Nadávání na poměry

Móda a mánie okolo ohebných displejů mě osobně jaksi minula. Samozřejmě jsem takové telefony z profesního zájmu vyzkoušel, ale nikdy mi nepřišlo, v čem by takový přístroj měl posunout moji práci a zábavu dál takovým způsobem, aby to odpovídalo cenovce. Android je i přes všechnu snahu stále „multitaskingové peklo“ a nadšené výkřiky influencerů na sociálních médiích, že mohou zároveň streamovat i chatovat, je pro někoho zvyklého na 30palcový monitor spíše k pousmání. A ani pro zábavu to není to pravé ořechové. Snaha sledovat video na vnitřním displeji přinášela spíše zklamání: výsledný obraz není o moc větší, než jaký vám nabídnou běžné smartphony, protože většina draze zaplacených pixelů leží ladem.

Ano, klidně mi napište do komentářů „OK, Boomer“ s vysvětlením, že videa se dnes sledují zásadně na výšku během další činnosti. Ale myslím, že takových starých konzerv nás bude víc, což je vidět na reakcích na představení telefonu Huawei Pura X. Stačilo tak málo – posunout poměr stran po rozevření na 16:10. Ideální pro sledování většiny obsahu v 16:9 a taky pro pracovní workflow, ve kterém pracujete se dvěma okny vedle sebe. A na výšku máte malý tablet. Značka ideál.

Proto jsem se nadmíru těšil, když začaly prosakovat první spekulace o tom, že Samsung Galaxy Z Fold8 přijde s novým poměrem stran vnitřního displeje. To se stalo a lidé jsou opět nadšení, ale 4:3? Pokud je vám tento zlomek povědomý, pak už něco pamatujete, protože je to poměr stran televizorů a CRT monitorů hojně užívaných zhruba do konce minulého století.

Přečtěte si také

Dnes už se „do roury“ nedíváme, ale náš svět změnila k nepoznání – Slepé uličky

Ano, mám rád 90. léta, jejich umění, ale že bych znovu začal sledovat Beverly Hills nebo Pobřežní hlídku, jen abych beze zbytku zužitkoval prostor na vnitřním displeji, to asi ne. A obávám se, že při tom, jaký má Apple vztah ke konvencím a normám, přinese jeho skládací model nejspíše nějaký roztodivný zlomek, i když spekulace opět zmiňují 4:3.

Nekonečný svět v omezeném prostoru

Podobná diskuse o tom, jak nevhodný poměr stran dokáže „zabít“ i jinak slušný telefon, se tu vedla i před lety, kdy první výrobce prolomil bariéru 16:9 a mobily začaly růst do výšky. Mnoho odpůrců je pak označovalo jako „nudle“, nejdále to dotáhly modely od Sony, které se svým poměrem 21:9 spíše připomínaly dálkový ovladač k televizoru. Protože sledovat celovečerní film na telefonu, to přesně chcete.

A takto bychom mohli pokračovat dál a dál. Možnosti, které přinášejí dnešní smartphony, jsou prakticky neomezené a snaha vměstnat je na displej s omezenou plochou nemůže nikdy skončit ideálně. I proto bychom neměli zapomenout, že realita všude kolem nás takovým omezením netrpí, a proto je škoda, že ji vnímáme přes displeje, kde nás omezuje mnohem víc věcí než jen poměr jejich stran.