Honor 10 vypadá na první pohled skvěle a stejně tak i jeho specifikace: nádherná kvalitní konstrukce, vysoký displej, duální foťák s umělou inteligencí, větší baterie, silný hardware, poslední verze Androidu, a to vše za velice příznivou cenu. Navíc nabízí oproti své předloze Huawei P20 stále ještě 3,5mm jack pro sluchátka nebo infraport. Je tedy vůbec něco, co se Honoru nepovedlo?
Honor 10 – videorecenze
Honor 10
Rozměry | 149,6 × 71,2 × 7,7 mm, 153 g |
---|---|
Displej | TFT IPS, 5,84" (2 260 × 1 080 px) |
Fotoaparát | 16 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS |
Procesor | Huawei Kirin 970, 4×2,36 GHz + 4×1,86 GHz |
Paměť | RAM: 4 GB, úložiště: 64 GB / 128 GB, ne |
Akumulátor | 3 400 mAh |
Obsah balení: žádná překvapení
V prodejním balení žádné speciální příslušenství nečekejte. Najdeme tu telefon, příručky, adaptér pro chytré nabíjení a samozřejmě také USB-C kabel. Sluchátka či alespoň nějaký kryt, který by chránil všudypřítomné sklo, by se však hodil.
Konstrukční zpracování: barvy, barvy, sklo a barvy
Jak jsem naznačil, po stránce designu zde hrají hlavní roli barvy. Naše tmavě modrá verze měnící se ve fialovou je pravděpodobně ta nejkrásnější. Telefon přitom mění světla nejen podle různých uhlů, pod kterými světlo dopadá na skleněná záda. Barvu ovlivní také druh světla, takže na slunci může mít náš Honor 10 sytě modrou barvu, zatímco v interiéru restaurace dostane spíš fialovější nádech.
Telefon vypadá zkrátka famózně a jde vidět, že Honor dotáhl svůj dnes již ikonický styl skleněných zad k dokonalosti. Nejen barvy, ale též efekty, které sklo pod určitým úhly vrhá, jsou překrásné. Pokud je však na vás naše barva moc výrazná, můžete sáhnout také po stříbrné variantě, která mění barvu na světle modrou. A jestli neholdujete barvám vůbec, tak na vás čeká v obchodě vždy věrná černá, ale vzhledem k tomu, jak snadno se dokáže sklo zapatlat, bych se kvůli viditelnosti nečistot černé spíše vyhnul.
Naštěstí však sklo snadno vyleštíte díky silnější oleofobní vrstvě tvrzeného skla, což ovšem znamená, že je telefon také vcelku dost kluzký. Naštěstí však skvěle padne do ruky díky výrazně zaobleným zádům, která přecházejí do hliníkového rámu. Nepřecházejí však úplně plynule, a tak vám po celém obvodu rámu zůstane menší rýha, za které se dá telefon pevně chytit. Zároveň ale doplním, že rýha není dostatečně ostrá na to, aby bylo držení telefonu byť jen trochu nepohodlné. Prostě díky ní jen jistěji telefon uchopíte. To se zkrátka Honoru, i když možná nevědomě, povedlo.
Jde o nejhodnotněji působící telefon, který kdy Honor vyrobil.
Krom barev a zaoblených zad, která mi trochu připomínají třeba Samsung Galaxy S8, není nutné zbytek konstrukce rozebírat. Je prostě prvotřídní. Skleněných sandwichů však máme na trhu dle mého názoru až příliš a Honor 10 se od nich nijak zvlášť neliší. Přesto bych řekl, že právě tohle je asi ten nejhodnotněji působící telefon, který kdy Honor vyrobil. A přitom cenu zůstává stejná. Bravo.
Sice mě mrzí, že chybí certifikace voděodolnosti, ale tu koneckonců nemá v této třídě většina telefonů, dokonce ani dražší OnePlus 6. Tady by se však voděodolnost opravdu hodila, a to nečekaně kvůli čtečce otisků prstů v bradě zařízení. Tu kryje se zbytkem přední strany zařízení tvrzené sklo, ale zvláštností je, že se jedná o ultrazvukovou čtečku, která funguje i v mokru.
