Nokia E7

Finská Nokia vždy patřila mezi tahouny manažerské třídy. Již od roku 1998, kdy byla světu představena Nokia 9000 a započala tak éra rozevíracích komunikátorů, přes modely 9110, 9210(i), 9300 a 9500 se dostáváme až do roku 2007, kdy se světu ukázal na dlouho dobu poslední komunikátor E90. Byla to velká škoda, neboť například v České republice se všechny tyto modely těšily značné oblibě. Menším návratem k úspěšné řadě byly modely N97 a N97 mini. Plnohodnotným nástupcem se ovšem stává až dnes testovaná Nokia E7 a nejde jen o to, že opět patří do řady E. Otázkou zůstává, kdo je pravým předchůdcem „E-sedmičky“? Snadno by se dalo říci, že Nokia E90. Ovšem po stránce výbavy a hlavně konstrukce je blíže dva roky staré Nokie N97. Nová manažerka se snaží vzít si z obou předchůdkyň to nejlepší. Zadělali ve Finsku na další legendu nebo několik závažný nedostatků odsoudí E7čku k neúspěchu?

Nokia E7 – videopohled

Design a konstrukce: nekončící opojení

Nokia E7 působí ve své černé variantě chladně, neústupně a sebevědomě. Na nic se nehodlá hrát a tvrdě lpí na tradici svých předchůdkyň, ke které vzhlíží s patřičnou úctou. Jakmile se Nokie poprvé dotknete, bude vám vše jasné. Skrze prsty projede chladivý pocit hliníkového těla. Po uchopení vás zaskočí hmotnost. Nebudu přehánět, když řeknu, že E7 je opravdu těžká. 176 gramů je nevídaná hodnota. Nokia E7 se za ní však nestydí, spíše naopak. Zakládá si na renomé poctivého kusu telefonu, kterému dominuje hliníkové tělo a prozatím skrytá QWERTY klávesnice. Už mnohem příjemněji se proto jeví rozměry 123,7 x 62,4 x 13,6 milimetrů. Pokud bych je měl jednotlivě komentovat, jedná se samozřejmě o dlouhý telefon, se kterým by se leckdo nebál pádlovat. Na druhou stranu se šířka ale udržela v rozumných mezích a telefon lze držet pohodlně jednou rukou. Tloušťka je pak bez dlouhých debat naprosto skvělá.

Jak jsem již zmínil, dominantním materiálem je hliník. Z plastu jsou například horní a spodní dílek. Naštěstí ani jeden z nich nevrže, jako tomu bylo u modelu N8. Celkově je zpracování Nokie E7 na té nejvyšší úrovni a finská manažerka většině konkurentů v této třídě ukazuje jen svá záda. Telefon je bytelný, nevrže a nikde neprokazuje byť sebemenší vůli. Totéž platí i pro mechanismus vysouvání, ke kterému se vrátím později. Hliníkové tělo a sklo Gorila glass kryjící displej zaručuje, že Nokii v podstatě nemůžete běžným používáním poškrábat či jinak mechanicky poničit. Kromě plochy displeje se také nemusíte bát otisků prstů. Něco takového si manažerka přeci ani dovolit nemůže.

Už při prvním seznámení vám bude jasné, kde se po designové stránce „E-sedmička“ inspirovala. V jednoduchosti lze říci, že jde o přerostlou Nokií N8. Uhlazený design se zkosenou horní a dolní částí ovšem stále sklízí zasloužený úspěch. Taktéž kombinace zaoblených bočných linií v kombinaci s ostře střiženými hranami má početný tábor obdivovatelů. Jinými slovy Nokii E7 bez problému rozeznáte v dnešní záplavě stejných dotykových telefonů od konkurence. Originalita se cení. Zdařilá originalita dvojnásobně.

Přední strana je tedy do značné míry shodná s modelem N8. Drtivou většinu plochy zabírá displej, nad kterým však zbylo místo pro loga, nezbytná čidla i VGA kamerku. Zásadní změna se ovšem odehrála pod displejem. Kritika vlevo umístěného tlačítka u Nokie N8 se vyplatila. Na Nokii E7 se nachází standardně uprostřed a jeho ovladatelnost je podstatně lepší. K ideálu však stále něco chybí. Tlačítko by například mohlo být o něco větší.

