HTC One
recenze

HTC One

Jediný rytíř v zářivé zbroji

HTC One je papírově špičkovým telefonem. V mnohých oblastech exceluje a klady značně převažují nad zápory tohoto přístroje. V čem je bezkonkurenční? Kde má naopak rezervy? Je fotoaparát opravdu špatný, jak se říká? Podrobně jsme nové HTC One otestovali.

HTC One je pro tchajwanského výrobce klíčové. Je nadějí, velkou investicí i závazkem. HTC do telefonu vložilo opravdu to nejlepší a doufá, že právě One bude tím hrdinou, který otočí sestupný trend prodejů a zisků tohoto výrobce. Svým jménem navazuje na loňské a u uživatelů úspěšné modely řady One (zejména One X a One S) a co se výbavy hardwarové a softwarové týče, neponechává nic náhodě a proti konkurenci, kterou je zejména Sony Xperia Z nebo Samsung Galaxy S 4 vytahuje ty nejsilnější zbraně. Stačí jejich kalibr na záchranu pověsti HTC? To odhalíme v dnešní recenzi.

HTC One – oficiální fotografie

Technické parametry HTC One

Kompletní specifikace
Konstrukce137,4 × 68,2 × 9,3 mm, 143 g, konstrukce: klasická, odolnost: ne
DisplejSuper LCD 3, 4,7" (1 920 × 1 080 px)
Fotoaparát4 Mpx (2 688 × 1 520), LED dioda, autofocus, video: 1 920 × 1 080 px, 30 FPS
ChipsetQualcomm Snapdragon 600 APQ8064T, CPU: 4×1,7 GHz, GPU: Adreno 320
PaměťRAM: 2 GB, vnitřní paměť: 64 GB / 32 GB, paměťové karty: ne
Datové funkceHSPA: 42 / 11,5 Mb/s, LTE: 100 / 50 Mb/s, Wi-Fi: 802.11a/b/g/n, Bluetooth: 4.0, NFC: ano
Operační systémAndroid 5.0
Akumulátor2 300 mAh, bezdrátové nabíjení: ne
Dostupnostbřezen 2013,

HTC One – videopohled

Design a konstrukce: kovová elegance

Vzhled. Jeho hodnocení a samotného vzhledu je krajně subjektivní záležitost. Není totiž patent na vytvoření návrhu vzhledu, který by se všem zavděčil a který by všichni do nebes vychvalovali. Mnohdy se také po představení novinek v diskuzích objeví řada příspěvků hanící design, který není ničím inovativní a takříkajíc „na jedno brdo“. To jsme mohli zažít například u Galaxy S 4. Jak ale naživo působí právě HTC One, které si jde svou zcela novou cestou, bez návaznosti na staré modely.

Díky hladkému provedení zadního krytu, hrozí časté samovolné vyklouznutí přístroje z ruky (nám se pár akrobatických kousků povedlo)

O novém One rozhodně nemohu říct „nic nového pod sluncem“. Někdo bude prskat a někdo se mnou bude souhlasit. Design One mi přijde originální, neokoukaný a možná až revoluční. Proč? Kombinace zajímavých prvků ruku v ruce s použitím kvalitních kovových materiálů a unibody těla pro mne znamená pocit zadostiučinění, že v ruce držím zařízení hodné své kategorie. U levnějšího telefonu mi až tak nevadí plastové zpracování. Proč ne, pokud použité plasty jsou kvalitní a z dílenského zpracování nechytám kopřivku, je to mnohdy lepší cesta. U takto drahého zařízení ale plasty vidím nerad a HTC One mi dělá radost.

Podle fotografií se mi One celkem líbil, ale mým favoritem na nejhezčí telefon, co jsem kdy viděl, prostě nebyl. Moje mínění bylo poopraveno v tu chvíli, kdy jsem zařízení přebíral. HTC One je skutečně krásný telefon, podle mě jeden z nejhezčích na trhu. Stříbrná verze působí krásným, elegantním a reprezentativním dojmem, černá je usedlejší a nudnější. Z mého okolí se zařízení každému líbí a nikdo proti designu neřekl ani půl křivého slova. A to je co říct.

Když došlo k představení modelu One, nepochyboval jsem o tom, že nabídne perfektní zpracování, materiály budou na nejvyšší úrovni a vše bude působit hodnotným dojmem říkajícím „já jsem vzorem dobře zpracovaného zařízení“. A tak tomu skutečně je. Zpracování je špičkové, materiály prvotřídní a do ruky padne nové One výborně, navíc s příjemným chladivým kovovým pocitem. HTC One na mě působí o třídu lepším a dražším dojmem oproti Sony Xperii Z i Samsungu Galaxy S 4, kterým vládnou plasty a sklo.

Všechny vnitřnosti telefonu jsou schovány do jedné kovové „kolébky“ či „vany“. Tento celistvý kus na sobě nemá ani milimetr plastu (kromě oddělení anténních částí), žádné přechody či cokoliv jiného, co by narušovalo jednotnost kovového těla. HTC navíc řeklo stop mezerám a nedokonalému lícování a představilo ZeroGap. Jedná se o technologii, která by se měla postarat o dokonalé lícování všech částí vnější konstrukce. Na hliníkovém těle se HTC One se skutečně nenachází žádné „škvíry“ kam by se pomalu vešel nehet, kde by se usazoval prach nebo bychom dokonce mohli vidět prosvítající podsvícení, drtivá většina prvků na sebe opravdu perfektně navazuje. Bohužel nic není dokonalé a vidět to můžeme u horní i spodní stříbrné lišty s reproduktory, která zcela nepřiléhá k bílému lemování. Spatřit můžeme zhruba 0,5 milimetrovou mezeru. To už jsme ale opravdu puntičkáři.

Hliníkové unibody tělo je zcela pevné. U jiných zařízení, která také měla tělo zhotovené z hliníku či jiných kovových slitin jsem občas měl pocit, že použitý materiál se lehce prohýbá a pevnost tak není stoprocentní. U One se můžu snažit vyvíjet sebevětší tlak a nic se neprohýbá. Tělo je tak zcela pevné a možná až na rezervy v lícování se bavíme o příkladně zpracovaném těle a jednom z nejlépe konstrukčně zpracovaných telefonů na trhu, možná společně s iPhonem 5 vůbec nejlepší.

Optika fotoaparátu není zapuštěná, hrozí ji tak brzké poškrábání

Hladké hliníkové tělo ale má i jednu velkou nevýhodu. Ta se váže ke slovu hladké. Už víte, kam mířím? Vzhledem k hladkému povrchu, větším rozměrům 137,4 x 68,2 a 9,3 milimetrů a držení v jedné ruce tak vyklouznutí hrozí velmi často, a to i přes zakulacenou zadní stranu.

Oproti konkurenci se 4,7 palcovými displeji je One o něco větším telefonem. Ale díky dobré tloušťce mu to rádi odpustíme a například oproti Sony Xperii Z je kompaktnější a díky zaobleným tvarům padne výrazně lépe do ruky. V rozumných mezích se drží i hmotnost 143 gramů.

Rozměry Hmotnost
HTC One 137,4 × 68,2 × 9,3 mm 143 gramů
HTC One X+ 134,4 × 69,9 × 8,9 mm 135 gramů
Samsung Galaxy S III 136,6 × 70,6 × 8,6 mm 133 gramů
Samsung Galaxy S4 136,6 × 69,8 × 7,9 mm 130 gramů
Sony Xperia T 129,4 × 67,3 × 9,4 mm 139 gramů
Sony Xperia Z 139 × 71 × 7,9 mm 146 gramů
Apple iPhone 5 123,8 × 58,6 × 7,6 mm 112 gramů
Samsung ATIV S 137,2 × 70,5 × 8,7 mm 135 gramů

Přední strana je kombinací dominantního prvku – dotykového displeje s úhlopříčkou 4,7 palce a v horní a spodní části stříbrného pruhu hostícího stereo reproduktory. V horní stříbrné liště se nachází po pravé straně výrazná optika přední kamery s rozlišením 2,1 megapixelu a objektivem s dobrým clonovým číslem f/2.2. Vedle ní je prostorná mřížka reproduktoru a sluchátka v jednom. V mřížce je i drobná notifikační LED dioda. Ta je bohužel poměrně nevýrazná a lze ji snadno přehlédnout. Uživatel si díky ní může trénovat zaostřovací schopnosti svého zraku. Vedle ní jsou pak dvě „skvrny“. Pod tečkami se skrývá proximity senzor a čidlo regulující jas displeje podle okolních světelných podmínek.

