Když se poprvé začaly objevovat v chytrých hodinkách pokročilé funkce, jako je například měření EKG, znamenalo to dobrou zprávu nejenom pro jejich uživatele, ale i pro vědce. Takový nástroj by jim značně zjednodušil sbírání dat při případných studiích. Ať už by šlo například o testy léků nebo jiné experimenty, vědci by mohli na dálku sledovat stav velkého množství lidí prakticky v reálném čase. Velké projekty tak plánoval například Harvard a další univerzity. Jak ale někteří z nich vysvětlují na beiwe.org, na Apple Watch se v tomto ohledu nedá spolehnout.
Jako důkaz uvádí zkušenost svého kolegy, který z hodinek a navazující aplikace dvakrát exportoval dlouhodobé údaje o své srdeční akci. Jelikož se vždy jednalo o stejné období, dalo by se čekat, že data budou totožná. Výsledky stažené v září se však značně lišily od těch exportovaných v dubnu následujícího roku. Někdy v mezidobí totiž hodinky nejspíše dostaly aktualizaci, která měla zpřesnit naměřená hrubá data. Ať už se stalo cokoli, pro vědce je to důkaz, že Apple Watch i další chytrá zařízení jsou „černé skříňky“, do jejichž fungování nevidí.
Jako analogii nabízejí měření hmotnosti pomocí osobní váhy. Není ani tak podstatné, jak přesné je číslo, které dává. Důležité je, že je konzistentní. Když tedy člověk podstoupí nějaký experiment v podobě nové diety nebo cvičení, může snadno sledovat trend a tedy i svůj úspěch. Pokud by však váha měla připojení k internetu a sama si aktualizovala firmware, pak jsou její výsledky k ničemu. Vědci proto v závěru žádají Apple, aby jim pro výzkumné účely zpřístupnil hrubá data ze senzorů. Otázkou je, jak se k tomu firma proslulá uzavřeností svých systémů postaví.
