Vivo V40

Řada V40 od Viva je až nebývale plodná a kromě dříve testovaného Viva V40 SE obsahuje také Vivo V40 Lite a Vivo V40, které logicky představuje nejlépe vybavený model z této trojice. Telefon je to skutečně zajímavý, protože zaujme nejen designem, ale také hardwarovou výbavou, která zahrnuje například nadprůměrně velkou 5 500mAh baterii. Jak si vedl během několikatýdenního používání?

Vivo V40 – videorecenze

Obsah balení: nezklame?

Vivo V40 dorazí v sympaticky kompaktní krabičce, která dává tušit, že pro adaptér se místo již nenašlo, zato v něm však najdeme kromě telefonu také barevně ladící silikonové pouzdro (dostupné je však pouze u testované 512GB varianty) a USB-A/USB-C kabel. Obsah balení tak lze pochválit.

Konstrukční zpracování: láska na první pohled

Hned na začátek se bez skrupulí přiznávám, že fialovou mám u smartphonů hodně rád. Líbila se mi již před několika lety, kdy s ní začalo experimentovat Sony, a líbí se mi i dnes, neboť je pro mě ideálním odstínem, který není zbytečně nudný, ale ani na sebe přehnaně nepoutá pozornost. Použitý odstín fialové mi tak přesně padl do noty a nadšený jsem i ze skleněných zad s matnou povrchovou úpravou, což znamená jediné: žádné leštění otisků. Použití skla by zároveň mělo do značné míry eliminovat případné škrábance, které by se na plastových sklech objevily docela záhy.

Na celou obrazovku

Novinka dokáže zaujmout i rozměry (64,16 × 74,93 × 7,58 mm), kdy stojí za zmínku především tloušťka. Ano, v minulosti byly ve střední třídě ještě tenčí telefony, které však neměly tak velkou baterii. Tloušťka necelých 7,6 mm je navíc podle mého názoru v kombinaci se zaoblenými boky ideální pro pohodlné držení. Stejně tak jsem spokojen s umístěním vypínacího tlačítka a kolébky ovládání hlasitosti. Rámeček je vcelku povedenou imitací kovu, i když se jedná (vzhledem k absenci anténních předělů) o plast či přinejlepším „kompozitní“ materiál. Výrobce tedy vzhledem k ceně mohl nasadit i kovový rám, ostatně najde se pár telefonů za podobné peníze, které tímto prvkem disponují, ale rozhodně mě to ani nijak neuráží. Naopak mi dělá radost odolnost IP68 proti prachu i vodě.

Na své si přijdou i příznivci kvalitní haptické odezvy či fyzických SIM karet. Vivo V40 pojme totiž rovnou dvě nanoSIM, přestože podporuje i eSIM, což je chvalitebné. Na závěr zmíním design fotomodulu, který je podle mě rovněž velmi povedený a jeho design se mi líbí.

Displej: naprosto bez výtek

Vivo V40 se chlubí velkým AMOLED panelem, který zaujme nejen uhlopříčkou (6,78"), ale také vysokým rozlišením 2 800 × 1 260 pixelů (špičková jemnost 452 PPI). Maximální obnovovací frekvence činí 120 Hz a podle všeho by měla být obrazovka schopná přepínat mezi 60, 90 a 120 Hz. Zajímavostí je, že si lze v nastavení přímo označit aplikace, které mají využívat 120 Hz. Například si lze takto v prohlížeči fotografií limitovat obnovovací frekvenci na 60 Hz, kdy i skrolování galerií bude probíhat v 60 Hz, nebo vše ponechat na automatice, která skrolování a navigaci aplikací provede ve 120 Hz a statické prohlížení snímků v 60 Hz.

Na celou obrazovku

Jako je u Viva zvykem, ani tentokrát se výrobce nechlubí typem použitého ochranného skla, které navíc rovnou z výroby kryje předinstalovaná fólie. Kde se naopak Vivo nestydí pochlubit, to je oblast maximálního jasu, který činí až 4 500 nitů. S čitelností jsem tak neměl problém ani na přímém slunci, ale stejně tak jsem byl spokojen s hodnotou minimálního jasu. Uživatelé si zároveň v nastavení mohou upravit barevné podání.

Za zmínku rozhodně stojí také optická čtečka otisků prstů, která by mohla být určitě o něco výš, k jejímu fungování však nemám výtek. Po správném naskenování otisku fungovala příkladně, rychle a spolehlivě. Hračičkové si navíc mohou vybrat mezi několika animacemi odemknutí. Na závěr dodám, že zatímco HDR10+ displej podporuje, Dolby Vision nikoliv.

