Huawei U8860 Honor

Obsah balení

Telefon Huawei Honor dostanete zabalen v krabici stříbrné barvy, sama krabice je ještě zatavena ve fólii, pod kterou se nachází záruční list od společnosti Agora, která je oficiálním distributorem značky Huawei v ČR. V krabici najdete mimo telefonu ještě baterii, sluchátka, USB kabel, nabíječku a příručku pro rychlé seznámení s telefonem. Zklamáním byla absence paměťové karty.

Huawei Honor – videopohled

Design a konstrukce: do ruky padne skvěle

Huawei Honor působí v ruce hodně bytelně, při běžném úchopu na něm nic nevrže, až čas ale ukáže, jestli tento stav bude stejný i po několika týdnech či měsících. Má rozměry 122 x 61 × 11 milimetrů a hmotnost 140 gramů. Rohy telefonu jsou oblé, boční hrany naopak trochu více ostré, zadní strana pak mírně zaoblená. Díky těmto vlastnostem velmi dobře padne do ruky.

Ačkoliv telefon má baterii větší kapacity, než bývá zvykem, nijak výrazně se to neprojevilo na jeho hmotnosti ani tloušťce. Ta je i u konkurenčních telefonů podobné velikosti téměř stejná. Hodně za to může i fakt, že celé tělo telefonu je z plastu, v případě použití kovu (můžeme vidět například u Huawei Vision) by se hmotnost jistě znatelně navýšila. Nikde nic nevrže, ani při silnějším zmáčknutí.

Zadní strana, která funguje jako odnímatelný kryt baterie, SIM karty a paměťové karty, je jemně vroubkovaná, jako například v případě Samsungu Galaxy Nexus či Galaxy S II. Díky tomuto vroubkování telefon neklouže v ruce. Jen pro zajímavost jsem porovnal první oficiální snímky telefonu ze září 2011 a všiml jsem si, že tehdejší představená verze měla zadní kryt hladký.

Pro odejmutí zadního krytu musíte nehtem zapáčit ve štěrbině na spodní straně, kousek od místa, kde je micro USB port. Poté jen stačí nehtem obkroužit kolem boční strany a packy, které kryt drží, povolí.

Na přední straně pod displejem najdeme 4 senzorová tlačítka, při pohledu zleva doprava to je Menu, Domů, Zpět a Hledej. Škoda že Huawei nevypustil dle mého názoru zbytečné tlačítko Hledej, bylo by více místa na tři zbývající tlačítka. Měl jsem s tímto tlačítkem určité peripetie při focení. Citlivá senzorová část totiž zasahuje až k samé straně telefonu a téměř vždy jsem ho při držení na šířku, obzvláště při fotografování, omylem bokem ukazováčku zmáčknul. Používáte na Android telefonech toto tlačítko? Já se přiznám, že jsem ho nepoužil snad nikdy.

Tato senzorová tlačítka jsou podsvícená a podsvícení se aktivuje vždy po dotyku prstu na displej. Podsvícení je hezká věc, výrazně to usnadňuje používání telefonu v šeru nebo tmě, jen mi vadí, že doba podsvícení tlačítek je hodně krátká, pouhé tři vteřiny. Tento interval nejde nikde nastavit a upřímně je toto zhasínání docela otravné, protože ve tmě pak nevíte, kde se tlačítka nachází, a častokrát poslepu stisknete jiné, než chcete. Telefony jiných značek mají podsvícení aktivní vždy tak dlouho, jak je rozsvícený displej. Nechápu, proč zvolil Huawei cestu vypínání po třech vteřinách. Snad to nějaká aktualizace firmware vyřeší a interval půjde nastavit.

Mimo senzorových tlačítek najdeme na těle telefonu i klasická hardwarová tlačítka. Na levé boční straně je to kolébkové tlačítko pro regulaci hlasitosti, a v levé části horní strany tlačítko pro zapnutí / vypnutí (je v ideálním místě pro zmáčknutí ukazováčkem pravé ruky). Obě tato tlačítka mají příkladně vysoký zdvih, není problém je nahmatat i v naprosté tmě.

