Běžně se ve filmech telefony vyskytují jen jako nástroje, o kterých nezřídka kdy rozhoduje marketingové oddělení. Vznikají tak absurdní situace, kdy je například nutné přetáčet scény z bondovky, aby v ní britský špión používal aktuální model telefonu. Jiní tvůrci jdou ale jiným směrem a telekomunikační techniku povýší na hybatele děje příběhu.
Zmeškaný hovor (2003)
Ve vývoji techniky je Japonsko hodně napřed a není divu, že se mobilní telefony začaly objevovat ve filmech nejprve zde. A společně s nimi i zcela nové fenomény jako prozvánění a zmeškané hovory.
Když totiž pošlete hlasovou zprávu sami v sobě, navíc z blízké budoucnosti, kde se vám podle obsahu nahrávky stane něco nepěkného, pak vás to docela rozhodí. A pokud vám není po chuti japonský originál, pak vedle jeho pokračování existuje i americký remake.
App (2013)
Posuneme se o deset let kupředu do doby, kdy mobily zvládají nejenom telefonovat, ale i instalovat nové aplikace. Když se nad tím zamyslíte, jedná se o sofistikované počítačové programy, které mají neustálý přístup jak k internetu, tak k množství senzorů ze zařízení, jež máte neustále u sebe.
Taková kombinace zvládne hodně pomoci, ale zjevně také uškodit. O tom se přesvědčí i hlavní hrdinka tohoto snímku, která ve svém smartphonu objeví záhadnou aplikaci IRIS. Ta ji nejdříve zaujme svými dovednostmi, ale později začne do života zasahovat až příliš.
Za zmínku rovněž stojí fakt, že kinoverze snímku byla doplněna běžně neslyšitelnými zvuky, které však ve speciální aplikaci aktivovaly dodatečný obsah rozšiřující děj filmu. Dnes máte zkrátka appku na všechno, i na sledování filmů.
Stáhni a zemřeš (2019)
Snímek Stáhni a zemřeš hezky ukazuje posun, k jakému došlo ve vnímání chytrých telefonů a podobné elektroniky. Zatímco na začátku se jednalo spíše o hračky pro geeky nebo nástroje pro profesionály, časem se z nich stalo spotřební zboží pro široké masy.
Takže i když je i zde v hlavní roli zlovolná aplikace, která umí předpovídat čas smrti uživatele, od existenciálního dramatu jsme se posunuli k teen-slasher hororu. Což však nemusí být na škodu, pokud chcete u filmu jen tak vypnout a bavit se.
Cell (2016)
Mobilní telefony inspirovaly i mistra hororu Stephena Kinga. V jeho románu s českým názvem Puls se tyto přístroje staly nástrojem šíření tajemného signálu, který mění lidi ve vraždící bestie.
Rozehrává se tak děj klasické zombie post apokalyptické naháněčky, která je však okořeněná typicky temnými kingovskými tóny z nejhlubších zákoutí lidské mysli.
Tísňové volání (2018)
Dánský policista mimo službu pomáhá svým kolegům tak, že bere telefon na tísňové lince. Jednoho večera přijme znepokojivý hovor, v němž jej prosí o pomoc unesená žena. Tak se rozbíhá série událostí, která je mnohem větší, než si všichni její aktéři na počátku připouštěli.
Z technologického hlediska je pak zajímavé, že veškeré své pátrání podnikne hlavní hrdina, aniž by opustil čtyři stěny své kanceláře – díky moderní telekomunikační technice.
S podobnou myšlenkou pracují i filmy Tísňová linka (2013) nebo Cellular (2004).
Telefonní budka (2002)
I když v roce 2002 byly mobily už poměrně rozšířené, na ulici jste ještě mohli najít telefonní budky (veřejné telefonní automaty). Newyorský manažer sem zamíří z toho důvodu, že nechce, aby manželka objevila v jeho výpise hovorů z mobilu kontakty s milenkou.
Namísto rychlého vyřízení hovoru jej však začne terorizovat neznámý střelec, který jej nutí plnit bizarní úkoly. Začne se tak odehrávat působivé drama, navíc umocněné asi tou nejstísněnější scénografií, jakou jsme měli možnost ve filmech vidět.
Pátrání (2018)
Programátorovi Davidovi se ztratí dospívající dcera. Kvůli laxnosti policie se rozhodne vzít pátrání do vlastních rukou a začíná s hledáním stop v jejím notebooku. Odhalí tak nečekaná a bolestivá tajemství.
Připadá vám tato zápletka příliš povrchní a banální, aby podle ní mohl vzniknout zajímavý film? Možná ano, ale zde hraje prim forma vyprávění. Všechno se zde totiž odehrává na obrazovkách telefonů nebo počítačů. Kromě zajímavé podívané je to také zdařilá reklama na produkty Applu a jejich vzájemnou provázanost.
Stejnou formu používá i horor Odebrat z přátel (2014) a jeho pokračování nebo politický thriller Profil (2018).
Odpojit (2012)
Moderní technologie přinesly mnoho dobrého, ale jejich nesprávné používání s sebou nese mnoho negativních důsledků: závislosti, odcizení, kyberšikanu, sexuální zneužívání…
Odpojit tak není klasický film o technologiích, ale čistokrevné vztahové drama, kde všechnu tu techniku cítíme na pozadí.
Sociální dilema (2020)
A pokud vás tato tématika zaujala, můžete ji podrobněji prozkoumat prostřednictvím kombinace dramatu a dokumentu od Netflixu. V něm vlivní lidé ze zákulisí sociálních sítí vysvětlují, jak jim v úspěchu pomáhá mix primitivních lidských pudů a té nejmodernější techniky.
Kdyby šlo jen o to, že si nás tak Facebook, Twitter nebo YouTube ochočí a strávíme na nich nezdravě mnoho času, tak by to nebylo ani zdaleka nejhorší. Tyto a další sítě však v sobě nesou toxický potenciál rozklížit nejenom psychické zdraví jednotlivce, ale celou naši společnost.
Máte nějaký další oblíbený film, ve kterém hrají prim moderní prostředky komunikace? Podělte se s námi o tip v diskuzi pod článkem.
