Google Pixel 2 XL

Menší Pixel 2 již recenzí prošel, nyní nastal konečně čas podívat se na nechvalně pověstného většího sourozence. Pixel 2 XL si za těch pár měsíců na trhu stihl uříznout slušnou ostudu, kdy se musí spousta majitelů potýkat s řadou amatérských problémů. Samotný telefon toho ale nabízí hodně: výkonný hardware, výborně fotící fotoaparát, tenké rámečky s předními stereo reproduktory, větší baterii a samozřejmě nejnovější Android 8.1 Oreo. Pojďte se tedy podívat, jak si nakonec ten přerostlý Pixel 2 v naší recenzi vedl.

Google Pixel 2 XL – videorecenze

Za zapůjčení děkujeme e-shopu Alza.cz.

Obsah balení: mohlo to být lepší

Balení se oproti Pixelu 2 nezměnilo. Najdeme tu tedy telefon, malou brožurku, redukci z USB-C na USB-A, o jejíž praktičnosti pochybuji, a bohužel také nabíjecí kabel s USB-C na obou koncích. Pokud tedy nemáte počítač s USB-C konektorem, bude pro vás propojení s telefonem problémové. Dále tu máme potřebnou redukci z USB-C na 3,5mm jack a samozřejmě nabíjecí adaptér, který má britskou koncovku.

Na celou obrazovku

Konstrukční zpracování: rodinná podoba

Podle zadní strany byste Pixel 2 XL na obrázku od menšího bratříčka nerozeznali. Design a konstrukce jsou na chlup stejné, což znamená dle certifikace IP67 voděodolné hliníkové tělo potažené speciální plastovou vrstvou, díky které telefon neklouže z ruky, a horní pruh skla, jenž v sobě schovává lehce vystupující čočku fotoaparátu. V naší černobílé variantě to Pixelu dokonce i vcelku sluší, přičemž bílá barva je na dotyk hladší než černá u menšího Pixelu 2 a telefon působí hodnotněji. I větší model si však můžete pořídit v černé variantě, pokud se vám líbí více.

Na celou obrazovku

Jen to oranžové vypínací tlačítko vypadá zkrátka zvláštně. Kdyby byla boční tlačítka černá, vypadal by Pixel podle mě ještě o kousek lépe. Nemluvě o faktu, že bych u něj ocenil drážkování pro lepší rozlišení od kolébky hlasitosti. Musí ale pochválit příjemný stisk a umístění tlačítek. Zejména hlasitost se ovládá opravdu pohodlně, byť vypínací tlačítko by mohlo být trochu níž. Čtečka otisků prstů je ovšem umístěna akorát na dosah prstů, funguje rychle a rozpoznala můj otisk doslova pokaždé na první pokus.

Vraťme se na chvilku také k vystupujícímu fotoaparátu, který je dost výrazný na to, aby se telefon na stole maličko kýval, když poklepete na levý horní roh telefonu. Požívání to ale moc nevadí, jelikož při psaní ťukáte do displeje ve spodní polovině a v takovém případě se telefon ani nehne. Poznávacím znakem letošních telefonů od Googlu jsou rovněž mačkací boky, které vyvolají Google Asistenta, avšak pouze pokud máte telefon v angličtině. Pokud nastavíte telefon při úvodním nastavením do češtiny, nedivil bych se, kdybyste se o této funkci nikdy nedozvěděli. Jedná se o zajímavou přidanou hodnotu, ale fakt, že nejde mačkání jakkoliv nastavit, zatímco u HTC ano, tuto funkci v porovnání poněkud degraduje.

Mačkání je ovšem díky tvarům zařízení mnohem pohodlnější a snazší než u HTC. S tím ostatně souvisí také velmi dobrá ergonomie Pixelu 2 XL. I takto velké pádlo se pohodlně drží a manipulace s ním není takový problém, jako u některých jiných konkurentů. Pro mě je však i tak telefon příliš velký a na ovládání jednou rukou rovnou zapomeňte. Pro takové kratochvíle se raději podívejte na 5palcový Pixel 2.

