Aplikace ukrajinské vlády může z civilistů udělat legitimní vojenské cíle

Po více jak 100 dnech ruské invaze na Ukrajinu je více než jasné, jakou zásadní roli v tomto prvním větším konfliktu 21. století hrají moderní technologie, především mobilní telefony. Tamní operátoři se za každou cenu snaží udržet fungování mobilních sítí, protože na nich závisí například takové funkce, jako je včasné varování před nálety. Objevuje se však i stinná stránka, na kterou upozornil wired.com.

Nebezpečí je ukryto ve zdánlivě neškodné aplikaci Дія (Diia). Ta byla před válkou určena pro digitální transformaci veřejné správy. Sloužila jako státem uznávaná náhrada pro občanský a řidičský průkaz a další dokumenty. Celkem se s ní dá vyřídit až 70 služeb, které svým občanům nabízí stát. Se začátkem války se rozšířila nabídka, například o již zmiňované varování před bombardováním. Potenciálně problematická je pak funkce e-Enemy, která umožňuje uživatelům hlásit pohyb nepřátelských vojsk.

Podle výkladu mezinárodního práva by však osoba používající tuto funkci mohla být považována za nepřátelského bojovníka. Technicky vzato, jakmile uživatel ve válečné zóně vezme do ruky chytrý telefon, aby pomohl armádě, mohly by být technologie i jednotlivec považovány za senzory nebo uzly v praxi známé jako ISR – intelligence, surveillance, reconnaissance – zpravodajství, sledování a průzkum.

Rozlišování mezi vojáky a civilisty je základním stavebním kamenem mezinárodních úmluv známých jako Ženevské konvence. Osoby považované za civilisty a civilní cíle nemají být napadány vojenskými silami, protože nejsou bojovníky, měly by být ušetřeny. Zároveň by také neměly bojovat – pokud tak učiní, mohou tento status ztratit. Debata, kdy se tak stane, je spíše akademická: nestačí smartphone ani nainstalovaná aplikace, ale její vědomé používání.

Přečtěte si také

Google Mapy vypínají na Ukrajině data o provozu, aby tak chránily obyvatele

Hlavní problém spočívá v tom, že kdyby v budoucnu teoreticky došlo k soudním procesům kvůli válečným zločinům na Ukrajině, mohli by advokáti žalované strany namítat, že sama ukrajinská vláda udělala z nic netušících civilistů součást ozbrojených složek. Vzhledem k rozsahu krize je ale zcela pochopitelné, že bojuje o přežití všemi dostupnými prostředky. Problém ale naplno ukazuje, že právo, a to i to mezinárodní a válečné, je vždy pozadu za rozvojem technologií. Případné soudní spory by se tak mohly stát precedentem, který by se měl časem promítnout i do mezinárodních smluv.