Google Pixel 4

Na příchod nových Pixelů 4 jsme byli připravováni nesčetným množstvím úniků (o které se nezřídka postaral samotný Google) několik měsíců dopředu. Referenční smartphony od internetového giganta i letos přicházejí ve dvou velikostech, které se chlubí moderním 90Hz displejem a konečně i vícenásobným fotoaparátem, kterému Google tak sveřepě odolával. O menším Pixelu 4, který jsem důkladně testoval, vám rád prozradím více v následující recenzi.

Google Pixel 4 – videorecenze

Obsah balení: sluchátka zde nehledejte

Uvnitř typické bílé krabičky, na jejíž horní části je vyobrazena zadní strana Pixelu, najdeme kromě telefonu rovněž 18W nabíjecí adaptér, kabel USB-C/USB-C a praktickou redukci z USB-A na USB-C. Redukci z USB-C na 3,5mm jack stejně jako ochranné pouzdro nebo snad sluchátka byste zde však bohužel hledali marně.

Konstrukční zpracování: krásně kompaktní

Nové Pixely 4 jsou nabízeny hned ve třech barevných variantách s pro Google typickým označením – černé „Just Black“, oranžové „Oh So Orange“ a testované bílé „Clearly White“. Právě recenzovaná barevná kombinace se vyznačuje hravým designem někomu připomínajícím pandu, který podtrhuje oranžové vypínací tlačítko. Se svými kompaktními rozměry 147,1 × 68,8 × 8,2 milimetrů a hmotností 162 gramů se navíc jedná o jeden z nejmenších telefonů, které jsem v poměrně dlouhém časovém úseku používal. Důležité je, že právě díky tomu je ovládání jednou rukou nejen možné, ale také pohodlné, což se dnes příliš často nevidí.

Ochranu telefonu zajišťuje sklo Gorilla Glass 5, které najdeme na přední i zadní straně, a také černý hliníkový rámeček. Ve srovnání s Pixelem 3 je nový Pixel 4 o 0,3 milimetru tlustší, osobně se mi však díky ne tak přílišně zaobleným bokům drží ještě o něco pohodlněji. Skleněná záda mají příjemnou povrchovou úpravu a na rozdíl od většiny dnešních smartphonů na nich neulpívají otisky. Samozřejmostí je také zvýšená ochrana IP68 či možnost aktivovat Google Asistenta vyvinutím tlaku na rámečky. Tímto způsobem je pochopitelně možné aktivovat i jinou funkci (například spustit fotoaparát).

Bezdotykové ovládání jsem v praxi používal spíše pro demonstraci toho, co Pixel 4 dokáže.

Při srovnání s Pixelem 3 si také určitě všimnete absence poměrně tlusté brady. Co zde však stále najdeme, je horní rámeček, v němž se skrývá 8megapixelová selfie kamerka, ale také řada důležitých senzorů, z nichž tím nejzajímavějším je speciální radar pro bezdotykové ovládání Motion Sense. Takto ovládat můžete například aplikaci Spotify, ztišit budík nebo přiblížit ruku k telefonu, abyste si prohlédli notifikace. Fungování tohoto senzoru (alespoň v době testování) není vždy 100%, ve většině případů se však zadaří a telefon pochopí, co po něm žádáte. Důležité je také mávnout dlaní správnou rychlostí (ne moc pomalu) a ve správné vzdálenosti (ne příliš daleko). Bezdotykové ovládání jsem v praxi používal spíše pro demonstraci toho, co Pixel 4 umí, než kvůli tomu, že by mi to přišlo praktické. Využití si však lze představit například při vaření, kdy máte ušpiněné ruce a chcete přepnout na další skladbu či v řadě dalších situacích. Když Google zapracuje na spolehlivosti a rozšíří možnosti použitelnosti, může se jednat o velmi zajímavou konkurenční výhodu. Pro zajímavost rovněž dodám, že pokud byl telefon v režimu „Letadlo“, Motion Sense nefungoval, a to i přesto, že jsem byl připojen k Wi-Fi.