Delší zastávka nás čeká při zkoumání boků telefonu. Různých prvků a změn je totiž požehnaně. Začneme třeba na první pohled zcela prázdnou spodní hranou. Ti bystřejší z vás si všimnou, že zde chybí 2 mm nabíjecí konektor, který jsme viděli u N8. Nokia se rozhodla, že je nejvyšší čas ho poslat do důchodu. Tento krok jednoznačně schvalujeme, ačkoliv mnohým tento krok může způsobit jisté komplikace s příslušenstvím. Na spodní hraně se tak nacházejí jen informace o telefonu včetně země výroby, kterou je Finsko. Levý bok pak ukrývá posuvník, který slouží k uzamknutí displeje. Oproti N8 tedy došlo k přesunu z pravé na levou stranu a je si nutné chvíli zvykat. Po pár dnech je však odemkykaní snadnou záležitostí. Leváci na posuvník dosáhnou pohodlně palcem, praváci prostředníčkem pravé ruky. V prvních dnech se mi posuvník zdál poměrně zapuštěný a hůře ovladatelný. Za tímto názorem si stojím i nadále, mohl být výraznější, nicméně opět jde o zvyk a nyní se mi nestává, že bych mobil neodemkl na poprvé. Zbývá mi dodat, že pokud posuvník dlouze podržíte, rozsvítí se zadní diody a vy tak rychle můžete E7čku proměnit na baterku, která vám posvítí do tašky či na cestu.

Volně se přesouváme k horní hraně, kde je opravdu těsno. Nachází se zde totiž veškeré konektory. Na úplném kraji jde o 3,5 mm jack konektor. Opačný kraj okupuje nechráněný microUSB konektor. Mezi nimi se kromě vypínacího tlačítka ještě pod krytkou schovává microHDMI konektor. Jde tak o teprve druhou Nokii s tímto moderním konektorem. Na pravém boku se v jeho horní části nachází šuplíček, do kterého se vkládá SIM karta. Přes počáteční obavy na svém místě drží naprosto pevně a ani při častější výměně SIM karet by nemělo způsobit jeho vyviklání. Mějte však na paměti, že jakmile šuplíček vyndáte, telefon se restartuje. Těsně pod šuplíčkem objevíte další, o něco menší posuvník. Slouží k regulaci hlasitosti a zoomování v aplikaci fotoaparátu. Zpočátku jsem sice Nokii zazlíval opuštění klasického kolébkového tlačítka, ale nyní se budu s tímto posuvníkem jen těžce loučit. Jeho ovládání je pohodlné a korekce hlasitosti či přibližování při natáčení videa velmi snadné. Výčet prvků pravého boku a boků vůbec uzavírá spoušť fotoaparátu.

Zadní strana je celkem chudá. S ohledem na horší fotoaparát je na rozdíl od N8 zcela rovná a hladká. Ve spodním plastovém díle je celkem nudný průduch hlasitého reproduktoru. Zhruba upsotřed je vylisované logo Nokia a vedle již stříbrně zvýrazněný ovál, ve kterém se nachází malá čočka fotoaparátu a dvojice LED diod. Nic víc již na zádech telefonu nehledejte.

Výdrž a baterie: s vypětím všech sil

Stejně jako Nokia N8 i „E-sedmička“ disponuje Li-Ion akumulátorem s kapacitou 1200 mAh, který nikdy neuvidíte. Ano, ani E7 nemá bohužel odnímatelný zadní kryt. Vraťme se ale k baterii. Její kapacita rozhodně není nijak oslnivá a jen s povzdechem můžeme vzpomínat na 1500 mAh u modelu E52. Vzhledem k většímu displeji a stejné baterii je výdrž E7 citelně nižší než u modelu N8. Pokud jsme tak s N8 dosahovali i při maximální zátěži jednoho dne, u E7 je to takřka nemožné. V rámci testování jsme byli neustále online v sítích třetí generace, jas displeje byl nastaven na maximum, telefon využívali na poslech hudby a prohlížení internetu. Z nabíječky byl odpojen kolem osmé hodiny ranní a s vypětím všech sil mobil přežil dvanáct hodin. V porovnání s konkurencí jde o průměrný výsledek, nicméně majitelé Nokií řady E a pracovně vytížení lidé jsou zvyklí na jiné hodnoty. Zde Nokia E7 zklamala, výrobce měl integrovat větší baterii i za cenu větší tloušťky.

Během testování jsem provedl i test výdrže při využití funkce Wi-Fi hotspot. K jejímu zprovoznění je nutné si zadarmo stáhnout příslušnou aplikaci z Ovi obchodu. Pokud budete vysílat přes Wi-Fi signál 3G sítě, počítejte s opravdu rychlým vybitím baterie. Přes 4 hodiny se rozhodně nedostanete.