Avšak i tato technologie má své limity a pokud jsem bez oklepání rukou hned po umytí sáhl po čtečce, tak si nevěděla rady. Stačí ale lehké oklepání a už bleskově reaguje stejně jako vždy. Rozhodně funguje s mokrými/vlhkými/špinavými prsty mnohem lépe než tradiční kapacitní čtečky. Jen prostě taková čtečka přímo láká vzít si telefon k bazénu a podobně, což bych však kvůli absenci záruky voděodolnosti nedoporučoval.
Stejně jako u pár dalších modelů od Honoru se navíc i zde dostalo na odemykání obličejem pomocí přední kamerky. To je navíc vždy velmi rychlé, nepovedlo se mi jej oblbnout fotkou a nevadí mu moc ani tma, i když se reakce trochu zpomalí. Na rychlost a spolehlivost OnePlus ovšem tohle odemykání obličejem zatím dle mých zkušeností stále nemá. Na závěr zmíním rychle jen tlačítka na boku, která jsou umístěna tak akorát a mají příjemně výrazný stisk.
- nádherná a kvalitní konstrukce
- ultrazvuková čtečka otisků prstů
- tvrzené sklo z obou stran
- rychlé odemykání obličejem
- sklo náchylné na otisky a nečistoty
Displej: má ho „zařízlý“
Zobrazovačem je u Honoru 10 (vlastně jako u drtivé většiny všech modelů výrobce) Full HD IPS panel, který má v tomto případě 5,84 palců. Musím na rovinu říct, že to není ten úplně nejhezčí displej, zvlášť když se zařízení cenově velmi blíží i OnePlus s AMOLEDem, LG G6 s Quad HD rozlišením nebo ZenFonu 5 od ASUSu se skvělým kontrastem.
Nemějte mi to za zlé, stále je to dost dobrý displej, jen jsem chtěl podotknout, že už existují v této cenovce lepší. V každém případě je Full HD dostatečné rozlišení i na tuto úhlopříčku, barvy jsou hezké, pozorovací úhly v pořádku, můžete si v nastavení snížit rozlišení pro lepší výdrž, lze si upravit zobrazované barvy a rozsah jasu je slušný. Jen tedy čitelnost na slunci není nejlepší a titěrná notifikační dioda umístěná v levém rohu výřezu displeje je bez přehánění naprosto k ničemu. Mění sice barvy, ale kvůli malým rozměrům a slabému svitu nejde ani v noci skoro vidět.
A ano, zmínil jsme samozřejmě výřez, který je mimochodem lehce větší než u Huawei P20. Můžete si ho přitom i u Honoru v nastavení schovat, kdy systém doplní prostor kolem něj černou. Už vám ale určitě došlo, že s IPS panelem to nevypadá úplně ideálně. S výřezem přitom stále žádný problém nemám. Sice se mi stejně jako řadě z vás nelíbí, ale při používání mi skutečně nepřekáží.
Navíc chápu důvod, proč ho výrobci nasazují. Teorie je taková, že se maximalizuje poměr displeje ku zbytku těla. Některým telefonům se to podaří dobře, jmenujme Essential Phone, iPhone X nebo i ZenFone 5, a některým zase méně. Honor 10 patří ale bohužel rozhodně do té druhé kategorie a upřímně si podle mě ze všech zařízení s výřezem, které jsem si zatím vyzkoušel, ospravedlní Honor ten svůj nejhůře. Na fotkách či videu se to sice nemusí zdát, ale naživo je to oproti zmiňovaným telefonům opravdu rozdíl. Není to žádná tragédie a displej je tu díky výřezu přeci jen o trochu větší než bez něj, ale sluší se připomenout, že když už výřez telefon má, tak by k tomu mohl mít také pořádný důvod.
- dobrý Full HD displej
- řada nastavení displeje
- výřez displeje lze softwarově schovat...
