Znovu jsme vyzkoušeli Microsoft HoloLens. A opět to byl zážitek

Uplynul více než rok od chvíle, kdy jsem si mohl vyzkoušet HoloLens. Poprvé to bylo na konferenci Build v San Franciscu na jaře roku 2015. Tehdy pod přísným dohledem bezpečnostní agentury, s přísným zákazem fotografování a natáčení. Tehdy to byla opravdu technologie budoucnosti, kterou si tehdy mohlo vyzkoušet jen pár vyvolených. Rok poté Microsoft své brýle Hololens začal prodávat, avšak velmi omezeně. Neznamená to tak, že si můžete novinku koupit v každém americkém Wallmartu. K dispozici je zatím pouze první verze určená pro vývojáře, kteří navíc musí mít u Microsoftu partnerský status, americké sídlo nebo pobočku a samozřejmě zbytných 3 tisíce dolarů, tedy v přepočtu 87 tisíc korun s DPH.

Microsoft HoloLens

První středoevropské vývojářské studio, které Microsoft HoloLens vlastní, je Inloop, kde jsme brýle také mohli vyzkoušet a porovnat zážitek s časovým odstupem jednoho roku. Jaké tedy (skoro)finální Microsoft HoloLens jsou?

Jaká hardwarová tajemství ukrývají HoloLens?

Konstrukčně se toho moc nezměnilo, a to je dobře. Microsoftu se skutečně podařilo veškerý potřebný výpočetní výkon a hardware umístit do helmy. To už měl zvládnuté ostatně Microsoft před rokem. Nepotřebujete tedy žádné kabely, připojení ani ovladače. Stačí helma. Váží 579 gramů, což se může zdát hodně, na hlavě ale sedí překvapivě dobře a nepůsobí tak těžce. Vděčí za to speciálnímu polstrovanému prstenci, který přilehne k vaší hlavě a hmotnost rozloží po celé lebce. Brýle tak vůbec nesedí na nose, ostatně já jsem nástavec na nos odmontoval a brýle používal bez něj, protože to bylo komfortnější. Zadním kolečkem se pak náhlavní prstenec přitáhne. Brýle nesmí tlačit, ale na hlavě musí být poměrně těsně. To proto, aby se na hlavě nepohybovaly, což by pak mohlo zkazit 3D virtuální zážitek.

Nejvýraznější částí brýlí je vizor, na který se vám díky dvěma projektorům s HD rozlišením promítají hologramy. Vizor je téměř zcela průhledný a zatmavení je minimální. Okolní svět vidíte kolem sebe bez problému. To je hlavní rozdíl oproti brýlím virtuální reality. Ty totiž reálný svět zcela eliminují a přenesou vás zcela do toho virtuálního. Microsoft na to jde ale jinak a chce, aby hologramy vstoupily právě do reálného světa a oba světa byly propojené.

Součástí této vize je i zvuk. Proto jsou brýle vybaveny několika reproduktory zabudovanými do prstence přiléhajícího k vaší hlavě. Simulují prostorový zvuk a fungují velmi dobře. Chybí jim basová složka, ale na to, že zvuk neproudí do vaší lebky přes uši, hrají výborně. A co je na tom nejlepší? Okolí prakticky nic neslyší.

Nechybí ani soustava mikrofonů pro zachycení hlasových pokynů a také senzory pro snímání rukou, abyste si na hologram mohli doslova sáhnout a ovládat jej přirozenými gesty. Ke snímání pohybu slouží rovnou čtveřice kamer, vždy dvě na každé straně, přičemž každá z nich pod jiným úhlem. Další kamera je zde pak pouze na měření hloubky ostrosti, to aby brýle přesně viděly, jak daleko od předmětů jste. A aby toho nebylo málo, je tu ještě další, 2Mpx kamera, abyste své počínání mohli rovnou sdílet s ostatními a provádět například videohovory. Natáčení videa zvládá v HD rozlišení.

Aby byl dojem z hologramu přirozený, snímají brýle neustále uživatelovu aktivitu pomocí akcelerometru, gyroskopu a magnetometru. Microsoft to celé nazývá IMU (inerciální jednotka měření), která má zajistit to, že brýle pochopí to, kam se zrovna díváte, nebo kam se pohybujete. Samozřejmostí je také senzor okolního osvětlení, díky kterému pak projektory nastaví jas hologramů podle okolního osvětlení.