Baterie a výdrž: lepší najdete jen těžko

Baterie je silnou stránkou tohoto telefonu. Žádný telefon nenabídne s touto úhlopříčkou displeje kapacitu 1930 mAh (Li-Pol, 7,2 Wh), běžný standard u obdobných telefonů bývá 1500 mAh či ještě méně. Vyšší kapacita je znát i na hmotnosti i rozměrech baterie. Je o něco tlustší a těžší, než baterie, které používá konkurence.

Není však vyšší kapacita jen „papírovou“ hodnotou? Jak si telefon vedl v praxi? Konečně už nejste otroci nabíječky. Při běžném používání bez ní vydržel až tři dny, v průměru jsem nabíjel jednou za dva dny. Oproti každodennímu nabíjení většiny současných telefonů je to příjemná změna.

Pokud telefon budete chtít vybít v průběhu pracovního dne, budete ho muset ždímat, co to jde, Honor je totiž opravdový držák. Zkoušel jsem například, jak dlouho vydrží při přehrávání offline filmů z paměťové karty (podsvícení displeje naplno, zvuk 50% do sluchátek) a dostal jsem se na hodnotu 10 hodin a 43 minut.

Při hraní 3D hry (vybral jsem si závodní Shine Runner) s plným podsvícením displeje mi vydržel v provozu 3 hodiny a 54 minut. Ve spodní části se telefon sice znatelně zahříval, ale ne tolik, aby to bylo nepříjemné.

Dalším testem bylo přehrávání videa na YouTube, tentokrát s podsvícením displeje na 50% a připojenými sluchátky s hlasitostí na 50%. Baterie se vybila až po 11 hodinách a 31 minutách.

Oficiální specifikace udává pohotovostní dobu 380 hodin a dobu hovoru 6 hodin a 40 minut. Hledáte-li tedy moderní dotykový telefon s Androidem a dobrou výdrží, Honor bude nejvážnějším kandidátem. Bylo by ideální, kdyby si od Huawei vzali ostatní výrobci příklad a konečně telefony osazovali běžně takto velkými bateriemi.

Zvukový výstup: běžný posluchač bude spokojen

Při poslechu přes sluchátka není zvuk vůbec špatný, zařadil bych ho k běžnému průměru, v klidu ani při přehrávání nikde nic nešumí ani nepraská, frekvenční pásmo je vyvážené. Při poslechu skrze hlasitý reproduktor je to o něco horší, celé zvukové podání je ploché a chybí basy. Při vyzvánění si toho asi nevšimnete, ale pokud bych měl mít telefon na stole jako náhradu rádia, nevydržel bych ho poslouchat příliš dlouho.

Displej: přesně v poměru 16:9

Huawei Honor je vybaven displejem o úhlopříčce 4 palce, což je ještě taková rozumná hodnota, kdy se dá telefon pohodlně držet v jedné ruce a palcem ovládat. Displej má trochu netradiční rozlišení 480 × 854 bodů. Když si spočítáte jeho poměr stran, vyjde vám přesná hodnota 16:9. Má to výhodu prakticky jen při sledování širokoúhlých filmů, kdy je budete mít bez deformace roztáhlé na celé ploše displeje. Nesetkal jsem se s žádnou nekompatibilitou her a aplikací, Android je v tomto hodně flexibilní, vývojáři s tímto rozlišením už běžně počítají.

Displej je vyroben klasickou technologií TFT, má jemnost 245 DPI, dotyková vrstva je kapacitní. Krycí sklo není typu Gorilla Glass, což zatím žádný model Huawei ještě neměl. Ani tento není výjimkou. Taktéž chybí oleofobní vrstva, připravte se tak na časté leštění nečistot od otisků prstů.

Jas, respektive intenzitu podsvícení, si můžete dle libosti manuálně regulovat v nastavení, či to nechat na automatickém čidle. Čitelnost displeje na slunci ale moc dobrá není, zde má Huawei rezervy.

Vpravo nad displejem je notifikační LED dioda, která vás dokáže upozornit například na SMS, e-mail, zmeškaný hovor, vybití / nabití telefonu a podobně. Nemusíte tak neustále rozsvěcet displej, abyste zkontrolovali, jestli jste něco nepropásli.

Hardware a výkon: dostačující ve všech směrech

Huawei Honor je postaven na čipové sadě Qualcomm Snapdragon S2 MSM8255T. Když se podíváme na jeho bližší specifikaci, zjistíme, že je vybaven jednojádrovým procesorem, který běží na frekvenci 1,4 GHz, o zobrazení se pak stará grafický modul Adreno 205.

