Jakousi obecně uznávanou hranicí pro oficiální vstup na sociální sítě je 13 let. Vychází to především z kalifornských zákonů, podle nichž většina největších poskytovatelů podniká. Původně to bylo jen formální omezení, mnohdy ale začalo být s rostoucím tlakem veřejnosti aktivně vymáháno – třeba žádostmi o zaslání fotografií dokladů. Následný exodus nejmladších uživatelů pak znamenal zisk pro jiné, kteří regulace neberou tak vážně a kupříkladu TikTok se díky tomu získal do popředí, i přes problémy, které ho doprovázely.
Reakcí Facebooku, který provozuje i Instagram, byly snahy o vytvoření sítě pro mladší uživatele. Měl by zde být potřebný souhlas rodičů, reklamy i obsah by byl obzvláště hlídán a i zde by platilo věkové omezení – konkrétně deset let. Přibližně od jara, kdy první zmínky o tomto projektu unikly na veřejnost, se pak mezi nejrůznějšími organizacemi a Facebookem vede „přestřelka studií“ o tom, jak na děti mládež působí sociální sítě. Na jedné straně jsou výzkumy poukazující na korelaci mezi časem stráveným na internetu a poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním a sebevraždami. Facebook má oproti tomu svoje studie, podle nichž aktivita na Instagramu pomáhá mírnit smutek, samotu a úzkost.
Nakonec souboj vzdal Facebook a vývoj sítě pro děti pozastavil. Chce tak získat více času na diskuse s rodiči, experty a zákonodárci, aby mohl vytvořit skutečně bezpečné prostředí. Děti podle jeho slov na síti už jsou a budou.