Detail přední kamery

Pod dotykovým displejem se zabydlely pouze dvě senzorové klávesy, u kterých jsem si musel zvykat na jejich atypické rozmístění. Na levé straně je klávesa pro volbu zpět, na pravé straně je klávesa pracující s multitaskingem a to je vše. Uprostřed mezi nimi se pyšně skví logo HTC, které ale není klávesou, jak si někteří myslí. Tlačítka jsou decentně podsvícená, mají dostatečnou vibrační odezvu a jsou citlivá. Možná tak jednou se mi stalo, že klávesa nezareagovala tak jak by měla, jinak není na co si stěžovat.

Boky telefonu jsou vyhotoveny v bílé barvě, nejedná se ale o plast. Není to sněhobílý odstín, ale s nádechem spíše do krémové varianty. Na boku narazíme jen na šuplíček pro microSIM kartu. Pokud se k němu chceme dostat, musíme použít přiloženou svorku, která se nachází v prodejním balení telefonu.

Na horní straně se ne zrovna šikovně nachází černá vypínací klávesa. Drtivá většina praváků by ji uvítala na pravém boku, nebo alespoň na praví straně horní hrany. HTC ji ale nepochopitelně umístilo doleva, což znamená, že pro odemknutí telefonu bude většina lidí potřebovat dvě ruce a nejednou jsem za toto umístění výrobce proklínal. Inkognito se přímo ve vypínacím tlačítku nachází i infraport sloužící pro ovládání domácí elektroniky. Vedle klávesy je pak i sluchátkový 3,5 mm jack konektor. Pravý bok pak hostí designově hezky zpracovanou dvojklávesu ovládající hlasitost. HTC si dalo skutečně záležet na vzhledu každé maličkosti.

MicroUSB konektor našel své útočiště ve spodní straně. Slouží jako datový a nabíjecí konektor. Také podporuje funkci MHL, přes patřičnou redukci s HDMI výstupem tak dokáže zobrazit svůj obsah například na televizi. Nechybí ani funkce USB host. Jaká zařízení jsme rozchodili, vám odhalíme v příslušné kapitole.

Vedle microUSB konektoru je nenápadně situován mikrofon. Zajímavě řešena je i zadní strana. Na svých koncích je „přeťata“ bílými plastovými pásky, které by měly oddělovat jednotlivé kovové části, sloužící jako antény, tak, aby se neopakovala známá Antenagate z iPhonu 4. Blízko k hornímu bílému lemu má výrazná optika fotoaparátu, která je lemována páskem rovněž bílé barvy. Bohužel optika není zapuštěná, čili dřív nebo později se neubrání případným oděrkám či jinému poškození. Vedle optiky nalezneme drobný, ale o to výkonnější LED blesk. V horním bílém pásku má svoje místo také odšumovací HDR mikrofon, který se k životu probudí během hlasového hovoru, případně pokud budeme pořizovat videonahrávky. Anténa NFC se pak nachází blízko fotoaparátu.

Videosrovnání HTC One vs. Sony Xperia Z

Sečteno podtrženo, po stránce konstrukce a designu je HTC One excelentní zařízení, které představuje špičku na dnešním trhu. Vypadá skvěle, dobře padne do ruky a korunu nasazují hodnotné materiály. To se opravdu povedlo.

Zvuk: velmi kvalitní řvoun

Telefony HTC v minulosti neexcelovaly v oblasti zvuku. Výstup do sluchátek byly maximálně lehce nadprůměrně, v posledních letech se ale výrobce rozhodl změnit svoji pověst a začít vyrábět konkurenceschopná zařízení s výborným zvukovým výstupem. K lepšímu zvuku si chtěl dopomoct spoluprací s hudební ikonou Beats. Mnoho zákazníků na to slyší a řeknou si hmmmm Beats Audio, to musí být záruka špičkového zvuku. Kdo je jen trochu náročnější a v daném oboru se pohybuje tak ví, že Beats Audio je pouze softwarová úprava, která má do zvukového projevu přinést basovou složku a čistší zvuk a pro kvalitní zvuk je stále potřeba bezpodmínečně kvalitní zvukový čip.

S příchodem posledních novinek si výrobce uvědomil, že uživatelé nejsou hloupí a že chtějí kvalitu. Již One X+ a 8X8X nabídly kvalitní zvukový čip a zesilovač a velmi kvalitní zvukový výstup. Zatím nejlepší v telefonech HTC.

Ani u One HTC neupustilo od Beats Audio. Pokud tento profil jde deaktivovat, nijak mi to nevadí. Mám možnost volby, tak co řešit. Zvukový výstup, zejména pak s deaktivovaným profilem Beats Audio, je především krásně čistý, s dynamikou a špičkovým podáním středů a výšek. Už po pěti minutách seznamování s telefonem jsem věděl, že nejsilnější zbraní One je kvalita hudebního výstupu. Ten je dle mého názoru dokonce kvalitativně lepší, než výkony Wolfsonu u rodiny telefonů Galaxy S nebo Cirrusu Logic u iPhonu. A to je co říct.

Mezi největší „must have“ taháky patří podle vyjádření HTC nejlepší stereo reproduktory, podporované zesilovačem BoomSound. V těle se nachází dva stereo reproduktory ve vyfrézovaných mřížkách na přední straně v horní a spodní části. Začnu hlasitostí. V historii i v současnosti není na trhu snad jiné zařízení, které by nabídlo hlasitější výstup. HTC One se možná mohou rovnat některé nejlevnější Nokie, které jsou slušnými řvouny.

Kvalita reproduktorů je zcela jinde, než na co jsem já, ale i ostatní zvyklí. 99% všech telefonů na trhu má mono reproduktory. Navíc jejich reprodukce často slouží spíše k nouzovému poslechu a vyzvánění, a pokud bychom chtěli známým či přátelům ukázat jejich zvukové schopnosti, spíše nastane trapná situace. One se nemusí stydět, naopak většině lidí asi spadne čelist k zemi. Zvukový projev deklasuje veškerou konkurenci. S aktivací Beats Audia má i skrze hlasité reproduktory razantní basovou složku, ale dojde pak ke zhoršení podání vokálů a výšek obecně, které pak působí nepřirozeně. Deaktivovaný profil pak znamenal přirozenější podání zvuku, čistší hlasový projev i lepší výšky.

Ani na maximální hlasitost jsem nezpozoroval žádné praskání nebo znaky toho, že by reproduktor nestíhal. Celkově lze tedy hodnotit zvukové schopnosti HTC One jako excelentní a je-li pro vás kvalitní zvuk v telefonu podmínkou, máte velmi vážného kandidáta.

Zvuk ze sluchátka během hlasového hovoru může čelit i těm největším kritikům. Je zřetelný, hlasitost je dostačující a HDR mikrofon se výrazně zasluhuje o dobrou slyšitelnost vašeho hlasu pro druhou stranu i v metru, na rušné ulici nebo jiných hlučných exteriérech. Vadilo mi trochu jen, že zvuk působil plechovým dojmem.

Displej: ultra jemný, ultra dobrý

Dotykový displej s úhlopříčkou 4,7 palce nabídne podle módy nastolené pro rok 2013 moderní FullHD rozlišení. Oproti konkurenci je ovšem úhlopříčka o něco menší. Co to znamená? Díky menšímu displeji pohodlnější ovládání, kompaktnější rozměry a hlavně jemnější zobrazení s hustotou bodů neuvěřitelných 468 PPI. Pro srovnání – například iPhone 5 se svým Retina displejem nabídne jen 326 ppi, předchůdce v podobě HTC One X+ pak 312 ppi. Jemnější displej v tuto chvíli na telefonu nenajdeme a vše je špičkově ostré, ať už fotografie, videa nebo grafika obecně.

Úhlopříčka Rozlišení PPI (jemnost)
HTC One 4,7 palců 1920 × 1080 bodů 469
HTC One X+ 4,7 palců 1280 × 720 bodů 312
Samsung Galaxy S III 4,8 palců 1280 × 720 bodů 306
Samsung Galaxy S4 5 palců 1920 × 1080 bodů 441
Sony Xperia T 4,55 palce 1280 × 720 bodů 323
Sony Xperia Z 5 palců 1920 × 1080 bodů 441
iPhone 5 4 palce 1136 × 640 bodů 326
Samsung Ativ S 4,8 palců 1280 × 720 bodů 306

Jednotlivé body už jednoduše nejsou viditelné, ať se na zařízení díváme z centimetru nebo půl metru. Ale upřímně, při běžné sledovací vzdálenosti už není lidské oko schopno rozdíl mezi HTC One a například HTC One X s výrazně „hrubším“ displejem rozlišit, cokoliv nad zhruba 300 ppi se už lidskému oku zdá dokonale jemné.

Už u předešlé vlajkové lodi jsem si chválil technologii Super LCD 2. One nabídne o stupínek novější technologii Super LCD 3. Barvy se dají s trochou tolerance označit jako reálné, leč jsou trochu přesaturované. Podání bílé je zcela ukázkové a pozorovací úhly špičkové. Problém displej nemá ani se zobrazením černé, ta je dle mého zobrazena více než věrohodně a při porovnání s hlavním konkurentem Sony Xperia Z svého japonského soka v disciplíně zobrazení černé zcela deklasuje.