- ...byť u IPS panelu to nevypadá nejhezčeji
- čitelnost na slunci
- notifikační dioda je prakticky k ničemu
- rámečky by mohly být tenčí
Zvuk: osamocené klasika
Honor 10 není rozhodně splněným snem žádného audiofila. Reproduktor je tu vespod stále jen jeden, takže si jej vcelku snadno při hraní zakryjete. Dokáže se však opravdu solidně rozkřičet a zvuk je relativně čistý i na nejvyšší stupně hlasitosti. Sice trochu plošší, ale takové prostě tyhle repráky už bývají. Zkrátka žádná novinka. Vzhledem k předloze v podobě Huawei P20 ovšem řadu z vás určitě velmi potěší přítomnost 3,5mm jacku. Ten také sice není úplně z nejlepších, ale hraje dostatečně kvalitně.
- hlasitý a relativně čistý výstup reproduktoru
- nechybí 3,5mm jack
- celkovou kvalitou zvuk neoslní
Výkon hardwaru: pravá vlajka
V oblasti výkonu si dokáže Honor 10 vyměňovat rány i s těmi nejdražšími konkurenty letošního roku. Stejně jako u všech vlajkových modelů Huawei je zde nasazen současný vrchol v podobě procesoru Kirin 970, což je i letos velmi výkonný procesor. Asistují mu poté standardní 4 GB RAM a 64 GB nebo jako v naší verzi hned 128 GB interního úložiště (112 GB volných). Na slot pro microSD karty se už nedostalo. Nicméně hry, aplikace i animace systému, zkrátka všechno běží plynule, bez zaškobrtnutí a rychle. Právě silný hardware je v poměru k ceně tou největší předností tohoto modelu.
- vysoký výkon
- absence microSD slotu
Výdrž baterie: téměř beze změn
Fyzicky přitom ke změnám došlo, jelikož má novinka oproti předchozímu Honoru 9 o 200 mAh větší baterii, čímž se dostává na vcelku dobrou výslednou kapacitu 3 400 mAh. Nesmíme ale zapomenout, že telefon má také mnohem větší displej, a tak není výdrž nic extra. Při používání od osmi ráno do desíti večer jsem se dostával ke zbývajícím 30 procentům. Telefon byl přitom neustále připojen k internetu (střídavě Wi-Fi a data), jas byl po většinu slunných dní na maximum a v používání jsem se nijak nekrotil.
S omezenějším používáním jsem se dokázal dostat i na dva dny, ale to už jsem se musel vědomě omezovat, a to přeci není žádná zábava. Na druhou stranu se mi povedlo při hraní a tunou focení vydržet do večera, kdy zbývalo 10 procent. Ocenil jsem tedy i rychlé nabíjení skrz USB-C. To dožene baterii z 0 na 50 procent za zhruba 28 minut, což je pořádná rychlost. Na plné dobití už si počkáte samozřejmě déle, přesněji zhruba 1 hodinu 33 minut. V našem redakčním testu výdrže poté telefon také obstál vcelku dobře – vydržel streamovat Full HD video přes Wi-Fi bez 8 minut 9 hodin.
- dostatečná výdrž
- rychlé nabíjení
Konektivita: ovladač i peněženka
Honoru nechybí to nejdůležitější jako Wi-Fi ac, kompletní LTE či spolehlivá A-GPS s asistencí GLONASSu a BeiDou. Zároveň telefon nabízí také slot pro dvě nanoSIM karty, přičemž LTE funguje na obou bez problémů. Bluetooth je tu sice pouze ve verzi 4.2 a chybí i rádio, ale to jsou jediné mušky na kráse. NFC pro placení je tu připraveno k okamžitému použití a stejně tak se dostalo také na infraport pro ovládání ostatní elektroniky. Ten v moderních smartphonech už jen tak nenajdete.
- slot pro dvě nanoSIM karty
- obě SIMky podporují LTE
- infraport
- NFC
- jen Bluetooth 4.2
Fotoaparát: AI na každém kroku
Opět se na zádech telefonu setkáváme s duálním fotoaparátem, který nadále vyznává stejnou filozofii – jeden senzor je klasicky barevný a druhý černobílý. Ten barevný má nyní 16 Mpx se světelností f/1.8, zatímco sekundární černobílý má 24 Mpx a světelnost f/2.4. Jedná se přitom jako každý rok o velmi slušný fotoaparát, který si však drží od těch nejlepších fotomobilů stále stejný odstup a moc se nepřibližuje.
