HTC HD 7 je jedním z prvních modelů HTC, který se snaží uspět s novým operačním systémem Windows Phone 7 (dále WP7) od Microsoftu. I když zkratka HD znamená High-Definition, vysoké rozlišení, v mobilním světě se toto označení vžilo jako poznávací znak multimediálního telefonu. U HTC se tak můžeme setkat s modely HD a HD2, které mají operační systém Windows Mobile, model Desire HD nabídne Android a nakonec HD7 tedy již zmíněné WP7. Označení HD nalezneme i u jiných výrobců – například Samsung Omnia HD, což byl telefon na svou dobu špičkově vybavený a neztratí se ani dnes. Ale zpět k HTC a jeho nejnovějšímu „hádéčku“.
TIP -- přečtěte si také naší recenzi LG Optimus 7
Technické parametry HTC HD7
Kompletní specifikaceKonstrukce | 122 × 68 × 11,2 mm, 162 g, konstrukce: klasická, odolnost: ne |
---|---|
Displej | Super LCD, 4,3" (800 × 480 px) |
Fotoaparát | 5 Mpx (2 592 × 1 944), LED dioda, autofocus, video: 1 280 × 720 px, 30 FPS |
Chipset | Qualcomm S1 QSD8250, CPU: 1×1 GHz |
Paměť | RAM: 576 MB, vnitřní paměť: 8 GB, paměťové karty: ne |
Datové funkce | 5G: ?, LTE: ne, Wi-Fi: 802.11b/g/n, Bluetooth: 2.1, NFC: ne |
Operační systém | Windows Phone 7 |
Akumulátor | 1 230 mAh, bezdrátové nabíjení: ? |
Dostupnost | listopad 2010, 13 500 Kč |
Obsah balení
- headset s 3,5mm konektorem jack
- kabel microUSB -> USB pro nabíjení a propojení s počítačem
- adaptér pro nabíjení
- mini CD s manuály
Konstrukce a vzhled
Zpracování modelu HD7 je opravdu precizní, ovšem pár mušek se najde. Hlavním prvkem je zde kovový rám, který vede kolem celého těla přístroje a vytváří tak velmi pevnou konstrukci. Kromě toho najdeme na těle ještě 3 kovové prvky. Je to vyklápěcí stojánek na zadní straně přístroje, tlačítka po stranách a malá lišta mezi krytem baterie a zadním krytem. Jinak je přední strana skleněná a zadní plastová. Ale právě ke krytu baterie směřuje má kritika. Kryt baterie nelícuje se zadním krytem tak, jak by měl. V mezeře mezi nimi krásně prosvítá bílá SIM karta. Další věc je odstranění krytu. Opravdu by mne zajímalo, kdo vymyslel takto hloupý mechanismus? Celý kryt je nacvaklý na samotné tělo přístroje a jelikož je zadní kryt velmi tenký, vůbec bych se nedivil, kdyby se někomu podařilo ho zlomit nebo ulomit některou z paciček. Na druhou stranu i přes malou tloušťku krytu dopadá na tělo přesně a tudíž se nikde neprohýbá ani nevrže.
Všechny modely HD z portfolia výrobce HTC se vyznačovaly hlavně obřím displejem. Nejinak je tomu i u HD7, kde právě displej tvoří převážnou část přední strany telefonu. Na přední straně dále nalezneme 3 senzorová tlačítka pro ovládání WP7 – Zpět, Domů a Hledat. A nyní přichází jedno zklamání – nad a pod displejem jsou navíc velmi efektní mřížky. Původně bylo předpokládáno, že se jedná reproduktory, což nám potvrdili i zástupci HTC na tiskové konferenci při oficiálním představení WP7. Očekávali jsme tak opravdu špičkový zvukový zážitek. Bohužel, o reproduktory se nakonec nejedná. Pod vrchní mřížkou je schovaný pouze telefonní reproduktor a stavová dioda. Mřížky jsou zde tedy jen pro efekt a jelikož se velmi lehce zanesou prachem a nečistotami a téměř nejdou vyčistit, po nějakém čase se ztrácí i efekt.