Displej: rámečky nejsou vše

Tím největším oproti menšímu sourozenci a loňským modelům je samozřejmě 6palcový OLED displej od LG s poměrem stran 18:9, který značně zmenšil rámečky. Obraz vypadá dobře, to ano, ale v té nejvyšší kategorii najdete lépe vypadající panely. Nově přidaný saturovaný režim obraz razantně vylepšil, ale ani tak se nedokáže rovnat třeba Samsungu a bez tohoto režimu vypadá obraz na moderní OLED panel přímo otřesně. Maximální jas však plně dostačuje, nechybí Always On funkce ani barevná notifikační dioda (byť nekonfigurovatelná) a má neskutečně příjemnou vibrační odezvu.

Rámečky tu ale zkrátka nejsou tak malé jako u konkurentů, což je z velké části daň za přední reproduktory. To je pro mnohé vcelku smysluplná oběť, jenomže obří jsou tu i boční rámečky a Pixel 2 XL je tak výrazně větší než kupříkladu LG V30 se stejně velkým displejem a nezadá si nic ani s Notem8 od Samsungu, který má displej výrazně větší. Pixel vedle takových zařízení zkrátka moc působivě nevypadá.

Zvuk: extratřída

Stejně jako v obřích rámečcích malého Pixelu 2, i zde jsou na přední straně stereo reproduktory. A jsem za to opravdu rád. Jedná se totiž prozatím o ty nejlepší reproduktory, jaké jsem měl tu čest letos poslouchat. Pravděpodobně jen Razer Phone by dokázal Pixel překovat.

Reproduktory jsou velmi hlasité, zvuk je křišťálově čistý i na tu nejvyšší hlasitost a zároveň je hezky dynamický. Nemluvě o tom, že jde tento skvělý zvuk vždy přímo k vám. Bohužel další věcí, kterou tento velikán sdílí s menším Pixelem, je chybějící 3,5mm jack, jehož absenci musíte řešit Bluetooth sluchátky, nebo v balení přidanou redukcí z USB-C.

Výkon hardwaru: spolehlivý rychlík

Ani hardwarově se letošní modely Pixelů neliší. Těšit se tedy můžeme ze Snapdragonu 835, 4 GB RAM a v našem případě hned 128 GB interního úložiště (cca 110 GB volných). Slot pro microSD kartu sice chybí, ale to mě u tak velké paměti opravdu netrápí. Výkonu je tu zkrátka dost a dost, přičemž stejně jako Pixel 2 je i tento obr šampiónem v rychlosti a plynulosti celého systému. Na bleskový chod prostředí se tu zkrátka můžete spolehnout, ať už s telefonem děláte i ty nenáročnější aktivity.

Výdrž baterie: nenechá vás ve štychu

Co mě během testování až překvapivě potěšilo je výdrž baterie, jež má kapacitu 3 520 mAh. I ten nejnáročnější den plný focení a hraní zvládl Pixel 2 XL od rána do večera s 15 procenty k dobru. Při běžném používání ukazovala baterie na konci dne vždy nějakých 40 procent, den a kousek výdrže je tedy zaručen. I na ty bájné dva dny se můžete dostat, ale to už musíte telefon opravdu výrazně šetřit.

Ani v redakčním testu výdrže Pixel nezklamal. Dokázal streamovat Full HD video přes Wi-Fi hned 10 hodin a 36 minut, což je opravdu velmi dobrá hodnota. Pochvalu zaslouží také rychlé nabíjení skrz USB-C, kdy se z nuly na sto procent dostanete za hodinku a půl.