Zvuk: nezklame

Novinka disponuje dvojicí hlasitých reproudktorů, kdy jeden najdeme standardně za mřížkou ve spodní části a druhý se ukrývá v úzkém průřezu nahoře mezi obrazovkou a rámečkem, jedná se přitom zároveň o tzv. sluchátko. Poslech se vyznačuje vysokou max. hlasitostí i solidní kvalitou, kde mile překvapil basový nádech i slušný prostorový efekt. Vivo využívá vlastní technologii podobnou Dolby Atmos, která umí zvuk inteligentně vylepšovat, také má možnost přizpůsobení poslechu dle věku posluchače v kombinaci s propojenými sluchátky. 3,5mm jakc pak samozřejmě schází.

Výkon hardwaru: štědré úložiště i dostačující výkon?

Vivo V40 vsadilo na 4nm čipset Snapdragon 7 Gen 3 s dedikovaným AI enginem, 5G i vysokou energetickou efektivitou. Po stránce výkonu jsem s jeho nasazením rovněž neměl problém, ačkoliv je jasné, že ti, kteří touží po hrubém výkonu a číslech v benchmarkových testech, na trhu najdou výkonnější alternativy (avšak výměnou za jiné ústupky). V každém případě mi nasazení tohoto čipsetu přijde vzhledem k zaměření telefonu dostačující. Více než dostačující je pak až 512GB úložiště. Sice by se mohlo jednat o rychlejší typ než UFS 2.2, což výsledný dojem trochu sráží, ale opět to nepovažuji ani vyloženě za něco hrozného. Mírně levnější je pak 256GB varianta. Kapacita 8/12 GB RAM LPDDR4X je rovněž naprosto v pořádku. Na závěr dodám, že jsem během používání nezaznamenal problém s nadměrným zahříváním, stejně jako mi nechyběl výkon pro náročnější multitasking.

Výdrž baterie: návykově dlouhá

Jedním z největších lákadel mobilu je nasazení 5 500mAh baterie, která se vměstnala do tenkého těla a slibuje skutečně dlouhou výdrž na nabití. To se potvrdilo i během testování, kdy bych se při střídmějším používání novinku nebál označit za třídenní telefon, čímž deklasuje většinu konkurence v dané třídě. I při běžném stylu používání s častějším focením, telefonováním, využíváním různých chatovacích aplikací apod. není problém zvládnout bez větších problémů dva dny.

Kromě špičkové výdrže je navíc další předností podpora rychlého 80W nabíjení. Jak již bylo zmíněno, adaptér v balení nenajdete (který by byl možná pro někoho praktičtější, než možnost k telefonu zdarma získat přenosný gril)), využít však můžete jakéhokoliv Power Delivery kompatibilního adaptéru. V mém případě jsem tak použil 125W PD adaptér, pomocí něhož jsem za 15 minut nabil telefon na 30 %, za půl hodiny zhruba na 65 % a plné nabití trvalo přibližně hodinu. Vzhledem ke kapacitě baterie je tedy nabíjení velmi svižné. Větší baterie zároveň zapříčinila, že se do telefonu nevměstnala cívka pro bezdrátové nabíjení, které tak novinka nepodporuje.

Konektivita: se vším všudy

Jak již bylo zmíněno, Vivo V40 podporuje eSIM, 5G (na obou SIM kartách), Bluetooth 5.4, Wi-Fi 5, ale také veškeré navigační služby jako GPS, GLONASS, BDS, QZSS a Galileo. Samozřejmostí je rovněž NFC pro bezkontaktní placení.

Fotoaparát: portréty jedna radost

Vivo V40 se činilo nejen v oblasti baterie, ale také u fotovýbavy, která nese rukopis společnosti Zeiss, s níž Vivo dlouhodobě spolupracuje na vlajkových telefonech. Výsledkem je přítomnost několika ikonických portrétních režimů Zeiss, stejně jako speciální úprava čoček, jež má za úkol eliminovat odlesky, „duchy“ a další nežádoucí světelné artefakty.