Necháme-li Nokii E7 občas odpočívat, přežije bez vypnutí na noc zhruba do poloviny druhého dne. Dva dny jsou už opravdu maximum, kdy ke konci telefon dožívá v úsporném režimu, ve kterém telefon automaticky vypne síť 3G, ztlumí jas displeje, vypne animace, Wi-Fi a Bluetooth - jednoduše vše, co zrovna není aktivní a ubírá energii. Pokud vám na výdrži opravdu záleží, doporučuji si z Ovi obchodu stáhnout aplikaci Battery Monitor. Celkem přesně vás informuje, jak dlouho telefon vydrží při různých činnostech. Vhod přijde i praktický widget.

Zvuk: nutný základ

Nijak zvlášť vás nepřekvapí hlasitý reproduktor. Poslech hudby z něj není nijak kvalitní, na druhou stranu je ale hlasitý. Dodávaná sluchátka poslouží spíše jen jako handsfree než pro kvalitní poslech hudby. Nokii E7 však rozhodně nepodceňujete. Stejně jako ostatní modely značky má kvalitní zvukový čip a po připojení kvalitnějších sluchátek získáte velice dobrou reprodukci, které nechybí žádná složka. K obrazu svému si zvuk upravíte za pomoci ekvalizéru.

Klávesnice: čtyřřadé pohodlí

Hlavním trumfem a chloubou Nokie E7 je jednoznačně hardwarová QWERTZ klávesnice. Mechanismus, který odsune horní díl s displejem a následně jej naklopí směrem k vám je zpracován na jedničku s hvězdičkou a je v podstatě velmi podobný tomu, který jsme viděli u modelů N97/N97mini. Zatlačením na horní díl vyskočí do své konečné polohy. Z počátku je třeba být opatrný, neboť při nedbalém držení telefonu by se mohlo stát, že vám vypadne z ruky. Je také se přesně naučit, pod jakým úhlem na horní díl zatlačit. Po několika dnech už ale přesně odhadnete, jak moc a kde do horního dílu zatlačit a jak telefon při otevírání držet. Velkým překvapením je kvalita celého mechanismu. Zapomeňte na plasty použité u HTC Desire Z nebo HTC 7 Pro, které při vysouvání vyluzovaly nelibé zvuky. Nokia i zde vsadila na kov a je to znát. Vše je pevné a nevykazuje žádnou vůli. Výrobci se podařilo také rozumně umístit těžiště. I při otevření telefon stabilně stojí a není náchylný k přepadávání. Otevření krytu může mít navíc ještě přiřazeny určité funkce. Po otevření se tak může například přehrát melodie nebo nastartovat nová textová zpráva, poznámka či aplikace.

Samotná klávesnice je čtyřřadá a hlavně česká – tedy typu QWERTZ. Nejde však jen o prohození kláves Z a Y. Nokia šla tradičně dál a přidává plnou podporu českých znaků. Nechybí dokonce ani ú a ů. Vadou na kráse je, že tlačítka s diakritikou už nemají vlastní pátou řadu, jako tomu bylo u E90, ale znaky s diakritikou je nutno zadávat s přidržením funkční klávesy. České psaní tak už zdaleka není tak pohodlné, jako na E90ce. K celkově pohodlnému psaní přispívá ale hlavn ě komfortnost klávesnice. Dostatečný prostor zaručil velké klávesy s v podstatě optimálním zdvihem. Stisk je snadný a jistý. Krom kláves s písmeny se dostalo i na čtyři šipky, které usnadňují ovládání telefonu. Příkladné je i podsvětlení. Nokia zvolila standardně bílou barvu. Odlišně jsou podsvětleny speciální znaky vyvolané klávesou se šikmou šipkou. Pokud máte černou verzi Nokie E7, jsou podsvětleny žlutě. V případě modré varianty je podsvětlení těchto znaků modré.

Displej: chtít víc?

U pracovního telefonu se v každém případě hodí rozměrný displej. Nokia proto neváhala a displej z Nokie N8 zvětšila o půl palce. Na „E-sedmičce“ tak je k dispozici úhlopříčka celé 4 palce. Škoda, že podobného zvětšení se nedočkalo rozlišení, které je opět jen 360 x 640 pixelů. Rastr je samozřejmě viditelný, ovšem jen z blízka a hlavně u písmen. Při běžném používání vám ani nepřijde, že je displej nějakým zásadním způsobem hrubší. Nokia navíc opět svůj AMOLED displej vylepšila technologií ClearBlack. Jak jste se mohli sami přesvědčit na videu, rozdíl je propastný. Černá je opravdu černá a nikoliv tmavě šedá. Celkově tak displej hodnotím jako více než dostatečný. Za větší rozlišení bychom se ale rozhodně přimlouvali. Hodilo by se jak při prohlížení webu, tak při práci s kancelářskými soubory i multimédii. Zde Nokia E7 na konkurenci ztrácí.

