání. Takhle jeho počínání vzbuzuje spíše rozpaky.
Šetří se
Pokud se nebojíte zdravotních dopadů pandemie, pak jsou tu ještě ekonomické. Že dobře už bylo a chystají se horší časy se pozná podle toho, že Apple připravuje produkty, které se dají označit jako „budgetové“. Obvykle totiž jeho modelová řada začíná u vlajkových lodí, které následují vylepšené vlajkové lodi. A je úplně jedno, že levné hodinky začínají cenově tam, kde má konkurence vrchol nabídky.
Nový iPad Air sice hýří samými superlativy a mezi tablety rozhodně levný není, podle prezentace jeho schopností to ale zcela jasně vypadá, že jej Apple nepovažuje za dotykovou placku určenou ke konzumaci obsahu, ale je to podle něj pracovní nástroj, který si troufá konkurovat notebookům a stolním počítačům. To vše opět s ukrytým odkazem na to, že kdykoli můžete skončit na nucené home office a vaše děti v domácí výuce.
Přesun do digitálního světa
Jednou z prvních obětí pandemie jsou nejrůznější hromadné akce, veletrhy s mobilními telefony nevyjímaje. Proto ještě možná větší ztráta než nepředstavení iPhonů byl odklon od živého představování novinek do podoby jakési televizní show.
Byl to jeden z mnoha vizionářských počinů Steva Jobse – zatímco se se všichni přikláněli k modernímu digitálnímu pojetí, on stále trval na živém představování v divadlech, která svou strhující atmosférou připomínala směs rockového koncertu a náboženské mše. Díky tomu se o něm tak dobře točí filmy a jeho věta „One more thing...“ se vepsala do historie.
Letošní postávání Tima Cooka a jeho kolegů na prázdných chodbách obřího komplexu mělo k něčemu takovému hodně daleko. Člověk až chvílemi uvažoval, jestli jsou to živí lidé, nebo jenom počítačové hologramy. Tak snad to bude příští rok lepší.