Všemožné senzory a kamery jsou sice hezká věc, co ale vlastně brýle pohání a promítá vám úžasné hologramy do reálného světa? Brýle mají stejně jako ostatní zařízení centrální 32bitový procesor Intel Atom vyráběný 14nm výrobním procesem, o kterém však nejsou známé další podrobnosti. Nechybí také vestavěný grafický procesor (GPU). To je však pro takové zařízení málo, a tak se v jejich útrobách nachází ještě jeden procesor nazvaný HPU (Holographic Processing Unit). A ten je tím pravým zázrakem HoloLens. Má 24 jader a dokáže zpracovat až bilion operací za vteřinu. K dispozici má SRAM cache o velikosti 8MB a 1 GB DDR3 RAM. Celá HPU však měří jen 12 × 12 milimetrů a díky obrovskému výpočetnímu výkonu se stará výhradně o to nejdůležitější – bleskurychlé zpracování vstupů z výše uvedených senzorů a kamer a zajišťuje, aby všechny hologramy vypadaly přirozeně, pevně držely na svém místě v reálném světě tak, jako skutečné objekty a při pohybu nevznikaly žádné prodlevy nebo zpoždění. A HPU odvádí skutečně prvotřídní práci.

Brýle mají jinak k dispozici 64 GB paměti pro uživatelská data, z nichž je ale asi jen 50 GB volných. Zbytek zabírá operační systém Windows 10. Ano, Windows 10, který vám běží na vašem počítači, tabletu nebo telefonu. Jen samozřejmě v upravené, holografické verzi. A nakonec musíme ještě zmínit 2 GB RAM, což je poměrně málo. Vše je chlazeno zcela pasivně a nutno říci, že se brýle ani po hodině používání nijak nezahřívají. Uvnitř brýlí se nachází samozřejmě také akumulátor s neznámou kapacitou. Vaše holografické dovádění dokáže uspokojovat po dobu tří hodin, poté je nutné jej stejnou dobu nabíjet přes microUSB. Brýle jsou ale plně funkční i při nabíjení, takže teoreticky se s powerbankou dají používat neomezeně. S okolím se brýle propojí přes Wi-Fi nebo Bluetooth.

Hologramy, pojďte ke mně

Dost teorie, pojďme do praxe. Probouzím HoloLens ze spánku speciálním tlačítkem a rázem se ocitám ve světě hologramů. Jsem v kanceláři se zataženými žaluziemi, ve které je ale stále hodně světla a je to tak akorát. Je poznat, že na venkovní použití, obzvláště na slunci, ještě HoloLens nejsou, výkon projektorů není takový. Zde uvnitř je ale zážitek ideální. Okamžitě si pak všímám další věci. Zorné pole je širší, než před rokem a před každým okem se tak hologramy vykreslují na větší ploše. Stále je ale pozorovací úhel omezený a hologramy se vykreslují asi tak na půlce prostoru, které vaše oči vnímají. To samozřejmě celkový zážitek sráží dolů, na druhou stranu se jedná stále o tak unikátní a neobvyklou věc, že HoloLens toto omezení odpustíte.

Microsoft HoloLens - pohled uživatele

Údajně zde toto omezení není proto, že by nebylo možno použít projektory s větším pozorovacím úhlem. Na větší ploše by ale bylo potřeba vyšší rozlišení, pro které zase chybí výpočetní výkon. Je tak zcela jasné, že další verze HoloLens vylepší zejména tuto oblast.

Ovládání HoloLens je velmi jednoduché. Stačí ve vzduchu klikat ukazováčkem na předměty, které vidíte. A až se divím, jak je to přesné. Oproti demu, které jsem zkoušel před rokem, na tomto Microsoft hodně zapracoval. Tímto způsobem se pohybujete v menu Windows 10 i ve hrách. Tímto způsobem se dá dokonce i psát na klasické klávesnici. Je to zdlouhavé, ale relativně přesné. Hlavní menu, tedy Start, zobrazíte vždy rozevřením pěsti směřující dlaní vzhůru.

Detektivem ve stylu Minority Report

Prvním demem je hra. Detektivní hra Fragments, ve které ve stylu Minority Report odhalujete postupně místo činu a pachatele. A právě tato hra z nevýhody HoloLens, tedy malého pozorovacího úhlu, udělala naopak velkou a zábavnou výhodu. Dodává hře tajemno tím, že nevidíte vše najednou a musíte objevovat. Nejdříve se musíte po vaší reálné místnosti rozhlédnout. HoloLens ji zmapují a na stěny umístí předměty, a to inteligentně. Třeba velký displej počítače umístí tam, kde se v reálném světě nachází tabule. A i další objekty umisťuje hra dynamicky tak, aby se nepřekrývaly s reálnými objekty. Jde o dokonalou symbiózu.