	Hlavní snímač	Ultraširokoúhlý teleobjektiv	Selfie kamerka
Rozlišení	50 Mpx	50 Mpx	50 Mpx
Velikost snímače	1/1,55"	1/2,76"	1/2,76"
Velikost pixelů	1,0 µm	0,64 µm	0,64 µm
Světelnost objektivu	f/1.88	f/2.0	f/2.0
Ohnisková délka/rozsah	23 mm (84°)	15 mm (119°)	21 mm (92°)
Optická stabilizace	ano	ne	ne
Zaostření	PDAF	AF	AF

Po hardwarové stránce novinka sází na 50Mpx primární senzor s ohniskovou vzdáleností 23 mm a fyzickou velikostí snímače 1/1,55". Nechybí samozřejmě optická stabilizace ani fázové ostření. Nad tímto senzorem se nachází 50Mpx ultraširokoúhlý objektiv s clonou f/2.0 s rozsahem 119 stupňů a podporou automatického ostření. S jeho pomocí lze tak pořizovat také makro snímky. Ve fotomodulu rovněž najdeme speciální senzor, tzv. detektor pulzujícího světla a kruhové LED přisvícení.

Kvalita výsledných snímků je na velmi slušné úrovni a Zeiss v tomto případě není pouhá marketingová nálepka. Při rychlém náhledu v galerii okamžitě po pořízení snímku lze na malou chvíli zpravidla zahlédnout postprocessing v akci, na který upozorňuje animované logo Zeiss. Výsledné záběry pak potěší barevnou věrností (k dispozici jsou tři režimy, a to Živý, Texturovaný a Zeiss Přirozený), velkým množstvím detailům, absencí šumu i u nočních snímků a správně nastavenou expozicí. Využít lze také různých dalších režimů, jako je Astro pro zachycení hvězdné oblohy, Jídlo, Superúplněk a mnohé další. Samostatnou kapitolou jsou pak portréty, které vypadají skutečně parádně a Vivo V40 je rozhodně jedním z nejlepších portrétních fotomobilů ve své třídě. Snímky se mohou pochlubit velmi dobrým oddělením foceného objektu od pozadí, věrným podáním pleťových odstínů i množstvím detailů. Praktické je také LED přisvícení, u nějž lze regulovat teplotu světla, a měnit tak výsledné fotografie.

Na celou obrazovku

Na celou obrazovku

Na celou obrazovku

Na celou obrazovku

Nadšeni podle mě budou i příznivci selfies, neboť je nasazen 50Mpx senzor s automatickým ostřením, clonou f/2.0 a rozsahem 92 stupňů. Díky tomu lze zachytit i pěkné skupinové záběry. Video je pak možné na všechny snímače pořizovat maximálně ve 4K s 30 FPS.

Vivo V40 4K 30 FPS

Software: 3 roky aktualizací a záplat

Vivo V40 využívá Android 14 s nadstavbou FunTouch OS, která je mi sympatická tím, že je relativně přehledná a brzy se v ní zorientujete. Výrobce navíc garantuje tři velké aktualizace OS a tři roky bezpečnostních záplat, což není špatná nabídka a dovolím si tvrdit, že průměrnému uživateli postačí, i když by samozřejmě mohla být klidně i delší, třeba jako u jihokorejské konkurence či Pixelů. Oceňuji také, že během testování (června) byly v zařízení aktuální (tj. červnové) bezpečnostní záplaty.

Zhodnocení

Vivo V40 je krásnou ukázkou toho, že výrobci nemusí vše vsadit pouze na design. Ten je v tomto případě velmi povedený, ale zároveň se dočkáte i špičkové výdrže na nabití, podpory rychlého nabíjení, odolnosti IP68, dostatečně výkonného hardwaru či kvalitního AMOLED displeje. Velkou devízou novinky je rovněž nadprůměrná fotovýbava, která hravě přesvědčí ke koupi mnoho fotonadšenců. Za menší nevýhodu lze pak označit úložiště UFS 2.2 či absenci bezdrátového nabíjení, o závažné nedostatky se však nejedná.

Konkurence

Milovníky fotografií může zaujmout Google Pixel 8a, který nabídne delší softwarovou podporu, kvalitní fotovýbavu, bezdrátové nabíjení i výkonnější čipset. Výdrží však stejně jako Vivo V40 neoslní a chybí mu i rychlé nabíjení.

Alternativou může být rovněž Samsung Galaxy A55, který po designové stránce zůstává výrazně pozadu za Vivem, má však hliníkový rámeček a delší podporu. V ostatních oblastech, jako je například výdrž, nabíjení či fotovýbava, ovšem vítězí Vivo.

Foto: Ioannis Papadopoulos, mobilenet.cz