Dalších 5 věcí, které právě teď potřebuje Wear OS k úspěchu

Už před 2,5 roky jsem psal velice podobný článek. Google tehdy učinil kosmetickou úpravu v podobě změny názvu. Android Wear se přejmenoval na Wear OS, ale jinak vše zůstalo při starém. Jestli jste hodinky s tímto systémem měli nebo máte, pak to nejspíše znáte sami. Ohromný potenciál byl promarněn tím, že chyběl odpovídající hardware i klíčové aplikace. Aktualizace ze strany Googlu navíc byly zmatené, kdy jednu funkci přidal a dvě odebral, což odradilo i ty nejskalnější fandy.

Přečtěte si také

Google se snaží resuscitovat systém pro hodinky. Už zase?! – Glosa

Připomeňme si základní body, na které jsme si ve zmiňovaném článku stěžovali:

• Lepší hardware odpovídající dnešní době
• Jeho konkrétní využití v reálných hodinkách
• Jasný směr vývoje
• Lepší podporu vývojářů, aby nechyběly aplikace

Jak vidno, Samsung se do toho pořádně opřel a většinu těchto přání nám splnil. Jenže znáte to – vyřešením jednoho problému vytvoříte dva další. I přes slibný první krok je tak platforma Wear OS pořád na scestí. Není proto od věci identifikovat možné problémy ještě v zárodku.

1. Ať se z Wear OS nestane druhý Tizen

Partnerství Googlu a Samsungu připomíná mexickou telenovelu. Když je dobře, je to velice produktivní vztah. Jenže korejský výrobce má neustále pocit, že by to sám vyřešil lépe. Výsledkem jsou různé varianty operačního systému Tizen. U mobilů to byl takový „úspěch“, že ho nechtěli ani v Indii, u hodinek to byla jiná. Otázkou tedy je, nakolik nový Wear OS skutečně od Googlu a nakolik je to přebarvený Tizen se schopností spouštět aplikace z Play Store.

Přečtěte si také

Google se chystal uvést Pixel Watch v roce 2016, těsně před tím ale vycouval

2. S „vendor lockem“ běžte...

Předchozí odstavec sice působí jen jako hraní se slovy. Je přeci jedno, jak se systém jmenuje, hlavně že funguje. Jenže je tu i otázka jak. Android i jeho deriváty by měly být co nejvíce otevřené, aby jejich uživatel mohl volně migrovat mezi výrobci a příslušenstvím. Tedy přesný opak toho, co dělá Apple. Jakmile si jednou koupíte nějaké jeho zařízení, pak jste přímo i nepřímo nuceni používat i jeho další zařízení – tzv. „vendor lock“. Nelze si nevšimnout toho, jak se Samsung snaží upozornit na to, že jeho hodinky nejlépe poběží s telefony stejné značky. A s některými dokonce nebudou fungovat vůbec. To je principiálně špatně. Vždyť Android Wear se přejmenoval na Wear OS právě proto, aby zdůraznil onu otevřenost.

3. Chtělo by to „lidovku“

Nezbývá tedy než doufat, že rychle naskočí i další výrobci, kteří si nebudou chtít hrát na Apple. A to i v otázce cenotvorby. Nové hodinky jsou sice perfektně vybavené a zpracované, ale to dokáže ocenit jen úzká skupinka potenciálních zákazníků. Pro masu běžných nakupujících však chytré hodinky představují barevný displej, počítadlo kroků a možná i tepu a notifikace k tomu. Něco takového se vyrábí od tisícovky nahoru, takže konkurence je to opravu ostrá. Početná uživatelská základna je pro úspěch každé platformy kruciální. Proč? Přistupme k dalšímu bodu.

4. Aplikace, aplikace a zase aplikace

Hlavní výhodou Wear OS oproti levné konkurenci je schopnost rozšířit možnosti zařízení instalací dalších aplikací. To je nutné neustále opakovat. Jen si představte, jak by vám posloužil váš smartphone, kdybyste do něj nemohli nic instalovat.

Jen si představte, jak by vám posloužil váš smartphone, kdybyste do něj nemohli nic instalovat.

Hodinky jsou v tomto ohledu na půli cesty. Nové aplikace sice zvládnou, ale spousta jich chybí nebo mají jen omezenou funkcionalitu. Jejich tvůrci totiž čekají nejenom na výkonnější hardware, ale i na masu uživatelů, kvůli kterým se něco takového vyplatí dělat.

5. A co ta výdrž?

Vedle vysoké ceny také hodinky s Wear OS na plné čáře prohrávají s „polochytrou konkurencí“ v otázce výdrže na jedno nabití. Zatímco u Wear OS jsou dva dny úspěch, konkurence počítá čas spíše na týdny. A není to otázka pouze výdrže na nabití, ale i celkové životnosti. Každý akumulátor totiž postupně stárne a ztrácí svoji kapacitu. Proto je nejlepší začínat na co nejvyšším čísle.

Lépe to objasní příklad z praxe: před sedmi lety jsem si kupoval Bluetooth sluchátka k televizoru. Výdrž 18 hodin na jedno nabití se zdála být přehnaně velká na to, aby omlouvala vysokou cenovku. Teoreticky by stačily tři hodiny, aby zbyla nějaká rezerva na celovečerní filmy. Ale vyplatilo se to: po pěti letech klesla výdrž na 15 hodin, takže mělo smysl investovat do výměny náušníků. V porovnání s novými sluchátky to bylo za drobné.

Podobný přístup by byl i u hodinek skvělý. Jenže namísto spekulovaného týdne se novinka opět pohybuje na obligátním dni až dvou. A všichni dobře víme, jak snadno se shání servis pro výměnu vestavěných baterií, pakliže je to vůbec možné.

Nepromarnit druhou šanci

Jak vidno, není toho málo. (Android) Wear OS pomalu směřuje k uzavření první dekády své existence. Velice slibný potenciál ale zůstává trestuhodně nevyužit. Jasný směr střídá spousta slepých uliček a hlavně opovrženíhodné přešlapování na místě. Teď celý projekt dostává druhou šanci. Ale víte, co se o nich říká – obvykle bývají poslední.