Je to věc, které jste si možná všimli sami nebo ji znáte alespoň z doslechu. Dnešní i amatérští sportovci mají díky chytrým hodinkám nebo náramkům přístup ke množství údajů, vedle srdeční frekvence to může být i EKG, sledování saturace krve kyslíkem a mnohé další. Všechna tato data jsou navíc svázána s aktuální aktivitou a dlouhodobě zpětně archivována, takže si i při běhání „kolem baráku“ můžete dopřát metriky, které byly dříve vyhrazeny jen špičkovým atletům. Vývoj jde ještě dál a všechna tato čísla a údaje převádí do jednoduchého a srozumitelného údaje. Například u Garminu je to „Body Battery“, která lidské tělo zjednodušeně přirovnává k jakémusi akumulátoru, který se vybíjí při aktivitě a nabíjí při odpočinku. Podobné zjednodušené číslo nabízí i chytrý prsten Oura.
CEO stejnojmenné firmy se pro cnbc.com pochlubil zajímavou událostí. Jeho obecný ukazatel zdraví se dlouhodobě pohyboval mezi 80 a 90, když najednou bez zjevné příčiny spadl někam k padesátce. Protože se tak stalo uprostřed zuřící epidemie COVID-19, nechal se ředitel preventivně otestovat – a byl pozitivní.
Od té doby ve firmě pracují na tom, aby prsten mohl sloužit i jako „detektor onemocnění COVID-19“. První výsledky naznačují až 90% spolehlivost už tři dny před tím, než se objeví první příznaky. Podobný postřeh však není první nebo jediný, jiní vědci například zkoumají, jestli by šlo náramky FitBit využít ke zjištění chřipkového onemocnění ještě před tím, než se projeví. Sám FitBit si samozřejmě nenechal ujít příležitost a zkoumá možnosti detekce koronavirové nákazy.
Pouze varovné světlo
Seznam nemocí, které by bylo možné odhalit jen pomocí elektroniky na zápěstí, se neomezuje jen na respirační infekce, ale najdeme zde například i boreliózu nebo Crohnovu chorobu. Podle vědců by mohlo mít každé onemocnění jakýsi „podpis“, tedy způsob, jakým ovlivní veličiny měřitelné chytrými hodinkami.
Každé onemocnění by mohlo mít jakýsi „podpis“, tedy způsob, jakým ovlivní veličiny měřitelné chytrými hodinkami.
Jednou částí celého procesu je získání dat a detekce odchylky, daleko složitější je však čísla správně interpretovat, aniž by došlo ke strašení uživatele, který by se pak zbytečně dožadoval lékařského vyšetření. Tak komplexní systém, jakým je lidský organismus, mohou ovlivnit zdánlivé banality – například nevyspání nebo kocovina.
Proto se vědci přiklánějí k tomu, že v první fázi bude podobná detekce nejspíše zakončena jakýmsi „varovným světlem“, které je podobné tomu v autě a které také upozorňuje jen na nutnost kontroly bez bližších podrobností. Člověk ale pak může dávat upravit svůj program tak, aby se vyhnul kontaktům nebo zbytečnou námahou či sportem svůj stav dále nezhoršoval.