Dotyková technologie je samozřejmě kapacitní a displej reaguje naprosto perfektně. Tentokrát se to Nokii povedlo. Prsty po displeji snadno kloužou a díky tomu je i psaní nečekaně pohodlné, ale o tom až později. Stejně tak ke slovu přijde i výhoda podpory multi-touch.

Uživatelské prostředí a ovládání: Symbian^3 s klávesnicí

Nokia E7 je stejně jako modely N8, C7 a C6-01 osazena operačním systémem Symbian^3 s updatem PR 1.1 (odpovídá updatu PR 1.2 u modelu N8). Žádné novinky proto neočekávejte. Pohotovostní displej se skládá ze tří obrazovek, které lze zcela zaplnit různými widgety. Šikovný je například widget s výpisem mailů. Všechny widgety můžete dvěma kliky přepnout do offline režimu a naopak. Mimo klasických widgetů (e-mail, kalendář, hudební přehrávač, rss, kontakty, sociální sítě, počasí, zprávy, akciové trhy apod.) si na plochy můžete nasázet i ikony rychlého spuštění. Snadno se tak téměř vyhnete procházení hlavního menu. Lze také umístit ikonu pro vstup do hlavního menu.

V horní části se shlukují informace o stavu signálu, baterie či zapnutých funkcích. Pokud klepnete do prostoru s indikátorem baterie, otevře se malé okno, kde můžete zapnout úsporu energie či některé bezdrátové funkce. Procházení mezi jednotlivými obrazovkami je plynulé, ale stále je znatelná určitá prodleva. Pro její eliminaci je potřeba využít dolního prostředního tlačítka se symbolem teček. Blížící se update by měl přinést intuitivnější a na pohled hezčí přesun mezi plochami, které můžeme mít nyní až tři, což ale někomu nemusí stačit. Pohotovostní displej se dokáže přeorientovat do horizontálního zobrazení. V tomto režimu pak lze pracovat v celém prostředí. Záleží tak jen na vašich potřebách.

Do hlavního menu se vstupuje pomocí tlačítka pod displejem. Je tvořeno maticí 12 ikon a rozšiřuje se jen, pokud sami chcete. Poté se v něm samozřejmě posouváte klasicky tahem. Menu si lze libovolně přeskládat, vytvářet nové složky, aplikace mezi nimi přesouvat nebo si nechat menu zobrazit seznamem namísto ikon.

Hardwarová výbava je shodná s dřívějšími modely, což znamená procesor o taktu pouze 680 MHz a operační paměť 256 MB. Nejde o oslnivé hodnoty, ale vzhledem k nenáročnému Symbianu je telefon poměrně rychlý. Přesto mi reakce přišly horší, než například u modelu C6-01. Je také nutné počítat s tím, že si telefon tu a tam chvíli zapřemýšlí a nechá vás pár vteřin čekat. Jedná se však spíše o vyjimečné stavy, které nastávají při spuštění 10 a více aplikací na pozadí. Jejich aktuální výčet vyvoláte přidržením klávesy pod displejem a lze je poté pohodlně zavírat. E7čka tak není žádný rychlík, ale pro běžnou práci s veškerými funkcemi hardware plně dostačuje.

Zajímavou alternativou pro odpůrce dotykového ovládání představuje přítomná hardwarová klávesnice. Jak jsem se již zmínil, nechybějí na ni tlačítka s šipkami, díky kterým lze telefon obsluhovat téměř bez dotyku displeje. Procházíte za pomocí šipek, potvrzujete Entrem. Pouze krok Zpět vyžaduje dotyk displeje.