K použitému procesoru nemám žádné výhrady a vůbec nevadí, že nejde o dvoujádro. Práce s telefonem je i díky dobře odladěnému softwaru velmi svižná, výkon mu rozhodně scházet nebude. Naopak grafický modul Adreno 205 je už poněkud starší, ale v reálném provozu jsem ani tak nenarazil na nic, čemu by to mohlo vadit. Jen nejnovější 3D hry nebudou tak plynulé, jako u hardwarově vybavenějších konkurenčních modelů. Instrukční sada ARMv7, kterou čipset podporuje, znamená plnou podporu Flashe (verze 11).

Pro lepší představu o výkonu telefonu jsme provedli několik benchmarků. Zde jsou výsledky:

• Nenamark1 – 51,8 FPS
• Nenamark2 – 29,9 FPS
• SmartBench 2012 – Productivity index 1098, Gaming index 1971
• Neocore – 60,9 FPS
• Antutu Benchmark – 2803

Mimo frekvence procesoru a grafického modulu je ještě důležitý údaj o paměti. Operační paměť (RAM) má velikost 512 MB, z toho je pro uživatele dostupných zhruba 308 MB. Interní úložná paměť pro instalaci aplikací má 882 MB. Dále ještě v systému najdeme „vnitřní SD kartu“, což je místo o velikosti 2,03 GB, které se systému jeví jako běžná SD karta. Pokud by vám úložná paměť nestačila (což asi stačit nebude), můžete ji rozšířit microSD paměťovou kartou až do velikosti 32 GB.

Uživatelské prostředí: rychlé a přehledné

Jako mnoho jiných výrobců, i Huawei se rozhodl upravit standardní vzhled operačního systému Android, nabízí tedy vlastní launcher. Předlohou pro pohotovostní obrazovku a menu aplikací je evidentně prostředí z iPhone.

Pohotovostní obrazovka nabídne 5 obrazovek, mezi nimi se přesouváte pohybem prstu vlevo a vpravo. Ve spodní části pohotovostní obrazovky jsou čtyři ikony rychlé volby. Tři z nich můžete vyměnit za nějaké svoje vlastní, čtvrtá je zde napevno, a slouží pro vstup do menu. Na každou z pěti obrazovek si můžete umístit libovolné zástupce aplikací či widgety (miniaplikace). V základní nabídce widgetů najdete například hodiny, počasí, kalendář, stovky dalších si můžete stáhnout z Play Obchodu.

Podívejme se nyní do menu aplikací. Ty jsou uspořádány v matici 4 × 4 ikony, pro přechod na další předchozí obrazovku se opět používají dotyková gesta vlevo a vpravo. Pod maticí s ikonami jsou dvě podlouhlá tlačítka, to první se symbolem domečku slouží pro návrat na pohotovostní obrazovku, druhým se symbolem ozubeného kolečka můžete menu aplikací upravit. Když ho zmáčknete, ikonky začnou jemně vibrovat, a vy je můžete mezi sebou libovolně přesouvat. Pokud přesunete jednu na druhou, obě se zařadí do nově vytvořené složky. Pro smazání ikonky stačí stisknout křížek v jejím rohu, čímž dojde zároveň k odinstalaci aplikace.

Změny se dočkala i zamykací obrazovka, nenajdeme zde klasický „androidí“ posuvník pro odemčení či nastavení tichého režimu, odemykání je realizováno formou kruhu. Kruh nabízí čtyři funkce, stačí posunout zámek z jeho středu požadovaným směrem. Vpravo či kdekoliv mimo ikonky jde o odemčení telefonu, vlevo se koná přechod do SMS/MMS zpráv, směr dolů otevře aplikaci pro fotografování a směr nahoru aplikaci pro telefonování. Mimo tohoto kruhu je zde ještě zobrazen datum a čas.

Fotoaparát a videokamera: nečekejte zázraky

Huawei Honor je příklad telefonu, kde megapixely neznamenají vše a jsou více méně jen marketingovým tahákem pro uživatele. Ti se pak domnívají, že čím více megapixelů, tím lépe musí telefon fotografovat, ale realita je tomu mnohdy na hony vzdálená.