Práci hlavního reproduktoru obstarává malá mřížka na zadní straně přístroje. Je ukrytý pod vyklápěcím stojánkem. Samotný stojánek je velmi praktický a také je dostatečně pevný. Je celý z kovu a kovové je také jeho šasi. V otvorech stojánku se na nás krom reproduktoru ještě dívá čočka 5 Mpx fotoaparátu a dvojice přisvětlovacích LED. Na zadní straně nalezneme dále už jen zmíněnou kovovou lištu a loga HTC a Windows Phone 7.
Boky přístroje jsou kompletně obehnány kovovým rámečkem. Tmavý kov působí opravdu luxusním dojmem a nenechá vás pochybovat o tom, že v ruce držíte pořádný telefon. Levá strana je úplně čistá, na horní straně naleznete pouze tlačítko pro vypínání/zapínání, které slouží i pro zamčení přístroje. Pravá strana nabídne klasické kolébkové tlačítko pro regulaci hlasitosti a dvoupolohovou spoušť fotoaparátu. Na spodní straně je pak umístěn 3,5mm jack konektor společně s microUSB konektorem.
Baterie a výdrž
Bohužel HTC se rozhodlo osadit tento model baterií s kapacitou 1230 mAh. Díky tomu vyžaduje HD7 nabíjení každý den, a to minimálně před spaním. Pokud však budete využívat telefon více, budete muset po nabíječce sáhnout již odpoledne. HTC tak prakticky odsoudilo HD7 k životu na kabelu.
Zvuk a kvalita reprodukce
Jak už jsem zmínil výše, naše očekávání skvělého zvuku v podobě stereo reproduktorů nad a pod displejem se nevyplnilo. HTC HD7 je tak vybaven pouze jedním reproduktorem na zadní straně. Jeho hlasitost je však celkem slušná a také kvalita reprodukce je na dobré úrovni, i když nelze mluvit o nadprůměrné kvalitě. Ale co si budeme nalhávat – stereo to zkrátka není.
V zařízení je předinstalovaná aplikace „Sound Enhancer“, která vám umožní vylepšit kvalitu zvuku ve sluchátkách. Můžete si nastavit efekty Dolby Mobile nebo SRS Enhancement pro audio nebo video. Význam této aplikace je opravdu velký. Pokud připojíte i standardní sluchátka dodávaná v balení, rozdíl poznáte okamžitě a hudební výstup musím i díky této aplikaci označit za opravdu skvělý. Samotná sluchátka sice pojem ergonomie neznají, hrají však slušně. Pokud připojíte vlastní, kvalitnější, budete se zvukem opravdu spokojeni.
Dodávaná sluchátka jsou klasické pecky, designově rozhodně neuchvátí, ale dají se použít i jako headset. Na kabelu totiž nalezneme dálkový ovladač s tlačítky pro ovládání přehrávače a také mikrofonem
Displej a ovládání
HTC nyní osazuje své špičkové modely displejem Super LCD od společnosti Sony. Údajně má tento typ displeje mít stejné vlastnosti jako Super AMOLED, ovšem s věrnějším podáním barev. Když jsem si však vedle sebe položil HD7 se Super LCD, Galaxy S se Super AMOLED a Phone 4 s IPS displejem, SLCD se mi rozhodně nezdál moc srovnatelný. Zejména barvy byly mdlejší. Ani pozorovací úhly se nemohou srovnávat. Rozhodně je na tom však lépe, než klasické LCD.
Úhlopříčka displeje činí 4,3“ s rozlišením WVGA, tedy 800 x 480. Dohromady s kvalitním zvukovým výstupem nám to dává celkem slušnou sestavu pro pohodlné sledování filmů nebo videí. Přetáčení displeje má na starosti vestavěný akcelerometr. Jako další senzory jsou zde ještě senzor přiblížení, senzor okolního světla a také elektronický kompas.
Displej je dotykový, kapacitní a jeho citlivost je perfektní. Většinu povelů budete provádět právě skrze displej, ty ostatní zbudou na 3 senzorová tlačítka pod displejem. První tlačítko zastává funkci Zpět, zatímco prostřední vás pošle na domovskou obrazovku. Poslední tlačítko s lupou vám otevře prohlížeč na stránce vyhledávače Bing. Windows Phone 7 bohužel nemá interní vyhledávání. Velmi často se mi stalo, že jsem o ně zavadil nechtěně, a to také díky tomu, že tlačítka reagují ještě předtím, než se jich dotknete. Ano, skutečně jsem to zkoumal a reakce přijde ještě před samotným dotykem.