Konektivita: není co řešit

Pixel 2 XL je vlajková loď Googlu a můžete u něj tedy počítat s kompletní výbavou. Nechybí LTE, Wi-Fi ac, NFC či Bluetooth 5.0 pro spolehlivé připojení nejen bezdrátových sluchátek, které by se určitě hodily. Rovněž A-GPS je tu opravdu senzační. Vždy se okamžitě našla, nikdy nezlobila, navíc jí doplňuje GLONASS, BeiDou i Galileo. Prostě je tu vše, jak má být. Přidala se letos dokonce i eSIM funkcionalita, ale tu bohužel zatím nevyužívá ani žádný operátor v rodném USA, natož u nás. Jediný, kdo eSIM nabízí, je samotný Google prostřednictvím svého Google Fiber. Příslib do budoucnosti je to ale hezký.

Fotoaparát: pěkné snímky kdykoli

Jestli bych měl vybrat disciplíny, ve kterých Pixel 2 XL nejvíce exceluje, tak je to systém a fotoaparát, na který se nyní podíváme. Telefon disponuje naprosto senzačním 12,2Mpx fotoaparátem se světelností f/1.8 a optickou stabilizací. Verdikt je tu stejný jako u Pixelu 2, v jehož recenzi najdete ještě více fotografií. V této cenovce už přeci jen nenarazíte na horší fotoaparáty a výběr toho nejlepšího je spíše otázkou preferencí. Pro mě je však nejlépe fotícím telefonem roku právě Pixel 2, ať už ten malý, nebo velký.

Na celou obrazovku

Fotky vypadají opravdu výborně za jakýchkoli podmínek. Pixel má skvělý dynamický rozsah, detaily tu rozhodně nechybí, fotografie jsou vždy ostré na první dobrou a ani v noci se nenechá fotoaparát zahanbit. Video letos kombinuje tu nejlepší elektronickou stabilizaci na trhu z loňských modelů s novou optickou stabilizací pro krásně plynulé záběry. Navíc funguje tato stabilizace stejně dobře ve Full HD i ve 4K. Rozlišení či snímkování zde prostě nehrají roli.

Také čistě softwarový portrétní režim funguje až překvapivě dobře a často z něj vypadají výsledné fotky i lépe než u konkurentů, kteří využívají dvou objektivů. Zde přitom funguje stejně dobře jak u hlavního, tak u předního 8Mpx foťáku, který tak dokáže vykouzlit opravdu skvěle vypadající snímky.

Fotoaplikace je k tomu všemu blesková a snadno se používá, byť někomu by mohl chybět manuální režim či různé módy, jaké najdeme u jiných výrobců. Osobně však od telefonu chci, abych mohl prostě jen rychle foťákem někam namířit, zmáčknout spoušť a dostal pěknou fotku. Při kvalitě snímků z Pixelu tedy s čistě automatickým režimem nemám žádný problém. Mnozí však budou mít jiný názor, a to je v pořádku. Každý chce po svém telefonu něco jiného.

Jeden režim však fotoaparát od našeho testování menšího Pixelu 2 přeci jen dostal. Díky aktualizaci systému na Android 8.1 si nyní můžete trošku pohrát s virtuální realitou. Do prostoru lze umístit třeba postavičky ze Star Wars či populárního seriálu Stranger Things. Postavičky na sebe zároveň reagují, pokud je dáte k sobě, a dokonce některé vnímají i vás.

Kupříkladu pokud se přiblížíte příliš blízko ke Stormtrooperovi, řekne vám, ať od něj ustoupíte a pokračuje dál v chůzi, načež vás neustále podezřívavě pozoruje, ať jdete kamkoliv. Prozatím je toto ARCore jen blbůstka na pobavení, ale v budoucnu bychom se mohli dočkat zajímavých způsobů využití, obzvlášť když Google utnul svoje Tango, který se rovněž soustředil na rozšířenou realitu.

Software: musí se zažít

Zážitek, jaký dostanete ze systému v Pixelech, se popisuje veskrze jednoduše. Můžete si myslet, že máte opravdu svižný telefon, ale dokud jste si nevyzkoušeli Pixel, nemáte o skutečném potenciálu Androidu nejmenší tušení. Pokaždé mě překvapí, jak nádherně v těchto zařízeních systém běží a s jakou rychlostí vám vše zprostředkuje. Ať už jde o zapínání či přepínání aplikací nebo náročný multitasking, vše běží bez sebemenšího zadrhnutí.

Navíc vypadá nejnovější Android 8.1 Oreo opravdu skvěle a pixelovské prostředí protkávají různé příjemné maličkosti, jako že se vám změní téma prostředí na tmavé v závislosti na vaší tapetě, aby vše vždy hezky ladilo. V Oreu najdete také vylepšené notifikace, které můžete nově odkládat, nebo zvolit u aplikací, který typ notifikací vám od nich bude chodit. Dostalo se na podporu řady kvalitních audio kodeků, nový režim obrazu v obraze, stále je tu gesto pro stáhnutí notifikační lišty čtečkou a tak dále. O novinkách v Oreu jsme se rozepisovali již několikrát a zde najdete tytéž.

Aplikace jsou tu samozřejmě všechny přímo od Googlu a není jich ani moc. Připomenout musím jednu z největších předností nových Pixelů. Google u druhé generace totiž prodloužil dobu, po kterou budou telefony dostávat velké aktualizace, na 3 roky, což je ve světě Androidu naprostá rarita. Žádný jiný výrobce takovou záruku nenabízí a pro mnohé to může být stejně jako pro mě rozhodující faktor při koupi.

Problémy: Projevily se pověstné neduhy?

Recenze velkého Pixelu 2 by nebyla kompletní, aniž bych nezmínil všechny problémy, které uživatelé opakovaně popisují na internetu. Vezmeme to postupně od těch nejstarších problémů až po ty nejnovější.

S popisovaným dočasným vypalováním softwarových tlačítek displeje jsem se za celé dva týdny testování nesetkal, a to jsem telefon i úmyslně nechával nějakou tu hodinku zářit. Buď tedy vypalováním tento kus netrpí, nebo opravy Googlu skutečně zabraly. Těch si všimnete všude. Na domovské obrazovce je kolem softwarových tlačítek lehce bílý nádech, aby nebyl rozdíl mezi klávesami a pozadím tak výrazný, a jakmile přejdete do nějaké aplikace, po vteřince nepoužívání tlačítka okamžitě zešednou, čímž Google zabraňuje vypálení agresivní bílé.

S vypalováním displeje jsem se za dobu testování nesetkal.

Dále Google také částečně napravil barvy displeje, na který se celou dobu díváte v novém Sytém režimu. Původně šel nastavit jen Zesílený režim a ten s barvami prakticky nic nedělá a ty opravdu vypadají neskutečně mdle. Až by člověk řekl, že jde o nějaký starý IPS displej, a ne o moderní OLED. Zmínit musím také výrazně modrý nádech, který obraz dostane pod byť jen trochu ostřejšími úhly. Nejde o nic vážného a při běžném používání to skoro ani nevnímám, přesto na to zkrátka musím upozornit.

Pískání v reproduktoru při zapnutém NFC Google už opravil, takže jsem se s ním nesetkal u malého Pixelu 2 a ani tady. Snížené citlivosti displeje v zakulacených rozích jsem také nezaznamenal a čtečka otisků prstů funguje po aktualizaci na Android 8.1 stejně rychle jako před ní.

Také redukce z USB-C na jack funguje jak má, byť prý některým uživatelům vůbec nefunguje. A jak můžete díky fotografiím a všem našim materiálům vidět, telefon nám naštěstí dorazil s předinstalovaným systémem. Nikdy bych ale neřekl, že zrovna u toho nejlepšího telefonu od tvůrců Androidu bude hrozit, že vám přijde v krabičce bez systému. Pixelu 2 XL se to ovšem v několika případech stalo, a to je opravdu ostuda.

Zhodnocení: bez důvěry to nepůjde

A jsme konečně na konci naší dlouhé recenze. I přes všechny potenciální problémy je podle mě Pixel 2 XL jeden z nejlepších telefonů roku. Až na horší displej nedělá velký Pixel 2 vůbec nic špatně. Zvuk, výkon, plynulost, fotoaparáty, to vše je tu na té nejvyšší úrovni. Navíc má telefon i dobrou výdrž baterie a povedené zpracování, kterému nechybí ani voděodolnost IP67.

Na celou obrazovku

První velkou překážku ke koupi vidím až v české ceně, která činí v naší 128GB variantě 30 tisíc korun, s poloviční pamětí stále vysokých 27 tisíc. To je pořádná rána pro vaši peněženku. S tím souvisí i druhá, ještě větší překážka – za takové peníze by se zákazníci opravdu neměli obávat vypalování displeje, který ani nevypadá nejlépe, potenciálně nefungujícího příslušenství, pískajícího reproduktoru, zpomalení čtečky otisků či dokonce možnosti, že jim telefon dorazí bez systému. To jsou ze strany Googlu obrovské a skoro až amatérské chyby, které se u této třídy telefonů prostě nemají dít. A tím spíš, když musí Pixel čelit tak silné konkurenci.

Za zapůjčení děkujeme e-shopu Alza.cz.

Pod těmito odstavci naleznete už jen konkurenci a musím uznat, že jsem možná vypsal zbytečně moc konkurentů, ale to jen abyste viděli, jak dravá tato třída je. A žádný z níže zmíněných strojů se nepotýká s takovými potížemi jako tento Pixel. Přes to všechno se mi však tento telefon opravdu líbí, nemohu si zkrátka pomoci. Nic vážného se během mého testování neprojevilo a jsem si jist, že pokud se potížím vyhnete i vy, budete se svou koupí nadmíru spokojeni, ba přímo nadšeni.

Jenomže byste se při pořizování takto drahého telefonu takových věcí skutečně bát neměli. Google rozhodně není nováček na trhu a s přihlédnutím k tomu, že se podobné trable nedějí ani u levných telefonů, nelze Pixelu 2 XL vůbec nic odpustit.

Google se dopustil až amatérských chyb, které se u této třídy telefonů prostě nesmí dít.

Jinde najdete za méně peněz prakticky to samé a pokud skutečně nutně potřebujete Pixel 2 a jeho mnohé přednosti, podívejte se ještě jednou pro jistotu na menší model. Je výrazně levnější a dostane z něj, až na ty obří rámečky, stejně skvělý pocit. Také netrpí stejnými problémy. Minimálně mě se po zkušenosti s tímto černobílým velikánem paradoxně ještě více zalíbil právě jeho menší sourozenec.

Konkurence

Výborný Galaxy Note8 od Samsungu seženete také za 25, maximálně 27 tisíc. Samsung má úložiště jen 64 GB, ale rovněž slot pro microSD karty, a až na zvuk a čistý systém v ničem za Pixelem nezaostává. Nemluvě o faktu, že jej díky častým cashbackům seženete klidně i levněji.

Z říše jablek může být za 30 tisíc váš iPhone X s brutálním výkonem, který také v ničem nezaostává až na paměť, která zde činí 64 GB. Za 256 GB si musíte připlatit hned 5 tisíc korun.

Tento problém ovšem můžete vyřešit koupí iPhonu 8 Plus, který má sice velké rámečky a chybí mu nové FaceID, ale jinak se moc neodlišuje a jeho 256GB verze stojí dokonce o tisíc korun méně než náš Pixel 2 XL.

Ani to však není vše. Za 25 tisíc můžete mít konečně LG V30, které si díky svému duálnímu fotoaparátu s nejlepším manuálním režimem na trhu a skvělému designu své fanoušky jistě najde.

Celý výběr poté uzavírá na hranici necelých 21 tisíc Huawei Mate 10 Pro s procesorem s umělou inteligencí, duálním fotoaparátem a všemi ostatními vlajkovými dobrotami. Navíc má i obří baterii.