Před nedávnem se kultovní akční střílečka Max Payne z roku 2001 konečně dostala na naše přenosná zařízení, konkrétně na systémy Android a iOS, a my mohli opět okusit neopakovatelnou noirovou atmosféru zasněženého New Yorku, kterou bychom v prosluněném Sao Paulo třetího dílu hledali jen těžko. Proč ale nezavzpomínat na titul, který položil základy vychytávce jménem bullet-time?
Jako za starých časů
Avšak nepředbíhejme. Bullet-time, neboli efektní zpomalení času, poprvé představil široké veřejnosti film Matrix a nastartoval vlnu z větší části nepovedených parodií. Každý film a každá hra musely mít scénu, ve které kulky zpomaleně svištěly vzduchem, a oblečení volně vlálo při skoku do strany. Pravdou ale bylo, že se to většinou šeredně nedařilo. Pak ale přišel Max Payne a všem ukázal, jak se má dělat poctivá práce.
Přitom příběh nepatří do Oscarové síně slávy a vypráví pouze příběh newyorkského policisty, který po smrti své rodiny stal na cestu pomsty. S každým dalším krokem se však zaplétal do stále většího klubka nenávisti, zrady a drog, které jej nakonec dovedly až k samotné špičce newyorkského podsvětí. Tuctové béčko, řekněte si. Jenže studio Remedy hru obdařilo něčím, co vyniká mezi znalci doteď. Precizní akcí a noirovým příběhem takřka nasáklým depresí a zlem.
Mnohé potěší, že Rockstar, studio zodpovědné za třetí díl a nyní i port jedničky, přenesl hru z počítačů na mobilní zařízení takřka v nedotčeném stavu. Příběh, mnohá nastavení, grafické pojetí a dokonce i kolonka cheatů, všechno zůstalo tak, jak si to pamatujeme z PC. Určitou modernizací hra samozřejmě projít musela, a tak kromě povinného dotykového ovládání a vylepšeného grafického pozlátka došla řada také na sociální síť Rockstaru zvanou Social Club, ve které hráči z celého světa srovnávají své hodnocení a zážitky ze hry. Pojďme si však povědět něco více o zmíněných novinkách.
Švih palcem a je to
Vývojáři měli při portování hry pro dotykové displeje před sebou důležitý úkol. Přizpůsobit dotykovou obrazovku tak, aby co šlo hlavní postavu ovládat co nejjednodušeji. Vždyť hratelnost, která staví na precizním míření a dobrém načasování svých pohybů si prostě nemůže dovolit pomalé a vláčené ovládání. Studiu musíme poděkovat za velkou snahu, jelikož lze ovládací prvky na displeji libovolně přeskupovat a nastavit si podle vlastních potřeb. Nemoci, která tíží takřka všechny hry podobného rázu, však port neunikl. Ježdění prsty po displeji totiž není ani z poloviny tak pohodlné, jako ovládání klávesnicí s myší a hráči je to velmi často připomínáno. Ovládat postavu z třetího pohledu totiž dvěma prsty nejde moc pohodlně a když se do toho přidává ještě nutnost mačkat tři tlačítka navíc, je zaděláno na problém.
Hra naštěstí počítá s jistou pomalostí reflexů a upravuje obtížnost tak, aby průchod nebyl moc frustrující. Navíc se v menu najde záchrana v podobě několika úrovní automatického míření. Kromě možnosti mířit zcela libovolně se totiž do vínku přidává ještě přibližné míření ve směru nepřítele nebo rovnou zacílení na postavu. Při tomto nastavení opravdu stačí vběhnout do místnosti a začít střílet, zacílení už se o vše postará samo. Pokud si hru rozhodnete stáhnout především kvůli atmosféře a nostalgickým přestřelkám, rozhodně vám tuto možnost doporučuji zapnout.
Komiksy a noirový styl
Max Payne vždy byl a bude, uznáván za svůj neopakovatelný noirový kabátek, a to jak z grafického, tak stylistického hlediska. Příběh je tu opět vyprávěn pomocí komiksů a brilantní práci odvádí dabéři včetně neustále se šklebícího hlavního hrdiny, jehož vtipný výraz ke hře prostě patří. V menu zůstává také známá klavírová smyčka série, která se táhne všemi třemi díly a dostává hráče do té správné nálady, ještě než začne krvavé řádění.
Graficky vypadá Max prakticky totožně, i když vývojáři přidali do mobilního portu textury ve vysokém rozlišení a některé další malé fígle. Hráči odkojení na moderních grafických enginech možná vypnou hru s úšklebem, pravdou ale je, že Max Payne není o vizuálních orgiích, nýbrž o atmosféře, která se neztratila ani za dlouhých 11 let. Kulky se stále stejně zarývají do omítky a nepřátelé stále stejně hází piruety po zásahu, jen si to tentokrát můžeme dovolit na mobilu, případně tabletu. Rozhodně si nelze nevšimnout, že nám Max zestárl trochu více a nedrží laťku tak, jako například nedávný port Grand Theft Auto III. To mu ale na svém osobním půvabu absolutně nic neubírá.
Závěr a hodnocení
Max Payne je kult. Hráči, kteří si jej pamatují ještě z počítačů, milerádi projdou jeho utrpení a hořkou koncovku znovu, aniž by jim vadila zastaralá grafika či občas krkolomné ovládání. Ty z vás, kteří o sérii ještě nezavadili, důkladně nabádám svou chybu napravit, a to jak s tímto mobilní portem, tak s jeho velkými kolegy na počítačích, případně konzolích. Kvalita podobného ražení s cenovkou 73 Kč se totiž moc často nevidí.
Testováno na zařízení Acer IconiaTab A510. Hru si můžete stáhnout na Google Play a iTunes App Store.
