Německý soud vydal zásadní rozhodnutí, které může kompletně přepsat pravidla fungování umělé inteligence na internetu. Zemský soud v Mnichově totiž rozhodl, že funkce AI Overviews (odpovědi vygenerované umělou inteligencí přímo ve vyhledávači) nereprezentuje pouze cizí zdroje, ale jde o vlastní prohlášení společnosti Google. Technologický gigant je tak plně právně zodpovědný za jakékoli nepravdivé informace, které jeho AI vytvoří. O rozsudku informuje server The Decoder (viz the-decoder.com).
Celý spor odstartoval případ dvou mnichovských vydavatelství. Umělá inteligence od Googlu je při zadání specifických vyhledávacích dotazů falešně obvinila z pochybných obchodních praktik, podvodů a předražených předplatitelských pastí. AI tyto závěry zformulovala s naprostou jistotou, například větou: „Ano, tato společnost je známá podvodnými praktikami...“, přestože se nic takového v odkazovaných zdrojích vůbec nezmiňovalo.
Právní tým Googlu se u soudu snažil použít dvě hlavní linie obhajoby, ale mnichovský soud je obě smetl ze stolu. Google nejdříve argumentoval tím, že funguje pouze jako technologický zprostředkovatel a jakýsi most k informacím třetích stran, na který by se měla vztahovat tradiční ochrana vyhledávačů. Soud však kontroval, že AI Overviews nejsou klasické výsledky vyhledávání, protože AI text sama přeformuluje, strukturuje, vyhodnocuje a prezentuje „vlastním hlasem“ Googlu, což z něj dělá autora a vydavatele, který plně ovládá svůj algoritmus, takže zde běžná právní ochrana neplatí.
Neuspěl ani druhý argument, že si uživatelé mohou zdroje ověřit sami kliknutím na přiložené odkazy, protože lidé vědí, že AI nelze slepě důvěřovat. Soud to odmítl s odkazem na tiskové právo, podle něhož je vygenerovaný text samostatně srozumitelným blokem informací. Celou situaci přirovnal ke klamavému novinovému titulku, za který je vydavatel zodpovědný i v případě, že na samotný článek už čtenář neklikne, což navíc potvrdily i statistiky ukazující, že lidé na zdroje v AI boxech klikají bohužel jen minimálně.
Rozhodnutí mnichovského soudu, proti kterému se však Google ještě může odvolat, vytváří poměrně zásadní precedens. Pokud by tento přístup převzaly i další evropské soudy v rámci zákona o digitálních službách (DSA), mohlo by to pro mnohé společnosti představovat velký problém.
I přes až 95% přesnost AI modelů, vygenerují vyhledávače denně miliony nepřesných odpovědí. Pokud by měl být Google, ale i další hráči, například Microsoft s Copilotem, žalovatelný za každou jednotlivou nepravdivou větu, která poškodí něčí dobré jméno, musely by firmy zřejmě přistoupit k radikálnímu omezení nasazování AI ve vyhledávání, případně tyto funkce v Evropě zcela vypnout.
