Kdo sledoval přímé přenosy z konference, určitě si všimnul, kolikrát se figurant s brýlemi objevil na pódiu a demonstroval, jaké využití brýle mohou mít: ať už se jedná o návrh interiéru domu, anebo pochopení lidské anatomie, myšlenka která to všechno spojuje je jednoduchá: propojit skutečný a digitální svět tak jen těsně, jak to půjde.
V hlavní roli Windows 10 a Universal Apps
Leitmotivem všech demonstrací spojených s HoloLens byly Windows 10 a Universal Apps, které v brýlích poběží. Není to jen marketingová rétorika, ale nový způsob, jak využít tu elektroniku, kterou právě potřebujete. Ukázka se týkala například návrhu rozvržení domácnosti: první nákresy byly udělány na tabletu s perem, pak nějaké programátorská práce na notebooku a výsledná prezentace v HoloLens – to všechno v jednom operačním systému a v jedné aplikaci.
TIP! Holografické brýle HoloLens podporují univerzální aplikace
Pozornost je ale nejvíce zaměřená právě na brýle. Vypadají totiž trochu jako filmová rekvizita. Nikde nevidíte externí kamery, žádné svazky drátů ani připojená zařízení. Všechno si obstarávají brýle samy a díky tomu nabízejí svému uživateli svobodu pohybu, která je zde naprosto nezbytná.
Jsou chytré a pohodlné
Jedním z velkých problémů při vývoji bylo udělat brýle tak jen pohodlné, jak jen to půjde. Svou hmotností se blíží průměrnému laptopu, všechen ten výpočetní potenciál je potřeba někam schovat. Na druhou stranu zde máme miliony hlav a každá z nich je jiná. Jak to všechno sladit dohromady byl složitý úkol pro průmyslové designéry, antropology ale třeba i lékaře.
Z jejich snažení se také odvíjí systém projekce obrazu. Zapomeňte na sledování malých obrazovek z bezprostřední blízkosti. Zde sledujete svět kolem sebe skrze soustavu čoček, na které je obraz promítán. To vše bez omezení barev nebo nějakého výrazného zpoždění – vše tak dokonale, aby byl reálný svět součástí vaši vize.
Součástí této vize je i zvuk. Proto jsou brýle vybaveny systémem, který umí napodobit skutečnost, kdy zvuk přichází z různých směrů. Nechybí ani soustava mikrofonů pro zachycení hlasových přístrojů a také senzory pro snímání rukou, abyste si na hologram mohli doslova sáhnout a ovládat jej přirozenými gesty. A aby toho nebylo málo, je tu ještě kamera, abyste své počínání mohli rovnou sdílet s ostatními.
Aby byl dojem z hologramu přirozený, snímají brýle neustále uživatelovu aktivitu pomocí akcelerometru, gyroskopu a magnetometru. Microsoft to celé nazývá IMU (inerciální jednotka měření), která má zajistit to, že brýle pochopí to, kam se zrovna díváte, nebo kam se pohybujete.
CPU, GPU a HPU
Brýle mají stejně jako ostatní zařízení centrální procesor (CPU) a také grafickou jednotku (GPU). To je však pro takové zařízení málo, a tak se v jejich útrobách nachází ještě jeden procesor nazvaný HPU (Holographic Processing Unit). Ten se stará mimo jiné o zpracování vstupů z výše uvedených senzorů a zajišťuje, aby všechny hologramy vypadaly přirozeně. Vývojáři se tak nemusejí zabývat složitými fyzikálními simulacemi, ale rovnou přistoupit ke tvorbě toho, co je zajímá.
Veliký potenciál
Snaze Microsoftu nelze upřít velký potenciál. Zatímco mnohé podobné systémy s brýlemi pro virtuální realitu se pohybují někde na pomezí technologického experimentu a alternativního způsobu konzumace obsahu, zde se Microsoft alespoň pokouší rozbořit bariéru, která mezi lidmi a stroji leží v podobě vstupně-výstupních zařízení, jejichž vývoj ustrnul, případně se točí kolem nesmyslných veličin, jako je například rozlišení displejů. Nakonec ještě zmiňme, že jsme si již brýle v San Francisku na konferenci BUILD vyzkoušeli a brzy se můžete těšit na naše dojmy z používání.
Zdroje: lumiaconversations.microsoft.com, microsoft.com, blogs.microsoft.com