Dotykový displej je chráněn ochranným sklem Gorilla Glass 2. Bohužel ochranné sklo již po krátké době ubytovalo návštěvníky jménem mikroškrábance. Potvrzuje se tak má domněnka, že dříve nebo později se každé ochranné sklo poškrábe. Nová generace panelů Super LCD 3 mně tedy očarovala svým barevným podáním, čitelností na slunci, která je velmi dobrá, i zobrazením bílé. Já svého favorita již mám.

Výdrž a baterie: klasická jednodenní rutina

Uvnitř pevného unibody těla se skrývá uživatelský nepřístupná baterie s kapacitou 2300 mAh typu Li-Pol. V kategorii zařízení s úhlopříčkou 4,7 palců displeje se jedná o mírně nadprůměrnou kapacitu. Musíme ale myslet na FullHD rozlišení displeje a výkonnější procesor, přičemž obojí se může negativně podepsat na konečné výdrži. Jak to tedy s HTC One vypadá?

Dosavadní praxe nám ukazuje, že One vydrží celý den a vydrží zkrátka jako většina jiných vlajkových lodí. Při intenzivním používání jsem telefon většinou nabíjel v podvečer.

Při rozumném používání, což je omezení dat na pozadí, střídmé používání internetu například 5 minut za hodinu s občasným prohlédnutím stránek, několika SMS, e-maily a hovory dokáže telefon vydržet jeden a půl dne. Ale kdo z vlastníků tohoto vybaveného zařízení se bude takto omezovat? Asi málokdo. Od toho je to přeci chytré zařízení ne? Výdrž mě tak v konečném důsledku nepřekvapila pozitivně ani negativně. Neočekával jsem zázrak, který se nedostavil a máme zde další klasický jednodenní telefon. Neochudili jsme vás ani o standardizované testy výdrže. Při přehrávání streamovaného videa s rozlišením 1080p a polovičním jasem, poloviční hlasitostí podala výsledek 237 minut.

Hardware: ten Jeden se silou medvědí

Hnací silou celého přístroje je špičkový čtyřjádrový procesor Snapdragon 600 APQ8064T, jehož frekvence se zastavila na hodnotě 1,7 GHz. Doplněn je o výkonnou grafiku Adreno 320. Tuto společnost uzavírá operační paměť s kapacitou 2 GB RAM. V praxi je celková kapacita 1,5 GB RAM a po zapnutí si telefon řekne o 330 MB. Po „zajetí“ je pak běžně zaplněno kolem 500 MB. Veškerý obsah pojme pouze zabudovaná interní paměť s kapacitou 32 GB bez možnosti rozšíření pomocí karet. Ve skutečnosti je dostupných cca 27-28 GB. Další možnosti jak navýšit paměťový prostor je připojení Flash disku přes OTG redukci do konektoru MicroUSB.

Benchmark testy zleva - AnTutu, CF-Bench, Linpack s/m, Quadrant a SmartBench 2012

Uživatelské prostředí: nezůstal kámen na kameni

Předchozí verze Sense s námi byla i přes obměny poměrně dlouho a řada prvků už místy zastarala a pro mnoho lidí byla nadstavba graficky příliš hutná a nepřehledná, místy i archaická (například známá tlačítka pro kopírování a vložení textu). S novým Sense 5, běžícím na Androidu Jelly Bean 4.1.2., v podstatě nezůstal kámen na kameni. Změnu bych přirovnal k původně obéznímu a zlenivělému člověku, který si prošel odtučňovací kúrou, změnil svůj vzhled a výrazně zapracoval na své kondičce. Zvládne mnohem víc při menším výkonu, nevyžaduje již takový přísun energie a celkově je víc fit.

Uzamykací obrazovka, hlavní menu a multitasking

Nová verze Sense se oprostila od mnoha animací, lišt a dalších grafických kudrlinek, zbytečných nastavení a dalších prvků. Je přehlednější a intuitivnější. A je to znát! Pohyb v prostředí je svižnější a plynulejší, odezva je okamžitá, přechod mezi obrazovkami je zcela plynulý. Pohotovostní obrazovky mají nově „extra“ obrazovku s živými informacemi BlinkFeed, která diskutéry rozděluje. Jedni novinku zbožňují, druzí nenávidí. A vypnout nejde.

Co umí? Jedná se o jakýsi agregátor celosvětového dění, o kterém vás může informovat pomocí předvybraných serverů a zakomponovány jsou i sociální sítě. Vzdáleně to připomíná známý Flipboard. Uživatel si může navolit, které informace chce zobrazovat, které dostanou přednost. Výčet zobrazovaného obsahu je skutečně pestrý. Můžeme čerpat podle kategorií nebo podle souhrnu nejpoužívanějších portálů. Například zajímají mne zprávy z oblasti technologií? Tak si zaškrtnu The Verge, Reuters, CNet. Zajímá mě sport? Zvolím UEFA.com, Euronews či AFP. Pokud se přihlásíme na sociální síť Facebook, budou živé náhledy tvořeny zejména obsahem této sociální sítě. Velká nevýhoda ale je, že jsou podporovány jen předpřipravené zdroje. BlinkFeed neumí například RSS , což je zbytečné omezení a podpora RSS by výrazně rozšířila oblibu a pravděpodobnost využívání této obrazovky. RSS čtečku nemá zabudovanou ani internetový prohlížeč.

BlinkFeed obrazovka zobrazuje na jednom místě informace ze sociálních sítí, zprávy ze světa, různé novinky a články

Mezi zobrazovanými náhledy zpráv se listuje vertikálním stylu, přechod mezi zprávami ale není nejrychlejší a na můj vkus by listování mohlo být rychlejší. Pokud chci přelistovat mezi třeba deseti náhledy, trvá to i několik vteřin. V horní části BlinkFeedu se vždy zobrazuje aktuální čas a počasí, nic jiného si zde zobrazit nemůžete. Datum ani počasí nelze ničím jiným nahradit.

BlinkFeed obrazovka zobrazuje na jednom místě informace ze sociálních sítí, zprávy ze světa, různé novinky a články

Možná se nyní ptáte, jak deaktivovat BlinkFeed? Nelze. Příslušná obrazovka nejde jako jediná deaktivovat a jediným krokem, jak minimalizovat tamní obsah, je odebrání všech odběrů. Vzhledem k tomu, že je tato obrazovka nastavena jako výchozí, zobrazí se vám vždy jako první při odemčení telefonu. Tomu ale můžete zabránit jednoduše tak, že jako výchozí nastavíte jinou obrazovku. Pak vás BlinkFeed otravovat nemusí, pokud jej nemáte v lásce, skoro vůbec.

Přepracována byla i uzamykací obrazovka. V uzamčeném stavu je ve spodní obrazovce čtveřice aplikací a zámek. Přidržením zámku a tahem směrem vzhůru dojde k aktivaci displeje, tahem ikonky libovolné aplikace ji spustíme. Spuštění aplikace je okamžité, prodleva se nekoná. Při uzamčeném displeji ve spodní části displeje uvidíme černobílou ikonu označující aktuální počasí. Drobným písmem je zobrazeno datum a aktuální teplota. Samozřejmě vzhled uzamykací obrazovky je možné změnit. Místo počasí, můžou být zobrazeny fotografie, kontakty nebo kalendář.

Nechybí volba stylu uzamykací obrazovky. V režimu baterie můžeme vidět její využití, případně zapnout šetřící režim

V hlavním menu zabírá ¼ plochy hlavního menu opět počasí s ukazatelem teploty, data a hodin. Stačí ale listovat hlouběji do menu a ukazatel hodin a počasí zmizí. Základní myšlenkou je zobrazení menšího nebo větší počtu ikon v menu. Přehledné zobrazení tkví v uspořádání ikon 3 x 3. Pokud ale chcete využít plochy velkého a jemného displeje, lze si zvolit i menší ikony v rozložení 4 x 5 ikon.

Aplikace mohou být roztříděné podle nejnovějších, abecedně nebo podle vlastního uvážení. Delším stiskem na aplikaci se nabídne možnost ji libovolně přesunout v prostředí hlavního menu nebo ji „katapultovat“ na jednu s pohotovostních obrazovek. Přetažením do horní části ji můžeme odinstalovat. U původních verzí Sense se mi nelíbilo provedení multitaskingu. Spuštěné aplikace byly zobrazovány jako velké náhledy a pohyb mezi nimi nebyl nejrychlejší. U nového Sense došlo k zjednodušení. Nyní se zobrazí okno s maximálním počtem devíti náhledů (3 x 3) spuštěných aplikací. A jak se vlastně multitasking u HTC One vyvolá? Rychlým dvojklikem na klávesu „domeček“. Jednotlivé aplikace se poté dají ukončit pouze gestem nahoru. Gestem doprava, doleva či dolů se aplikace vyvolá z režimu spánku . Delším podržením tlačítka domovské obrazovky aktivujeme službu Google Now.