Na celou obrazovku

V horním rámečku jsou také senzory pro rozpoznávání obličeje, které spolehlivě funguje i ve tmě. Nejedná se sice o nejrychlejší rozpoznávání obličeje, se kterým jsem se setkal, telefon vás však nenechá ani zbytečně čekat. Zároveň se jedná o jediný biometrický způsob ověření uživatele, jelikož je kapacitní čtečka otisků prstů, zdá se, nenávratně pryč. V horním rámečku je však na rozdíl od spodní části displeje stále hlasitý reproduktor. Vedle USB-C jsou pak dva průřezy, pod levým se skrývá mikrofon pro telefonní hovory a pod pravým právě přemístěný hlasitý reproduktor. Zbývá jen dodat informace o šuplíčku pro nanoSIM kartu (telefon podporuje také eSIM) a dvojici standardních tlačítek na pravém boku, která mají příjemný stisk a umístění, na které si bez problémů zvyknete.

Displej: limitace ve jménu výdrže

Na přední straně najdeme krásný 5,7palcový OLED panel s živými barvami, kontrastem a výslednou jemností 444 pixelů na palec, který by se dal označit za takřka dokonalý. Jedinou výtku lze snad mít pouze k nižšímu maximálnímu jasu, který Google bohužel úmyslně softwarově udržuje na nižší úrovni, a to kvůli delší výdrži baterie. Podobné limitace jsme se dočkali i u 90Hz obnovovací frekvence, která se původně aktivovala pouze při vyšším jasu nad úrovní 77 %. Naštěstí se však Google po ohlasech uživatelů rozhodl tento neduh alespoň částečně opravit a třeba se tak v budoucnu stane i u jasu, i když je jasné, že kapacitu baterie navýšit nelze. Zajímavostí je, že při spuštění HDR videa dojde ke zvýšení jasu až na hodnotu přibližně 610 nitů (jinak je maximum zhruba 450 nitů), jakmile však video vypnete, jas se sníží. Zmíněná vyšší obnovovací frekvence činí pohyb prostředím krásně plynulým a jakmile si na takovýto displej zvyknete, může být obtížné se vrátit k běžným 60Hz panelům.

Zvuk: královský poslech kdekoliv

Při sledování videí či poslechu hudby jistě oceníte dvojici hlasitých reproduktorů, které hrají i tentokrát nadprůměrně hlasitě a kvalitou předčí naprostou většinu konkurence. Jelikož telefon nemá 3,5mm jack a v balení nenajdete redukci z USB-C, věřím, že většina uživatelů sáhne po bezdrátových sluchátkách. Přemístění spodního reproduktoru z původního umístění u Pixelu 3 (brady) do rámečku vedle USB-C na kvalitě ani celkovém zážitku naštěstí nijak neubralo. Výtku nemám ani k telefonním hovorům, kde jsme se s protistranou slyšeli vždy jasně a zřetelně.

Výkon hardwaru: na léta dopředu

Výkonově se nemá Pixel 4 vůbec za co stydět. Na palubě najdeme Snapdragon 855 doplněný o 6 GB operační paměti typu LPDDR4X, což z něj činí z hlediska hrubého výkonu ideální telefon pro všechny hráče i náročné uživatele (o limitaci v podobě baterie si povíme v příští kapitole). Testovaná verze se 64GB úložištěm vám nabídne po zapnutí přibližně 50 GB volných. V tomto ohledu mě také zaujalo, že úložiště je staršího a pomalejšího typu UFS 2.1. Při reálném používání to však naštěstí nijak nepocítíte a jak známo, Pixely od Googlu masivně spoléhají na cloudová řešení, pročež již ani neřadím absenci slotu pro paměťovou kartu do mínusů.

Ano, někteří uživatelé jsou jistě zklamání tím, že v telefonu nenajdou v současnosti ještě o něco výkonnější Snapdragon 855+, je však třeba si uvědomit, že i použitý čipset má výkonu dostatek, a to na roky dopředu, tudíž je podle mě zbytečné si stěžovat na absenci „plusové“ varianty.

Výdrž baterie: tady je zakopaný pes

Do kompaktního telefonu se Googlu povedlo vměstnat baterii o kapacitě 2 800 mAh, což, jak mi asi dáte za pravdu, není mnoho a výdrž činila v nejlepším případě pouhý jeden pracovní den, tedy od osmi hodin ráno zhruba do šesti hodin večer. Na druhou stranu lze konstatovat, že dlouhá výdrž nikdy nebyla silnou stránkou Pixelů a pokud přecházíte z Pixelu 3, pravděpodobně vás časté nabíjení nijak zvlášť nepřekvapí.