Bohužel senzorová tlačítka jsou občas opravdu na obtíž. Stačí hrát nějakou hru v režimu na šířku a každou chvíli se vám bude stávat, že se dotknete některého z tlačítek. To znamená, že vás telefon okamžitě pošle buď na domovskou obrazovku, do internetového prohlížeče nebo do předchozího menu – v případě her do hubu Xbox Live.
Operační systém a výkon
Těžko říct, jestli je HTC HD7 skutečně vlajkovou lodí výrobce. Všechny telefony s WP7 mají totiž předepsané minimální hardwarové parametry, což zajišťuje plynulý a bezproblémový chod samotného operačního systému. HD7 nám tedy nabídne procesor s taktem 1 GHz, kterému sekunduje 512 MB operační paměti. Vnitřní paměť se zastavila na hodnotě 8 nebo 16 GB, což je dle mého dostatek prostoru. Mimochodem, samotná paměť je na paměťové kartě. Slot ale kvůli pravidlům Microsoftu není přístupný a paměť si nijak nezvětšíte.
Už mnohokrát jsme všichni slyšeli, že nové WP7 se ze všeho nejvíc podobají iPhonu v jeho začátcích. Rozhodně ne designově, tam jdou WP7 vlastní cestou, ale týká se to spíše možností operačního systému. Všichni první verzi iPhone OS zazlívali, že neumí Copy&Paste, že nezvládá multitasking. Přesně tři roky po něm však přišla Windows Phone 7 a přinesla to samé. Zatímco iOS se za tři roky zbavil většiny svých neduhů, WP7 čeká ještě dlouhá cesta, aby vychytala všechny drobnosti, které zatím tento OS opravdu kazí.
U iPhonu se WP7 inspirovala ještě v jedné věci – v omezenosti. Veškeré aplikace můžete instalovat jedině přes MarketPlace, který je mimochodem celkem hezký, ale neumí například vyhledávat v jednotlivých sekcích, veškeré multimediální přenosy pak probíhají pouze přes internet nebo si musíte do PC nainstalovat program Zune. Program Zune je sám o sobě velmi povedený, jeho spolupráce s WP7 je však už slabší. Film o velikosti 870 MB se přenášel 2 hodiny a ze začátku se mi nedařilo ani telefon připojit. Toto omezování v podobě iTunes nebo Zune mi přijde opravdu absurdní.
Až Microsoft vydá 2-3 updaty, dovedl bych si možná i představit zařízení s tímto OS jako celkem použitelný nástroj.
Uživatelské prostředí a „huby“
Design uživatelského prostředí je již všeobecně známý. Celý stojí na tzv. dlaždicích. Každá dlaždice představuje buď jednu konkrétní aplikaci, nebo tzv. hub. Domovská obrazovka je tvořena samými dlaždicemi, které představují prakticky widgety. Každá totiž umí zobrazit například počet nových zpráv, změnu statusu přítele, položku v kalendáři a tak podobně. Svým způsobem se snaží nahradit klasickou pohotovostní obrazovku a dá se říct, že to není vůbec špatné.
Huby jsou speciální aplikace, které do sebe integrují nejrůznější funkce a je jich standardně celkem šest. Najdeme zde hub People, který integruje kontakty a sociální služby. Vidíte tak nejen adresář, ale také například aktualizace stavů na Facebooku. Dále je tu hub Xbox Live, který zobrazuje veškeré hry a dokáže spolupracovat s vaším herním účtem pro klasickou konzoli Xbox. Jako další je tu hub Picture. Ten integruje veškeré obrázky a fotky v zařízení a dokáže zobrazit také fotografie ze sociálních sítí, například z Facebooku.
V řadě již čtvrtým je hub Zune. V tomto hubu se integrují veškeré multimediální soubory jako je hudba nebo videa a ukládají se tam i náhledy videí, které jste shlédli na YouTube. V tomto hubu se dostanete k samotnému přehrávači a je přítomno i FM rádio. Pátým hubem je MarketPlace, což je klasický obchod s aplikacemi, kde můžete zakoupit také hudbu. Jako poslední ze standardních hubů je zde kancelářský balík Microsoft Office. Zde můžete pracovat s poznámkami, dokumenty ve Wordu, Excelu nebo PowerPoint a můžete je sdílet pomocí funkce SharePoint. Podporovány jsou i užitečné poznámkové bloky Microsoft Office OneNote.