Kdo preferuje menší písmo a kdo větší, najde si své. Celé prostředí může mít velikost písma regulovanou ve čtyřech krocích a i uživatelé s horším zrakem si tak nemusí zoufat. Ve volbě přizpůsobení můžeme upravovat styl pohotovostních obrazovek, jejich celkový počet může být maximálně čtyři plus BlinkFeed obrazovka. Zde si určujeme i který widget na jakou obrazovku půjde. Uvítal bych kdekoliv v systému volbu rychlého spuštění profilů. Zvykl jsem si na to, že jsem aktivoval vibrace buď v notifikační liště či delším podržením klávesy pro vypnutí telefonu. Tady se nabízejí dvě pomalejší řešení. Jednak klávesou hlasitosti a stisknout ji tolikrát, dokud se nesníží zvuk a aktivují vibrace nebo jít do nastavení telefonu a zvolit zvukový profil. Na výběr jsou jen tři základní profily. Normální, vibrace a tichý profil. Nejdou nijak upravit a vlastní profil také nejde vytvořit.

Možnosti změny velikosti fontu v systému jsou ve čtyřech krocích

Po připojení telefonu k PC skrze microUSB konektor se zobrazí zařízení skrze MTP protokol, po vzoru dalších Androidů tedy nikoliv jako klasické Mass Storage. Připojení k počítači nevyžaduje instalaci žádných ovladačů ani softwaru druhých stran. Co bych novému Sense vytkl. Rozhodně chudou výsuvnou lištu, ve které chybí jakékoliv zkratky mimo možnosti vstoupit do nastavení. Konkurence umožňuje spustit řadu bezdrátových i jiných funkcí rychleji a odpadá nutnost chodit hluboko do systému nebo si „zaplevelit“ pohotovostní obrazovky widgety.

Multimédia: monstrum s několika ale

One je rozeným multimediálním monstrem. Jeho nejsilnější zbraní jsou totiž zvukové schopnosti. Popsali jsme vám výtečné stereo reproduktory i špičkový zvukový výstup do sluchátek. Ale aby byl hudební zážitek plnohodnotný, musí to doprovázet i kvalitní softwarová výbava. Uživatel bude rozmlsán nabídkou hned dvou aplikací pro přehrávání hudby. První je aplikace Hudba Play, ta se běžně v neměnné podobě nachází ve všech Androidech s novější verzí systému. Příznačné pro ni je modré pozadí a náhled alba přes většinu obrazovky. Obsah zobrazuje podle interpretů, alb, seznamů skladeb. K pocitu dokonalosti schází jen ekvalizér.

Aplikace Hudba Play a aplikace Hudba

Druhou aplikací je přehrávač s překvapivým názvem „Hudba“. Hudbu můžeme přehrávat i podle složek, podcastů, alb, interpretů nebo žánru. Opět chybí ekvalizér. Pozadí při přehrávání obsahu je vyvedeno v černém odstínu. Po kliknutí na notu v horní části dojde k překlopení reprodukce na horizontální obrazovku a dále pak započne cyklus různých animací, efektů cover alba a dalších prvků. Nastavit si můžeme náhodný výběr, opakování skladby. Pokud dojde k vypnutí displeje, na uzamčené obrazovce se ukáže widget s ovládáním hudby – převíjení skladby a pozastavení.

Aplikace Hudba

Aplikace Watch nabídne sbírku bezplatných i placených filmů ke stažení a následnému sledování. Bohužel tato „videopůjčovna“ není podporována v České republice, takže máme opět smolíka. V případě, že jste rodiči malého dítěte a svůj telefon často necháváte bez dozoru, využijete služeb aplikace Kid Mode. V této aplikaci si zadáte věk a jméno dítěte, a odemykací znak pro případ ukončení aplikace. Po spuštění aplikace si dítě může v telefonu kreslit a hrát hry a využívat jen to, co mu povolíte. Aplikace nemůže být ukončena ani minimalizována.

Aplikace Hudba

Ukončit ji je možné jen tehdy, když se nakreslí speciální znak. Aplikace televize spolupracuje s vestavěným infraportem a z vašeho telefonu se najednou stane asi ten nejdražší ovladač televize, co jste kdy viděli. Naprogramování aplikace není příliš snadné ani rychlé. Po úvodní nabídce se Vás program zeptá, abyste vybrali zemi, ve které žijete. Zjistíte, že Česká republika není zastoupena. Je nutné zvolit jinou zemi a následně vše manuálně upravit. Učení aplikace vyžaduje těsnou spolupráci s ovladačem televizoru. Proces mapování chování ovladače probíhá v 26 krocích, poté ale můžete opravdu takřka všechny funkce ovládat pomocí vašeho telefonu, což je mnohdy hodně návykové.

Aplikace Hudba

Nepříliš propracovaně je koncipován videopřehrávač. Do zařízení jsem totiž nahrál několik filmů v různých formátech, a zatímco obraz byl přehráván bez jakéhokoliv zasekávání či zpomalení, zvuková stopa nebyla přehrávána. Stalo se tomu jak u avi, tak u mkv souboru. Pokusil jsem se spolu s filmem nahrát i titulky, bohužel telefon je nerozpozná a nezobrazí. Citelně mi schází propracovanější funkce. S videem nejde nijak pracovat. Jedinou možností je pořizování screenshotů během přehrávaného videa. Proto okamžitě doporučuji stáhnout z Google Play jiný přehrávač, se kterým je videozážitek díky skvělému displeji i zvukovému výstupu už úplně o něčem jiném.

Aplikace televize a postupné nastavení chování ovladače v několika krocích

Vzhledem k výkonné grafice, vázané na výkonný procesor se nebojím toho, že by některé hry byly nehratelné či grafikou by nestíhaly. Měřítkem grafického výkonu se poslední dobou stala hra Real Racing 3. Na této hře nejedna výkonná grafika pohořela. Nexus 4 si na ní vylámal zuby, Honor 2 ji pro změnu skoro nepustil. Co One? One si s ní skvěle poradí. Hra vyniká skvělými detaily i plynulostí. Nic se neseká a uživatel se tak může těšit z plnohodnotného herního zážitku. I další graficky náročné hry jako Bards Tale, Spiderman či Asphalt 7 byly bezproblémově hratelné a pokud si One pořídíte, máte na mnoho měsíců jistotu, že rozjedete všechny náročné mobilní hry.

Real Racing 3 - grafika je špičková a hra je plynulá a skvěle hratelná

Zmateným dojmem na mne působí galerie obrázků, která chce na co nejmenší plochu vměstnat co nejvíce informací. Hned úvodní plocha slučuje obsah ze sociálních sítí, obrázky nahrané v telefonu, fotografie a posledně pořízené fotografie. Tato alba mají navíc různě velká okna. Na začátku jsem trochu nechápal logiku pojmenování. První galerie je pojmenována jako „mé fotografie“, opodál je pak galerie přátel ze sociálních sítí. Dalším oknem jsou pak snímky z fotoaparátu. Pokud si chci prohlédnout snímky z fotoaparátu, vstoupím do posledně jmenované kategorie, říkáte si. Chyba lávky. V této kategorii je totiž jen posledně pořízený snímek z fotoaparátu.

Real Racing 3 - grafika je špičková a hra je plynulá a skvěle hratelná

Takže dám zpátečku a vstoupím do alba s názvem Mé fotografie, pozor tady je ovšem dalších x alb, takže se musím znovu kliknout a to nyní na album „snímky z fotoaparátu“. Pojetí galerie mi tak přijde nepřehledné, zmatečné a je potřeba zbytečně mnoho klikat.

Aplikace album a sdílení fotek Zoe Share

HTC Zoe share je unikátní službou ke sdílení fotografií a krátkých videosekvencí. Tato služba vytvoří jakousi privátní galerii nahraného obsahu, který může uživatel s kýmkoliv sdílet pomocí webové adresy. Jakákoliv fotografie, video může být nahrána přímo z telefonu, jedním kliknutím. Nahraný obsah se poté archivuje po dobu 180 dní.

Fotoaparát: ukažte se, ultrapixely

Fotoaparát HTC One je téma budící v diskuzích asi největší vášně. Ostatně už náš první článek před více než čtyřmi týdny, když jsme HTC One dostali do redakce, vzbudil mnoho ohlasů. Málokterý fotoaparát v jiném mobilním telefonu nabídne inovativní funkce a nové technologie a většina výrobců jde cestou zvyšování počtu megapixelů a to je vše. HTC na to jde jinak, fotoaparát s překvapivě nízkým výsledným rozlišením 4,1 megapixelů nabídne technologii UltraPixel. Ovšem sundejme si růžové brýle a položme si otázku, zda jsou před námi skutečné inovace nebo jen šikovně vytvořená marketingová kampaň a dobře znějící slogany.