Tím, jak se rozhlížíte po místnosti zrekonstruovanou z paměti oběti, objevujete nové předměty, které vás mohou přivést na stopu pachatele. Předměty se skutečně chovají reálně. Jsou naprosto zafixované a ať se pohybujete, jak chcete, hologramy tam prostě jsou a působí opravdové. Můžete se k nim přiblížit, prohlížet si je ze všech úhlů. Osoby, které s vámi komunikují, stojí reálně tam, kde by mohly stát i v realitě. Nezasahují tak třeba do nábytku. Brýle je třeba usadí na vaši reálnou pohovku nebo stojí ve volném prostoru, opět naprosto reálné. Hra trvá zhruba osm hodin, takže jsme vyzkoušeli jen velmi malou část, už po prvních 10 minutách mě ale začala hodně bavit tím, jak jsem postupně interaktivně objevoval užitečné indicie a postupoval jsem dále.

Střílečka a Windows 10 v akci

Dost detektivního snažení, jde se do akce. Další na řadě je hra RoboRaid. Klikáním musíte ničit nepřátelské drony a uhýbat jejich střelbě. Vtipné je, že hra opět reaguje přesně na místnost, ve které jste. V některém místě tak praskne zeď, ze které pak začnou drony létat. Zde je užší pozorovací úhel omezující, ale šipky na kraji aktivní oblasti vám ukazují, kam se máte případně podívat a odkud létají. Neméně zajímavé jsou také další aplikace. Ty stahujete z klasického Windows 10 Store. Zatím jich tam je jako šafránu, ale další budou rychle přibývat.

K dispozici je působivá aplikace HoloTour, která vám naplno ukáže schopnosti HoloLens a hodně jsem si užil i obyčejnou aplikaci HoloStudio, která do prostoru umisťuje pohyblivé hologramy. Na zem si tak můžete umístit třeba kočičku, která mňauká a je tam po celou dobu, co máte HoloLens spuštěné a jste v aplikaci nebo v hlavním menu. Můžete se na ní podívat úplně zblízka, ze všech úhlů, prostě jakoby tam byla.

Ačkoliv jsem byl tedy původně k využití her na HoloLens skeptický, těch několik málo prvních příkladů ukazuje, že rozšířená realita skýtá netušené možnosti a zábavu podobnou jak virtuální realitě, tak ji přesahující.

Zároveň jsem byl zvědavý, jak vlastně vypadají Windows 10 na HoloLens a jak se ovládají. Brýle se ze spánku probudí za zhruba 5 vteřin, následně se zobrazí hlavní nabídka v podobě okna se seznamem aplikací. Okno je plovoucí v prostoru. Tedy když se pohybujete, pohybuje se s vámi a ukazuje se tam, kam se právě díváte. Jednotlivé aplikace se pak zobrazují jako další okna, která si můžete doslova připíchnout kamkoliv na zdi místnosti. Tato okna (může jich být devět) se zobrazují vždy, když spustíte hlavní menu a vždy tam, kam jste si je dali. Můžete si tak pamatovat, že webový prohlížeč máte u okna, všechny hry spuštěné v rohu místnosti a u sebe máte pouze okna, která vás momentálně zajímají. Je to velmi zábavné a práci s okny to dodává úplně nový 3D rozměr oproti nudnému posouvání po ploše.

Díky Windows 10 vás navíc všude vítá známá grafika ikonek, totožné je třeba nastavení nebo klávesnice. Cítíte se, jako doma. Je ale vidět, že se jedná o nehotovou vývojářskou verzi a plno aplikací zde chybí. Třeba galerie, abyste se mohli podívat na to, co jste právě natočili nebo vyfotili. Těžkopádné je také zadávání textů na holografické klávesnici klikáním prstu ve vzduchu. Díky Bluetooth by ale mělo být možné připojit další periferie pro snadnější ovládání těchto specifických případů. Velmi zábavná je možnost snímání toho, co skrze brýle vidíte – kombinace reálného světa i hologramů.

Ke koupi v roce 2020

Microsoft HoloLens na mě hodně zapůsobily. Jde o překvapivě hodně dotažený produkt, kterému nechybí uživatelské rozhraní a ukazuje, jak mohou vypadat zajímavé aplikace a hry. Za rok ušel Microsoft dlouhou cestu a bude zajímavé sledovat, zda se HoloLens podaří protlačit až do finálního stavu, kdy si brýle budou moci koupit i běžní zákazníci. Podle vyjádření Satya Nadelly z Microsoftu to však nijak brzy nebude a vypadá to na období kolem roku 2020.

Vývojáři tak budou mít hodně času na vývoj zajímavých aplikací a her a Microsoft mezitím bude moci své brýle zdokonalit, zlepšit například výdrž baterie, výpočetní výkon a zejména pozorovací úhel hologramů. To je ostatně největší slabina dnešních HoloLens, jinak fascinujícího kusu techniky, který nám ukazuje, jak bude vypadat budoucnost.