Je to skandál, který už nějakou dobu hýbe všemi zeměmi, jejichž jazyky jsou na seznamu podporovaných jazyků pro hlasové asistenty, jako je Google Asistent, Alexa nebo Siri. Jejich princip je pokaždé stejný a odpovídá tomu, co před časem zjistili belgičtí reportéři.
Ve zkratce: pokud požádáte hlasového asistenta o pomoc a on vám dokáže vyhovět, pak se nic neděje. U nějakého množství příkazů si ale nedokáže poradit. Ty pak ve formě anonymizovaných dat posílá provozovatel asistenta externí firmě k analýze. Tam mají za úkol zjistit, proč nebylo snažení úspěšné. Může jít o nějaký neobvyklý slovní obrat, silný přízvuk nebo jiné problémy, které by se měly tímto způsobem pomalu odstraňovat.
Obvykle se jedná o nahrávky, které byly pořízeny omylem, například když asistent nějakým způsobem chybně vyhodnotil nějaký zvuk jako inicializační frázi. A takové fragmenty konverzací jsou plné osobních údajů, soukromých konverzací i jiných pikantních momentů. Zaměstnanci externích agentur si s jejich ochranou příliš hlavu nelámou, jak ukazují četné úniky do médií.
V USA měla aféra nejdrtivější dopad na Apple a její hlasovou asistentku Siri. Firma si obvykle zakládá na soukromí a bezpečnosti uživatelských dat, a tak se nyní Tim Cook omlouvá, kudy chodí. Vždy při tom opakuje tři základní body, které Apple zveřejnil na svém blogu:
- Apple nebude uchovávat samotné záznamy konverzací, ale počítačem generované přepisy.
- Tyto přepisy budou dále předávány jen v případě, že s tím bude uživatel souhlasit.
- K datům dostanou přístup jen zaměstnanci Applu a pokud dojdou k závěru, že došlo k nezamýšlené aktivaci, záznam okamžitě smažou.