Prostředí fotoaparátu a videokamery

Co je na tomto fotoaparátu tak zázračného, přelomového? HTC prosazuje myšlenku menší hustoty pixelů. Větší pixel, v terminologii HTC zvaný ultrapixel, totiž dokáže absorbovat více světla a méně pixelů na stejné ploše znamená laicky řečeno i méně šumu. HTC One má stejně velký snímací čip, jako například Nokia Lumia 920 a řada dalších smartphonů, tedy 1/3’, ale na jeho ploše nalezneme mnohem méně pixelů, než u 8Mpx nebo 13Mpx snímačů. HTC tvrdí, že oproti 13Mpx snímači stejné velikosti dokáže jejich ultrapixelový snímač zachytit až o 300 % více světla. Světelný objektiv s clonovým číslem f/2.0 tomu jen napomůže. Opravdovým trumfem by tak mělo být zejména focení v noci.

Fotoaparát - rozlišení HW spoušť fotoaparátu HDR foto/video Speciální funkce Přední kamera
HTC One 4,1 megapixelů ne ano / ano Zoe 2,1 megapixelů
HTC One X+ 8 megapixelů ne ano / ne ne 1,6 megapixelů
Samsung Galaxy S III 8 megapixelů ne ano / ne nejlepší obličej 1,9 megapixelu
Samsung Galaxy S4 13 megapixelu ne ano / ne drama shot, dual shot 2 megapixely
Sony Xperia T 13 megapixelu ano ano / ne super auto 1,3 megapixely
Sony Xperia Z 13 megapixelu ne ano / ano super auto 2,2 megapixelu
iPhone 5 8 megapixelu ne ano / ne ne 1,2 megapixelu
Samsung Ativ S 8 megapixelu ano ne / ne ne 1,9 megapixelu

Fotoaparát má další nej, nabídne totiž dvouosou optickou stabilizaci. Aby toho nebylo málo a kýžený efekt u koncových zákazníků byl co největší, připravený je nový obrazový procesor druhé generace Image Sense 2. Zatím to jsou všechno jen teorie a dobře znějící parametry.

Princip technologie UltraPixel

Ze všech posbíraných informací je jasné, že fotografiím by měl být cizí šum i za horších světelných podmínek. Obrazová kvalita by měla být excelentní. Mezi funkce fotoaparátu stojí za zmínku pořizování FullHD HDR videí, nahrávaná videa by měla vedle kvality zaujmout i špičkovým zvukem, integrován je HDR mikrofon. Dále je to i panoramatický režim nebo HTC Zoe.

Sekvenční režim Zoe

HTC One (testovací video - Zoe)

Snímky pořízené za nočních podmínek

V nastavení fotoaparátu neschází volba expozičních režimů, nastavení citlivosti ISO (100-800), vyvážení bílé. Zvolit si můžeme zaostření dotykem a následné pořízení snímku. Přítomna je i automatická detekce úsměvu. Výchozí rozlišení fotografie odpovídá formátu 16:9, ale tento formát můžeme změřit na čtverec, čímž se změní (zmenší) rozlišení. Dobrým způsobem je vyřešeno i pořizování panoramatických snímků. S telefonem se stačí po ose otáčet ve směru hodinových ručiček, na displeji je pak značena vodováha. Telefon pak sám automaticky slepí snímky.

Panoramatický snímek

Můžeme označit fotoaparát ve One jako přelomový, revoluční? Superlativů se zdržím. Obrazové výsledky zatím nenasvědčují tomu, že bychom One mohli označovat jako nejlepší fotomobil současnosti. Zdaleka tomu tak není. Velmi dobré výsledky podává v nočních podmínkách, kdy je po updatu softwaru úroveň detailů hodně nadprůměrná. Šum je sice znát, ale mezi mobilními telefony patří HTC One v těsném závěsu za Lumií 920 a PureView 808 třetí místo. Očekával jsem stejný standard i fotek pořízených za šera nebo zatažené oblohy, tady si ale naopak fotoaparát zaslouží kritiku. Úroveň šumu je enormní a detaily jsou slabší.

Fotky z interiéru

Za dobrých světelných podmínek je šum naopak zcela minimální a úroveň detailů je nadprůměrná. Ale spokojíme se hodnocením „nadprůměrná“ u takto špičkového zařízení? Já ne. Na trhu jsou totiž zařízení i o polovinu levnější, co fotí na podobné, ne-li lepší úrovni. Doufejme tak, že se s dalšími updaty kvalita fotografií dále zlepší, protože celkově zatím HTC One za špičkou zaostává, a to má méně než poloviční rozlišení, kvůli čemuž můžete zapomenout na nějaké detailnější zkoumání snímků nebo kvalitní tisk větších fotografií. Většině uživatelů by ale 4 megapixely určitě dostačovaly, pokud by byla kvalita bezkonkurenční a nižší rozlišení bylo vyváženo špičkovými fotografiemi. Zatím ale není.

Snímky za horších světelných podmínek výrazně ztrácejí na své kvalitě a trpí výrazným šumem

S fotoaparátem One není žádný problém zachytit pohyblivé objekty, tak aby výsledný objekt nebyl rozmazaný. Spoušť fotoaparátu nemá žádnou prodlevu, reakce od namáčknutí spouště až po pořízení snímků je okamžitá. Pro sérii fotek pak stačí podržet spoušť fotoaparátu, čímž se spustí hotová smršť snímků. Vestavěný LED blesk je poměrně výkonný. Výrobce uvádí, že nabízí až pět stupňů úrovně výkonu. Ten dokáže zvolit svoji intenzitu podle vzdálenosti scény a bližší předměty tak nejsou přepalovány. V praxi to funguje velmi dobře a je to užitečná funkce.

Makro snímky jsou ostré a zaostřovací vzdálenost je kolem 1,5 centimetru

One má ambice i v oblasti focení makro snímků. Díky nízkému clonovému číslu svého objektivu dokáže pozadí scény rozmazat a vytvořit také slušný bokeh. Samotná zaostřovací vzdálenost se pohybuje kolem dvou centimetrů. Co přední kamera? Na ní si vypěstujeme závislost a budeme své nejbližší otravovat se společným focením. Díky širokoúhlému záběru až 80 stupňů dokáže pojmout i několik osob a výsledné fotografie nejsou nejhorší. Patrné je jen příliš agresivní doostřování. Rozhodně se ale jedná o jednu z nejlepších předních kamer mezi mobilními telefony vůbec.

Snímky z přední kamery o rozlišení 2,1 megapixelů

Užitečnou funkcí, pro focení za horšího počasí nebo nehostinného počasí je HDR. Snímek dokáže citelně zesvětlit a projasnit stíny. Při focení v tomto režimu je nutné nehýbat telefonem po dobu dvou až tří vteřin, jinak bude scéna rozmazaná. Fotoaparát totiž pořizuje sérii několika snímků (mínusová i plusová expozice).

HDR režim a běžný režim
HDR režim a běžný režim

HTC Zoe vytvoří krátkou animaci na základě série fotek, pořízených během pěti vteřin. Animované náhledy se pak zobrazují i v galerii a vypadá to opravdu velmi zajímavě. Nechybí ani rychlé sekvenční snímání. S výslednými fotkami jde dále pracovat. Retuší můžeme vymazat nežádoucí osoby či objekty, můžeme je různě editovat (ořezávat, přidávám jim efekty). Objekty můžeme naklonovat. Přítomna je i služba Zoe Share, pro sdílení fotografií. Jednoduše nahrajeme fotografii, následně obdržíme webovou adresu a tu můžeme sdílet s ostatními.

Snímky pořízené za dobrého světla jsou velmi dobré, úroveň detailů je nadprůměrná
Snímky pořízené s bleskem v různých vzdáleností. Bohužel fotoaparát nemá asistenční LED diodu, tudíž zaostřuje do "neznáma" a snímek tak často byl neostrý

U videokamery máme na výběr mnoho typů videí, které lze pořídit. Základem je standardní video s rozlišením 1920 x 1080 a 30 fps. Poté můžeme nahrát zrychlené video, které se rozlišením zmenší na 1280 x 720 bodů s 60 fps. Nakonec je tu zpomalené video s žalostným rozlišením 320 x 240 bodů. V horších světelných podmínkách je ideálním řešením FullHD HDR video. HDR účinek je velmi silný a konečná scéna je prosvětlená.