Fotky pořízené za dne vypadají velmi dobře a disponují dostatečným prokreslením i vcelku věrnými barvami a ani s přiostřování to telefon nijak extrémně nepřehání. Obzvlášť musím pochválit bleskově rychlé pořizování fotek, velmi rychlé a přesné ostření či výborně navrženou fotoaplikaci. Problém je, že s interiéry a celkově špatným světlem si telefon moc dobře neporadí. Rozmazání, šum, ztráta detailů, to vše se tu projevuje citelně rychleji než u konkurenčních vlajkových modelů. Ty však stojí většinou také o pořádný balík peněz víc.
Nejvíce by telefonu prospěla optická stabilizace, ale na tu se holt u Honoru zapomíná. Tím samozřejmě trpí 4K video při 30 FPS, stejně jako Full HD video při 30/60 FPS. Honor má rovněž přímo v aplikaci tlačítko pro dvojnásobný zoom, který by měl být bezztrátový, byť optický samozřejmě není. Výsledky nejsou špatné, ale s telefony s dedikovaným teleobjektivem se kvůli často výraznému postprocessingu a celkové kvalitě snímků nemohou naplno měřit.
Nově se u tohoto telefonu dostalo stejně jako u sesterského Huawei na umělou inteligenci. Telefon rozpozná více jak 500 scén ve 22 kategoriích a podle toho upraví nastavení fotoaparátu, což funguje rychle a telefon rozpozná scénu vždy správně. Honor se přitom nechal slyšet, že by měl být výsledný efekt mírnější než právě u již zmiňovaného Huawei. V praxi to však moc pocítit nejde.
Úpravy jsou sice trochu méně patrné, ale pořád jsou to razantní změny. Snad jen při detekci modré oblohy se Honor oproti Huawei skutečně drží na uzdě. Xiaomi Mi MIX 2S je ale v tomto ohledu decentnější ve všech ohledech. Saturace a přiostřování je zkrátka i u Honoru častokrát až příliš, a tak jsem režim nechal opět vypnutý. Oceňuji však, že stejně jako u Xiaomi je zde tento režim v základu deaktivovaný a musíte si jej manuálně zapnout.
Zároveň Honor umožní hrátky s hloubkou ostrosti, jejíž hodnotu lze upravit přímo v hledáčku fotoaparátu i zpětně po vyfocení v galerii. Efekt vypadá dobře, ale moc často bych se s clonou nepouštěl na číslo nižší, než je doporučená čtyřka. S výraznějším efektem rozmazání jdou totiž mnohem jednodušeji vidět nedostatky v detekci hran objektu.
Se clonou souvisí také nový portrétní režim, což je opět zcela jiný režim. Nepleťte si jej tedy s režim clony, který najdete u všech ostatních telefonů právě pod označením „portrétním režim“. Já vím, je to zbytečně zmatené, ale svým způsobem to dává smysl. Zde totiž portrétní režim přidá rozmazané pozadí, ale už jej nemůžete měnit, zároveň však přidá ještě chytrý zkrášlovací režim a přidat můžete i studiové efekty ve stylu Applu, byť nevypadají nejlépe.
Možná mnozí více ocení tento režim u přední kamerky, kde manuální ovládání clony nefunguje. 24Mpx kamerka může tedy vyfotit slušné snímky a přidat jim můžete i zmiňované efekty, zkrášlení i rozmazané pozadí. Pokud však chcete skutečně skvělé selfie snímky, najdete je spíše u jiných zařízení. Počet megapixelů holt skutečně není vše.
- dostatečně dobrý duální foťák
- přední kamerky s portrétním režimem
- kvalitu fotek silně ovlivní i sebemenší šero
- chybí stabilizace videa
Software: už se známe
V oblasti systému na nás nečekají žádná překvapení. Honor má u mě palec nahoru za nejnovější Android 8.1, který je samozřejmě schovaný pod silný make-up nadstavby EMUI 8.1. Tu známe už delší dobu z ostatních telefonů Honoru i Huawei, přičemž se zde nic nezměnilo. Nadstavba je graficky pohledná a běží na tomto hardwaru krásně rychle a plynule.
Funkcemi je EMUI doslova protkáno. Asi to nejzajímavější nastavení je tu přitom volba navigačních tlačítek. Můžete telefon ovládat jedním softwarovým tlačítkem, které si můžete umístit, kam jen chcete. Poté nechybí tradiční trojice tlačítek, kterou lze navýšit na čtyři a proházet si pořadí. No a poté jsou tu dva typy ovládání gesty.
Já preferuji rozhodně gesta pomocí čtečky otisků prstů pod displejem. Rychlé klepnutí vás vrátí vždy zpět, podržení vás dostane na domovskou obrazovku, swipenutí doleva či doprava otevře multitasking a swipenutí ze spodní hrany displeje vzhůru otevře Google Now (případně anglicky mluvícího Google Asistenta). Pak je tu však kupodivu i stejné ovládání gesty, ale pouze pomocí jednoho softwarového tlačítka pilulkovitého tvaru. Nevím, kdo by si zbytečně ubíral místo na displeji, když můžete úplně stejně ovládat telefon čtečkou, ale proč ne.
Mnohem více mě trápí spousta bloatwaru a her, které Honor stále do svých telefonů cpe. Krom spousty vlastních appek a balíčku od Googlu je tu totiž dalších pět aplikací třetích stran a šest her. Naštěstí jdou všechny tyto aplikace vymazat, čímž ovšem získáte navíc asi jen 180 MB, jelikož hry nejsou naplno nainstalované. Stejně je ale mazání zbytečná práce navíc, kterou si už dávno odpustil i mateřský Huawei.
- rychlý a plynulý chod prostředí
- Android 8.1
- spousta funkcí
- mnoho zbytečného bloatwaru
Zhodnocení: překonává předlohu
Honor 10 se určitě nemůže vyhnout srovnání s Huawei P20, které bylo v podstatě jeho předlohou. Telefony jsou však dostatečně rozdílné a musím říct, že bych při koupi dal rozhodně přednost Honoru. Osobně se mi líbí více, padne lépe do ruky, snáze se ovládá, má 3,5mm jack i infraport a stojí výrazně méně. Jedinou oblastí, kde Honor výrazněji ztrácí, je fotoaparát či nepatrně větší rámečky i výřez.
Honor si pro nás zkrátka připravil opět skvělý telefon.
Displej je ovšem stejně dobrý, hardware stále zůstává velmi výkonný a výdrž baterie také úplně neurazí. Tady prostě není za danou cenu necelých 11 tisíc korun za 64GB verzi co řešit, ale i naše verze se 128 GB stojící 12 a půl tisíce korun představuje výbornou nabídku. Honor si pro nás zkrátka připravil opět skvělý telefon, který v konečném hodnocení vyzdvihuje právě poměr ceny a výkonu.
Opět se tak jedná o neskutečně silného soupeře ostatních telefonů, které v této cenovce spadají specifikacemi do střední třídy. Pokud si však myslíte, že jsem na tak kladné hodnocení telefon v recenzi až moc kritizoval, tak vám mé hodnocení vysvětlím ještě jinak. Honor 10 je vlajková loď výrobce a jako taková oproti ostatním vlajkový lodím v pár ohledech ztrácí. Jenomže Honor staví svou vlajku cenově proti vyšší střední třídě a v takové společnosti už dokáže tenhle telefon minimálně svým výkonným hardwarem vynikat. Jak dobrý je tento telefon, to poznáte právě až po zhlédnutí stejně naceněné konkurence. Věřím tedy, že si Honor 10 najde velice rychle řadu spojených majitelů. Jde totiž o skvělou koupi.
Konkurence
Pokud půjdeme čistě podle ceny, tak vlastně na žádné konkurenty nenarazíme. Z horní hranice se blíží za necelých 13 tisíc Samsung Galaxy A8, který nemá výřez a přihodí navíc hezčí AMOLED displej i voděodolnost. Má ovšem starší systém a výrazně méně výkonný procesor. Raději bych si počkal na pořádnou akci na Galaxy S8, které se už několikrát dostalo cenou k 13 tisícům.