HTC však připravilo ještě jeden, vlastní hub. Ten se jmenuje, jak jinak než HTC hub a je to jakási obdoba prostředí HTC Sense, jak jej známe z Windows Mobile nebo z Andoridu. Nalezneme zde počasí, poznámky, přehled akciového trhu nebo známou hru z dětství – má mě rád, nemá mě rád. Vše je zabaleno do kabátku tak bohatého na grafické přechody, animace a 3D efekty, až to člověku vyráží dech. Ovšem to vše je na úkor použitelnosti. Animace zbytečně zdržují, spuštění samotného hubu trvá, vinou různých animací, více než šest sekund, stejně tak i na ostatní prvky si vždy několik vteřin počkáte. Právě toto zdržování způsobilo, že jsem hub spouštěl pouze v případě, že jsem se chtěl pokochat hezkými animacemi. Celkově jsou však aplikace od HTC užitečné a mimo zmíněných ještě v zařízení nalezneme převodník jednotek, editor fotografií nebo aplikaci, ktierá ztlumí zvonění po tom, co telefon vezmeme do ruky. Prostředí hubu HTC Hub si můžete prohlédnout na videu níže.
TIP přečtěte si první dojmy z nových zařízení Windows Phone 7
Musím říct, že spolupráce hubů se sociálními sítěmi je naprosto skvělá a je vidět, že právě toto byl primární záměr vývojářů. Vše funguje a spolupracuje skvěle a po nějakém čase přijdete na chuť i samotnému ovládání a logice systému. Bohužel toto vše je zpoplatněno přísným uzavřením systému a jak už bylo řečeno, ještě mnoha maličkostmi, které trochu otravují život.
Fotoaparát
HTC se rozhodlo nejít cestou ostatních výrobců, a tak se zde nesetkáme s žádnou honbou za megapixely. Fotoaparát u modelu HTC HD7 disponuje rozlišením 5 Mpx. Nechybí mu autofocus a přítomny jsou také dvě LED, které vám pomohou osvítit tmavou scénu. Celkem slušně dokážou osvítit i celou místnost. Samotné výsledky fotoaparátu bych však označil za průměrné, barvy jsou věrné, šumu moc nezaznamenáme, ale chybí trochu ostrost. Na nějaké momentky však bohatě postačí. Velmi příjemný je například plynulý přechod z fotoaparátu k posledním pořízeným snímkům.
Fotoaparát dále dokáže nahrávat video v rozlišení HD 720p. Jeho kvalita je celkem slušná, zvukový záznam je však slabší.
Zábava
Jako správný multimediální telefon je HTC HD7 jako stvořené pro zábavu, a to hlavně díky velkému displeji. Na něm budete s chutí sledovat nejeden díl oblíbeného seriálu, ale i celý film. Přehrávač videa je však velice strohý a kromě 3 tlačítek dopředu, dozadu a přehrát nic nenabídne. To znamená ani žádné nastavení. Přehrát si můžete videa ve formátech MP4/H.264/H.263/WMV, film s externími titulky však neshlédnete. Kromě videa můžete poslouchat také hudbu, a to buď vaše uložené empétrojky nebo FM rádio, které potřebuje pro svou funkci připojená sluchátka. FM rádio podporuje také RDS a jednotlivé stanice si můžete uložit do oblíbených. Přehrávač hudby je shodný jako videopřehrávač, tudíž si nic nenastavíte ani zde. Pro nastavení hudebního výstupu však můžete použít již výše zmíněnou aplikaci Sound Enahncer. Funguje skvěle.
V předchozím odstavci jsme prakticky shrnuli hub Zune. Další část zábavy leží na hubu Xbox Live. Na HD7 si totiž můžete bez problémů zahrát nejnovější 3D hry, které jsou díky hardwarovým specifikacím plynulé, graficky působivé a na velkém displeji se i dobře hrají.
