Ten první spočívá už ve způsobu, jak si Google vysvětluje neomezené úložiště. Na výběr máte dvě možnosti: buďto dostanete opravdu neomezený prostor, pak ale musejí být fotky s rozlišením 16 Mpx nebo menším, v tomto případě také Google podrobí vaše snímky ještě další kompresi. Tomu se lze vyhnout, pokud při nahrávání nebo v menu nastavíte Původní kvalitu. Pak se ale velikost snímků započítává do vaší diskové kvóty u Googlu, kterou sdílí další používané služby. U videí je tato rozhodující hranice FullHD rozlišení.
Z toho vyplývá, pro koho je služba primárně určena. Hodí se těm, kteří pořizují snímky mobilními telefony, chtějí si je zde zálohovat, nenáročně upravovat, třídit a sdílet. Nahrávání z počítače je jednoduché – stačí jen přetáhnout složky se snímky do okna prohlížeče a ten se postará o zbytek.
V případě, že se platformu rozhodnete aktivně používat, nejspíše oceníte i existenci desktopové aplikace, která automaticky nahrává snímky z připojených fotoaparátů a paměťových karet.
Google vám udělá ve fotkách pořádek
Sami to jistě dobře znáte: fotíte, fotíte a fotíte. Raději pořídit tři špatné snímky než jeden dobrý. Říkáte si, že časem se k nim vrátíte, přeberete je, roztřídíte. Jenomže to se málokdy stane. Tento problém se snaží vyřešit Google za vás. První, co pro vás udělá, je časová osa. V základním náhledu se snímky shlukují do dnů, při scrolování vidíte, ve kterém měsíci a roce se zhruba nacházíte, a tak není problém se rychle vrátit na požadované místo v minulosti. U fotek to funguje bez problémů, ale načítání data z videí se obvykle nedaří, a to tak vypadá jako pořízené dnes.
Jakmile máte fotky nahrané, můžete je snadno prohlížet v galerii, udělat si slideshow anebo fotky upravovat v jednoduchém editoru, kde můžete doladit jas, barvy, fotku oříznout anebo to všechno nechat na automatice. Profesionální fotografové se asi musejí chytat za hlavu, ale pro toho kdo jen mačká spoušť fotomobilu to dokáže přinést viditelné výsledky.
Jednou z hlavních předností (ale i nedostatkem zároveň) Google Photos je fakt, že systém analyzuje, co se na fotografiích nachází. Můžete si tak nechat zobrazovat jenom ty, na kterých jsou lidé, krajiny anebo použít při vyhledávání nějaké klíčové slovo. Pokud máte v knihovně deset snímků, nemá to příliš užitek, když ale mluvíme o stovkách fotek nacvakaných bez rozmyslu do telefonu, může se něco takového hodit.
Další součástí webového rozhraní jsou sbírky, kde můžete vytvářet alba a pak také Asistent, který vám z fotek bude vyrábět zábavné koláže a další věci. Asi na to ale potřebuje nějaký čas, během psaní článku mi nic takového nenabídl. Oprava: po pár hodinách se mi v galerii objevila „stylizovaná fotka“. V praxi to znamená, že Google vybral nějaký snímek a přidal k němu pár efektů ve stylu Instagramu.
Podpora napříč platformami
Výše popisované funkce najdete ve webovém rozhraní na adrese photos.google.com, bez podpory mobilních zařízení by to ale bylo jen polovičaté řešení. Podívali jsme se tak na zoubek i mobilní aplikaci, konkrétně na platformě Android.
Ta se při instalaci chová vzorně a nejdříve se pozeptá, jestli chcete snímky synchronizovat s webem a jestli chcete tuto synchronizaci provést pouze přes Wi-Fi. Aplikaci tak lze využít i v offline režimu, kdy funguje jako pokročilá galerie s možnostmi úprav.
Třeba při samotném prohlížení můžete zoomovacím gestem snadno přepínat mezi velikostí fotek. Něco podobného důvěrně znají majitelé Xperií od Sony. Dále pak jsou k dispozici všechny funkce jako na webu, Android aplikace není v ničem ochuzená, v některých momentech působí dokonce bohatším dojmem.
Další kousek soukromí
Google Photos vypadají velice lákavě, zvláště pak v kontextu toho, že jsou jako další služby této společnosti zdarma. Je ale férové zmínit i odvrácenou stránku jejich existence, kterou je zásah do soukromí. V podstatě nejde ale o nic nového, je to stále týž princip, jaký používá Google u svých dalších služeb. Strojovou analýzou obsahu, který mu poskytnete, se snaží získat co nejvíce informací o vaší osobě, aby vám pak mohl poskytnout vysoce relevantní a tím pádem účinnou reklamu.
Stále nechápete? Pro názornost si uveďme příklad. Představte si že máte psa, kterého máte velmi rádi, a tak za něj utrácíte nemalé částky. Google to ale nemá jak zjistit. O svém pejskovi si nejspíše moc nepíšete v mailech, záznamy v Google kalendáři nejspíš také moc nemá a jestli nehledáte nejlevnější krmivo skrze jeho vyhledávač, tak je Google nahraný. Nyní ale dostane stovky snímků z vašeho soukromí a jestli na každé druhé bude i váš pes, má Google docela jasno.
Jak se k tomu postavit, to záleží na senzitivitě každého jedince. Například mě osobně nechává strojová analýza vědomě napsaných mailů celkem v klidu, stejně tak jako historie vyhledávání. U fotek, které jsou mnohdy pořízeny spontánně a třeba i bez vašeho vědomí, už mám mnohdy pochybnosti, zda-li by něco takového mělo být předmětem těžby informací.
Závěrem: zapadá do týmu
Znáte a používáte Gmail? Spoustu lidí si získal svou jednoduchostí používání. Je jedno, jestli jste na mobilu nebo u počítače, vždy se přihlásíte k jedné schránce a pracujete s ní. Teď tu máme prakticky totéž, jen se zaměřením na snímky. Profesionálové a nároční uživatelé zřejmě ohrnou nos, ale pro běžné uživatele fotomobilů to plně stačí. Na výletě nafotíte snímky, po příchodu domů automaticky přes Wi-Fi zálohujete, pak je v počítači protřídíte, sdílíte na internet, upravíte a na tabletu ukazujete ostatním: to všechno bez složitého nastavování, instalování aplikací a tak dále.
Kdyby se podobná aplikace objevila před pěti lety, byla by to bomba. Nyní už je ale spousta lidí zvyklá na svůj Instagram, Facebook nebo nějaké cloudové řešení ve stylu Dropboxu či OneDrive. Google Fotky zase nenabízejí nic tak převratného, kvůli čemu by stálo za to pálit za sebou mosty.