Dnes se velká část lidských činností točí kolem aplikací pro chytré mobilní telefony. Z nich však vidíme jenom část, další a možná ještě důležitější se odehrává v pozadí. Jednou z nejkontroverznějších kapitol je sbírání osobních údajů. Jeden příklad za všechny: Uber sledoval své zákazníky i mimo používání aplikace. Obvyklým zdůvodněním je zvyšování kvality služeb a daný jev je často popsán někde hluboko ve smluvních podmínkách (EULA), avšak tak složitým jazykem, kterému prakticky nikdo nerozumí. Mezi provozovateli služeb a jejich zákazníky tak vzniká nerovný vztah. Produkt, jako například sociální síť, je zcela zdarma. To proto, že opravdovým produktem jsou v tomto případě samotní uživatelé. Prodej jejich dat pro přesnější zacílení reklamy je pak tím nejmenším problémem.
Celý obchodní model Googlu je na podobném chování založen. Zatímco se snaží být v tomto ohledu alespoň nějak transparentní, větší kritiku schytává za to, že nastavení Androidu a Obchodu Play podobné praktiky umožňuje, a to často v mnohem drsnější formě. Proto Google pracuje na rozšíření bezpečnostní sekce Obchodu Play. Pokud aplikace nějakým způsobem pracuje s osobními daty a shromažďuje je, pak bude muset její vývojář vyplnit dotazník. V něm popíše, o jaké údaje se jedná, k čemu mají sloužit a jak jsou zabezpečeny. A to ne složitou technicko-právnickou hantýrkou, ale jasnými příklady, které pochopí i běžný uživatel.
Jedná se o poměrně zásadní věc, která se rozhodně nestane přes noc. Vývojáři mohou vkládat informace od října letošního roku, někdy v průběhu prvního čtvrtletí roku 2022 budou přístupné i uživatelům. Od dubna pak bude poskytování těchto informací povinné.
Takovou aktivitu lze samozřejmě jenom pochválit, protože pomůže narovnat vztah mezi tvůrci aplikací a jejich uživateli. Otázkou ale zůstává, jak a jestli zvládne efektivně vynucovat upřímnost vkládaných informací.