HDR video

HTC One (testovací video) – exteriér, 1080p

A nyní pořízené video. Pořízení videonahrávky by opět podle papírových předpokladů měly patřit mezi to nejlepší, co mobilní telefony dokážou vyprodukovat. Stabilní obraz by měla zaručit optická stabilizace, pracující na principu dvouosého systému. Dále pak častým neduhem drtivé většiny všech zařízení s fotoaparátem je slabší a nekvalitní zvuková stopa. Buď je zvuk nesrozumitelný, nebo má slabší vzorkovací frekvenci. Díky HDR mikrofonu by měl být zvuk zcela čistý a kvalitní. Podle několika pořízených videí můžeme říct, že zvuk je skutečně kvalitní a málokterý jiný fotomobil se může ve svém pořízeném videu pochlubit tak kvalitní a zejména čistou zvukovou stopou. Obrazová kvalita videa je poměrně slušná, ovšem u vzdálenějších scén můžeme pozorovat vytrácení kresby i horší ostrost.

HTC One (testovací video)

HTC One (testovací video) – exteriér, 1080p

V režimu fotoaparátu jsem nejvíce využíval možnost nahrávání videa ve FullHD rozlišení a v nepříznivém světle také FullHD HDR videa. FullHD HDR video nabízí o cca 30% lepší světelnost v porovnání se standardním režimem. Samotná obrazová kvalita videa stojí za větší pozornost, než snímky pořízené z fotoaparátu a videa jsou opravdu hodně kvalitní. Titulek kapitoly by tak mohl znít spíše mistr kameraman.

Telefonní seznam

Adresář kontaktů se skrývá pod aplikací lidé. Nenabídne mnoho možností nastavení, ale to nejdůležitější nechybí. Často navštěvovanou volbou bude kolonka spravovat kontakty. Zde se skrývá komplexní správa jak zálohovat kontakty, obnovovat je, zablokovat nežádoucí kontakty a dál s nimi pracovat. Duplicitní kontakty mohou být sloučeny. Nový kontakt může obsahovat standardní informace, které známe z jiných zařízení. Nepřekvapí možnost nahrání fotografie, množství typů čísel – pracovních, domácích, mobilních. Zadat můžeme přezdívku, adresu, vztah, webové stránky či poznámku. A co je téměř vzácná vlastnost, přitom naopak by to měl být standard, je možnost zadání narozenin, které se poté synchronizují s kalendářem. Zkušební kontakt s datem narozenin se ihned ukázal v kalendáři.

Prostředí telefonního seznamu je příkladně provázané se sociálními sítěmi. Čerpá z nich aktualizace, alba i kontaktní údaje

Už dlouho jsem se nesetkal s tak těsným a propracovaným partnerstvím mezi kontakty a sociálními sítěmi. Někomu to může vadit, mně to vyhovuje. Při rozkliknuti kontaktu ihned vidíme profilovou fotografii ve velkém rozlišení, u které je ihned synchronizován poslední status ze sociální sítě. Dále vidíme všechna čísla, stav na Gtalku, datum narozenin a ostatní údaje získané ze sociálních sítí.

Prostředí telefonního seznamu je příkladně provázané se sociálními sítěmi. Čerpá z nich aktualizace, alba i kontaktní údaje

Tím ale nekončím, spíše začínám. Pohybem do strany (doprava) vidíme historii veškeré komunikace mezi námi a kontaktem. Získáme přehled o vzájemných zprávách, e-mailech a hovorech. Pokračujeme dále tahem do strany a nyní jsme v aktualizacích. Tady vidíme veškerý obsah na sociální síti daného kontaktu. Posledním tahem dojdeme do galerie. Tady máme kompletní portfolio alb a fotografií. Zbývá tak otázka, nač chodit do aplikací jednotlivých sociálních sítím, když veškerý přehled získáme v telefonním seznamu? Každý ať si sám odpoví . Ve výchozím stavu jsou kontakty provázány se sociálními sítěmi Facebook a Twitter.

Zprávy

Dobrou propracovaností a slušnou paletou různých nastavení se chlubí zprávy. Nežádoucím kontaktům můžeme vystavit stopku, čili je zablokovat. Veškerá příchozí textová komunikace tak bude zablokována. Oblíbené zprávy mohou být zálohovány na paměťovou kartu, příchozí zprávy jsou děleny do konverzací a co mě potěšilo, je volba barevného pozadí příchozích zpráv. Zprávy mohou mít i pozadí dle přiřazené fotografie, kterou si sami vybereme. Hračičkové si tak přijdou na své.

Nastavení zpráv nabízí široké možnosti. Jmenovitě například volbu barevného pozadí zpráv, nastavení vlastního obrázku jako pozadí.

Během psaní zpráv dochází k odpočítávání od plného počtu 160 znaků. Psavci si mohou vybrat z několika druhů klávesnic. Telefon servíruje alfanumerickou klávesnici a softwarovou QWERTZ/QWERTY klávesnici. Nechybí podpora emotikonů. Kdo si během psaní není jistý v kramflecích, může se spolehnout na pomoc prediktivního slovníku a korektury textu. Během psaní pak vyskakují návrhy slov, chyby jsou automaticky opravovány a nahrazovány správnými slovy.

U softwarové klávesnice QWERTY mi vadilo její rozpoložení. Rozestupy kláves nejsou příliš velké a můj text byl plný překlepů a chyb. Časem si lze určitě zvyknout, já jsem si však na rozložení ani za poměrně dlouhou dobu zatím nezvykl. Pro elektronickou komunikaci je připraven Gmail klient. Ten hospodaří se složkami, podporuje štítky, přílohy i synchronizaci na pozadí. Umí filtrovat zprávy a přidávat jim obligátní hvězdičky.

Softwarové klávesnice a výchozí e-mailový klient

Druhou alternativou výrobce je vestavěný klient. Hned na první pohled působí přehledným a jednoduchým dojmem. Úvodní obrazovka je vyhrazena pouze došlé poště. Jednotlivé zprávy jsou od sebe výrazně odděleny. Nastavit jim můžeme počet řádků náhledu a můžeme přepínat mezi složkami. Oznámení o příchozí poště může mít libovolnou vyzváněcí melodii.

Organizační funkce a GPS

Kancelářské funkce jsou zastoupené v celé škále. Nechybí žádná důležitá aplikace. Kalendář umí zobrazit denní, týdenní a měsíční náhledy. Pracuje i se seznamem událostí a pozvánek. Velmi užitečná je synchronizace s počasím. Když si rozkliknu detail následujícího dne, zobrazí se mi v horní liště aktuální počasí s teplotou. Pod počasím je pak lišta zobrazující, zda má někdo narozeniny. Při měsíčním náhledu vidíme jak jednotlivé dny, tak ve spodním panelu i události konkrétního dne. Ano prosím, tak má vypadat dobře zpracované prostředí kalendáře, ostatní se učte. Dalším pomocníkem, jak si zlehčit život a hodit starosti na jiná bedra, jsou poznámky. Mohou mít textovou nebo zvukovou podobu. Když omrzí ruční zadávání znaků, můžeme jej nakreslit. Vytvořenou poznámku si můžeme vytisknout a sdílet s ostatními zařízeními. Poznámkám nejsou cizí ani přílohy, konkrétně fotografie.

Aplikace kalendáře a poznámek

Hlášky typu „to jsem hlava děravá“ odpadnout díky dobře vyřešené aplikaci úkolů. Každý úkol může být roztříděn dle priority. Pokud má úkol časové ohraničení, připomene jej nám nastavené datum s upozorněním. Do nového úkolu můžou být začleněni i ostatní lidé – kontakty. Nakonec pokud se úkol váže ke konkrétnímu místu a není nic snadnějšího, než mu přiřadit polohu podle GPS. Specifické úkoly mohou mít svůj specifický seznam. Pro příklad uvedu kategorii co nakoupit, co vyřídit a další. I tady platí, že úkoly můžeme zálohovat do interní paměti telefonu.

Polaris Office je perfektním nástrojem pro prohlížení a editaci dokumentů, nabídne pokročilé nástroje i funkce

Dokument ve formátu doc se ihned otevře v programu Polaris Office. Základní obrazovka mi nabídla možnost čtecího režimu nebo editovacího režimu. Podíváme se nyní na zoubek editačním schopnostem? Mezi nabízené možnosti patří volba velikosti textu v mnoha stupních, případně můžeme zadat vlastní velikosti. Pak jsou to barevné odstíny, kde je k dispozici škála zahrnující 24 odstínů – myslím si, že si každý najde svoji barvu. Dále jsou to úpravy samotného fontu (kurzíva, tučné a podtržené písmo). Nechybí ani zarovnání textu do bloku, zprava a zleva. Nakonec můžeme vložit seznam a zvolit si odsazení. Nenápadně skrytou volbou v pravém horním rohu je formátování – textu, odstavce a odrážek (číslování). Dalšími podporovanými formáty jsou dokumenty vytvořené v programech excel a powerpoint. Vše je tedy příkladné a výrobce chválíme, že umožňuje rovnou editaci dokumentů, na to řada výrobců i u dražších výrobků zapomíná.