Jednu z hlavních rolí hrají samotné aplikace. Ty můžete zatím do telefonu dostat pouze přes MarketPlace. Bohužel MarketPlace není úplně dokonalý. Je sice hezký a celkem přehledný, ale pokud chcete najít nějakou aplikaci skrze hledání, zobrazí se výsledky ze všech kategorií – to znamená hudba, aplikace, hry. Když jsem například hledal aplikaci na screenshoty a zadal hledat „screenshot“, zobrazilo se množství hudby od autora „Screenshots“. Další nevýhodou MarketPlace zase je, že bezplatných aplikací je skutečně poskrovnu. Je to také způsobeno samotným Microsoftem, který zavedl pravidlo, že každý vývojář může nabízet maximálně 5 bezplatných aplikací. Pro používání MarketPlace je nutné mít Windows Live ID a pokud vyplníte zemi jako USA nebo UK, tak budete mít k MarketPlace přístup. U nás totiž zatím podporovaný není.
WP7 nabízí také celkem slušný internetový prohlížeč. Umožňuje prohlížet stránky ve více oknech najednou a zobrazuje kompletní obsah stránek. Bohužel se však nedá označit za zcela vydařený, neboť má několik nemalých chyb. Zaprvé je to absence Flash. Proč ale nejde zadávat adresu v režimu na šířku, na to odpověď hledám těžko. A posledním mínusem je samotné zobrazovací jádro prohlížeče. Je totiž stejné, jako u stolní verze Internet Explorer 7, a to znamená, že úspěšně ignoruje veškerá zavedená pravidla CSS. Je tak velmi pravděpodobné, že spousta stránek se nebude zobrazovat korektně, stejně jako na stolním IE.
Adresář a telefonování
Samotný adresář je integrovaný do hubu People. V něm můžete vyhledávat buď postupným psaním, nebo se vám ukáže kompletní abeceda přec celý displej a vy si zvolíte písmeno, kde chcete hledat. Ke každému kontaktu si můžete přidat několik detailů včetně podrobností, jako jsou děti, titul, narozeniny a podobně a můžete jej také zařadit do konkrétního seznamu kontaktů. To znamená, že pokud si integrujete do zařízení adresář z Gmailu, můžete přidat nový kontakt buď do Google adresáře, nebo přímo do adresáře telefonu. Ten se automaticky synchronizuje s Windows Live. Ke každému kontaktu se také přiřadí automaticky detaily ze sociálních sítí, takže u nich vidíte aktuální stav na Facebooku, email, adresu a podobně nebo můžete rovnou z adresáře něco napsat na přítelovu zeď. Propojení se sociálními sítěmi je opravdu skvělé.
Telefonní aplikace ničím nepřekvapí, pouze jí musím vytknout protokol hovorů. Každý hovor je totiž zaznamenán samostatně a to znamená, že když vám někdo zavolá několikrát za sebou, bude v protokolu několik záznamů tohoto kontaktu, zatímco ostatní záznamy jsou až na konci tohoto seznamu. Dle mého názoru je mnohem přehlednější, když se každé číslo/kontakt zaznamená pouze jednou a detaily o konkrétních hovorech se zobrazí až po jeho rozkliknutí.
Klávesnice a zprávy
Klávesnice je téma samo o sobě. Člověku, který jí navrhoval, bych s chutí jednu plácnul. V režimu na výšku je klávesnice téměř nepoužitelná. Člověk by řekl, že na displeji s úhlopříčkou 4,3“ by tomu mělo být naopak, ale bohužel. Při psaní na výšku se musíte pekelně soustředit na každé písmeno. V režimu na šířku je to sice trochu lepší, ale ne o moc. Microsoft si totiž myslel, že když na každé straně klávesnice vynechá 1 cm, nic se nestane. Skutečností však je, že tyto 2 cm klávesnici velmi chybí. Stejná mezera je i na horní hraně klávesnice na výšku a tudíž zakrývá zbytečně text.
Práce se zprávami je bezproblémová. Zobrazují ve stylu konverzací. Ke každé SMS můžete přidat přílohu a tím se automaticky změní na MMS. Můžete si také nechat zasílat doručenky.