Telefonní seznam

Telefonní seznam je stejný, jako u Nokie N8 a dalších nových Finů se Symbianem. Celkově je práce s ním díky novému systému příjemnější a snadnější. Struktura seznamu je stále stejná. Při vytváření kontaktu můžete přidávat nespočet dalších detailů. Pokud byste si ke každému člověku vyplnili naprosto vše, znáte s trochou nadsázky i jeho velikost bot. Novinkou pak je propojení se sociálními sítěmi. To se vztahuje výhradně na Facebook a Twitter. Ve většině případů funguje spojení korektně. Jen je přístup přímo do daného profilu zbytečně dlouhý. Nutné je nejprve vybrat sociální síť a poté ještě požadovanou akci. Taktéž se automaticky nesynchronizují profilové fotky z facebooku do vašeho telefonního seznamu, je nutno to provésrt ručně. S nejnovější verzí aplikace Sociální sítě se vám u přiřazených kontaktů v telefonním seznamu zobrazují nejnovější aktualizace stavů. Oproti konkurenci je ale integrace sociálních sítí velmi kostrbatá a nepohodlná. Ke každému kontaktu lze dále přiřadit obrázek a vlastní melodii. Samotné telefonování probíhá bez problémů. Zvuk je kvalitní a zde myslím nebude nikdo nic vytýkat. Jediné, co v této kategorii lehce zamrzí, je absence časovaných profilů.

Zprávy a sociální sítě: s klávesnicí hračka

Takřka totéž, co u telefonního seznamu, bych mohl napsat i u zpráv. Žádné výrazné změny se nekonají a opět se jedná o kopii funkcí z N8. Pohodlnému psaní zpráv kromě QWERTY klávesnice přispívá i větší displej a tím pádem i klávesnice. Při práci s telefonem na výšku jsou jednotlivá tlačítka opravdu obrovská a psaní je velmi pohodlné. Nápomocen je i slovník T9. Trochu matoucí je pozice korekčního, nebo chcete-li mazacího tlačítka, které se nachází až v dolní části displeje, navíc hned vedle tlačítka Shift. Nejčastějším překlepem tak zřejmě bude tato záměna. Kromě toho však k překlepům vůbec nedochází.

Při překlopení telefonu na šířku se během vteřiny klávesnice změní na QWERTZ. Jednotlivá tlačítka jsou samozřejmě o něco menší než u alfanumerické verze, nicméně i tak se na nich píše dobře a bez překlepů. Dokonce i zarytí odpůrci psaní na dotykovém displeji, byli u Nokie E7 mile překvapeni dobrou odezvou a minimálními překlepy. I v tomto režimu psaní je možné zapnout prediktivní vkládání textu, které se snaží napovídat slova, o kterých soudí, že hodláte psát. Přítomna je i česká diakritika. Do textu snadno vložíte také nějakého smajlíka. V telefonu jich Nokia přichystala rovnou 34. Ačkoliv je tedy psaní na softwarových klávesnicích velmi pohodlné, zcela jasnou volbou u modelu E7 je použití hardwarové klávesnice, o jejichž výhodách jsem se rozepsal výše. Její další výhodou je také to, že píšete přímo do příslušných polí (v editorech, na webu a podobně) a nevyvolá se prostředí pro zadávání textu, což může být mnohdy matoucí. Editor jinak vypadá takřka stejně jako u starších Symbianových Nokií.

Žádných výrazných změn se nedočkal ani e-mailový klient, kterému pro pohodlnější práci schází zejména vyšší rychlost, alespoň základní animace a spolehlivost. Několik vylepšení se ale přeci jen najde. Bez problémů si během chvilky nakonfigurujete několik účtů. Pokud využíváte rozšířené domény například od Seznamu či Googlu, bude stačit zadání vaší adresy a hesla. O vše ostatní se již postará telefon sám. Současně můžete spravovat libovolné množství účtů. U každého lze nastavit interval aktualizace. Mnozí jistě ocení možnost umístění widgetu ke každé schránce na pohotovostní obrazovku. Získáte tak výborný přehled o nově doručené poště. E-mailový klient je nyní mnohem svižnější, než například u N97 a celé prostředí je mnohem lépe odladěno. Zobrazování HTML emailů je nyní okamžité a bezchybné. Načítání příloh i samotných textů e-mailů ale trvá někdy zbytečně dlouho a klient se tu a tam na pár vteřin zasekne a práce s ním není na chvíli možná.

Pod jednou střechou jsou pak schovány sociální sítě Facebook a Twitter. Jednoduchými kroky se přihlásíte na své účty a opět můžete využít praktických widgetů, ve kterých vidíte aktuální stavy vašich přátel a další události. Samotná aplikace Facebooku je poměrně graficky zdařilá, ale její funkčnost je občas záhadou. Ve srovnání s Facebookem pro Android má Nokia opravdu hodně co dohánět. Aplikace navíc není počeštěna. Nicméně uživatelé sociálních sítí si s jednoduchými anglickými slovíčky jistě bez problémů poradí.