Světlou stránkou nízké výdrže je alespoň rychlé nabíjení.

Jestli se někdy Google rozhodne vybavit své telefony opravdu slušnou kapacitou baterie, bohužel netuším, ale rozhodně by to měl zvážit, neboť osazení mírně většího Pixelu 4 s větším displejem menší baterií, než která byla nasazena u Pixelu 3 s 5,5" displejem (2 915 mAh), si lze vysvětlit opravdu obtížně. Světlou stránkou Pixelu 4 však je, že nabíjení alespoň nezabere příliš dlouho. Maximálním 18W výkonem telefon nabijete z 0 na 80 % za jednu hodinu. Naštěstí nechybí ani podpora bezdrátového nabíjení, takže můžete telefon pohodlně nabíjet například ve vašem automobilu.

Konektivita: (téměř) v plné výbavě

Na rozdíl od předchozí kapitoly o baterii si zde nemám nač stěžovat, neboť tentokrát výrobce nezapomněl na nic důležitého. Telefon podporuje Bluetooth 5.0 s podporou kodeků (AptX, AptX HD i LDAC) i Wi-Fi fungující v pásmech 2,4 GHz + 5 GHz standardu 802.11 a/b/g/n/ac. V tomto ohledu by se dala vytknout absence Wi-Fi 6, kterou například nové iPhony 11 zvládají. Z dalších důležitých technologií zmíním ještě podporu navigačních systémů GPS, GLONASS a Galileo či možnost bezkontaktně platit skrze NFC.

Fotoaparát: více = lépe

Velkým tahákem je pochopitelně duální fotoaparát na zádech, kde najdeme kromě hlavního 12Mpx snímače o světelností f1.7 také novinku v podobě 16megapixelového dvojnásobného teleobjektivu. Navíc přibyl „time-of-flight“ senzor pro lepší určení vzdálenosti foceného objektu. Oba snímače disponují důležitou optickou stabilizací včetně podpory Visual Pixel Core.

Jaké je focení s novým Pixelem 4, ptáte se? V prvé řadě stále velmi intuitivní a uživatelé mohou mít takřka v každém případě jistotu, že snímky budou vypadat opravdu nadprůměrně. Fotografie jsou pěkně ostré, mají líbivé, ale nijak přehnaně saturované barvy i skvělý dynamický rozsah. Jakmile začnete s Pixelem fotit, stane se velmi snadno vaším každodenním fotomobilem, který si budete chtít brát všude s sebou a běžný kompakt začnete nechávat doma. Jedinou výtku mám k chybějícímu ultraširokoúhlému objektivu, což zamrzí všechny, kteří jsou na tento typ fotoaparátu zvyklí a dobře vědí, jak praktický může být. Inu, snad se dočkáme jeho implementace v příštím roce.

Na celou obrazovku

Známou specialitou Pixelů je pořizování nočních fotografii, které vypadají skvěle i bez zapnutého dedikovaného režimu Night Sight. Pokud jej však zapnete, dočkáte se krásně prosvícené fotografie s množstvím detailů, které má na starost nejen samotný snímač, ale pochopitelně také chytré algoritmy v pozadí. Zajímavostí je také možnost vyfocení noční oblohy nebo disciplína astrofotografie, kdy můžete zachytit jednotlivé hvězdy či dokonce mléčnou dráhu. K tomu je však zapotřebí nejprve telefon umístit na stativ a nechat jej pár minut snímat. Také se musíte nacházet na místě, které netrpí světelným smogem, což je ve velkých městech poměrně nelehký úkol.

Přečtěte si také

Jak dopadl noční fotoduel Google Pixel 4 vs. Huawei Mate 30 Pro?

Stejně skvěle jako snímky z hlavního snímače vypadají také fotografie z teleobjektivu.

