HTC Desire Z: recenze pisálka s Androidem

V dnešní záplavě dotykových telefonů je obrovským štěstím, když narazíte na telefon s jakoukoliv hardwarovou klávesnicí. Právě proto jsou zejména modely s QWERTY klávesnicí ceněny takřka zlatem. HTC si to konečně uvědomilo a představilo model Desire Z. Jedná se tak již o třetího zástupce rodinky Desire. Nejnovější přírůstek má rozměrově blíže k původnímu Desiru, výbavou pak stojí někde na pomezí mezi Desirem a Desirem HD. Díky tomu se z něj stává perfektně vybavený pracovní nástroj. Hledáte-li mobilní telefon, který vás v ničem nezklame a nechcete se spoléhat jen na dotykový displej, zařaďte si HTC Desire Z do svého výběru.

Komentovaný videopohled

Design a konstrukce: poctivý kus telefonu

Design telefonu je předmětem mnoha diskuzí. HTC vsadilo na spíše konzervativní design bez všelijakých výstřelků. Barevné ladění je černo-šedo-stříbrné. Na mnoho lidí tak telefon působí mdle a usedle. Nicméně právě díky kovově stříbrné barvě působí technicistním dojmem, což by mohla ocenit skupina potenciálních zájemců. Po obřím Desiru HD oceníte, že rozměry novinky jsou v únosných mezích. Vyjádřeno v číslech jde o hodnoty 119 x 60,4 x 14,2 milimetrů. Telefon už není problém ovládat jednou rukou. Už na první pohled si všimnete trochu větší tloušťky. To je však daň za přítomnost klávesnice. Díky ní telefon také přibral. 180 gramů v ruce už poznáte.

Přední stranu si z velké části zarezervoval displej. I tak ale kolem něj zbyl dostatek místa. Logo výrobce a efektní mřížkování reproduktoru nad ním a ovládací prvky pod ním. Kromě čtveřice senzorových kláves jde i o trackpad, který můžete znát z telefonů BlackBerry. Pokud byste chtěli hledat další klasická tlačítka, vězte, že jsou již jen po obvodu telefonu. Pravý bok ubytoval dvoupolohovou spoušť fotoaparátu, což je příjemná změna. Modelu Desire HD chyběla. Levý bok skrývá kolébkovou klávesu regulující hlasitost. Výčet uzavírá uzamykací a vypínací tlačítko na horní straně. Dvojice přítomných konektorů se tentokrát musela rozdělit. Hudební 3,5 mm jack uhájil pozici na horní straně. MicroUSB konektor se ovšem přestěhoval na levý bok.

Důvod stěhování je naprosto jasný. Mechanismus výklopné klávesnice. Pokud se zaměříte na dolní či horní stranu, nemůžete si nevšimnout zvláštní, ale zajímavé prohlubně. Telefon se totiž nevysouvá, ale vyklápí. Podobný systém jsme mohli vidět u Nokie N97 či N97 Mini. Část s displejem se tedy nejprve zvedne a zase usedne o kousek vedle. Ačkoli mechanismus budí jistou nedůvěru, nemusíte se ničeho bát. Vše je zkonstruováno naprosto pevně a nikde není žádná vůle. S otevřením napomáhá pružina a je tedy snadné. Občas slýchávám výtky, že se displej po otočení dolů sám vyklápí. Musím souhlasit, nicméně taková situace nastane jen a pouze v případě, že telefon chytíte za tenkou část spodního krytu. Jinými slovy se s tím při běžné práci nemůžete setkat.

Zadní strana vypadá, poslední dobou typicky pro HTC, trošku nesladěně. Šedý a pogumovaný plast po krajích je vyplněn kovovým krytem baterie. Ten vás překvapí svou masivností a nemalou měrou se podílí na výše zmíněné hmotnosti. Velmi výrobce chválím za řešení odejmutí krytu. Stačí stlačit tlačítko a kryt z jedné strany vyskočí. Naopak vytýkám nepevné umístění krytu baterie. Při běžné práci nic nepoznáte, ale kryt se pohybuje zhruba o jeden milimetr do všech stran. Nad krytem se samozřejmě nachází čočka fotoaparátu, která je spolu s LED diodou stříbrně orámována.

Baterie a výdrž: k ideálu stále daleko

Horentně sledovaná je u všech telefonu výdrž na jedno nabití. Desire Z dostal akumulátor s kapacitou 1300 mAh (to je mimochodem o 70 mAh více, než nabízí Desire HD). V kombinaci s menším displejem a slabším procesorem to muselo zákonitě přinést vyšší výdrž. Při extrémním používání, kdy jste neustále on-line v sítích 3G, pořídíte několik snímků, telefonujete zhruba 20 minut, hodinu posloucháte hudbu a shlédnete jeden krátký seriál, to vše při maximálním jasu displeje, můžete počítat zhruba s 12 hodinovou výdrží. Pracovní den se vším všudy.

Stačí však jen lehce polevit a výdrž se začne drát nahoru. Běžný pracovní den, kdy jsem několikrát zaktualizoval dvě e-mailové stránky, přečetl zprávy na internetu a zhruba dvě hodiny poslouchal hudbu, zvládl Desire Z s energetickou rezervou. Při takovémto zatížení vám bez problémů vydrží jeden a půl dne. Pro opravdové šetřílky tak jen dodám, že dva až tři dny nebudou ničím nereálným. Nabití zcela vybitého telefonu pak trvá bez pár minut dvě hodiny.

Zvuk: nepěkný HTC standard

Telefony HTC jsou svým nepřesvědčivým hudebním výstupem už poměrně známé. U Desiru Z je patrný posun k lepšímu. Hlasitá reprodukce je rozhodně lepší než u Desiru HD. Spokojeni budete i s hlasitostí. V balení naleznete celkem obstojná pecková sluchátka, která na sobě mají i praktické ovládání hudebního přehrávače. Hudba z nich linoucí je i celkem poslouchatelná a už jsem si myslel, že HTC poprvé pochválím za zvuk. Předpokládal jsem, že stejně jako model Desire HD bude novinka mít ekvalizér. Ovšem to byla chyba. Z nepochopitelného důvodu zde chybí a vy nemáte možnost si zvuk upravit k lepšímu. Obrovská škoda.

Klávesnice a trackpad: dva pomocníci

Asi největším trumfem dnes testovaného telefonu je hardwarová QWERTY klávesnice. Nabízí čtyři řady a díky velikosti telefonu jsou jednotlivé klávesy dostatečně velké a mají mezi sebou rozestupy. Mají i poměrně malý zdvih, nicméně vždy spolehlivě poznáte, že jste klávesu zmáčkli správně. Je slyšet tichounké cvaknutí. Díky obřímu místu zbylo dost místa i na klávesy menu, dva velké Shift či tlačítko s lupou. Druhé a třetí tlačítko zprava v dolní řadě jde naprogramovat a kdekoliv vám nastavenou funkci spustí. Programovatelná jsou ovšem všechna písmenková tlačítka. Pro vyvolení jim přidělené funkce je musíte déle přidržet. Malým mínusem je tak jen absence českých znaků a sestavení QWERTY oproti našemu QWERTZ.

Někomu by mohly scházet ještě směrové šipky. Ty však z části supluje právě přítomnost trackpad. Jde o dotykovou klávesu, která zároveň slouží k potvrzování. Díky ní můžete snadno procházet nabídkami a potvrzovat položky. Taktéž se pohybovat v napsaném textu. Jde tedy o velmi praktickou možnost ovládání. V základních úkonech však zřejmě přesto dáte přednost pohodlí velkého displeje.

Displej: přesně akorát

Po nedávné recenzi HTC Desire HD se displej u této novinky někomu může jevit jako poměrně malý. Nicméně velikost 3,7 palce je naprosto dostatečná a telefon lze pohodlně ovládat jednou rukou. Displej je tak stejně velký, jako u staršího modelu Desire. Zachováno zůstalo samozřejmě rozlišení, které je nadprůměrných 800 x 480 pixelů. Zobrazení technologií Super LCD je velmi kvalitní, stejně tak pozorovací úhly. Při nastavení maximálního jasu nečiní problém ani práce na sluníčku. Dotyková technologie je samozřejmě kapacitní. Displej reaguje naprosto perfektně a ideálně citlivě. Není zapotřebí nijak tlačit. Těšit se budete moci i z podpory multi-touch technologie.

Uživatelské prostředí: pohodlí jménem Froyo

Mozkem celého telefonu je operační systém Android v nejnovější verzi 2.2 Froyo. Spolu s ním je samozřejmě dohráno i inovované prostředí HTC Sense. Základ tvoří sedm pohotovostních obrazovek, na které si můžete umístit nespočet různých widgetů s informacemi. Jejich správa je nesmírně intuitivní. Stačí jen podržet prst na vámi vybraném místě a okamžitě se octnete v menu všemožných úprav. Widgetů je hned v základu k dispozici několik desítek a další si můžete stáhnout. Měnit dále můžete styl celého prostředí HTC Sense. Samozřejmostí je změna tapety. Mezi těmi nechybí ani tzv. aktivní tapety, které efektně reagují na vaše dotyky.

Když se ještě znovu zastavím u widgetů, u spousty z nich máte na výběr z malé a velké varianty. Například Facebook může zabírat celou jednu obrazovku anebo jen její polovinu. Veškeré widgety bývají i pěkně animované. Kromě nich můžete volné plochy zaplnit zástupci nainstalovaných programů a tím si k nim výrazně urychlit přístup. Jak je u Androidu zvykem, nechybí ani praktická výsuvná lišta, která sdružuje vše, co se kolem telefonu stalo. Přišel nový e-mail, zpráva či soubor přes Bluetooth? Vše uvidíte na jednom místě. Stejně tak v ní můžete procházet naposledy spuštěné a vlastně minimalizované programy. Na stejné místo se dostanete i podržením tlačítka s domečkem. O zmeškaných událostech vás dále bude informovat barevná LED dioda, která zeleně poblikává.

Multi-tasking však nefunguje, tak jak by někdo čekal. Android si programy spravuje sám a v případě nouze ty nejstarší spuštěné ukončí. Pokud byste chtěli programům vládnout vy, je nutné stáhnout si pro tyto účely prográmek z Marketu. Naštěstí je Desire Z dostatečně silným strojem a málokdy se zadýchává. O svižný chod celého telefonu se totiž stará procesor Qualcomm MSM 7230 taktovaný na 800MHz. Ani programy nebudou mít nouzi o paměť. HTC Desire Z totiž nabízí 512 MB RAM. Ve skutečnosti telefon operuje s prostorem zhruba 380 MB RAM. Po spuštění a náběhu všech obrazovek s widgety zbývá většinou necelých 180 MB RAM pro další programy. V přímém porovnání s Desirem HD je rozdíl znatelný. Při spuštění více náročných aplikací se kvůli pomalejšímu procesoru Desire Z občas zadrhne. Slabší hardware se promítne i při hraní náročných her.

Specialitou Desiru Z je možnost překlopení celého prostředí širokou režimu na šířku. To je možné v případě, kdy vyklopíte klávesnici. V ten moment se přeorientuje všech sedm pohotovostních obrazovek i menu. Jinak se ale prostředí Androidu 2.2 Froyo nijak výrazně neliší od starší verze 2.1. Asi nejviditelnějšími novinkami jsou aktivní tapety a možnost instalovat aplikace také na paměťovou kartu. Mimochodem jednu 8GB naleznete přímo v balení a telefon si bez problémů poradí i se čtyřnásobnou kapacitou. Při prvním zapnutí máte možnost si telefon propojit se všemi možnými účty. Od Gmailu, přes firemní e-mail, až po všemožné sociální sítě. Vše je jednoduché a během několika vteřin hotové. O nic víc se později již nemusíte starat. Telefon sám vše synchronizuje a vzájemně propojí. Více než nutný je pak slušný datový tarif.

Telefonování: se sociálními sítěmi je kamarád

Desire Z je schopen se dovolat ve čtyřech GSM pásmech, včetně sítě 3G. Kvalita telefonního reproduktoru je víceméně kvalitní, hlas je zřetelný a nezkreslený s dostatečnou hlasitostí. Při telefonování je k dispozici i proximity senzor, který vypne displej, přiblížíte-li telefon ke tváři. Ze začátku nás sice zlobil a občas nefungoval, nicméně později už pracoval korektně. Telefonní seznam se vyznačuje svým chytrým vyhledáním, kdy na displeji telefonu stačí vyťukat čísla či znaky příslušného kontaktu a ihned dojde k jeho zobrazení. V položce karta lze kompletně spravovat telefonní seznam, včetně zálohování, kopírování, tvorby nových kontaktů a dalších operací. Jednotlivé kontakty mohou být synchronizovány s účty sociálních sítí nebo komunitních serverů Facebook či Twitter. V tomto ohledu jde synchronizace mnohem dále a kontakty mohou automaticky získat fotografie či jiné údaje přímo z kontaktu uloženého na Facebooku či Twitteru.

Zprávy: pod dvěma palci

Ucelený, jednoduchý a přehledný editor nabídce všechny funkce na jedné hromádce. Psát je možné pouze na QWERTY klávesnici. Na výběr máte ze tří typů. K šípku však pošlete obě softwarové varianty, byť v horizontálním uspořádání je poměrně kvalitní. Přednost dostane výborná hardwarová klávesnice. Jednotlivé zprávy jsou zobrazovány formou konverzace. Prvkem, který okoření textovou konverzaci, jsou vestavěné grafické emotikony, nebo-li smajlíky.

V telefonu naleznete dvě nezávislé aplikace pro správu e-mailů. První je samozřejmě Gmail, který je pro plnohodnotné využití telefonu takřka nezbytný. Klasický klient naleznete pod položkou pošta a umožňuje spravovat více účtů. U každého lze nastavit maximální velikost stažené zprávy i frekvenci, po které má telefon kontrolovat vaši schránku. Zvolit je možné i čas „špičky“. Například během vašeho pracovního dne je možné kontroly provádět častěji.

Internetový prohlížeč a GPS: skvělá práce

Prohlížení internetu je na HTC Desire Z i přes menší displej (ve srovnání s Desire HD) velmi pohodlné. Pohodlí navíc pomáhá i již zmíněný trackpad, pomocí kterého na každé strance vyberete vždy ten správný odkaz. U většiny stránek se všechen obsah vejde na displej a je krásně čitelný. Kdybyste přeci jen nemohli něco přečíst, díky multi-touch technologii si stránku pohodlně přiblížíte. V Androidu 2.2 Froyo je nově podporován plnohodnotný Adobe Flash 10.1, tudíž nepřijdete o žádný obsah stránky. Přehrávání videí je taktéž bez problémů. Díky dostatečnému výkonu je plynulé prohlížení i náročnějších stránek.

K velice intuitivním a práci usnadňujícím funkcím patří možnost označení textu a následné práce s ním, včetně kopírování, hromadného označení i vložení. Na této funkci jako takové není nic zajímavého, ale určitě zpozorníte, když zmíním, že označený text můžeme rovnou prohnat překladačem Google Translator nebo daný výraz vyhledat na encyklopedii Wikipedia. Vykreslování stránek je bleskurychlé a leckterý prohlížeč může jen závistivě přihlížet.

Vestavěný GPS modul spolupracuje s Google mapami, není ovšem problém doinstalovat další software. V základu naleznete ještě navigační aplikaci Route 66. Ta je však jen v Trial verzi na 30 dní. K dalšímu využívání je nutné zakoupit licenci. Na neomezeně dlouhou dobu stojí zhruba 50 euro.

Fotoaparát: důstojných 5 megapixelů

Papírově horších parametrů se dočkal fotoaparát. Oproti modelu Desire HD ztratil 3 megapixely. Ovšem jak se říká, někdy méně znamená více. Novinka i s rozlišením 5 Mpx hravě předčí svého dražšího kolegu. Výsledné snímky tolik netrpí digitálním šumem a v HTC se konečně odklonily od růžového nádechu. Bohužel stále nelze říci, že jsou výsledné fotografie ostré po celé ploše. Levé strany snímků jsou vždy rozostřené. Při focení máte opět možnost využít šikovného touch-focusu a zaostřit přesně na daný objekt. Při nedostatku světla pomáhá LED dioda, ale mnoho toho nezmůže. Na fotografování v noci můžete zapomenout.

Samotné prostředí fotoaparátu plně využívá potenciál velkého displeje. S telefonem lze fotografovat jak na výšku, tak klasičtěji na šířku. Orientace ikon se sama přizpůsobí. Při práci v horizontální poloze je na levé straně jen indikace digitálního zoomu. Vpravo se nachází nejčastěji používaná nastavení, jako blesk či přepnutí z režimu fotoaparátu na záznam videa. Přesně uprostřed této nabídky je spoušť. Mnohem lepší je ovšem používat hardwarovou spoušť na boku telefonu. Pokud ji navíc kdekoliv dlouze přidržíte, okamžitě se octnete v aplikaci fotoaparátu. Pro hlubší nastavení je nutné stisknout senzorové tlačítko Menu. V nastavení, které se zprava vysune, můžete nastavovat vyvážení bílé, citlivost ISO ve čtyřech krocích nebo měnit rozlišení výsledné fotografie. Na výběr je 5 Mpx, 3Mpx, 1Mpx a pro multimediální zprávy je připraveno i VGA rozlišení. Zvolit je možné i poměr stran a to buď 4:3 nebo 5:3. V druhém případě budete fotografie prohlížet na celém displeji.

Ukázky fotografií:

Nahrávat je možné také video, a to až v HD rozlišení, tedy 720p. Video je na tom s barvami už mnohem lépe, než fotografie. Plynulost je pouze na průměrných 25 snímcích za sekundu.

Organizační a datové funkce: rozšiřte internet!

Organizační funkce jsou zastoupeny kalendářem, který je přímo provázán s Google účtem. Mezi obligátní funkce patří různé režimy zobrazení (denní, týdenní a měsíční). Synchronizace s ostatními zařízeními je vedena ve dvou rovinách. K první alternativě je zapotřebí mít datový paušál.

Synchronizace pak probíhá prostřednictvím aktivního Google účtu. Druhou variantu přináší samotné HTC v podobě programu HTC Sync, kde již není nutno se spoléhat na internetový paušál. Vše probíhá prostřednictvím datového kabelu nebo Bluetooth přes počítač.

Zajímavou a jistě velmi užitečnou funkcí je „Přenesení dat“. Desire Z se za pomoci Bluetooth propojí s vaším dřívějším telefonem (podporovány jsou takřka všechny větší značky), a přenese všechny kontakty, položky v kalendáři a SMS zprávy k sobě. Opět je vše jen otázkou několika málo chvil. Nic složitého. Plně funkční je na Desiru Z i SIM Toolkit a sním spojené GSM bankovnictví. Další zajímavostí je propojení s HTC.com. Získáte možnost telefon vzdáleně zamknout či ho například prozvonit. Nikdy nevíte, kdy se takové vychytávky mohou hodit.

V datových funkcích se HTC Desire Z cítí jako ryba ve vodě. K dispozici je postarší dvojice GPRS/EDGE, ale samozřejmě také síť třetí generace s HSDPA a HSUPA. Bezdrátové spojení vytváří Bluetooth nebo Wi-Fi. Novinkou je funkce Wi-Fi hotspot. Během několika vteřin se z vašeho telefonu stane vysílač, ke kterému se mohou ostatní připojit. Jednodušeji, než skrze Bluetooth, se tak lze připojit například počítačem přes telefon na internet.

Multimediální funkce: škoda ekvalizéru

Základ tvoří graficky zdařilý hudební přehrávač. Pokud máte u každé písničky uložen i obrázek, oceníte stylové procházení skladbami. Přehrávač nabídne možnost hrát skladby náhodně a také je opakovat. Z pro mě nepochopitelných důvodů výrobce zapomněl na ekvalizér. Díky tomuto nedostatku nelze zvuk dodatečně vylepšovat a i když je zvuk ucházející, nelze jej nijak upravit a produkce tak někdy nemusí každého uspokojit. V telefonu nechybí ani FM rádio, které hraje jen v případě připojených sluchátek a nepostrádá RDS.

Největší porci zábavy si však užijete hraním her. Ačkoli Desire Z nenabízí tak oslnivý výkon jako Desire HD, rozjedete na něm takřka všechno. Daní za slabší procesor a menší paměť RAM je nižší FPS v některých hrách. I tak si ale užijete krásně zpracované 3D hry a bez větších problémů i slavné tituly z Play Stationu 1, které na telefonu spustíte díky emulátoru. Ten naleznete na Marketu.

Zhodnocení: trefa do černého

HTC vyrobilo mobilní telefon, který se stane prodejním tahákem. Spousta uživatelů prahla po kvalitním pracovním telefonu s operačním systémem Android a hardwarovou klávesnicí. Několik pokusů jsme již viděli, ovšem až nyní přichází HTC Desire Z, které skloubilo téměř maximální výbavu s klávesnicí. Ačkoli si výrobce za takový kousek nechá pořádně zaplatit, nemusí se ničeho bát. Desire Z zatím naprosto postrádá jakoukoliv konkurenci. Tou by se za pár týdnů mohla stát například Nokia E7. Jeho potenciál je navíc natolik silný, že může zlákat i zájemce o model Desire HD, kterým ale vlajková loď HTC připadá až moc velká.

Kdybych měl přeci jen vytknout, bude to chybějící ekvalizér a sním související hudební výstup. Nic oslnivého nepředvádí ani fotoaparát. Novince tudíž nestojí nic v úspěšné cestě. Navíc si ho všimli i čeští operátoři a nasazují jej ještě do předvánočních nabídek.