Organizační funkce a GPS

Zde si Nokia zřejmě řekla, že není co zlepšovat. Všechny funkce jsou naprosto totožné. Jednotlivé dny jsou díky čtyřpalcovému displeji nyní větší a lépe se do nich trefíte prstem. Jenže stále nezbylo místo na výpis událostí v měsíčním pohledu, který by měla přinést aktualizace systému Symbian Anna. Samozřejmě jsou k dispozici ještě denní a týdenní náhled. Potěší možnost nastavit si více kalendářů, které se po stažení příslušné aplikace z Ovi Store mohou i synchronizovat s Googlem. Dále jsou k dispozici úkolovník, kalkulačka, poznámky či převodník.

Z nabídky předinstalovaných aplikací vyberu program pro práci s archivy ZIP či aplikaci Adobe Reader. Přítomen je oblíbený QuickOffice, kterému v řadě E nechybí plná licence. Snadno tak Office dokumenty přečtěte i vytvoříte. Nepohodlné a pomalé je však prohlížení PDF souborů, které vestavěný prohlížeč vykresluje pomalu, posouvání v nich je trhané a není k dispozici ani režim na celou obrazovku. Oproti konkurenci tak v této disciplíně nepodává E7 přesvědčivý výsledek. V softwarové výbavě objevíte i antivirový program F-Secure. Pokud by vám přeci jen něco chybělo, není nic jednoduššího, než nahlédnout do Ovi Obchodu, kde se již nachází poměrně slušná sbírka prográmků.

Ve standardní nabídce naleznete i oblíbené Ovi Mapy a s nimi spojenou navigaci. Nalezení vaší přesné polohy je otázkou jen několika vteřin a i při rychlé jízdě po dálnici Nokia stíhá aktuální polohu vykreslovat. Náhled je možný ve 2D či 3D zobrazení včetně 3D budov a zvolit lze také satelitní snímek dané lokace. Potěší možnost stáhnout si přímo do telefonu nebo přes počítač předem mapy daného státu a při samotném prohlížení mapy nebo navigování se tak již E7 nemusí připojovat na internet. Zde má Nokia oproti konkurentům s Androidem velký náskok a v navigaci je prvotřídní.

Jak už všichni určitě víte, celé navigování i stahování map je v Nokiích pro celý svět už nějaký ten pátek naprosto zadarmo. Je tak trošku škoda, že Nokia nepřidala do základního balení alespoň držák na přední sklo automobilu.

Fotoaparát: škoda autofocusu

Integrovaný fotoaparát v Nokii E7 je vděčné téma všech diskuzí nad tímto telefonem. Nabízí sice velmi slušných 8 megapixelů a dvojici LED diod, jenže Nokia opět upustila od automatického ostření a nahradila jej modulem s technologií EDoF, který uměle dopočítá ostrost bližších objektů podle sousedních pixelů, zaostřených na tuto bližší vzdálenost a naopak. Abych to tedy shrnul. Nokia E7 vytváří velmi pěkné snímky s věrnými barvami a ostrostí po celé ploše. I hladina šumu je vcelku nízká. To vše platí pro focení všeho od zhruba půl metru dále. Jakmile se pokusíte vyfotografovat bližší scénu, připravte se na mazanici – Nokia E7 prostě nezaostří, nemá totiž čím a jak. Nelze tedy fotit z klasické vzdálenosti texty, vizitky a nepřečtete ani QR kódy. Díky poměrně velkému rozlišení a digitálnímu zoomu lze tyto předměty fotit z větší vzdálenosti a zazoomovat či poté v počítači ořezat, ale nejedná se o pohodlné a kvalitativně srovnatelné řešení. Konkurence zde opět vyhrává.

Jak jsem již zmiňoval v úvodu recenze, Nokia E7 má dvojitý LED diodový blesk. Jedná se o opravdu silné světlo, které ve tmě dokáže obstojně pomoct. Dobře se tudíž diody dají využít i při fotografování. Ovšem samozřejmě jen na kratší vzdálenosti.

Bohaté je různé nastavení, které „E-sedmička“ prakticky přebírá od modelu N8. Zvolíte si úroveň ISO, vyvážení bílé, různé barevné filtry či zapnete detekci obličeje. Celkově tedy Nokia E7 nemá špatný fotoaparát. Člověk, který nevyužívá makro focení, bude s kvalitou snímků spokojen. Pokud ale fotíte často vizitky a dokumenty do práce, E7čka zklame.

