Jak správně fotit mobilem – speciální režimy

Dnes si rozebereme režimy, které se vám dříve nebo později určitě budou hodit. Jedná se o režimy, které se vždy pojí s nějakou konkrétní situací. Jsou jimi HDR, panorama a burst.

Přečtěte si také

Jak správně fotit mobilem – slovníček pojmů – 1. díl

HDR

Nejprve si vysvětlíme režim HDR. HDR neboli High Dynamic Range (vysoký dynamický rozsah) funguje na principu skládání fotek s různou expozicí. Kdybyste například chtěli docílit „pravého“ HDR, tak vyfotíte tři fotky – jednu podexponovanou, jednu se správnou expozicí a jednu přeexponovanou. Tyto tři fotky posléze v počítači spojíte do jedné např. pomocí Photoshopu. Proč bychom to dělali? Odpověď je jednoduchá – abychom získali fotografii s vysokým dynamickým rozsahem.

Dynamický rozsah je totiž rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším odstínem na fotografii. Při běžném fotografování máme často problém, že nějaké místo je na fotografii moc světlé, zatímco jiné je zase moc tmavé. A právě v tuto chvíli přichází na scénu HDR, díky kterému tyto nedostatky vyřešíme. Moc světlá místa trochu ztmavíme a tmavá místa zase trochu vytáhneme. HDR nejčastěji budeme používat, když fotíme krajiny se složitými světelnými podmínkami, portréty v protisvětle, noční osvícené město atd. Mobilní telefon s HDR režimem vyfotí několik snímků s různou expozicí extrémně rychle za sebou a velmi rychle je složí dohromady.

Na celou obrazovku

Podívejte se na fotografie níže. Pokud bychom nevyužili režim HDR, získali bychom tmavou fotografii s pravděpodobně přeexponovaným Pražským hradem v pozadí a naopak velmi tmavým mostním obloukem. Částečně by sice pomohla dlouhá expozice, která by tmavý most zesvětlila, avšak osvětlené panorama hradu by bylo ještě více přeexponované. Přesně v takovém případě se hodí použít HDR režim. Fotoaparát spojí fotografii s tmavým mostem a správně naexponovaným pražským hradem s variantou fotografie, kde tomu je naopak. Výsledkem je krásná fotografie se všemi správně exponovanými částmi.

V dnešní době už ale má skoro každá fotoaplikace v našich telefonech tlačítko HDR. V drtivé většině případů bych ho doporučil nechat na automatický režim, protože tak zpravidla docílíte lepší fotografie, než když bude vypnutý. Někdy je ale použití HDR nežádoucí, a proto je dobré si fotografii zkontrolovat po vyfocení. V případě, že bude vypadat nepřirozeně, zkuste vyfotit ještě jednu s vypnutým HDR. Režim HDR je totiž v telefonech značně rozdílný. Každý výrobce dává do HDR své vlastní know-how a u každého funguje trošku jinak. Rozdílem je zejména agresivita HDR, kdy u některých telefonů jde jen o mírné změny, zatímco jiné telefony zpracovávají fotku opravdu silně – výsledek pak může vypadat nepřirozeně.

Přečtěte si také

Jak správně fotit mobilem – slovníček pojmů – 1. díl

U fotografování s mobilem tak máte dvě možnosti: buď vše necháte na samotném telefonu a zapnete si HDR přímo v aplikaci, nebo budete chtít mít výsledek více ve vlastních rukou a vyfotíte si tři různě naexponované fotografie a posléze v počítači fotky složíte. To je ale výrazně delší proces, který u fotek z mobilu asi bude chtít řešit jen málokdo.

A kdy HDR režim nepoužívat? Obecně v situacích, kde zachycujeme pohyb. Problémy dělá například pohybující se tráva nebo stromy ve větru, případně mořské vlny a další podobné aspekty scény. Zde pak záleží na štěstí a chytrosti algoritmů telefonu. Někdy se povede fotografii složit dobře, někdy je na ní naopak třeba jen půlka stromu. Problémem mohou být samozřejmě také hýbající se lidé, auta a podobně. Při focení HDR tak víc než kdy jindy platí, že je potřeba držet telefon velmi pevně a stabilně a fotit ideálně scénu bez pohybu.

Panorama

Režim panorama asi nemusím moc představovat – skoro každý už ho minimálně jednou vyzkoušel. Jde o režim, který dokáže být hodně užitečný, když chceme ve fotografii zachytit velice široké nebo vysoké scény. Panorama se často používá např. u krajin, kdy toho na fotografii chceme ukázat co nejvíce (chceme ji v tomto případě co možná nejširší).

Naštěstí to díky našim chytrým telefonům není vůbec složité, protože naprostá většina fotoaplikací už režim panorama má a není ho vůbec těžké použít. Přijde mi tedy zbytečné to do detailu vysvětlovat. Jen nezapomínejte, že se panorama nemusí fotit pouze na šířku, ale může jít i o panorama na výšku.

Panorama ale můžete fotit i postaru, jak se fotí se zrcadlovkami. Stačí na výšku orientovaný telefon upevnit na stativ a začít postupně zhotovovat fotografie s tím, že začínáte na jednom konci kýžené fotografie a postupně s telefonem na stativu otáčíte, dokud nedorazíte až na druhý konec. Ale pozor, telefon musíte otáčet tak, aby se vždy cca 20–30 % oněch dvou po sobě jdoucích fotografií překrývalo. Až takhle vytvoříte všechny podkladové fotografie, stačí je opět např. ve Photoshopu složit dohromady. Nemusíte se obávat, že by to bylo nějak složité. Pokud fotografie vyfotíte dobře (nepohnete se stativem a fotografie se vám budou dostatečně překrývat), tak Photoshop udělá všechno za vás.

Moje osobní doporučení ale je využívat režimu přímo ve fotoaplikaci na vašem telefonu. Dosáhnete totiž podobného výsledku, který vám ale zabere mnohem méně času. Obecně také platí, že když fotíte panorama, tak byste měli mít na scéně co možná nejméně pohybujících se objektů. Jak už jsem totiž popisoval výše, telefon skládá panorama z více fotografií a ve chvíli, kdy nějaký objekt mění svoji polohu, se může stát, že na výsledném panoramatu uvidíte tzv. duchy (rozmazaný objekt). Proto není vhodné fotit panorama na místě, kde se vyskytuje hodně lidí, zvířat atd.

Za zmínku určitě stojí i možnost udělat 360stupňové panorama, u kterého, jak už název napovídá, obsáhnete celý prostor okolo sebe. Platí u něj v podstatě stejná pravidla jako u normálního panoramatu s tím, že se může hodit např. když máte kolem dokola opravdu hezký výhled, nebo když chcete zachytit celkovou atmosféru daného místa.

Burst

Stejně jako u režimu panorama se domnívám, že všichni zkusili režim burst. Stačí totiž podržet tlačítko spouště a váš telefon bude zaznamenávat fotografie až do té doby, dokud v držení spouště přestanete. Každý telefon má ale nějaké omezení – některé telefony dokážou takto fotografií zaznamenat 100, jiné třeba 50. Vždy záleží na konkrétním modelu.

A k čemu je tento režim dobrý? Při rychlých scénách, kdy je těžké zachytit ten správný moment, jaké nabízí sport nebo příroda.