Samsung Galaxy A8 (2018)
Rozměry | 149,2 × 70,6 × 8,4 mm, 172 g |
---|---|
Displej | Super AMOLED, 5,6" (2 220 × 1 080 px) |
Fotoaparát | 16 Mpx, video: 3 840 × 2 410 px, 30 FPS |
Procesor | Samsung Exynos 7 Octa, 2×2,2 GHz + 6×1,6 GHz |
Paměť | RAM: 4 GB, úložiště: 64 GB / 32 GB, microSDXC |
Akumulátor | 3 000 mAh, doba nabíjení: 1:22 hodin |
Za 13 a půl tisíce je tu poté OnePlus 6, které je se svým Snapdragonem 845, 6 GB RAM, lepším foťákem a téměř čistým Androidem ještě o kus dále než Honor 10. Stojí ovšem prakticky o 3 tisíce více, což už rozhodně není zanedbatelný rozdíl.
OnePlus 6 8 GB RAM
Rozměry | 155,7 × 75,4 × 7,8 mm, 177 g |
---|---|
Displej | AMOLED, 6,28" (2 280 × 1 080 px) |
Fotoaparát | 16 Mpx, video: 3 840 × 2 410 px, 60 FPS |
Procesor | Qualcomm Snapdragon 845, 4×2,8 GHz + 4×1,7 GHz |
Paměť | RAM: 8 GB, úložiště: 128 GB / 256 GB, ne |
Akumulátor | 3 300 mAh |
Za stejnou cenu 11 tisíc poté nic podobného v podstatě není, a tak musíme přejít pod 10 tisíc. Za ty dostanete třeba ASUS ZenFone 5, který se specifikacemi a větším displejem s Honorem snaží bojovat, ale má opět nesrovnatelně slabší procesor.
ASUS ZenFone 5 (2018) 6 GB RAM
Rozměry | 153 × 75,7 × 7,7 mm, 155 g |
---|---|
Displej | TFT IPS, 6,2" (2 246 × 1 080 px) |
Fotoaparát | 12 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS |
Procesor | Qualcomm Snapdragon 636, 4×1,8 GHz + 4×1,8 GHz |
Paměť | RAM: 6 GB, úložiště: 64 GB, microSDXC |
Akumulátor | 3 300 mAh |
Za podobnou cenu se dnes prodává také LG G6, která má hezčí displej bez výřezu, skvělý výstup do sluchátek, voděodolnost či ojedinělý foťák s velice užitečným širokoúhlým objektivem. Procesor Snapdragon 821 byl ovšem už loni staršího data a teprve nyní telefon dostává u nás trochu starší Android 8.0.
LG G6
Rozměry | 148,9 × 71,9 × 7,9 mm, 163 g |
---|---|
Displej | TFT IPS, 5,7" (1 440 × 2 880 px) |
Fotoaparát | 13 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS |
Procesor | Qualcomm Snapdragon 821 MSM8996 Pro, 2×2,35 GHz + 2×1,6 GHz |
Paměť | RAM: 4 GB, úložiště: 32 GB / 64 GB, microSDXC |
Akumulátor | 3 300 mAh, doba nabíjení: 1:47 hodin |
O něco zajímavěji může působit Nokia 7 Plus, která má opět slabší procesor a větší displej, ale může to vynahradit čistým Androidem Oreo se zárukou častých aktualizací, microSD slotem či ještě větší baterkou.
Nokia 7 Plus
Rozměry | 158,4 × 75,6 × 8 mm, 183 g |
---|---|
Displej | TFT IPS, 6" (2 160 × 1 080 px) |
Fotoaparát | 12 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS |
Procesor | Qualcomm Snapdragon 660, 4×2,2 GHz + 4×1,84 GHz |
Paměť | RAM: 4 GB, úložiště: 64 GB, microSDXC |
Akumulátor | 3 800 mAh |