Polaris Office je perfektním nástrojem pro prohlížení a editaci dokumentů, nabídne pokročilé nástroje i funkce

Pro dokumenty PDF je vyhrazena samostatná aplikace PDF Viewer. Podporuje pouze čtení dokumentů, nikoliv jejich vytváření. V oblasti hodin si můžeme nastavit několik budíků, jejich připomenutí. Poté jsou tu stopky a časovač. Nakonec aktuální čas kdekoliv ve světě získáme díky mezinárodnímu času. Interní GPS modul vypadá velmi schopně. Během pěti vteřin bylo zafixováno pět satelitů bez asistence internetu. Po deseti vteřinách už se jednalo o třináct satelitů. Po dobu několika dalších minut při jízdě vlakem se pohyboval stav satelitů mezi počtem 9 a 15. Ani jednou nedošlo k ztrátě polohy ani výraznému výpadku.

Aplikace autem umožňuje řidiči jednoduché a rychlé ovládání jemu navolených funkcí a aplikací i za pomocí hlasových gest (český jazyk není podporován)

Pokud bych aktivoval mobilní data, během pár sekund je zafixováno patnáct satelitů a jejich počet se skoro nemění. GPS modul je tak velice citlivý a neztrácí polohu. Pro automobilovou navigaci jsou připraveny Google Mapy. S přihlédnutím k tomu, že se jedná o program, který je zcela zdarma, není přílišná kritika na místě a jedná se o jednu z nejlepších bezplatných aplikací. Ke stahování mapových podkladů je ale potřeba datového připojení, což lze částečně obejít stažením příslušné oblasti – malého výřezu mapy. Dále podporuje hlasovou navigaci v českém jazyce, při které však vždy musíte být on-line, zobrazování dopravních i ostatních informací. Podporuje pěší i automobilovou navigaci, a také navigaci v MHD, která v ČR funguje jak v Brně, tak v Praze.

Google mapy

Pro jízdu v automobilu nebo v jiném dopravním prostředku, kde je potřeba se věnovat řízení, připravil výrobce aplikaci autem. Ta s minimálním počtem kliků odkazuje na vstupy do aplikací pro hudbu, vytáčení kontaktu, zobrazí oznámení. Vše zobrazuje přehledně a obrovským fontem, k dispozici je konečně jak režim na šířku, tak na výšku.

Datové funkce

Nejsem zastáncem obřích úhlopříček displejů ani nehodlám své telefony používat jako pomůcky do kajaku. Občas ale nastanou situace, kdy si říkám, že není špatné mít větší displej. Ta chvíle právě nadešla. Ne vždy mám náladu si prohlížet stránky ve stolním počítači, na tabletu či notebooku. Poslední možností je pak právě chytrý telefon. Čím větší úhlopříčku displeje nabídne spolu s jemným rozlišením, tím lépe pro prohlížení stránek. Text totiž nemusí být přibližován a celá stránka se vměstná na plochu displeje.

Výchozí internetový prohlížeč

Radost z prohlíženého obsahu nám poskytuje Chrome prohlížeč nebo výchozí Android prohlížeč. Prohlížeč Chrome využívám rád na stolním počítači. Jeho předností je rychlost, nenáročnost a přívětivost. To neplatí pro Chrome ve verzi pro mobilní telefony. Není totiž zcela plynulý, občas mu trvá dlouho, než načte stránky a vykreslování má také své rezervy. Proto si nevěřícně říkám, jaká verze prohlížeče Chrome se nachází ve One. Protože tento prohlížeč plynule a rychle vykresluje stránky, skrolování stránek je bleskurychlé. Zkrátka jsem si jej oblíbil víc, než Android prohlížeč.

Výchozí internetový prohlížeč

Android prohlížeč podporuje anonymní prohlížení. V nastavení je možné aktivovat nebo deaktivovat Flash. Rovněž i tento prohlížeč exceluje v otázce rychlosti a vykreslování stránek. Nic jiného se ani čekat nedá, když je podporován tak výkonným procesorem. Proto rychlost neberu jako klad, ale jako samozřejmost.

Nastavení internetu a prohlížeč Chrome

Něco z odborné terminologie zmíním i ve vztahu k nabídce z datové oblasti. Nabídka technologií čítá to nejlepší z dosavadního trhu a stěží budeme postrádat chybějící technologii. Pomalejšími technologiemi jsou GPRS a EDGE. Rychlejší generace přechází na HSPA+ do rychlosti 42 Mb/s a HSUPA do rychlosti 5,8 Mb/s. Bezdrátové sítě Wi-Fi jsou v nejnovějším standardu a/b/g/n/ac. Dosah a citlivost Wi-Fi je lehce nadprůměrná, například oproti Xperii Z je určitě lepší. A nakonec nechybí ani technologie budoucnosti ve vztahu k podmínkám v České republice, a tím je LTE.

Pro sdílení obsahu „vzduchem“ je připraveno Bluetooth 4.0. Nechybí ani NFC s jehož pomocí můžeme sdílet data nebo používat telefon jako elektronickou peněženku. Těch možností je mnohem víc. Alternativní cestou jak přenést obsah telefonu na plochu televizoru je přes technologii DLNA nebo pomocí řešení přímo od HTC, kdy je ale zapotřebí zakoupit MediaLink. Následně stačí pomocí gesta tří prstů přenést veškerý obsah na plochu televizoru. Funguje to, ale občas jsem zaregistroval sekání nebo zpomalení obrazu. Většinou u her je to znatelný problém, protože hra pak není plynulá.

Kromě MHL nechybí ani v úvodu zmiňovaný USB host, který jsme také vyzkoušeli. Pokusil jsem se o připojení externího pevného disku s kapacitou 320 GB. Vyskočila výstražná hláška, že mám připojit nabíječku. Nevzdám se a pokračuji dále, nyní je na řadě Sandisk Cruzer 16 GB. Flashdisk jsem připojil a nic, neobjevila se žádná informace o připojení nového zařízení ani uložiště mi neukazovalo připojenou flashku. Kouzlo tkví v tom, že je nutné manuálně kliknout na „připojit úložiště USB“. Poté se již korektně zobrazí připojení externího flash disku. Samozřejmě nechybí možnost vytvořit sdílené internetové připojení pomocí Wi-Fi hotspotu. Může jej vytvořit bezdrátově nebo internetové připojení sdílet připojením datového kabelu k PC.

Zhodnocení

HTC One si mě za dobu testování opravdu získalo, a to jako jedno z mála zařízení, které jsem měl tu čest za poslední roky testovat. Nevidím důvod, proč netvrdit, že One je opravdu dobrým zařízením. Má mínusy a má vlastnosti, které se mi nelíbily. Ocenil bych slot na paměťové karty. I když kapacita 32 GB je slušná, není problém ji zaplnit. Stačí pár kvalitních 3D her, pár filmů, fotografií a několik desítek alb a rázem už počítáte, jak naložíte se zbytkem paměti. U One mě nejvíce mrzí fotoaparát. Výrobce jej při představení propagoval megalomanským stylem „náš fotoaparát bude patřit mezi špičku“ a nočními snímky všem vytřeme zrak, fotografie budou mít skvělé detaily a žádný šum. Nižší rozlišení mi nevadí, s tím se dá žít. Když už se ale smířím s nižším rozlišením, očekávám skutečnou kvalitu. A ne, že vezmu ven HTC One a telefon za poloviční cenu a ten bude fotit lépe.

To nezamrzí, ale přímo naštve. Fotografie nejsou špatné, ale podobnou obrazovou kvalitu očekávám u zařízení za pět až deset tisíc korun, a ne u jednoho z nejlepších zařízení na světě. Detaily by mohly být o několik desítek procent lepší. Na druhou stranu pochválit lze kvalitní snímky v noci, spoustu funkcí fotoaparátu i kvalitní videa. Dalším mínusem je nešikovně umístěné vypínací tlačítko. Proč jej výrobce nainstaloval na levou stranu horní hrany, kam pravák už běžně nedosáhne, mi zůstává opravdu záhadou. Nezbývá, než používat dvě ruce.

Tím jsem rozvedl asi největší mínusy tohoto zařízení. A jinak? V podstatě samá pozitiva. Které jiné zařízení nabídne tak perfektní zpracování? Celé tělo je naprosto precizně zpracováno a kovová unibody konstrukce je zkrátka i pohledná. Dále displej? Za úhlopříčku 4,7 palce jsem neskutečně rád. Díky tomu se dá telefon jakžtakž pohodlně ovládat jednou rukou a jemnost displeje s FullHD rozlišením drtí veškerou konkurenci. Co zvukové schopnosti? I proti nim nelze nic namítat. Stereo reproduktory jsou tím nejlepším počinem, co kdy který telefon měl a mohl nabídnout. I přes deaktivovaný Beats Audio profil je zvuk čistý, nezkreslený a jedním slovem famózní. Výborný je i výstup do sluchátek. Co nebudu vychvalovat ani kritizovat je standardní pohotovostní výdrž.