WP7 umožňují také pohodlnou správu emailů. Snadné nastavní lze využít pro Windows Live, Yahoo! nebo Google. Dále si můžete přidat jakýkoliv IMAP nebo POP emailový účet. IMAP zvládá i práci se složkami. Vzhledem je emailová aplikace stejná, jako aplikace pro SMS/MMS. Každý účet je reprezentován vlastní dlaždicí kde se vám zobrazuje aktuální počet nepřečtených emailů. Totéž platí pro zprávy SMS/MMS.
Organizační funkce
WP7 nabídne také kalendář. Praktičnost a přehlednost však trochu pokulhává. Chybí například zobrazení týdne. Den, měsíc a agenda naštěstí nechybí. Jednotlivé kalendáře jsou barevně odděleny. Nevýhodou však je, že se na dlaždici kalendáře zobrazují pouze události konkrétního dne. Jestliže máte dnes volno, zítřejší událost se vám na dlaždici nezobrazí.
Jestli za něco musím Windows Phone 7 skutečně pochválit, tak je to jednoduchost ovládání, integrace sociálních sítí a kancelářský balík. Microsoft Office má připraven svůj vlastní hub a dokáže skvěle pracovat s tabulkami Excel a dokumenty Word. Přítomny jsou také poznámky OneNote, přičemž veškeré soubory jsou opět reprezentovány známými dlaždicemi. Dokumenty můžete také sdílet pomocí funkce SharePoint mezi různými zařízeními. Dokument se uloží na server a má k němu přístup kdokoli, komu to povolíte.
Datové funkce
Je jasné, že k plnohodnotnému využití moderních operačních systémů je třeba plnohodnotné připojení k internetu 24 hodin denně. U Windows Phone 7 tomu není jinak a tak se k internetu můžeme připojit nejen přes Wi-Fi s podporou protokolů 802.11 b/g/n, ale také přes GSM nebo 3G. V GSM dokáže HD7 komunikovat ve frekvencích 850, 900, 1800 a 1900 MHz, GPRS a EDGE je přítomno ve třídě 32, což znamená, že download může být až 296 kbps. V sítích 3G dokáže HD7 pracovat na frekvencích 900, 1700 a 2100 MHz. Rychlost HSDPA je až 7,2 Mbps, HSUPA pak dokáže posílat data až rychlostí 2 Mbps. Nechybí ani A-GPS nebo Bluetooth ve verzi 2.1. S počítačem, respektive se Zune, můžete HD7 připojit pomocí microUSB konektoru.
Zhodnocení
HTC HD7 je skvěle vybavený přístroj a jeho používání se mi vcelku líbilo. Kdyby zde však nebylo tolik maličkostí, které zbytečně otravují život. Operační systéme Windows Phone 7 zkrátka trpní mnoha dětskými nemocemi, jejichž léčení zabralo Applu u iPhonu celé 3 roky. Doufejme, že Microsoft nebude prosazovat podobnou strategii, protože Windows Phone 7 jsou jistě zajímavý operační systém. Otálení s updatem by mu však mohlo zlomit zatím ještě velmi slabý vaz.
Pokud překousnete momentální mouchy operačního systému, dostanete zařízení plné hezkých efektů a animací, jednoduchým ovládáním, skvělou integrací sociálních služeb a hlavně - perfektně zpracovaný telefon s kovovým tělem a velkým displejem.
ohledně Super LCD jsme měli možnost slyšet mnoho superlativů. Že se vyrovná Super AMOLED, že má věrnější barvy apod. Bohužel já musím říct, že mne trochu zklamal. Zklamal mne hlavně pozorovacími úhly a také barvami. Stále je to LCD s tou vrstvou navíc. Je fakt, že barvy jsou možná díky tomu věrnější, ale osobně preferuji AMOLED a Super AMOLED. U Super AMOLED si sice někdo stěžuje na saturaci barev, mě se však přesto líbí víc.
Co se týče spotřeby, tak Super AMOLED je na tom o něco lépe než SLCD. Přecejen SLCD potřebuje podsvětlení panelu a navíc energii na pohyb krastalů. U Super AMOLED svítí pouze body, spotřeba je tím menší.
Pro AMOLED potom jasně hraje také zmiňovaná spotřeba.
No a když si k tomu přidáte ještě slovíčko "Super" (u AMOLEDu), tak je to myslím jasné :D