Ukázkové snímky

Reputaci fotoaparátu zachraňuje záznam videa, který je možný v HD rozlišení s plynulostí 25 snímků za vteřinu. Na výsledné záznamy se opravdu dobře dívá a potěší i vysoce kvalitní záznam zvuku. Opět ale platí, že blízké předměty vzhledem k absenci autofocusu E7čka nezaostří a tudíž kvalitně nenatočí.

Multimediální funkce: vše s velikostním omezením

Základem multimediální nabídky je přehrávač, který z velké části vychází z dřívějších modelů a veškerá multimediální výbava je shodná s modelem N8 až na drobné maličkosti. Nechybí tedy 3D listování alby vašich interpretů, které vám telefon nabídne v horizontální poloze. Procházení je nejen efektní, ale hlavně plynulé a reaguje přesně na vaše tahy prstem. Třídění skladeb je samozřejmé. Nechybí ani zobrazení obrázku alba. Ten však musí být přiřazen přímo ke skladbě. Pokud jej máte pouze ve složce s písničkami, v telefonu se nezobrazí. Hloubka nastavení není bohužel nijak pestrá, ale dostalo se na několik přednastavených ekvalizérů. Díky tomu Nokia dokáže celkem slušně zahrát i hloubky. V dalším nastavení můžete zkusit režim hluku či rozšířeného sterea.

V Nokii E7 nechybí ani FM rádio s podporou RDS. Při prvním spuštění naladí všechny dostupné stanice a uloží je. Pro poslech je nutné mít připojená sluchátka. Škoda že Nokia neintegrovala anténu přímo do těla přístroje, jako u jiných svých mobilů. Nemile mne překvapila absence funkce FM vysílače, který si do Nokie E7 cestu našel. Co Nokii k tomuto kroku vedlo, je mi záhadou.

Spousty zábavy si můžete užít s úpravou fotografií či střihem videí. Upravovat můžete jak vlastní záznamy, tak jakákoli videa, která máte uložená v paměti. Ta skýtá prostor takřka 16 GB, ale bohužel ji nijak nerozšíříte. Karty nejsou podporovány a pro mnohé je to další výrazná bolístka. Na druhou stranu velké většině uživatelů bude jistě 16GB stačit. Příjemnou zprávou je i podpora DivX a Xvid souborů. Navíc není zapotřebí vaše videa nijak konvertovat. Máte tak možnost připojit váš flash disk díky funkci USB OTG a z něj si rovnou pustit oblíbený seriál. Nokia si poradí i s filmy v HD rozlišení. Testovali jsme běžné seriály, které jsou dnes vysílané v rozlišení 720p.

Dlouhé chvíle si lze ukrátit i sledováním webových televizí. Standardně v telefonu není žádná předinstalována, ale není problém si je stáhnout z Ovi Obchodu. V současné chvíli můžete sledovat hudební stanici Óčko, zpravodajskou ČT 24 a sportovní kanál ČT 4 Sport. K dispozici jsou i aplikace pro sledování videí CNN, National Geographic nebo Stream.cz

V základu Nokia E7 nenabídne ani jednu hru. Opravdu spousty si jich však můžete doinstalovat. Nokia E7 si rozumí jak s Javou MIDP 1.0/2.0, tak s většinou her pro starší Symbian. Velkým lákadlem měla být i rychlost běhu aplikací. Podíl na tom měl mít i vlastní grafický čip Broadcom BCM2727. Měřili jsme v současnosti mezi hráči asi nejvyužívanějším programem FPC Bench. Výsledky jsou opravdu nadprůměrné a v rychlosti javových aplikacích nebudete mít nikdy problém. Velmi slušná je i rychlost při hraní Symbian her.