Částečně odpadá i kritika na nadstavbu Sense. Ta již není tak náročná, je úspornější a přehlednější. Myslím si, že One bude pro výrobce znamenat nastartování prodejů. Dokázal totiž připravit vlajkovou loď, která má navrch nad ostatní konkurencí. Ať už zpracováním nebo vzhledem, špičkovým displejem i vynikajícími zvukovými schopnostmi. Mnoho zájemců může odradit jen zatím jen průměrný fotoaparát nebo napevno zabudovaná baterie a interní paměť bez dalšího rozlišení. Celkově ale HTC tleskáme, One se opravdu povedlo. Doufejme, že se v roce 2013 dočkáme i v nižších cenových hladinách podobně precizních telefonů, které by představovaly špičku ve své třídě.

Konkurence

Konkurence v této cenové kategorii je zvlášť neúprosná. Mnozí uživatelé totiž chtějí jen to nejlepší. Konkurence zatím není příliš rozšířena, ale i přesto se One může obávat o své prodejní úspěchy. Každá z vlajkových lodí totiž nabídne esa v rukávu a něco, čím zákazníka osloví.

První vlajkovou lodí nové generace, která se začala prodávat, je Xperia Z výrobce Sony. Na co mnozí slyší je slot na paměťovou kartu. Velmi ceněnou vlastností může být i zvýšená odolnost vůči prachu a kapalinám. Exkluzivním dojmem působí i vzhled, kvůli ostrým rohům a plackovitému vzhledu se ale telefon velmi špatně drží. Výhodou či nevýhodou je větší úhlopříčka displeje. Podstatně vyšší rozlišení 13 megapixelů nabídne fotoaparát. Zde je ale názorně vidět, že vyšší počet megapixelů je spíše na škodu, protože obrazové schopnosti zatím nejsou na takové úrovni, že by se jimi výrobce mohl chlubit. Stejně jako One má nevyměnitelnou baterii.

Sony Xperia Z - oficiální fotografie

TIP: Recenze Sony Xperia Z – Skleněná královna

Další konkurencí, která za měsíc vstoupí na trh, je nástupce veleúspěšného Galaxy S III. Nástupce s označením S 4 vsází na celou řadu inteligentních softwarových vylepšení. I přes úhlopříčku displeje s pěti palci si zachovává sympatické rozměry. Telefon je stejně velký jako S III, navíc tenčí a s podstatně větší baterií, což je unikátní. Jak by také ne, když pod zadním výměnným krytem je baterie s velkou kapacitou 2600 mAh. Integrovaný 13 megapixelový fotoaparát si také nevede vůbec špatně. Může to být předčasné, ale S 4 působí jako telefon bez výraznějších chyb a nedostatků. Má kvalitní fotoaparát, dlouho vydrží, nabídne uživatelsky přístupnou baterii i slot na paměťové karty. Uvidíme, jak si povede v naší recenzi.

Samsung Galaxy S4 - oficiální fotografie

V průběhu roku by pak do prodeje měl vstoupit i Optimus G Pro Pro výrobce LG. Ten nabídne o dost větší 5,5 palcovou úhlopříčku displeje. I on nebude pozadu v hojné nabídce softwarových funkcí a pod napevno zabudovaným krytem se bude nacházet baterie s kapacitou 3140 mAh. Pochlubí se rovněž 13 megapixelovým fotoaparátem.

LG Optimus G Pro - oficiální fotografie

Přímo o souboj na ostří nože si říká Lumia 920. Výrobce totiž u své vlajkové lodi, stejně jako HTC propaguje fotoaparát. Ten se chlubí technologií PureView a optickou stabilizací videa. Lumia skutečně v nočních a zhoršených podmínkách podává nejlepší výsledky ze současných ale i dřívějších fotomobilů. Perfektní je rovněž i 4,5 palcový dotykový displej, který je možno ovládat v rukavicích nebo za pomoci jiných předmětů. V polykarbonátovém těle je ukryt slabší dvoujádrový procesor S4 s grafikou Adreno 225, prostředí je však stejně svižné, jako u HTC. Rovněž ani baterie není přístupna a paměťové prostory čítají v praxi kapacitu 25 GB bez možnosti rozšíření .

Nokia Lumia 920 - oficiální fotografie

TIP: Recenze Nokia Lumia 920 – Finský návrat na vrchol

Šanci konkurovat One má i Apple iPhone 5. Jeho silnou stránkou je totiž špičkový fotoaparát i zvukový výstup. Nabídne sice menší úhlopříčku displeje 4 palce ale velmi jemné rozlišení 1136 x 640 bodů. Také výkon není k zahození a jak je zvykem, musí být právem pyšný na své prvotřídní zpracování.

Apple iPhone 5 - oficiální fotografie

TIP: Recenze Apple iPhone 5 – Krásný, štíhlý a výkonný

htc-one
Klady
  • výborné stereo reproduktory s hlasitou produkcí
  • špičkový hudební výstup do sluchátek
  • infraport pro ovládání domácí elektroniky
  • poměrně dobře padne do ruky
  • exkluzivní vzhled
  • špičkově zpracované kovové tělo
  • citlivé přizpůsobení výkonu LED blesku scéně
  • kvalitní noční snímky fotoaparátu
  • podpora MHL i USB host
  • špičkový výpočetní i grafický výkon
  • nové BlinkFeed s agregátorem zpráv
  • nové Sense je rychlejší a přehlednější
  • zajímavá funkce Zoe a Zoe Share
  • kvalitní záznam videa
  • špičkový přední fotoaparát se širokým záběrem
  • výborné makro snímky
  • dobrá práce s dokumenty Word, Excel, Powerpoint s možností editace
  • kvalitní kalendář s náhledy počasí pro jednotlivé dny
  • špičková provázanost se sociálními sítěmi v kontaktech
  • výborná citlivost GPS modulu
  • špičková datová konektivita včetně NFC, LTE a HSPA+ 42
  • odladěný a rychlý prohlížeč Chrome
Zápory
  • nešikovně umístěné vypínací tlačítko
  • fotoaparát celkově nedosahuje skvělých výsledků
  • akumulátor nelze uživatelsky vyměnit
  • paměť nelze rozšířit pomocí paměťových karet
  • obrazovka s BlinkFeed nelze odstranit
  • chybí zvukový ekvalizér
  • méně povedený výchozí videopřehrávač
  • méně přehledná galerie fotografií
Diskuze ke článku
Kubyk002
Opravdu krásný telefon, i bych do něj šel, jen co mi neskutčně vadí je to vypínací tlačítko, všichni výrobci na to přišli jen HTC se drží tlačítka na horní straně telefonu :( pak mi vadí jen 2 místo tří hardwarových tlačítek a Sense, absenci SD karty bych přežil, horší foťák možná taky, ale tyto tři aspekty mi natolik vadí, že se rozhlédnu u konkurence :) Skleněnou cihličku od SONY nechci ani vidět, a S4 mě taky nijak nenadchla, spíše zklamala kvůli procesoru a vzhledu...(ale myslím, že prodejně bude hodně na tom dobře, protože kromě plastů(pro někoho můžou být plus, pro mně jsou horší než kov, ale lepší než sklo) a opakujícího se designu tomu telefonu zatím není co vytknout... Tak to vidím, že u mně vyhraje Huawei Ascend D2, pokud vyjde do konce dubna, jinak asi pingpongová pálka, alias NOTE 2 :)
Jinak těším se na ráno, až si počtu recenzi :) Zatím jsem četl jen poslední stránku :)
Co dodat
Jistě je to dobrý telefon, ale jde vidět, že HTC platí za reklamu asi více než třeba Sony. Porovnal jsem si poslední stránky recenzí a tady je to samé výborné a skvělé ... samé plusy a v mínusech se něco pláclo a třeba u Xperie Z? Tam se autor nepředal a jsou tam mínusy jako chybí spoušť, vysoká cena, průměrná výdrž, ale u HTC mu to nevadí :D
Petr
Da se namapovat dlouhy stisk tlacitka back jako menu tlacitko. Nekde jsem cetl, ze ano.
Ami
Tak to jsem nepochopil. HTC má 2 senzorová tlačítka - šipka zpět a návrat domů. Ve videorecenzi bylo uvedeno, že tlačítko domů navrátí např. z aplikace lidé zpět do menu. K čemu pak slouží tlačítko zpět?

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze