Dostal jsem jednoduchý úkol. Napsat o novém standardu Wi-Fi. Změna to není nijak velká, nepřináší nic zásadního a v přívalu novinek z CESu by snadno zapadla. Ale ruku na srdce, kvůli specifickým českým podmínkám je to pro naše mobilní zařízení pořád prvořadý způsob připojení, a tak je potřeba se mu náležitě věnovat.
Jinak by ostatně něco takového nestálo ani za článek. Novinka přináší vylepšené módy spánku a rychlejší probouzení z nich, což v budoucnu pomůže šetřit cennou energii z baterií. Mezi hlavní novinky však patři podpora MU-MIMO i pro uplink. Pokud se na jednom přístupovém bodě sejde více zařízení, pak k němu přistupují zároveň a nestřídají se, jak tomu bylo dřív. To přinese navýšení rychlosti a stability uploadu. Zatímco u downloadu je šikovné tuto funkci mít i v domácím routeru, protože se při dnešních požadavcích snadno sejdou dva a více náročných klientů, kvůli Release 2 do obchodu pro nový router nejspíš pospíchat nemusíte.
Běžný uživatel stejně kupuje router podle počtu antén.
Tady by mohl celý článek skončit. Jenže to by nesměl být jeho autor hloubavý a klást všetečné otázky. Možná vás napadají také. U Wi-Fi to už jednu dobu vypadalo, že reformuje svoje názvosloví takovým způsobem, aby mu rozuměl i Běžný Franta Uživatel (BFU), který se vypraví do místního elektra pro nový router. Nelogickou posloupnost písmen „b“, „g“, „n“ a „ac“ nahradily hezky číslované verze jako „Wi-Fi 5“ a „Wi-Fi 6“.
To ale nevydrželo dlouho. Záhy se objevilo „Wi-Fi 6E“ a aby to nebylo tak jednoduché, máme tu teď již zmiňované „Wi-Fi 6 Release 2“. A pak se divte lidem, že routery vybírají podle počtu antén!
Vedle dalších hardwarových oblastí je to ale pořád pohoda. Kupříkladu USB to dotáhlo až na taková označení, jako je „USB 3.2 Gen 2×2“, které má zjednodušit marketingový termín „SuperSpeed USB 20Gbps“. Ještě horší je situace u HDMI, kde postupem času přestalo být jasné, jaké rozdíly jsou mezi verzí 2.0 a 2.1. A takto bychom mohli pokračovat dále a dále. Jakmile se někde objeví nějaká aliance, která by měla dbát na standardy a jejich srozumitelnou reprezentaci, pak vše dopadne skoro tak, jako by se o řešení problému pokoušela česká státní správa.
Řešení? Hledejte sever
Mohlo by se zdát, že je takový zmatek nevyhnutelný a doprovází překotný technologický vývoj, kdy pod kotel značně přikládají marketingová oddělení. Ale musí to tak být? Existují technologie, které takovému šílenství zdárně odolávají. Kupříkladu takový Bluetooth tu s námi už brzy bude čtvrt století a celou tu dobu si drží jasné a přehledné označování verzí pomocí celých čísel a desetinek. Odlišnosti jednotlivých verzí tak najdete velice snadno, důležité vám utkví i v paměti a při nákupu se můžete lehce rozhodnout, zda má smysl hledat model s novější verzí.
Ve skutečnosti je celá věc trochu komplikovanější o nejrůznější protokoly a kodeky, ale pointou tohoto srovnání je ona severská nekomplikovanost a přímočarost, na níž si podnikání založila například taková IKEA a další tamní firmy. Každému také muselo zůstat v paměti přehledné značení produktových řad již zmiňovaného Ericssonu, Nokie a hlavně pak Siemensu. A dnes? Někdy se zdá, že pojmenování pro produkty asijských továren vymýšlí nějaký algoritmus, ještě ne moc dobrý. To ale není důvod, proč by se tento nešvar měl posouvat o úroveň výš.
