Křemíková revoluce s háčkem? Proč giganti jako Apple a Samsung odolávají Si/C?

Křemíkové baterie označované jako Si/C jsou vnímány jako výrazný pokrok (nejen) ve světě chytrých telefonů, kde je dlouhodobě vyvíjen tlak na snižování hmotnosti a zároveň prodlužování výdrže na nabití. Technologie křemíkových baterií přitom díky vyšší energetické hustotě umožňuje do stejně velkého bateriového článku uložit více energie, a jsou tak oblíbenou volbou především u čínských výrobců. Zároveň se tak mnoho uživatelů ptá, proč není nástup těchto bateriových článků výraznější a proč mu některé oblíbené značky, jako je Samsung, Apple či Google odolávají, přestože by mělo být v jejich zájmu Si/C články nasadit také.

Přečtěte si také

Samsung se ptá zákazníků, jak důležité je pro ně Qi2. Čistě „hypoteticky“

Server 9to5Google (viz 9to5google.com) nyní na toto téma přináší zajímavý souhrn informací a poukazuje na to, že vše není tak černobílé, jak se může na první pohled zdát.

Absenci křemíkových baterií s vyšší energetickou hustotou jsme zvyklí zpravidla kritizovat, neboť tato technologie existuje již několik let (společností, která ji dlouhodobě používá, je například Honor) a z pohledu zákazníka tak neexistuje důvod, proč by neměla být využívána všude. Nová vlajková loď od Applu, Samsungu či Googlu takovouto baterii nenabídne, ale levný smartphone čínského výrobce ano. Důvodem tedy evidentně nemůže být cena samotné technologie, ale spíše liknavost těchto výrobců inovovat. Za neochotou nasadit křemíkové baterie by však mohlo stát i něco docela jiného.

Přečtěte si také

Gigantická baterie v levném balení? Přivítejte Honor X70

Zřejmě hlavní důvod přitom bude souviset s legislativou. Jak uvádí známý leakster @UniverseIce na sociální síti X, za vším by mohlo stát nařízení USA. Při překročení určité kapacity baterie, což je v tomto případě 20 Wh, dostane tento produkt obsahující baterii nálepku jako nebezpečné zboží. Kapacita ve Wh lze přitom vypočítat jako násobek kapacity v mAh a použitého napětí, vyděleno tisícem. Tímto jednoduchým výpočtem zjistíme, že například Pixel 9 Pro XL dosahuje kapacity 19,68 Wh a Apple iPhone 16 Pro Max kapacity 17,87 Wh. Samsung Galaxy S25 Ultra pak disponuje baterií o kapacitě 19,4 Wh. V některých případech je tedy manévrovací prostor již poměrně omezený, zejména v případě Pixelu 9 Pro XL. Stejné nařízení však uvádí, že může být použito více než jeden článek s max. kapacitou 20 Wh. Výrobci tak mohou toto nařízení obejít tím, že použijí dva články, kdy každý má nanejvýš 20 Wh, čímž mohou dosáhnout nadprůměrných hodnot kapacity baterie. Implementace dvojice bateriových článků je pak zpravidla nutná také pro podporu rychlého nabíjení, kdy například 120W nabíjecí výkon se dělí na dvakrát 60 W.

Dalším důvodem by podle všeho mohl být výraznější úbytek kapacity křemíkových baterií v průběhu prvních dvou až tří let či snad větší náchylnost k nafouknutí. Zajímavé je v tomto ohledu také zmínit nový Nothing Phone (3), u kterého jsme vás informovali o tom, že udávaná kapacita baterie činí 5 150 mAh na všech trzích kromě Indie, kde má stejný telefon kapacitu baterie 5 500 mAh. Fyzicky se jedná o stejný bateriový článek, který je však v Indii odemčen v rámci plného potenciálu, zatímco jinde ne, aby kvůli kapacitě baterie nebyl telefon označován za nebezpečné zboží.