Stejně skvěle jako snímky z hlavního snímače vypadají také fotografie z teleobjektivu, který zvládá až osminásobný hybridní zoom. I zde můžeme poděkovat chytrým algoritmům a processingu, díky čemuž vytáhne Pixel z přiblížených záběrů značné množství detailů a řadí se k tomu nejlepšímu na trhu. Škoda jen možná trochu neintuitivního přepínání na dvojnásobný objektiv. V takovém případě totiž musíte nejprve zaostřit na konkrétní bod v záběru a až poté se objeví posuvník, pomocí něhož se dostanete na hodnotu dvojnásobného zoomu. Alternativní možností je samozřejmě gesto pinch-to-zoom. Občas bych však ocenil neustále zobrazené tlačítko, které umožní rychlé přeskočení na teleobjektiv. Možná jej však Google v budoucnu přidá.

Skvěle vypadají také portréty, na kterých lze pozorovat pěkně oddělené pozadí od foceného objektu. Na pořízených snímcích tak můžeme vidět kvalitně odvedenou práci například v podobě správného rozpoznání vlasů. Podařená je také 8Mpx selfie kamerka, jež pořizuje líbivé snímky a videa ve Full HD rozlišení.

Google Pixel 4 testovací záběry 2160p 30 FPS

Google Pixel 4 testovací záběry 1080p večer

Google Pixel 4 testovací záběry 1080p den

Google Pixel 4 testovací záběry 1080p zoom

Videa na hlavní fotoaparát lze natáčet ve Full HD rozlišení při 30/60 FPS a díky pokročilé stabilizaci vypadají opravdu dobře. Někteří mohou mít výtku k absenci možnosti natáčet ve 4k při 60 snímcích za sekundu. Podle slov Googlu však uživatelé tuto možnost de facto nepotřebují, neboť běžně natáčejí ve Full HD. Výkonově by na to telefon bezpochyby měl, neboť se uvnitř nachází Snapdragon 855 doplněný o 6 GB RAM. Jestli důvodem nebylo spíše rychlé vybíjení baterie či nadměrné zahřívání, nechávám na vašem zvážení.

Software: konečně Android 10

Uvnitř telefonu je pochopitelně nejnovější Android 10 se všemi svými pozitivy. Prostředí telefonu tak může například kompletně fungovat v tmavém režimu a velmi mi vyhovovalo také ovládání novými gesty, která jsou podle mě pohodlnější než Google „pilulka“. Gesta připomínají ovládání z jiných telefonů – posunutím prstu odspodu nahoru se vracíte na domovskou obrazovku, provedením stejného gesta, ale s podržením prstu uprostřed displeje, spustíte okno s multitaskingem a posunutím prstu z pravé či levé strany se vrátíte o krok zpět. Škoda jen, že již Google nabízí neomezené úložiště fotografií v originální kvalitě, na které byli majitelé předchozích Pixelů (s výjimkou levnějších Pixelů 3a) navyklí z minulosti.

Z hlediska plynulosti jsem si neměl absolutně na co stěžovat, vše fungovalo jako po másle a v průběhu používání jsem se nesetkal s žádnými bugy. Po zapnutí jsem také ocenil seznam pouze těch nejdůležitějších aplikací od Googlu, nesetkáte se tedy s žádným balastem jako u některých konkurenčních telefonů. Narazil jsem však také na některá úskalí. Pokud například chcete pořídit „skrolovací“ snímek obrazovky, tedy takový, kdy získáte „sken“ obrazovky odshora až dolů, musíte si nainstalovat aplikaci třetí strany, neboť toto čistý Android (v tomto případě s decentní Pixel nadstavbou) jednoduše nezvládá. Osobně mi přijde úsměvné, že Google takovouto základní funkci nemá implementovanou do svého operačního systému a v budoucnu údajně ani nehodlá. Chytrý diktafon zase neumí česky, takže nepřepíše text, který namlouváte. Pokud však mluvíte například anglicky, funguje opravdu perfektně. Některé uživatele také možná zaujme funkce skenování hluků v okolí telefonu, díky čemuž umí Pixel rozpoznat hudebního interpreta.

Přečtěte si také

Google Pixel 4 XL v testu odolnosti. Buďte opatrní, ať jej nezlomíte

Nespornou výhodou Pixelů je jistě také garantovaná tříletá softwarová podpora. V době testování byly v telefonu nainstalovány listopadové bezpečnostní záplaty.