V telefonu najdeme fotoaparáty dva, ten první je na přední straně, v levé horní části nad displejem. Má rozlišení 2 Mpx a je učený primárně pro videohovory. Nic vám samozřejmě nebrání s ním také fotit, ale je využitelný maximálně na autoportréty.

Druhý z fotoaparátů je na straně zadní a chlubí se rozlišením 8 Mpx. Na rozdíl od předního umí automaticky zaostřovat a pro fotografování v šeru či tmě je vybaven LED bleskem. Fotografie z něj však moc kvalitní nejsou, snímky trpí velkou mírou komprese, jsou neostré a mají slabší podání barev. Jedinou výjimkou jsou makro fotografie z velké blízkosti, ty jsou ostré a hezky prokreslené. Hledal jsem v nastavení, jestli například nemám při fotografování zapnutý například makro režim, ale nic takového jsem v nastavení nenalezl. Snad další updaty obrazový výstup vylepší.

Během fotografování se můžete přepínat mezi několika režimy nastavení bílé barvy, expozice, scénického režimu, aplikovat jeden z několika základních barevných efektů či si zvolit jednu ze tří kvalit snímků (to ale nedoporučuji, dočkáte se ještě horších výsledků). Neobvyklou možností je zapnutí HDR režimu, který automaticky z několika po sobě jdoucích snímků složí jednu fotografii s dynamickým kontrastem, ale v praxi výsledek není nic moc. Snímanou scénu si můžete i přiblížit, a to s pomocí až čtyřnásobného digitálního zoomu.

Pro nahrávání videa slouží aplikace Fotoaparát, kde jen přepnete z fotoaparátu na videokameru. Telefon zvládá maximální rozlišení videa 1 280 × 720 bodů, mé ukázkové testovací video má 26,2 snímků za sekundu. Video bylo plynulé, bez nějakých zásadních vad, nestíhá jen při velmi rychlém pohybu telefonu, takzvaném švenkování. Během nahrávání neumí objektiv dynamicky přeostřovat, je zaostřen fixně.

Huawei Honor (testovací video) – 720p, exteriér

Synchronizace, správa souborů, multimédia, FM rádio

Synchronizace vašich dat je realizována skrze Google účet, v základu není k telefonu dodávána žádná aplikace pro synchronizaci s počítačem. Na Google účtu máte uloženy kontakty, kalendář, e-maily, fotky, z Play Obchodu si můžete stáhnout znova všechny zakoupené aplikace i hry, a to i v případě, že jste je zakoupili na jiném Android zařízení, stačí je mít zakoupené pod stejným účtem. Hudbu lze synchronizovat přes službu Google Music, kam můžete nahrát až 20 tisíc skladeb. Ostatní data můžete zkopírovat do telefonu například skrze dodávaný USB kabel, po připojení k PC se telefon jeví jako další disk.

Na procházení souborů a adresářů, a pro jejich správu, je určena aplikace „Správce souborů“. Umí procházet adresářovou strukturu v interní paměti i na paměťové kartě a nabízí základní operace pro práci se soubory a složkami, jako například otevírání, sdílení, kopírování, mazání, přejmenování a podobně. Dokáže otevřít i přehled nainstalovaných aplikací, takže nemusíte kvůli této funkci až do systémového Nastavení.

Pro poslech hudby můžete využít dvou přeinstalovaných aplikací, obě z nich se jmenují „Hudba“, liší se jen ikonkou. První aplikace umí přehrávat jen offline hudební soubory, uložené v paměti, druhá aplikace umí hudbu streamovat ze služby Google Music. Podporované formáty jsou MP3, OGG Vorbis, AAC a WAV.

Na offline hudebním přehrávači se mi líbí, že na pozadí obsahuje jakýsi spektrální analyzér, který v reálném čase graficky reaguje na přehrávanou hudbu. Naopak jsem nenašel žádný ekvalizér, kterým bych si zvukové podání trochu upravil. Zvuk můžete telefonem nejen přehrávat, ale i nahrávat, pro tento účel slouží aplikace Záznam zvuku.

Nyní se zaměřme přehrávání videa. Podporované formáty videosouborů jsou MP4 a 3GP, nic jiného se mi v integrovaném video přehrávači nepodařilo spustit. Pokud chcete v telefonu přehrávat například AVI, budete si muset z Play Obchodu nainstalovat nějaký alternativní přehrávač, třeba MX Video Player.

Dáváte-li přednost videu uloženému online, tak pro přehrávání můžete použít přeinstalovanou aplikaci Youtube, která zpřístupňuje obsah stejnojmenného video portálu.

Huawei Honor podporuje standard DLNA (Digital Living Network Aliance). Díky němu můžete bezdrátově sdílet multimediální obsah telefonu a podívat se například na videa či fotografie na vaší televizi, která musí DLNA též podporovat. Funguje to i naopak, na telefonu můžete sledovat multimédia z jiných zařízení v bezdrátové síti.

Pro funkčnost aplikace FM rádio musíte nejprve připojit sluchátka. Následně můžete spustit automatické ladění nebo zadat požadovanou frekvenci radiové stanice ručně. To platí ale pro první spuštění, nalezené stanice si Honor zapamatuje a uloží do seznamu. Můžete si je pak pojmenovat. Během poslechu lze přepnout na hlasitý reproduktor, ale sluchátka je nutné mít stále připojena, slouží jako anténa. Žádné další funkci v aplikaci nenaleznete, RDS není podporováno.

Telefonování: běžný standard

S telefonem Huawei Honor si zavoláte v sítích GSM 850 / 900 / 1 800 / 1 900 Mhz a v 3G sítích WCDMA 900 / 1 700 / 2 100 MHz. Během testování jsem s příjmem ani s kvalitou hovorů neměl žádné problémy, pro lepší kvalitu zvuku je telefon vybaven druhým mikrofonem na zadní straně, který filtruje ruchy z okolí.

Chcete-li telefonovat, stačí stisknout ikonku se symbolem zeleného sluchátka, která se nachází buď ve spodní liště na pohotovostní obrazovce nebo v menu (zde má popisek Číselník). Skládá se z šesti záložek:

• Číselník – možnost manuálního vytočení telefonního čísla či vyhledání kontaktu podle jména.
• Výpis volání – přehled volaných, přijatých a nepřijatých hovorů.
• Kontakty – seznam kontaktů je tříděn podle abecedy. Můžete zde vytvořit nový kontakt nebo upravit či smazat stávající. Ke každému kontaktu lze přiřadit jiný vyzváněcí tón. Vyzváněcí tóny lze vybrat buď ze seznamu standardních tónů nebo z vaší hudební sbírky.
• Oblíbené – zde si přidáte vaše kontakty, kterým nejčastěji voláte. Jejich vytočení pak bude otázkou okamžiku.
• Skupiny – kontakty si můžete třídit do skupin a každé skupině přiřadit specifické vyzvánění.
• Datové proudy – nejedná se o sledování přenesených dat, jak by se z pojmenování záložky mohlo zdát, ale o jednoduchý přehled dění na sociálních sítích.

Email, SMS zprávy, klávesnice

Jako v každém telefonu s Androidem, i zde najdeme dvě aplikace pro práci s e-maily. První aplikace se jmenuje E-Mail a v ní si můžete nastavit přístup k běžnému POP3 nebo IMAP účtu, nechybí ani podpora Exchange. Druhým klientem je Gmail, který je propojen přímo s vaším Google účtem. Pokud máte účtů více, v aplikaci se mezi nimi můžete přepínat. Obě e-mailové aplikace vás dokážou ve stavové liště informovat o nových e-mailech. Buď skrze Push notifikace, kdy jste informování okamžitě po přijetí nového e-mailu nebo v definovaných časových intervalech.

SMS zprávy najdete společně s MMS pod ikonkou „SMS a MMS“. Zprávy se třídí do konverzací podle adresáta nebo odesílatele. Během psaní zprávy jste informování o napsaných / zbývajících znacích.

V nastavení systému máte na výběr mezi dvěma softwarovými klávesnicemi. První je klasická klávesnice Android, která je v telefonech s tímto operačním systémem standardně. Má jednoduchý a přehledný design se čtyřmi řadami kláves, ale prakticky žádné doplňkové funkce.

Druhou klávesnicí, která je nastavená jako výchozí, je TouchPal. Na první pohled vypadá propracovaněji, než standardní Android klávesnice, na někoho ale může působit ze začátku nepřehledně. Jakmile si ale na ni zvyknete, už asi nebudete chtít měnit. Líbí se mi na ní, že velmi rychle lze zadávat druhotné znaky, které se pod většinou kláves nacházejí, a to pouhým stiskem klávesy a následným přejetím prstem směrem dolů. Obsahuje český slovník a automatické přednabízení slov (lze vypnout), rychlé psaní smajlíků a internetových adres, možnost hlasového rozpoznávání slov, speciální kurzorovou klávesnici pro pohyb v textu a práci s ním, a mnoho dalších funkcí, na které přijdete až časem, jak ji budete používat.

Organizace času a kancelářské funkce

Pro organizaci času na telefonu Huawei Honor slouží primárně aplikace Kalendář. Ta je propojena s vaším Google účtem, kde se všechny události zálohují a na počítači si je můžete prohlédnout / editovat přes internetový prohlížeč ve webové aplikaci Google Kalendář.

Podporovány jsou čtyři pohledy – agenda, den, týden měsíc. Škoda že v měsíčním pohledu nevidíte na displeji u každého dne alespoň částečné názvy událostí, je zde pouze vyznačeno, zdali se u konkrétního dne nějaká událost vyskytuje. Chcete-li měsíční náhled i s událostmi, stáhněte si z Play Obchodu například aplikaci Jorte, která to umí a je zdarma.

Mimo událostí můžete do telefonu zapisovat i poznámky, k tomuto účelu najdete aplikaci „Poznámkový blok“. V ní můžete poznamenat a uložit libovolný text.

Další aplikací pro tvorbu poznámek je Richpad, který ale není standardní součástí OS Android, jde o bonusovou aplikaci od společnosti Huawei. Mimo textových poznámek můžete zaznamenávat i grafickou namalovanou poznámku a nastavovat k nim upozornění.

Prohlížení dokumentu Microsoft Office je možné skrze Documents To Go. Jestliže budete chtít Office soubor i editovat, budete si muset zakoupit plnou verzi, ta bezplatná umí dokumenty jen prohlížet.

Huawei je jedním z výrobců, který mimo standardních Android aplikací nabízí i nějaké doplňkové. Jsou to pěkné hodiny s předpovědí, aplikace pro zálohování na SD kartu, správce úloh, aplikace pro rychlou instalaci aplikací z SD karty, správce přenosu dat, DLNA, Richpad a aplikaci Bezpečnostní strážce.

U posledně jmenované aplikace Bezpečnostní strážce se na chvíli zastavím. Jedná se o zajímavou utilitu, která umí blokovat či povolovat hovory a textové zprávy pouze od definovaných uživatelů. Pokud budete chtít k textovým zprávám nebo seznamům hovorů od těchto osob následně přistupovat, budete muset zadat heslo. Nikdy cizí tedy nezjistí, kdo vám volal či psal.

GPS navigace a internet

Dnes už jsou prakticky všechny chytré telefony vybaveny GPS modulem, můžeme je tedy bez problémů použít i pro navigaci. Ani Huawei Honor není výjimkou. V nastavení si můžete zvolit, jaké způsoby zjišťování polohy bude telefon používat, mimo GPS modulu jsou zde na výběr ještě Wi-Fi a mobilní sítě. Nechybí ani asistované GPS, kdy jsou údaje o satelitech staženy z internetu, čímž se výrazně urychlí jejich nalezení a inicializace GPS.

Pro účely navigace lze použít aplikaci Mapy, které v telefonu najdete zdarma. Jejich jedinou nevýhodou je, že mapy nejsou uložené offline, takže pokud tuto navigaci chcete používat, musíte mít aktivovaný nějaký datový tarif od mobilního operátora. Chcete-li opravdovou offline navigaci, budete si ji muset z Play Obchodu zakoupit.

Pro připojení k internetu můžete využít buď mobilní síť, dle úrovně pokrytí, a technických možností vašeho operátora, se můžete připojit přes GPRS, EDGE a HSDPA (až 14,4 Mb/s). Mimo mobilní síť umí telefon samozřejmě ještě Wi-Fi ve specifikaci 802.11b/g/n. Během testování jsem zaznamenal určité problémy s Wi-Fi signálem, indikátor síly signálu ve stavové liště ukazoval výrazně slabší signál, než několik dalších telefonů jiných značek. Stávalo se též, že po zapnutí se telefon automaticky nepřipojil k Wi-Fi síti, bylo nutné jít do nastavení a ručně vypnout / zapnout Wi-Fi.

Pro prohlížení internetových stránek slouží aplikace s prozaickým názvem Prohlížeč, opět jde o standardní aplikaci, kterou najdete v každém telefonu s Androidem. Podporuje všechny běžné webové standardy, včetně Adobe Flash. Prohlížeč umí najednou otevřít více oken, měnit velikost písma a přiblížení, automaticky přizpůsobit stránky či stahovat soubory. Práce s ním je rychlá a pohodlná.

Jestliže vám tento prohlížeč nebude vyhovovat, nic vám nebrání si z Play Obchodu stáhnout nějaký alternativní prohlížeč, například Operu nebo Firefox, a s příchodem Ice Cream Sandwich to bude i Chrome.

Závěr

Huawei Honor na mě během testování zapůsobil jako solidní telefon s dobrým dílenským zpracováním, který má dostatek výkonu pro hry i multimédia. Nese si s sebou sice „punc“ druhořadé čínské značky, ale když se ohlédneme do minulosti, tak vidíme, že Huawei se snaží, a téměř každý nový model je v něčem jiný a lepší, než ten předchozí.

Výrobce také pochopil, že pokud chce v záplavě levnějších Android telefonů uživatele zaujmout, musí přijít s něčím, co jej od ostatních modelů výrazně odliší. V tomto případě je to baterie, která oproti konkurenci nabízí o třetinu vyšší kapacitu, při zachování klasických rozměrů a hmotnosti telefonu.

Vyšší kapacita baterie je v reálném provozu znát, nejde jen o nějaký marketingový tahák. Při běžném používání (ano, je to sice relativní pojem, říkejme tomu ale tak) už nemusíte dobíjet denně, nabíječku budete potřebovat jednou za dva až tři dny. Pokud budete chtít a patřičně ho vytížíte, vybijete ji během jednoho pracovního dne, ale nebude to tak jednoduché, jako u jiných modelů se slabší baterií. Budete si muset například téměř jedenáct hodin pouštět filmy při plném podsvícení displeje.

Konkurence

Možná přemýšlíte o telefonu podobných parametrů v přibližně stejné cenové kategorii. Podívejme se na to, co nám mohou nabídnout ostatní výrobci.

V sortimentu dnes již neexistující společnosti Sony Ericsson je přímým konkurentem model Sony Ericsson Xperia arc s displejem 4,2 palců a 1GHz procesorem. Xperia arc přišla s dotykovým displejem BRAVIA, Exmor R technologií fotoaparátu, HDMI konektorem a nádherným vzhledem, který je podpořen štíhlým tělem.

Recenze Sony Ericsson Xperia arc – Fešák s výkonem

Z portfolia společnosti Samsung bych vybral Samsung Galaxy W, který má sice o něco menší displej, ale stejně taktovaný procesor (1,4 GHz). Jeho silnými zbraněmi jsou dobré dílenské zpracování s povrchovou úpravou zadního krytu. Chlubit se může i solidním fotoaparátem s rozlišením 5 MPx. Galaxy W se zalíbí uživatelům, kteří chtějí střídmý design a velmi dobré multimediální funkce za rozumnou cenu.

Recenze Samsung Galaxy W – Výkon za hubičku

Pokud se podíváme ke společnosti HTC, zde by se dalo uvažovat o novince (která se brzy bude prodávat) HTC One V s 3,7 palcovým displejem a 1GHz procesorem. Jeho hlavním trumfem je design, který se inspiroval u starších a oblíbených modelů. Najdete v něm nejnovější Android 4.0 Ice Cream Sandwich.

Recenze HTC One V – Legenda s bradou se vrací

Též se dá za velmi solidní cenu koupit starší model HTC EVO 3D, který má 4,3 palcový displej (s možností 3D zobrazení), 1,2GHz dual-core procesor a 1 730 mAh baterii. Chválu zaslouží jeho dílenské zpracování, přítomnost hardwarové spouště fotoaparátu a především výdrž baterie.

Recenze HTC EVO 3D – Svět třetího rozměru