Internetové a datové funkce: kompletní nabídka s třešničkou na dortu

S internetem je Nokia E7 úzce svázána a je pro tyto účely dobře připravena. Vestavěný prohlížeč už je ale co se týče prostředí i zobrazení poměrně zastaralý a E7 čeká na update Symbian Anna s novým prohlížečem jako na smilování. Prohlížeč si ale bez problémů poradí s flashem lite a přehraje tak i YouTube a další videa vložená na stránkách. Prohlížení samotné stránky je pak vcelku pohodlné, načítání a vykreslování je ale trochu pomalejší. Prohlížení velkých a graficky hutných stránek je oproti konkurenci horší a trochu sekané. Čtení je možné i bez jakéhokoli zvětšení. Pokud byste přeci jen chtěli něco „přitáhnout“, opět využijete intuitivní roztažení obrazovky pomocí dvou prstů. Přeci jen bych ale doporučoval instalaci Opery Mobile nebo Opery Mini. Sice přijdete o podporu flashe, ale získáte mnohem rychlejší a pohodlněji ovladatelný internetový prohlížeč. Připojovat se můžete přes mobilní sítě. Přítomno je GPRS i EDGE, stejně tak HSDPA a HSUPA. Zatímco 10,2 Mbit/s u HSDPA je v našich podmínkách nadstandard, který ani nemůžeme využít, u HSUPA by si manažerská Nokia zasloužila větší rychlost než současné 2 Mbit/s.

Připojit se můžete také bezdrátově pomocí Wi-Fi se standardy b/g/n. K dispozici je i Bluetooth v nové verzi 3.0, včetně profilu A2DP pro bezdrátový poslech hudby. Propojení s počítačem je možné samozřejmě i USB kabelem, který je v balení. Velkou výhodou Nokie E7 je přítomnost microHDMI konektoru. Během chvilky ji tak propojíte s vaším notebookem či televizí. Internet či fotografie pak můžete prohlížet ve svém obývacím pokoji na TV. Na té se zobrazí přesně to, co vidíte na displeji, a to ve stejném rozlišení. Z toho vyplývá, že pokud máte Full HD televizi s velkou úhlopříčkou, nebude obraz nijak ostrý. Ve Full HD rozlišení se pak zobrazí multimédia. Na prohlížení fotografií, videí nebo internetu to však bohatě dostačuje. A takové hraní moderních HD her na velké televizi rozhodně stojí za to. Zajímavostí je, že video výstup je možný i z 3,5 mm jack konektoru.

Dalším trumfem lákajícím ke koupi je funkce USB host. Jinými slovy lze k Nokii E7 připojit další zařízení přes USB. Pro tyto účely výrobce přibalil redukci z microUSB konektoru na USB, jaké známe ze svých počítačů. Pak už stačí jen připojit třeba váš flash disk o libovolné kapacitě. Nokia jej bez problémů načte a ihned umožní procházení uložených dat. Jistě nemusím připomínat, s jak velkou pamětí v daný moment můžete maximálně počítat. Jelikož jde o funkci zcela shodnou s modelem N8, odkážu vás na dřívější recenzi, kde je podrobně rozebráno, jaká zařízení lze s Nokiemi propojit. Prozradím jen, že jsme uspěli například i s USB myší.

Čtěte: Co vše lze k Nokiím připojit?

Závěrečné zhodnocení: ...ta cena

Nokia E7 na mne zanechala veskrze pozitivní dojem během celého, takřka třítýdenního testování. Za celou dobu se nevyskytl ani jeden restart či výraznější zaseknutí. Po funkční stránce nabízí finská manažerka absolutní maximum, které mnohdy konkurence může jen tiše závidět. Na druhou stranu nelze popřít už poněkud zastarávající procesor a místy krkolomnější Symbian ase některými ne zcela dotaženými funkcemi (Facebook a e-mailový klient, čtečka PDF a další). Jasnými trumfy „E-sedmičky“ jsou hardwarová klávesnice a ukázkové dílenské zpracování spolu s použitím kvalitních materiálů. Rozhodně bych se Nokii E7 nebál označit nejkvalitnějším telefonem na trhu této konstrukce, co se týče kvality zpracování.

Co však novou Nokii E7 sráží je cena. Výrobce si ji cení na necelých 14 tisíc korun. V každém případě jde o přemrštěnou cenu, která „E-sedmičce“ odhání potenciální kupce. Vzhledem k množství menších či větších nedostatků (nemožnost rozšíření paměti, pomalý procesor, absence autofocusu u fotoaparátu, místy horší software) jakmile někdo oželí hlavní trumfy Nokie E7, má najednou na výběr z mnohdy vybavenější konkurence, která se prodává i o několik tisíc levněji. Osobně předpokládám, že cena půjde v prvních měsících dolů a aktuální cenovka je jen jakýsi zoufalý pokus jak vydělat při zahájení prodeje. Na druhou stranu lidé kvalitu vždy ocení a Nokia jim za utracené peníze dává v podstatě slib, že dostanou v tomto směru, alespoň po konstrukční stránce, jen to nejlepší.

Nokia E7 můžete zakoupit na značkovém e-shopu Nokia