Zhodnocení

Pixel 4 během testování v naprosté většině oblastí vyhovoval mým potřebám, a to natolik, že bych si dokázal představit jej vyměnit za svůj primární telefon. V prvé řadě mě potěšily opravdu kompaktní rozměry, se kterými se dnes již tak často nesetkáte, skvělý fotoaparát, ale i kvalitní, i když paradoxně softwarem limitovaný, OLED panel. Pravdou však je, že tento telefon rozhodně není dokonalý a malá výdrž bude pro mnoho uživatelů primárním důvodem, proč se raději porozhlédnout směrem k jiným výrobcům.

Pokud se řadíte mezi ty, kteří mají po ruce powerbanku za všech okolností, nebo se často nacházejí u elektrické zásuvky, ať už v kanceláři či na cestách, nemusí být pro vás nižší kapacita baterie až takový problém. Jestliže jste však zvyklí ráno telefon odpojit od nabíječky a dát jej nabíjet až večer, kdy se ukládáte ke spánku, narazíte na problém.

Před koupí bych tak všem potenciálním zákazníkům doporučil zvážit, jak moc je pro ně výdrž důležitá a jestli jsou ochotni vyměnit častou potřebu telefon nabíjet za skvělé fotografie, špičkový výkon a podařený systém.

Konkurence

Mezi konkurenci lze zařadit základní iPhone 11, který je Pixelu 4 (se 64GB úložištěm) cenově nejblíž. Oba se chlubí špičkovým výkonem i podařenými fotoaparáty s výjimkou toho, že v případě iPhonu 11 se jedná o ultraširokoúhlý objektiv namísto teleobjektivu u Pixelu 4. Jeden z největších rozdílů zpozorujeme u displeje, který je v případě iPhonu větší, avšak kvalitativně horší a také s tlustšími rámečky. Ve prospěch iPhonu však hraje baterie, která papírově není o tolik větší než u Pixelu 4, nicméně dokáže zajistit solidní jednodenní používání.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

Apple iPhone 11 64 GB

Rozměry	150,9 × 75,7 × 8,3 mm, 194 g
Displej	TFT IPS, 6,1" (1 792 × 828 px)
Fotoaparát	12 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 60 FPS
Procesor	Apple A13 Bionic,
Paměť	RAM: 4 GB, úložiště: 64 GB, ne
Akumulátor	3 110 mAh

Kč

Dalším adeptem je Samsung Galaxy Note10, který se chlubí větším displejem typu Infinity-O, hned trojitým fotoaparátem včetně ultraširokoúhlého objektivu či praktickým chytrým perem S Pen. Oproti Pixelu 4 je navíc levnější a má lepší výdrž. Na druhou stranu postrádá 90Hz obnovovací frekvenci displeje či pokročilé rozpoznávání obličeje.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

Samsung Galaxy Note10

Rozměry	151 × 71,8 × 7,9 mm, 168 g
Displej	Super AMOLED, 6,3" (2 280 × 1 080 px)
Fotoaparát	12 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 60 FPS
Procesor	Samsung Exynos 9825, 2×2,73 GHz + 2×2,31 GHz + 4×1,95 GHz
Paměť	RAM: 8 GB, úložiště: 256 GB, ne
Akumulátor	3 500 mAh, doba nabíjení: 1:07 hodin

Levnější je také Huawei P30 Pro s 5× optickým zoomem a vzhledem k větší velikosti také značně vyšší kapacitou baterie. Výhodou může být také přítomnost slotu na paměťové karty či rychlé 45W nabíjení. Mezi nevýhody lze opět zařadit absenci pokročilého rozpoznávání obličeje nebo slabší čipset.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

Huawei P30 Pro 128 GB

Rozměry	158 × 73,4 × 8,4 mm, 192 g
Displej	OLED, 6,47" (2 340 × 1 080 px)
Fotoaparát	40 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS
Procesor	Huawei Kirin 980, 2×2,6 GHz + 2×1,92 GHz + 4×1,8 GHz
Paměť	RAM: 6 GB, úložiště: 128 GB, nanoSD
Akumulátor	4 200 mAh

Kč