V tomto počínání můžeme pozorovat tři hlavní proudy. První z nich je nejznámější a nejpozorněji sledovaný. Vyrobit z ohebného displeje ohebný telefon totiž není tak jednoduché, jak to zní, o čemž by Samsung mohl vyprávět. Stejně tak jeho konkurence nikam nepospíchá a asi dobře ví proč.
Druhá větev obrody sází na minulost, kdy byla fyzická klávesnice neodmyslitelnou součástí těch nejlepších telefonů. Cosmo Communicator a F(x)tec Pro1 přicházejí ze zcela rozdílnou koncepcí, ale jedno mají společné – neustálé odklady. Ještě patrnější to bylo u předchůdce Cosmo Communicatoru, který nesl jméno Gemini. Protože byl jeho vývoj financován skrze crowdfundigovou kampaň, mohli jsme alespoň částečně nahlédnout pod pokličku a sledovat, jak vývojáři zápasí se zdánlivě obyčejnými problémy týkajícími se zejména kloubu a klávesnice.
Zdá se to k nevíře zvláště s ohledem na to, že podobně konstruované přístroje jsme tu měli už v devadesátých letech pod značkou Psion. Podobnou regresi ale můžeme sledovat ve více oborech lidské činnosti. Například cesta lidí na Měsíc by po půl století měla být snadná a jednoduchá, ale zatím to vypadá na ještě větší problém.
Poslední větev netradičních konstrukcí se šalamounsky veze na vlně zájmu o ohebné displeje, ale vyhýbá se jim. Trochu to nakouslo LG a skládací cestou se vydá Microsoft – jak u počítačů, tak u mobilního telefonu.
Co je však ještě zajímavější než samotná konstrukce obou zmíněných přístrojů, je časový rámec, který si Microsoft určil k jejich dokončení. Když na tiskové konferenci zazněl termín „holidays 2020“, marně jsem si lámal hlavu tím, jaké svátky tím myslí. Místní novináři sice dobře pochopili, že se jedná o „holiday seasons“, tedy naši obdobu vánočních prázdnin, ale zase si nebyli jisti, jestli se nepřeslechli v roce.
Pravda je taková, že Surface Duo i Neo se dostanou na trh až před příštími Vánocemi, tedy za více jak rok. Marně pátrám v paměti a přemýšlím, kdy jsem naposledy, jestli kdy vůbec, viděl takto velkou mezeru mezi představením produktu a jeho uvedením na trh.
Návrhy, vizualizace, prototypy, makety…
Všechny tři uvedené snahy o změnu mají mnoho společného. Jsou na míle vzdálené zažitým způsobům, kdy někdo na pódiu zamává malou krabičkou a odstartuje předobjednávky nebo rovnou zahájí prodej. Namísto toho dostáváme jen návrhy, vizualizace, makety z 3D tiskáren a blíže neurčené termíny nebo jejich odklady.
Trochu mi to připomíná situaci s výstavbou dálniční sítě. Jihovýchodu Prahy (a spoustě dalších míst) zoufale chybí dálniční okruh. Měl už stát několik desetiletí, ale zatím máme pouze vizualizace. Ta poslední je skutečně špičková a nebýt doprovodné grafiky, snadno byste si ji spletli s leteckými záběry. Jenže to vám cestu nijak neulehčí.
A takových případů by se našla celá řada. Počítačové hry vydávané v předběžném přístupu. Počítačové hry označené jako finální verze, které ale vypadají jako v předběžném přístupu. Neustále překopávané a laděné Windows 10…
K tomu si přičtěte rozčarování z projektů, které nikdy nedojdou do cíle a je jasné, že následující období bude vyžadovat hodně trpělivosti. Na ukrácení dlouhé chvíle doporučuji četbu od Samuela Becketta – Čekání na Godota.
